Bezděz (hrad)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Bezdez.jpg|thumb|Hrad Bezděz z&nbsp;leteckého pohledu]] [[Soubor:BezdezHrad.jpg|thumb|Kopec s&nbsp;hradem od západu]] '''Bezděz''' (něm.&nbsp;''Bösig'') je zřícenina hradu v&nbsp;[[okres Česká Lípa|okrese Česká Lípa]]. Nachází se na kopci [[Velký Bezděz]] (603,5&nbsp;m) v&nbsp;[[Dokeská pahorkatina|Dokeské pahorkatině]], nad vsí [[Bezděz (okres Česká Lípa)|Bezděz]], v&nbsp;blízkosti [[Máchovo jezero|Máchova jezera]], 6&nbsp;km od obce [[Doksy]].<ref name="Liberecký kraj">{{Citace monografie| příjmení = Podhorský| jméno = Marek| titul = Liberecký kraj| vydavatel = freytag&berndt| místo = Praha&nbsp;7 | rok = 2002| isbn = 80-7316-032-3| kapitola = Českolipsko| strany = 36}}</ref> Jedná se o&nbsp;hrad s&nbsp;obvodovou zástavbou (aplikace na úzké staveniště). Hrad byl poprvé zmíněn roku&nbsp;1264 za vlády [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara&nbsp;II.]] == Historie hradu == === Založení hradu === Vznik hradu bezprostředně souvisí s&nbsp;rozsáhlým kolonizačním úsilím českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara&nbsp;II.]], z&nbsp;jehož podnětu vznikl v&nbsp;2.&nbsp;polovině 13.&nbsp;století velký počet nových vesnic a&nbsp;také tři města – [[Bezděz (okres Česká Lípa)|Bezděz]], [[Doksy (okres Česká Lípa)|Doksy]] a&nbsp;[[Kuřívody]]. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství a&nbsp;k&nbsp;jeho ochraně, jakož i&nbsp;k&nbsp;ochraně významné obchodní cesty vedoucí do [[Mělník]]a okolo Bezdězu dále do [[Žitava|Žitavy]]. Výstavba hradu proběhla mezi léty 1265–1278<ref name="Českolipsko">{{Citace monografie| titul = Českolipsko a&nbsp;Máchův kraj| vydavatel = Česká turistika, s.&thinsp;r.&thinsp;o.| místo = Děčín| rok = 2005| isbn = 80-903410-9-8| kapitola = Máchův kraj| strany = 25}}</ref> a&nbsp;na její realizaci se podílela významná královská huť ovlivněna stavebním uměním, které do Čech přivezli mniši řádu [[Cisterciácký řád|cisterciáků]] z&nbsp;[[Burgundsko|Burgundska]] a&nbsp;severního Německa. Stavba byla provedena s&nbsp;nesmírnou precizností, vzniklo zde velice působivé dílo ve stylu rané [[gotika|gotiky]], dokonale reprezentující osobu svého zakladatele Přemysla Otakara&nbsp;II. === Král vězněm === Do české historie se zapsal i&nbsp;jako místo, kde byl uvězněn pozdější král [[Václav II.|Václav&nbsp;II.]] i&nbsp;se svou matkou [[Kunhuta Uherská|Kunhutou]].<ref name="Českolipsko">Českolipsko, str.&nbsp;25</ref><ref name="Liberecký kraj">Liberecký kraj – Českolipsko, str.&nbsp;37</ref> Oba sem byli přivezeni v&nbsp;lednu&nbsp;1279 v&nbsp;době vpádu Braniborů do Čech a&nbsp;jimi zde byli střeženi. Kunhutě se v&nbsp;dubnu podařilo z&nbsp;hradu odjet do Prahy, Václav&nbsp;II. byl odvezen do Žitavy, kde v&nbsp;zajetí strávil další 4&nbsp;roky. Později se na Bezděz několikrát vrátil, a&nbsp;pak ho zastavil pánům z&nbsp;Dubé, protože potřeboval peníze<ref name="HaZ">{{Citace monografie | příjmení = Anděl | příjmení2 = Kabíček | jméno = Rudolf | jméno2 = Jan | titul = Hrady a&nbsp;zámky Libereckého kraje | vydavatel = Krajské nakladatelství Liberec | místo = Liberec | rok = 1957 | strany = 82 | isbn = }}</ref> === Hrad v&nbsp;13. až 19.&nbsp;století === [[Soubor:Bezdez 0.jpg|thumb|Hrad Bezděz z&nbsp;jihu]] Do roku&nbsp;1588 se v&nbsp;historii hradu střídala období, kdy byl přímo pod královskou korunou a&nbsp;období, kdy byl v&nbsp;zástavě mocných šlechtických rodů. Od pánů z&nbsp;Dubé jej vykoupil až král Karel&nbsp;IV., který zde pobýval v&nbsp;letech&nbsp;1351, 1352, 1357 a&nbsp;1367. Karlův syn Václav&nbsp;IV. hrad dal opět do zástavy. Dalšími vlastníky byli markrabě Prokop, Havel ze Zvířetic, Jan z&nbsp;Michalovic a&nbsp;mnozí další. V&nbsp;roce&nbsp;1621 po bitvě na Bílé hoře byl hrad dobyt a&nbsp;vypálen. Po roce&nbsp;1624 ho získal [[Albrecht z Valdštejna|Albrecht z&nbsp;Valdštejna]], který povolal mnichy řádu sv.&nbsp;Augustina. V&nbsp;době pozvolného budování kláštera hrad dobyli roku&nbsp;1642 Švédové.<ref name="HaZ">Hrady a&nbsp;zámky 1957, str.&nbsp;83 </ref> Od roku&nbsp;1662 do roku&nbsp;1785 zde pak byl [[klášter]] řádu montserratských benediktinů, fungující také jako významné mariánské [[poutní místo]]. Roku&nbsp;1666 byla do hradní [[kaple]] přenesena jedna ze tří kopií černé Panny Marie Montserratské. V&nbsp;roce&nbsp;1778 byl hrad dobyt pruským vojskem a&nbsp;konec kláštera jeho zánik způsobil svým nařízením Josef&nbsp;II. Po zrušení kláštera byl hrad opuštěn, mniši vybavení rozdali po okolních kostelích nebo je odvezli na své [[Emauzský klášter|opatství do Emauz]] v&nbsp;Praze. === Historie hradu od 19.&nbsp;století až do současnosti === V&nbsp;19. století se hrad stává inspirací pro mnoho romantických umělců (např.&nbsp;[[Karel Hynek Mácha|K.&nbsp;H.&nbsp;Mácha]], Bedřich Smetana: ''Tajemství''). Do roku&nbsp;[[1932]] byl hrad v&nbsp;majetku Valdštejnů, následně se dostává za symbolickou částku do [[Klub československých turistů|Klubu československých turistů]]. Roku&nbsp;[[1953]] byl hrad předán státní památkové péči. Od 60.&nbsp;let byl ve správě Okresního úřadu v&nbsp;[[Česká Lípa|České Lípě]], na jehož náklady byly na hradě prováděny záchranné a&nbsp;konzervační práce. Byla zde mimo jiné provedena oprava hradní kaple, výměna střešní krytiny královského paláce, konzervace a&nbsp;opětovné zpřístupnění velké věže a&nbsp;obnova purkrabského paláce. == Části hradu == === Opevnění a&nbsp;přístup === Přístup k&nbsp; hradu je po cestě vedoucí kolem vrchu, která byla z&nbsp;větší části v&nbsp;dostřelu z&nbsp;hrabeb. Na cestě byly vybudovány dvě brány, do vlastního areálu se vcházelo třetí, a&nbsp;pak i&nbsp;čtvrtou branou. V&nbsp;době vzniku byl hrad tehdejšími zbraněmi nedobytný. === Věže === Opevnění bylo zasíleno několika věžemi a&nbsp;baštami. Zadní obranná věž zvaná ''Čertova'' byla vysoká přes 30&nbsp;metrů, síla zdí 4&nbsp;metry. Dominující Velká věž je vysoká 40&nbsp;m, o&nbsp;síle zdí pět metrů. === Hradní kaple === Byla postavena na východní straně jako jedna z&nbsp;prvních staveb hradu v&nbsp;ranně gotickém slohu. Vstupní portál s&nbsp;tympanonem je ozdoben rostlinými motivy. Vnitřní prostor je s&nbsp;řadou zdobených sloupů a&nbsp;krytým ochozem. Tribuna v&nbsp;jihozápadní části sloužila panovníkovi. Stropní část je zaklenuta křížovými klenbami bez žeber. Kapli osvětluje sedm mohutných oken s&nbsp;lomeným obloukem a&nbsp;kružbami umístěných ve výši prvního podlaží. V&nbsp;17.&nbsp;století byla upravována pro potřeby kláštera. === Cisterna === Hrad neměl svou studnu, a&nbsp;tak se jímala dešťová voda do cisterny, která byla vyhloubena na malém nádvoří dolního hradu. Dobrou vodu (a&nbsp;víno) v&nbsp;mírových dobách si nechávala vrchnost dovážet z&nbsp;podhradí. === Křížová cesta === V&nbsp;17.&nbsp;století sloužil hrad jako klášter. Řada budov byla pro pobyt mnichů upravena a&nbsp;hraběnka Anna z&nbsp;Valdštejna nechala v&nbsp;roce&nbsp;1686 postavit podél přístupové cesty 15&nbsp;kapliček křížové cesty. Byly obnoveny v&nbsp;roce&nbsp;1741.<ref name="HaZ">Hrady a&nbsp;zámky 1957, str.&nbsp;82 </ref> === Opevnění na Malém Bezdězu === Patrně poč.&nbsp;14.&nbsp;století byl opevněn i&nbsp;Malý Bezděz a&nbsp;sedlo mezi oběma vrcholy valem a&nbsp;příkopem<ref>Petr Randus: Hrad Malý Bezděz, SD magazín.</ref>. První brána na Malém Bezdězu stála za malým příkopem. Dnes zbylo jen torzo kruhové stavby, obdélné budovy a&nbsp;terasy o&nbsp;výšce zdiva dva až tři metry. == Současnost – expozice == Bezděz se řadí mezi nejvýznamnější památky [[Česká republika|Česka]], jedná se o&nbsp;nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara&nbsp;II. Objekt je ve správě Národního památkového ústavu – územní odborné pracoviště v&nbsp;Liberci. Přístupný je areál původního horního hradu (velmi významná raně gotická kaple s&nbsp;křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství), velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta s&nbsp;barokními kapličkami podél přístupové cesty. Velká věž je zpřístupněná jako rozhledna. Prohlídku lze absolvovat s&nbsp;průvodcem (50&nbsp;minut), nebo samostatně s&nbsp;textem. == Přírodní rezervace == Oba Bezdězy vč.&nbsp;hradu byly vyhláškou OkÚ Česká Lípa ze dne 22.&nbsp;prosince 1993 zařazeny mezi chráněná území pod názvem PR [[Velký a Malý Bezděz|Velký a&nbsp;Malý Bezděz]] v&nbsp;kategorii [[Přírodní rezervace]].<ref name="Chráněná území III">{{Citace monografie| příjmení = Autorský kolektiv| titul = Chráněná území ČR, Liberecko, svazek&nbsp;III| vydavatel = Agentura ochrany přírody a&nbsp;krajiny ČR| místo = Praha| rok = 2002| kapitola = Rejstřík chráněných území| strany = 302| isbn = 80-86064-43-3}}</ref> <gallery> Image:Bezdez od SV, 1833 nebo 1834.jpg|K.&nbsp;H.&nbsp;Mácha: Bezděz od SV (1833 nebo 1834) Image:Bezdez od JV, 1834.jpg|K.&nbsp;H.&nbsp;Mácha: Bezděz od JV (1834) Image:Bezdez od JV, 1832.jpg|K.&nbsp;H.&nbsp;Mácha: Bezděz od JV (1832) </gallery> {{Commonscat|Bezděz Castle}} == Odkazy == === Literatura === * {{Citace monografie | příjmení = Mikovec | jméno = Ferdinand Břetislav | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec | ilustrátoři = Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler | rok = [1860] | titul =Starožitnosti a&nbsp;Památky země České. | vydavatel = Kober a&nbsp;Markgraf | místo = Praha | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/58732 | kapitola = Hradní kaple na Bezdězu | typ kapitoly = -kapitola | url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=69916&mcp=1939&idpi=125906&author= | stránky =118–128 }} == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.severnicechy.info/dr-cs/hrady/machuv-kraj/hrad-bezdez.html Prezentace hradu na stránkách SeverníČechy.info] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Zříceniny hradů v Libereckém kraji]] [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Česká Lípa]] [[Kategorie:Národní památkový ústav]]

Návrat na stránku „Bezděz (hrad)“.