Cévní mozková příhoda

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Cévní mozková příhoda''' ('''CMP''', též '''ictus''', '''iktus''', '''mozková mrtvice''' nebo '''mozkový infarkt''') je náhle se rozvíjející postižení určitého okrsku [[mozek|mozkové tkáně]] vzniklé poruchou [[cévní zásobení mozku|jejího prokrvení]] na podkladě uzávěru mozkové [[tepna|tepny]] či krvácení při porušení celistvosti stěny některé z mozkových [[céva|cév]], provázené akutními [[neurologie|neurologickými]] příznaky. Jedná se o akutní, život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. == Příčiny == Postižení mozku, výskyt neurologických obtíží a nakonec i léčba a prognóza jsou ovlivněny příčinou vzniku CMP, jejím rozsahem i lokalizací v mozkové tkáni. === Ischemická cévní mozková příhoda === '''Ischemická cévní mozková příhoda''' (ICMP) je nejčastější typ. Vzniká na podkladě [[trombóza|trombózy]] nebo [[embolie]]. Trombóza vzniká na podkladě [[ateroskleróza|aterosklerózy]] mozkových [[tepna|tepen]]. Embolie vzniká většinou utržením trombu vzniklého v jiném místě cévního řečiště a jeho zanesením do mozkových tepen. ICMP se projevuje nejčastěji postižením hybnosti různých částí těla. Při včasné léčbě (do 3–6 hodin) je možnost úplné úpravy těchto neurologických potíží. U ICMP se rozlišuje několik typů podle skupin symptomů. * Lakunární infarkt (LACI) – postižení je charakterizované motorickými a senzorickými poruchami. * Totální přední infarkt (TACI) – postižený vykazuje známky jako např. dysfázie (porucha tvorby a porozumění řeči), defekty zrakového pole, poruchy hybnosti a citu v nohou, rukou a obličeji. * Parciální přední infarkt (PACI) – u postižených se objevují podobné známky jako u TACI a lokalizovanější poruchy citu. * Zadní infarkt (ZACI, anglická zkratka POCI) – objevují se nekoordinované pohyby, poruchy svalového napětí, bezvědomí. === Hemoragická cévní mozková příhoda === '''Hemoragická cévní mozková příhoda''' ('''HCMP''') je způsobena prasknutím (rupturou) cévy v dané oblasti. HCMP je způsobena většinou [[hypertenze|vysokým krevním tlakem]]. Následky bývají většinou závažnější, příznaky se rozvíjejí rychleji a stupeň postižení je větší. Společně s projevy CMP se totiž v lebeční dutině zvyšuje významně obsah tekutin daný výronem krve, který zvyšuje nitrolební tlak. Tento zvýšený tlak se podílí na rychlém rozvoji příznaků i jejich tíži. Při rozsáhlém krvácení může dojít velmi rychle k mozkovému otoku, útlaku centra pro dýchání a srdeční činnost a tím ke smrti postiženého. Při krvácení z některé porušené cévy v mozkových obalech dochází též k rozvoji neurologických příznaků, které jsou komplikovány působením krevních produktů, shlukujících se v krevní sraženinu (hematom). Krevní sraženina reaguje nadále s mozkomíšními tekutinami. Tato reakce představuje pro pacienta sekundární nebezpečí, protože se příznaky potvrzující tuto komplikaci objeví až v určitém odstupu (do 10 dní). Neurologické postižení se tak prohlubuje a původně zlepšující se stav pacienta se zhoršuje. Objevuje se tzv. opožděné ischemické postižení mozku. == Klinický obraz == Akutně se projeví: * slabost až ochrnutí nebo porucha citlivosti poloviny těla, * náhlá porucha ostrosti vidění, dvojité vidění, * jednostranná slepota, * náhlá porucha řeči, sluchu, * náhle vzniklá nevysvětlitelná závrať, * další neurologické poruchy podle lokalizace postižení. U krvácení z cév probíhajících v mozkových obalech se typicky objevuje náhlá silná bolest hlavy s příznaky podráždění mozkových plen (bolest se zvyšuje při pokusu zdvihnout hlavu nad podložku). Při rozsáhlém poškození může všech typů CMP dojít k rychlému vzniku bezvědomí pacienta. == Diagnostika == Je nutná neodkladná hospitalizace (do 3 hodin) v nemocnici s iktovou jednotkou. Jedná se o nemocnici, která má odpovídající technické a personální vybavení pro akutní léčbu těchto stavů. Transport má být zajištěn rychlou záchrannou službou, která zajistí odpovídající životní funkce a jejich sledování. V nutných případech se při poruchách dýchání použije kyslíková podpora. V nemocnici je zásadní odlišit, zda neurologické projevy vznikly jako důsledek krvácení nebo jako následek ucpání některé mozkové cévy. V obou případech je léčba zcela odlišná! Ihned po přijetí má být provedena [[počítačová tomografie]] (CT) nebo [[magnetická nukleární rezonance]] (MRI). Neurologické vyšetření není pro jednotlivé typy CMP specifické. Dalšími vyšetřovací metody jsou používány ke zjištění příčin vzniku CMP a jejích následků. Jedná se zejména o [[elektrokardiogram]], [[biochemické vyšetření]], [[hemokoagulační vyšetření]] apod. == Léčba == Cévní mozková příhoda je léčena podle typu a rozsahu. ICMP může být léčena pouze [[lék]]y (trombolytiky), které sraženinu v případě úspěšné léčby „rozpustí“. HCMP se většinou léčí chirurgicky, tj. operací. Oba typy vyžadují hospitalizaci od několika týdnů až po několik měsíců. === Ischemická cévní mozková příhoda === U CMP vzniklé z nedokrevnosti je léčba závislá na době, která proběhla od jejího vzniku. Proto je nutná časná a přesná diagnostika pomocí zobrazovacích metod. Cílem léčby je urychlit obnovu krevního oběhu v postižené části mozku a podpořit a ochránit tkáně přiléhající k postižené oblasti tak, aby zachovaly svou funkci přes snížené prokrvení. * Do 3 hodin od vzniku CMP: celotělová nitrožilní trombolýza (rozpouštění shluků krevních sraženin v cévách). * Do 6 hodin od vzniku CMP: intraarteriální trombolýza (rozpouštění shluků sraženin v tepnách). * Do 8 hodin od vzniku CMP: mechanické zprůchodnění příslušné mozkové tepny, spojené s odstraněním sklerotických plátů v krčních tepnách. === Hemoragická cévní mozková příhoda === U CMP vzniklé po krvácení je nutné identifikovat zdroj krvácení, poté následuje léčba farmakologická vedoucí k úpravě nitrolebního tlaku a prevenci komplikací. Neurochirurgická léčba je používána u krvácení do oblasti mozečku a u krvácení do povrchových oblastí mozku, při zhoršování místního neurologického nálezu. Při krvácení z cév vedoucích obaly mozku je nejdůležitější po zjištění zdroje krvácení jeho zastavení technikami, které využívají angiografické intervence. Jedná se o časnou operaci krvácejícího zdroje. Obvykle následuje odložený neurochirurgický zákrok, který definitivně odstraní možný vznik dalšího krvácení (mozkové [[aneurysma]]). == První pomoc == * V případě jakéhokoli podezření na CMP okamžitě volejte rychlou zdravotnickou pomoc. * Do příjezdu sanitky pacienta uklidněte, položte na záda a zajistěte, aby byl při vědomí, v klidném prostředí a pokud možno dýchal čerstvý vzduch. Pokud pacient ztratí vědomí, položte jej na záda a zakloňte hlavu. Nikdy postiženému nepodkládejte hlavu např. dekou nebo polštářem! * Pokud pacient přestane dýchat, okamžitě začnete resuscitovat podle pokynů dispečera záchranné služby. == Incidence == Nárůst výskytu mozkového infarktu se zvyšuje v populaci o 1–1,5 % ročně. Příčinou je zvyšování počtu lidí s vyšším věkem, ale i častější výskyt mozkového infarktu u lidí v produktivním věku. == Literatura == * Kalita, Z. a kol.: ''Akutní cévní mozkové příhody. Diagnostika, patofyziologie a management.'' Maxdorf, Praha 2006. == Související články == * [[Cévní zásobení mozku]] * [[Ictus (spolek)]] [[Kategorie:Nemoci oběhové soustavy]] [[Kategorie:Neurotraumata]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Cévní mozková příhoda“.