František Halas

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''František Halas''' (* [[3. říjen|3. října]] [[1901]] Brno, † [[27. říjen|27. října]] [[1949]] Praha) byl český básník. Narodil se v Brně, dětství prožil na Českomoravské vrchovině. Jeho rodiče byli textilní dělníci. Po ukončení základní školy se vyučil knihkupcem. Otec ho přivedl mezi komunistickou mládež, která ho velmi ovlivnila, později (od roku [[1921]]) pracoval pro komunistický tisk (''Rovnost'' a ''Sršatec'') a vydával [[avantgarda|avantgardní]] časopisy, na kterých spolupracoval s [[Bedřich Václavek|Bedřichem Václavkem]] (''Pásmo'' a ''Fronta''). Jeho tvorbu ovlivnil Jiří Mahen a pobyt ve Španělsku, kde byl v průběhu Španělské občanské války. Za 2. světové války přispíval do ilegálně vydávaného ''[[Rudé právo|Rudého práva]]''. Byl členem [[Revoluční výbor spisovatelů|revolučního výboru spisovatelů]]. Po roce [[1945]] se stal předsedou [[Syndikát českých spisovatelů|Syndikátu českých spisovatelů]], pracoval na ministerstvu informací, choval se jako aktivní komunista, později (především po svém návratu z návštěvy v Sovětském svazu) byl však novým režimem zklamán. Zemřel v Praze dne [[27. říjen|27. října]] [[1949]] na selhání srdce. Pohřben je v Kunštátě. Roku [[1997]] mu byl in memoriam propůjčen ''Řád T. G. Masaryka II. třídy''. == Dílo == Halasova poetika bývá popisována jako nelíbivá, nemelodická, [[Vítězslav Nezval]] mu vyčítal opomíjení básnického řemesla. Vyznačuje se však jazykovým experimentátorstvím a výraznou [[metafora|metaforikou]]. Jedním pólem jeho poezie je potřeba zapojit své umění do služby celku, odtud snaha o prosté psaní a akcentování sociální problematiky, a druhým pólem je potřeba vyjádřit své intimní, niterné prožívání světa. vědomí nicotnosti člověka a tušení blízkosti [[smrt]]i. Často a v odvážných polohách se v jeho básních objevují [[erotika|erotické]] motivy, opakovaně se také vrací motivy slova, řeči, poezie. * ''Sepie'' – ([[1927]]), [[poetismus|poetistická]] sbírka, ve které s hravostí poetismu kontrastuje melancholie a hořkost. * ''Kohout plaší smrt'' * ''Tvář'' * ''Hořec'' – k výše zmiňované charakteristice se přidává barokní konstrukce verše. * ''Staré ženy'' ([[1935]]), sugestivní litanické líčení osudu starých žen, vystavěné na řetězcích metafor a refrénech. Toto dílo nicméně označil [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumann]] v dopise [[Bedřich Václavek|B. Václavkovi]] za maloměšťácké a za projev Halasova „kňouravého pesimismu“, dokonce ho to vedlo k napsání polemické básně ''Staří dělníci''. * ''Dělnice'' – reakce na Neumannovy ''Staré dělníky''; spojuje vzpomínku na předčasně zemřelou matku s typickým osudem dělnic. * ''Dokořán'' – antifašistická sbírka * ''Torzo naděje'' ([[1938]]) – emotivní reakce na mnichovskou dohodu a marnou československou mobilizaci, která má čtenáře vyburcovat a posílit jeho víru a vzdor. Staví se proti [[Anglie|Anglii]] a [[Francie|Francii]], které podle něj zavinily [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]]. Označuje je za zrádce a volá po odplatě.<br /> :Nejznámější básně sbírky: :''Praze'' :''Zpěv úzkosti'' :''Mobilizace'' * ''Naše paní Božena Němcová'' ([[1940]]) – oslavný cyklus básní ke 120. výročí narození [[Božena Němcová|B. Němcové]]. Tragický osud [[Božena Němcová|Boženy Němcové]] je zde paralelou k situaci českého národa. * ''Ladění'' ([[1942]]), básně z let [[1937]]–[[1941]], ve sbírce se objevuje též oddíl veršů pro děti. * ''Já se tam vrátím'' ([[1939]], vydáno [[1947]]) – o kraji Halasova mládí ([[Kunštát]], [[Českomoravská vrchovina]]). Jedná se o [[Lyrizovaná próza|lyrizovanou prózu]]. * ''V řadě'' ([[1948]]) * ''A co?'' (vydáno [[1957]]) – zklamání z vývoje po únoru [[1948]] i tušení vlastní smrti vedly ke změně autorovy poetiky. Všechny básně sbírky se vyznačují syrovostí, snahou o maximální úspornost, sevřenost. Reakce na poválečný vývoj se objevují jen v náznaku, který umožňuje autorovi jeho obrazy zobecnit a vyslovit obavy o osud nejen českého národa, ale celé civilizace. Objevují se autobiografické motivy, úvahy o smyslu a možnostech poezie, závěrečná báseň ''A co básník'' vyslovuje básníkovo krédo. Brzy po smrti zaútočil na Halasovo dílo komunistický kritik [[Ladislav Štoll]], jeho odsudek Halasova díla byl platným hodnotícím soudem až do konce 50. let, kdy mohla konečně vyjít Halasova poslední sbírka ''A co?'' i první úplný soubor jeho básnických knih (obojí 1957). V roce [[1968]] začaly vycházet kriticky připravené sebrané spisy, na jejich pořádání se podílel básníkův syn [[František X. Halas]], literární historik [[Jiří Brabec (literární historik)|Jiří Brabec]] a básník a překladatel [[Ludvík Kundera]]. Krom textů publikovaných za básníkova života se ve spisech objevuje množství rukopisného materiálu. První svazek nese název ''Krásné neštěstí'' a shrnuje tvorbu do roku 1933. Další svazek, ''Časy'' (léta 1934-1941) vyšel až roku 1981. Závěrečnou etapu básníkovy tvorby shrnuje svazek ''A co básník'' z roku 1983. Krom básnické tvorby se do spisů dostalo i sebrání Halasových textů o literatuře (''Imagena'', 1971) a výtvarném umění (''Obrazy'', 1968). V roce 2001 byl v rámci spisů vydán výbor z básníkovy korespondence (''Dopisy''). == Odkazy == === Související články === * [[Seznam českých spisovatelů]] * [[Česká literatura v letech 1900-1945|Česká literatura v letech 1900–1945]] * [[Česká literatura v letech 1945-1990|Česká literatura v letech 1945–1990]] * [[Existencialismus]] == Externí odkazy == * [http://ld.johanesville.net/halas Halas na Literárním doupěti] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Čeští spisovatelé|Halas, František]] [[Kategorie:Čeští básníci|Halas, František]]

Návrat na stránku „František Halas“.