Harrachov

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{| class="wikitable" border="1" width="382" align="right" | style="background: lightgrey;" align="center" | '''Město – Harrachov''' |- | [[Soubor:Harrachov - panorama z góry.JPG|border|center|280px|Panorama Harrachova (2007)]] |- | {{#widget:Iframe |url=https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m14!1m8!1m3!1d6800.149088277151!2d15.420438917457098!3d50.7764288!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470ecf7b81c3077d%3A0x240456e6969aeb92!2zTcSbc3Rza8O9IMOaxZlhZCBIYXJyYWNob3Y!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1592644010112!5m2!1scs!2scz |width=374 |height=320 |border=0 }} |- | style="text-align: center;" | Souřadnice – 50°46'35.5"N , 15°25'28.0"E |} '''Harrachov''' (německy: ''Harrachsdorf'') je [[město]] a horské letovisko v [[Krkonoše|Krkonoších]]. Rozkládá se pod [[Čertova hora|Čertovou horou]] v údolí říčky [[Mumlava|Mumlavy]].<br />Administrativně spadá pod [[okres Semily]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Území města přímo sousedí s&nbsp;[[Polsko|Polskem]], s nímž je spojeno [[silnice I/10|silnicí I/10]]. Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, [[Mýtiny|Mýtin]], [[Nový Svět (Harrachov)|Nového Světa]] a [[Ryžoviště (Harrachov)|Ryžoviště]]. * Ke dni 1. 1.&nbsp;2017 zde žilo 1 456 obyvatel. * Ke dni 1. 1.&nbsp;2020 zde žilo '''1 396''' obyvatel. == Historie == Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena [[Vesnice|ves]] ''Dörfl'', která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na ''Harrachov''. Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozuje své jméno od místa v jižních Čechách (''de Horach''). Obživou&nbsp;místních obyvatel byla tehdy tradiční [[sklo|sklářská výroba]], která v okolí Harrachova existuje od 14. století. Dnešní harrachovská [[sklárna]] Novosad byla založena již v roce 1712 a je druhou nejstarší sklárnou v [[Česká republika|Česku]]. Sklárna patřila až do roku [[1946]] rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce [[1993]] odkoupil soukromý majitel. Harrachov v dnešních hranicích vznikl v&nbsp;50.&nbsp;letech 20. století, kdy k němu byl připojen ''Nový Svět'', ''Rýžoviště'' a (před [[14. únor]]em [[1959]])<ref>http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5759</ref><ref>http://geography.upol.cz/oldwww/geography/acta/07/07_02.pdf</ref> [[Polsko|polské]] (respektive [[Slezsko|slezské]]) ''Mýtiny''. == Současnost == [[Soubor:harrachov sklarna.jpg|thumb|240px|Sklárna a kaple sv.&nbsp;Alžběty v&nbsp;Harrachově-Novém Světě]] Po pádu [[komunismus|komunismu]] v roce [[1989]] se v Harrachově začal velmi prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno obrovské množství nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí - pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroba skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar. == Lyžařské středisko == [[Zimní sporty]] se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co [[hrabě]] [[Jan Harrach]] přivezl do [[Čechy|Čech]] první [[lyže]] (v&nbsp;19.&nbsp;století). V roce [[1908]] byl založen „Spolek zimních sportů“. První [[Čerťák|skokanské můstky]], které Harrachov tolik proslavily, vznikly v roce [[1920]]. V roce [[1923]] se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí [[Evropa|Evropy]], i z [[Spojené státy americké|USA]]. Od roku [[1954]] se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce [[1980]] byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek - mamutí můstek K-185. V 90. letech byla zrekonstruována [[Lanová dráha|lanovka]] na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a projížďku dlouhou 1&nbsp;303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357&nbsp;metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.<ref>[http://www.lanovka-harrachov.cz Lanovka Harrachov]</ref> Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha. == Památky == [[Soubor:harrachov kostel.jpg|thumb|240px|Kostel sv. Václava v Harrachově]] * klasicistní [[kostel svatého Václava (Harrachov)|kostel svatého Václava]] z let 1822-8<ref name="kamera">Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8</ref> * [[kaple svaté Alžběty (Harrachov)]] * lyžařské muzeum * [[Harrachovské skokanské můstky]] (technická památka) * Brusírna skla čp. 73 * Pamětní deska prof. MUDr. [[Rudolf Jedlička (lékař)|Rudolfa Jedličky]] na budově sanatoria * Usedlost Nový Svět čp. 27 * Sklárna v Novém Světě (čp. 46, 95, 96) == Vzdálenosti == Harrachov leží: * 34&nbsp;km východně od [[Liberec|Liberce]] (kraj) * 86&nbsp;km severně od [[Hradec Králové|Hradce Králové]] * 33&nbsp;km severně od [[Semily|Semil]] (okres) * 123&nbsp;km severovýchodně od [[Praha|Prahy]] == Doprava == Harrachovskou částí [[Nový Svět (Harrachov)|Nový Svět]] prochází významná a frekventovaná [[silnice I/10|silnice I. třídy č. 10]] [[Praha]]-[[Turnov]]-Harrachov, která je z Prahy do Turnova [[Dálnice D10|dálnicí D10]]. V&nbsp;lesích, 3&nbsp;km severně nad Harrachovem, najdeme důležitý hraniční přechod Harrachov-Jakuszyce. V lokalitě „Na Mýtě“ při soutoku Jizery a Mumlavy se tato silnice křižuje se [[Silnice I/14|silnicí I. třídy č. 14]] v trase [[Liberec]] - [[Jablonec nad Nisou]] - [[Tanvald]] - [[Rokytnice nad Jizerou]] - [[Vrchlabí]] - [[Trutnov]] - [[Úpice]] - [[Náchod]] - [[Nové Město nad Metují]] - [[Dobruška]] - [[Rychnov nad Kněžnou]] - [[Vamberk]] - [[Ústí nad Orlicí]] - [[Česká Třebová]] - [[Anenská Studánka]]. Železniční dopravu reprezentuje [[Tanvaldská ozubnicová dráha|železnice Tanvald-Harrachov]], dříve ozubnicová, které v 90. letech minulého století vážně hrozilo zrušení. Dne [[28. srpen|28.&nbsp;8.]] [[2010]] byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice [[Szklarska Poręba|Szklarska Poręba Górna]], prvního pravidelně provozovaného tarifního bodu na území [[Polsko|Polské republiky]]<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = Jana Švecová | titul = Vlakem do Sklářské Poreby a Jelení Hory. Zubačka konečně překonala polskou bariéru | periodikum = Liberecký deník.cz | datum vydání = 2010-09-03 | datum přístupu = 2010-12-09 | url = http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/poreba.html }}</ref>. Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází jedna mezilehlá [[železniční stanice]], a to dvoukolejná [[výhybna]] [[Jakuszyce]] jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále rovněž [[železniční zastávka]] [[Szklarska Poręba|Szklarska Poręba Huta]]. Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od vlakového nádraží (které se nachází v lesích, skoro 4&nbsp;km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka. {{RIGHTTOC}} == Partnerská města == * {{Flagicon|Polsko}} [[Szklarska Poręba]], [[Polsko]] == Velká Galerie == * '''[[:Kategorie:Album obce - Harrachov|Mnoho fotografií města – Harrachov]]''' == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.harrachov.cz Oficiální stránky města] * [http://www.harrachov-info.cz Oficiální turistický portál města Harrachov] {{Flickr|Harrachov}}{{Commonscat|Harrachov}}{{Město Harrachov}}{{Okres Semily}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Harrachov| ]] [[Kategorie:Okres Semily]] [[Kategorie:KRNAP]] [[Kategorie:Města, obce a městyse na pomezí Čech a Slezska]] [[Kategorie:Lyžařská střediska v Česku]] [[Kategorie:Obce v okrese Semily]] [[Kategorie:Maps články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Harrachov“.