Harrachov
Z Multimediaexpo.cz
Město – Harrachov |
Souřadnice – 50°46'35.5"N , 15°25'28.0"E |
Harrachov (německy: Harrachsdorf) je město a horské letovisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy.
Administrativně spadá pod okres Semily v Libereckém kraji. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno silnicí I/10.
Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, Mýtin, Nového Světa a Ryžoviště.
- Ke dni 1. 1. 2017 zde žilo 1 456 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 1 396 obyvatel.
Historie
Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachov. Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozuje své jméno od místa v jižních Čechách (de Horach). Obživou místních obyvatel byla tehdy tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje od 14. století. Dnešní harrachovská sklárna Novosad byla založena již v roce 1712 a je druhou nejstarší sklárnou v Česku. Sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel. Harrachov v dnešních hranicích vznikl v 50. letech 20. století, kdy k němu byl připojen Nový Svět, Rýžoviště a (před 14. únorem 1959)[1][2] polské (respektive slezské) Mýtiny.
Současnost
Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal velmi prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno obrovské množství nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí - pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroba skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar.
Lyžařské středisko
Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach přivezl do Čech první lyže (v 19. století). V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, které Harrachov tolik proslavily, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek - mamutí můstek K-185. V 90. letech byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a projížďku dlouhou 1 303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.[3] Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.
Památky
- klasicistní kostel svatého Václava z let 1822-8[4]
- kaple svaté Alžběty (Harrachov)
- lyžařské muzeum
- Harrachovské skokanské můstky (technická památka)
- Brusírna skla čp. 73
- Pamětní deska prof. MUDr. Rudolfa Jedličky na budově sanatoria
- Usedlost Nový Svět čp. 27
- Sklárna v Novém Světě (čp. 46, 95, 96)
Vzdálenosti
Harrachov leží:
- 34 km východně od Liberce (kraj)
- 86 km severně od Hradce Králové
- 33 km severně od Semil (okres)
- 123 km severovýchodně od Prahy
Doprava
Harrachovskou částí Nový Svět prochází významná a frekventovaná silnice I. třídy č. 10 Praha-Turnov-Harrachov, která je z Prahy do Turnova dálnicí D10. V lesích, 3 km severně nad Harrachovem, najdeme důležitý hraniční přechod Harrachov-Jakuszyce. V lokalitě „Na Mýtě“ při soutoku Jizery a Mumlavy se tato silnice křižuje se silnicí I. třídy č. 14 v trase Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald - Rokytnice nad Jizerou - Vrchlabí - Trutnov - Úpice - Náchod - Nové Město nad Metují - Dobruška - Rychnov nad Kněžnou - Vamberk - Ústí nad Orlicí - Česká Třebová - Anenská Studánka.
Železniční dopravu reprezentuje železnice Tanvald-Harrachov, dříve ozubnicová, které v 90. letech minulého století vážně hrozilo zrušení. Dne 28. 8. 2010 byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice Szklarska Poręba Górna, prvního pravidelně provozovaného tarifního bodu na území Polské republiky[5]. Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází jedna mezilehlá železniční stanice, a to dvoukolejná výhybna Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále rovněž železniční zastávka Szklarska Poręba Huta.
Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od vlakového nádraží (které se nachází v lesích, skoro 4 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.
Obsah |
Partnerská města
Velká Galerie
Reference
- ↑ http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5759
- ↑ http://geography.upol.cz/oldwww/geography/acta/07/07_02.pdf
- ↑ Lanovka Harrachov
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ Jana Švecová. Vlakem do Sklářské Poreby a Jelení Hory. Zubačka konečně překonala polskou bariéru. Liberecký deník.cz [online]. 2010-09-03 [cit. 2010-12-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
|
|
Město Harrachov |
---|
Města a obce okresu Semily |
---|
Bělá • Benecko • Benešov u Semil • Bozkov • Bradlecká Lhota • Bukovina u Čisté • Bystrá nad Jizerou • Čistá u Horek • Háje nad Jizerou • Harrachov • Holenice • Horka u Staré Paky • Horní Branná • Hrubá Skála • Chuchelna • Jablonec nad Jizerou • Jesenný • Jestřabí v Krkonoších • Jilemnice • Kacanovy • Karlovice • Klokočí • Košťálov • Kruh • Ktová • Levínská Olešnice • Libštát • Lomnice nad Popelkou • Loučky • Martinice v Krkonoších • Mírová pod Kozákovem • Modřišice • Mříčná • Nová Ves nad Popelkou • Ohrazenice • Olešnice • Paseky nad Jizerou • Peřimov • Poniklá • Přepeře • Příkrý • Radostná pod Kozákovem • Rakousy • Rokytnice nad Jizerou • Roprachtice • Rovensko pod Troskami • Roztoky u Jilemnice • Roztoky u Semil • Semily • Slaná • Stružinec • Studenec • Svojek • Syřenov • Tatobity • Troskovice • Turnov • Veselá • Víchová nad Jizerou • Vítkovice • Všeň • Vyskeř • Vysoké nad Jizerou • Záhoří • Žernov |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |