Česká Třebová
Z Multimediaexpo.cz
.jpg)
Česká Třebová (německy: Böhmisch Trübau) je město na východě Čech, čtvrté (podle počtu obyvatel) a druhé (podle rozlohy) největší město Pardubického kraje. Česká Třebová má 15 508 obyvatel (2019) a katastrální rozlohu 41 km2. Nachází se v přibližně severo-jižně orientované kotlině řeky Třebovky, která je ze západní a východní strany ohraničena zalesněnými hřebeny s nejvyššími kopci v okolí: Kozlovský kopec (601 m n. m.) a Palice (613 m n. m.). Město a okolí se někdy nazývá Českotřebovsko, okolní krajina bývá označována jako Českotřebovské mezihoří. Do České Třebové byla v roce 1845 přivedena železnice a brzy na to se stala významným železničním uzlem.
V roce 1995 byl střed města vyhlášen Městskou památkovou zónou.
Členění města
Město se člení na 6 katastrálních území (zároveň místní části):
Historie
Ve městě a okolí se dá najít řada různých fosílií – důkaz existence pravěkého moře. První písemná zmínka o České Třebové je z roku 1278. Předchůdcem města byla osada na pravém břehu řeky Třebovky s románskou rotundou sv. Kateřiny postavenou v 1. polovině 13. století (první zmínka o ní je však až z roku 1335). Jako město je osada poprvé jmenována roku 1292. V těch dobách patřilo k lanšperskému panství. V darovací listině Václava II. bylo město dáno roku 1304 Zbraslavskému klášteru. V těchto dobách se v České Třebové rozvíjí cechy tkalcovský, hrnčířský a další. V předhusitských dobách patřilo město biskupům litomyšlským, ale v husitských dobách se město přiklonilo k učení Jana Husa.
Po husitské době město patřilo několika majitelům: Kostkové z Postupic, Vilém z Pernštejna, Petr Bohdanecký z Hodkova. Poslední jmenovaný nechal vystavět na náměstí renesanční radnici, na které je jeho erb. Za vlády Jiřího z Poděbrad pobili českotřebovští občané v roce 1469 zbloudilý oddíl vojska Matyáše Korvína nedaleko města. V Třebové měla sbor jednota bratrská.
V době pobělohorské se stal pánem města rod Lichtenštejnů (nyní vládnou v Lichtenštejnsku). V této době byla městu odňata většina práv a město postupně chudlo. Dalšími ranami byly třicetiletá válka, hladomory a požáry. Při požáru v roce 1636 bylo celé město téměř zničeno. Přes všechny překážky ve městě kvetlo lidové umění. Dochovaly se např. malby na skle, řezbářské výtvory a hlavně vyřezávané, malované betlémy. V roce 1848 město získává samostatnost a prvním starostou se stává František Rybička. Z města například pocházeli významní národní buditelé Jan Hýbl a František Matouš Klácel. Nejbouřlivější rozvoj prodělalo město po roce 1845, když zde Jan Perner vybudoval železnici Olomouc – Česká Třebová – Praha a v roce 1849 trať Brno – Česká Třebová. Od této doby město začíná rapidně růst. Za 2. světové války byla Česká Třebová hraničním městem: ležela na hranicích Protektorátu. Vesnice Rybník, která leží hned vedle města, byla už v Sudetech. Za války bylo málem místní nádraží a část města vyhozena do povětří: na nádraží zastavil německý vlak plný nepoužitého střeliva a výbušnin z východní fronty. Na druhé koleji stál vlak s německým lazaretem. Velitel vlaku se střelivem chtěl svůj vlak vyhodit do povětří, aby nepadl do rukou Rusů. Velitel lazaretního vlaku ho však zastřelil, aby zachránil zraněné vojáky ve svém vlaku. Po roce 1945 se rozhořel dávný boj České Třebové, Ústí nad Orlicí a Lanškrouna o nové okresní město. Díky protekci u předsedy vlády Zdeňka Fierlingera (jeho žena pocházela z Ústí) se okresní městem stalo Ústí nad Orlicí (k veliké nelibosti obyvatel Třebové a Lanškrouna). Podle nového územního uspořádání z roku 1948 byla na okresní město navržena Třebová a i ve vládě (na popud občanů) se začalo jednat o přesunutí okresního úřadu z Ústí do Třebové. O výhodnosti tohoto přesunu nasvědčoval i fakt, že Třebová byla větším městem s evropsky významným železničním uzlem a nacházela se ve středu okresu (což bylo výhodné zejména pro Lanškroun). Konexe ústeckých občanů na novou komunistickou vládu však tento plán na poslední chvíli, na úkor Třebováků, zmařily (pro prostory okresního úřadu již byla v Třebové vyklizena Základní škola v Nádražní ulici), což vedlo českotřebovské občany k protestním shromážděním a sepsání rezoluce tehdejší československé vládě. Dodnes tato nepříjemná událost vyvolává mezi občany Třebové a Ústí zášť.[1] U příležitosti výročí 700 let od první zmínky udělil městu Česká Třebová prezident Gustáv Husák státní Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1978). Rada MěstNV udílela ročně titul Budovatel města. Po válce byla nedaleko města postavena kasárna železničního vojska ČSLA. Po srpnu 1968 byl areál kasáren zabrán sovětskou armádou, která ho opustila v květnu 1990. Od té doby jsou objekty bývalých kasáren využívány různými firmami a institucemi. Z přilehlých paneláků (jež obývali ruští vojáci) se stalo čtvrté českotřebovské sídliště Borek. Po roce 1989 se Česká Třebová začala pilně rozvíjet kulturně, hospodářsky, společensky a technicky a navázala řadu mezinárodních styků.
Pověst o znaku a další pověsti
- Ve znaku města je černý kohout s lidskou hlavou a trojbokým, špičatým a žlutým kloboukem. Kohout leží na červeném podkladu. O zrodu znaku vypráví pověst: „Městský písař ztratil městské pečetidlo a za to měl být popraven. Jeho žena si při vysypávání odpadků na smetišti všimla, jak kohout v hromadě odpadků vyhrabal ztracené pečetidlo. Žena ho vzala a přinesla rychtáři a konšelům, čímž byl písař díky kohoutu zachráněn.“ A od té doby je v erbu kohout s hlavou písaře, který o ni málem přišel.
Z hlediska heraldiky patří uvedený znak do kategorie tzv. záhadných znaků, tj. znaků (erbů), u nichž není jasný jejich původ, ani význam.
- Říká se, že ve městě občané korunovali rakouského krále Karla I. na českého krále a to ve stodole hrncem, když městem projížděl se svojí manželkou Zitou.
- Vypráví se, že v chodbě pod rotundou svaté Kateřiny je ukrytý zvon, vyrobený z ryzího zlata. Mnozí hledači pokladů se jej v minulosti snažili nalézt, ale dosud žádný z nich neuspěl.
- Z České Třebové a okolí pochází přes 35 pověstí. Např. O Javorce, U tří čertů, Vodník v Benátkách, Ohnivý kočár na pivní cestě, Lakomý sedlák, Lesní panny, O Zuzaně, O lesním muži,…
Hospodářství
Do roku 1970 byl v České Třebové pivovar. Poté, co byla výroba piva ukončena, fungovala v jeho prostorách několik let sodovkárna. V polovině 80. let byl starý závod zbourán a na jeho místě vyrostla nová hala pro sousední n. p. Sigma (dříve Armaturka, dnes LDM). V těchto prostorách nyní vyrábí rakouská firma Pewag sněhové řetězy. V tehdy samostatné místní části Parník byl v roce 1849 založen velký textilní závod. V historii vystřídal několik jmen: Hermann Pollack, HPS, DETAG, Perla n.p., Primona a.s.. Závod se orientoval na zpracování bavlny. V dobách své největší slávy zaměstnával přes 2500 zaměstnanců a dodával látky např. i anglické královské rodině. Závod však nedávno zkrachoval, některé provozy využívají jiné firmy, jiné jsou prázdné či byly zbourány – např. na místě tkalcovny vyrostl v roce 2003 supermarket Lidl a na místě teplárny z roku 1963 byl v roce 2005 postaven hypermarket (Tesco). V devadesátých letech byl za podpory Evropské rozvojové banky významně rozšířen podnik KORADO (dříve Koventa), přední český výrobce radiátorů. Ve městě dosud také působí strojírny a opravny lokomotiv CZ LOKO (dříve ŽOS a ČMKS, kterým v roce 1974 propůjčil prezident republiky státní Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu) a výrobce kompresorů Orlík.
Doprava
Nejdůležitější dopravou pro Českou Třebovou je bezesporu železnice, jíž vděčí město za svůj bouřlivý rozvoj po roce 1845. Nynější osobní nádraží bylo dokončeno v roce 1924; mezi lety 1995 a 2005 byla jeho budova v několika krocích kompletně zrekonstruována. Některé další opravy (např. nástupiště) však pokračují dodnes a v roce 2010 byla dokončena velká přestavba přednádražního prostoru – zastřešení zde umístěného autobusového nádraží a výstavba velkých podzemních garáží, tzv terminál. Ve vstupní hale nádraží jsou na zdi namalovány fresky od Stanislava Víši z roku 1974, které znázorňují nejdůležitější hospodářská odvětví České Třebové v minulosti i v současnosti. Kromě osobního nádraží zde dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě (avšak již od rozdělení ČSFR v roce 1993 se jedná o jeho útlumu či zrušení), lokomotivní depo, železniční opravny a strojírny (dnes CZ LOKO) a firma Elektrizace železnic. Česká Třebová je velice důležitá uzlová železniční stanice, leží na hlavním tahu na Prahu přes Pardubice, na Olomouc a na Brno. Jedná se o velice frekventovanou železniční stanici. Významná je ve městě také autobusová doprava. Nedaleko města zřídil Aeroklub Česká Třebová malé letiště.
Zdravotnictví
Ve městě se nachází Městská poliklinika, která byla v letech 2004 až 2005 nákladně rekonstruována a nově otevřena. Nedaleko od ní je „Dům lékařů“ TEZA, kde je např. ortopedie, stomatologie nebo gynekologie. Ve Třebové jsou také soukromé ordinace (asi přes deset). S vážnějšími případy musí lidé do nemocnice v Ústí nad Orlicí, popřípadě do nemocnice v Litomyšli.
Školství
Mateřské školy
- MŠ Habrmanova
- MŠ U Koupaliště
- MŠ Vinohrady
- MŠ U Stadionu
Základní školy
- ZŠ Habrmanova - „stará budova“ (nachází se v ní I. stupeň) byla postavená v roce 1932; po 2. sv. válce „vyrostla“ vedle téměř stejná „nová budova“ (nachází se v ní II. stupeň). Obě budovy jsou spojeny pergolou, na kterou přiléhá velká tělocvična. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let přibyla k areálu školy jídelna (je jedna z nejmodernějších v ČR). Ředitel Zbyněk Slavík
- ZŠ Nádražní - nejstarší ve městě, postavená ještě v 19. století blízko centra města; v roce 2005 k ní byla přistavěna moderní jídelna a tělocvična; škola používá také budovu v Komenského ulici, kde je umístěn I. stupeň. Ředitel Radim Kolář
- ZŠ Ústecká - nachází se v místní části Parník, má 2 budovy: starou (kde je umístěn I. stupeň) a novou (kde je II. stupeň, jídelna a tělocvična. Ředitel Stanislav Beneš
Zvláštní školy
- Zvláštní škola Náměstí 17. listopadu - umístěná v místní části Borek v bývalých sovětských kasárnách
Střední školy
- Gymnázium (GYMNCT) - založené roku 1909, sídlí v historické budově v centru na Tyršově náměstí v centru města
- SOU a SOŠ technických oborů - situována v areálu Na Skalce, součástí školy jsou i dílny, internát a víceúčelový sál, který se využívá k pořádání kulturních akcí (např. plesů); vyučují se zde obory elektrotechnické (Mechatronika, Mechanik silnoproudých zařízení, Elektrikář – silnoproud, Elektrikář – slaboproud, Provozní elektrotechnika), strojírenské (Mechatronika, Strojírenství, Zámečník, Mechanik opravář, Obráběč kovů) a nábytkářské (Operátor dřevařské a nábytkářské výroby, Nábytkářství, Truhlář – výroba nábytku, Dřevařská a nábytkářská výroba)
- VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana (VDA) - založená v roce 1945, později ke staré budově byla přistavěna novější část; na škole jsou tyto středoškolské obory: Elektrická trakce v dopravě, Telekomunikační technika, Zabezpečovací a informační technika, Železniční doprava, Informační systémy v dopravě a od roku 2005 i obor Informatika v ekonomice, který byl roku 2010 upraven na Informační technologie; dále škola funguje jako vyšší odborná škola a pro absolventy středních škol nabízí tyto obory: Logistika a management a Sociální práce, v současné době se transformují na bakalářské studium; škole bylo prezidentem republiky propůjčeno Vyznamenání Za vynikající práci (1985)
Vysoké školy
- Dislokované pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera
Základní umělecké školy
- ZUŠ Česká Třebová
Ostatní
- Taneční škola Česká Třebová
Turistické zajímavosti
Mimo románské rotundy sv. Kateřiny (se Starým hřbitovem) stojí za zhlédnutí také centrum – Staré náměstí, které je dnes středem města. Na náměstí stojí renesanční Stará radnice z roku 1547, jež byla několikrát přestavována a opravována. Dnes slouží jako obřadní síň a pro reprezentační účely. Vedle Staré radnice stojí o několik let novější a větší radnice, tzv. Nová radnice. V ní sídlí městský úřad a městská policie. Vedle obou radnic dnes stojí hotel Korado. Před radnicí stojí Mariánský sloup z roku 1706. Od roku 1950 na náměstí stál bronzový pomník „Sbratření“, od Karla Pokorného, na kterém se objímá český partyzán s rudoarmějcem. 25. května 1996 byl přemístěn do blízkosti nádraží. Na náměstí stojí také několik historických domů s podloubím. V roce 1995 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou zónou (i s kostelem sv. Jakuba Většího a farou). V roce 1996 bylo náměstí kompletně zrekonstruováno a na místě pomníku „Sbratření“ byla postavena replika italské kašny. Za náměstím stojí velký empírový kostel sv. Jakuba Většího postavený v roce 1801 podle plánů lichtenštejnského architekta Josefa Hardtmutha (1758 – 1816) s půdorysem v podobě kříže. Kostel byl postaven na místě vyhořelého chrámu. Před kostelem stojí barokní sochy sv. Kateřiny (1712), sv. Barbory (1717) a sv. Jana Nepomuckého (1719). Naproti kostelu stojí nově zrekonstruovaná stavba místní fary. Kousek od Starého náměstí stojí modernější Nové náměstí, které bylo vybudováno na přelomu 60. a 70. let 20. století. Za zhlédnutí stojí Nový hřbitov z roku 1905 a Městské muzeum založené v roce 1887 Janem Tykačem, který byl jeho prvním ředitelem. V depozitáři je určitě nejvýznamnější expozice betlémů, model staré čtvrti Trávník, model rotundy sv. Kateřiny s okolím atd.
Nedaleko Nového náměstí se nalézá park Javorka, založený v roce 1885. Rozkládá se v úžlabině pod svahy Roubova kopce, kde se dá dobře lyžovat. V jeho dolní části je malý rybníček, uprostřed kterého je nově restaurovaná socha vodníka. U rybníčka je dětské hřiště se „Selkou“ (jedná se o pohyblivé loutky několika známých postaviček). Dál v parku je několik moderních betonových soch, ale také historicky hodnotné, např. „Šárka“ od Quido Kociana, Husův pomník od V. Kvasničky, nebo pomník Masaryka (ty jsou ve městě tři). V Javorce jsou taktéž i dva hudební pavilony, jeden moderní a druhý postavený v roce 1904. V parku vyvěrá mohutný pramen výborné pitné vody „Javorka“. Park je velmi příjemné a okouzlující místo s několika výbornými zákoutími. Už několik let trvá úspěšná rekonstrukce parku. Ve městě je ještě jeden park, Perlácký park, ten je momentálně zavřený.
Z Javorky vede tzv. Liščí stopa, která vede na Kozlovský kopec (601 m n. m.), na kterém se nachází nově zrekonstruovaná Chata Maxe Švabinského, která byla postavena v roce 1933 a rozšířěná v roce 1936. Nachází se v ní restaurace a několik pokojů k ubytování. V roce 2001 byla na kopci postavena Rozhledna Maxe Švabinského s výškou 52 m. U kopce je malebná vesnička Kozlov, ve které stojí Chaloupka Maxe Švabinského. V ní Švabinský pobýval v letech 1895 – 1919. Nad Třebovou na vysokém kopci stojí oblast, která se nazývá Hory. Je zde kaple Panny Marie Pomocné z roku 1834, pod ní vyvěrá léčivý pramen. Stály zde v předminulém století věhlasné lázně. Asi 20 metrů dál je restaurace s pamětní deskou, která připomíná, že zde pár týdnů v roce 1851 pobývala Božena Němcová i se svými dětmi. Pod Horami vede cesta zvaná Křivolík, kde se výborně jezdí na běžkách. Třebovské stěny ležící východně od města jsou nejmladší přírodní rezervací v regionu. Táhne se v délce šestnácti kilometrů od obce Damníkov ke zřícenému hradu Lanšperk. V obci Rybník začíná naučná stezka Údolím Skuhrovského potoka, kde je patnáct zastávek s naučnými tabulemi. Stezka prochází malebným údolím a kolem vodní nádrže Srnov. Nad ní stojí výborná restaurace Srnov.
Důležité objekty, prostranství a jiné části města
| sever | jih | západ | východ |
|---|---|---|---|
| U Kostelíčka | Bezručovo náměstí | Nové náměstí | Křib |
| Tyršovo náměstí | U ŽOSKY | Trávník | Bezděkov |
| Farářství | Borek | park Javorka | U Hřbitova |
| Benátky | Depo | Jelenice | Na Podhorce |
| Skalka | Nákladové nádraží | Vily | Hliníky |
| Parník | — | Brázdov | Srnov |
| U Primony | — | Robův kopec | — |
| Lhotka | — | Serpentiny | — |
| — | — | Hory | — |
Kultura a zajímavosti
- Každý rok před závěrečným vysvědčením (kolem 20. 6.) se koná Týden sportu. Trvá pět všedních dnů a vždy ráno soutěží v různých disciplínách místní školy, odpoledne občané města a večer až do pozdních hodin je obvykle kulturní program na Starém náměstí. Poslední den (pátek) je zakončen velkolepým ohňostrojem.
- Od roku 1962[2] se v listopadu koná pod rotundou sv. Kateřiny Jabkancová pouť, při níž se pečou jabkance.
- Ve městě je Kulturní centrum s kinem Svět, s kavárnou Esperanto a výstavní síní (pravidelně zde probíhají různé výstavy, např. o životě Anny Frankové, nebo výstava českotřebovských betlémů).
- U Nového náměstí stojí Městská knihovna (první knihovna byla založená ve městě v roce 1863), která pořádá ve svých prostorách různé přednášky, výstavy atd.
- Při Kulturním centru pracuje také skupina amatérských výtvarníků Maxmilián, která zde pravidelně pořádá výstavy svých prací. Jejich posledním větším projektem bylo vytvoření výpravného městského kalendáře na rok 2006.
- Také krytý plavecký bazén (ve městě bylo také letní koupaliště - už několik let chátrá)
- Ve městě od roku 1991 vysílá regionální soukromá televize OIK TV
- V České Třebové už přes třicet let vychází měsíčník Českotřebovský zpravodaj (viz externí odkaz)
- Jednou ročně vychází Ročenka Českotřebovska
- Česká Třebová má také vlastní politickou stranu: Českotřebovští živnostníci a podnikatelé (podobných stran je však ve městě víc)
- V České Třebové také působí Komorní orchestr Jaroslava Kociana, byl založen v roce 1967 v nedalekém Ústí nad Orlicí. Přestože se jedná o amatérský orchestr, má vynikající úroveň srovnatelnou i s profesionálními hudebními tělesy.
- Také zde působí Velký swingový orchestr, jehož koncerty jsou na vynikající profesionální úrovni a mezi příznivci hudby je velmi oblíben.
- Od roku 2004 se zde koná nesoutěžní přehlídka moderního tance - Podzimní doteky, na které se představují taneční soubory nejen z České Třebové.
- Od roku 2008 zde působí filmové studio Tribovia Pictures, které produkuje dokumentární filmy zabývající se historií a uchováváním paměti národa.
Starostové města Česká Třebová
| # | Jméno | Funkce | Období ve funkci |
|---|---|---|---|
| 1. | Honl | rychtář | říjen 1847 – březen 1848 |
| 2. | Dr. František Rybička | starosta | březen 1848 – září 1850 |
| 3. | Jan Čížek | starosta | březen 1850 – září 1862 |
| 4. | Hynek Rybička | starosta | září 1862 – únor 1868 |
| 5. | Alexandr Vrba | starosta | březen 1850 – září 1862 |
| 6. | Jan Rybička | starosta | 2. září 1874 – září 1880 |
| 7. | Hynek Rybička | starosta | září 1880 – 8. prosinec 1881 (†) |
| 8. | Josef Beran | starosta | 8. prosinec 1881 – 1. říjen 1882 |
| 9. | Ludvík Rössler | starosta | 1. říjen 1882 – 26. srpen 1889 |
| 10. | Antonín Sláma | starosta | 26. srpen 1889 – 13. květen 1890 |
| 11. | Josef Glücksmann | starosta | 13. květen 1890 – 11. květen 1891 |
| 12. | Antonín Felcman | starosta | 11. květen 1891 – listopad 1893 |
| 13. | Josef Glücksmann | starosta | listopad 1893 – 4. listopad 1912 |
| 14. | Václav Kapoun | starosta | 4. listopad 1912 – 23. květen 1914 (†) |
| 15. | Otto Rybička | starosta | 23. květen 1914 – 15. únor 1919 |
| 16. | Karel Hendrich | starosta | květen 1919 – 16. září 1923 |
| 17. | Václav Toušek | starosta | 16. září 1923 – 27. říjen 1927 (†) |
| 18. | Ludvík Shejbal | starosta | 27. listopad 1927 – 21. březen 1928 |
| 19. | Josef Dytrt | starosta | 21. březen 1928 – březen 1939 |
| 20. 21. 22. | Richard Hoblik, Franz Schmidt, Dr. B. Langhammer | německá spravní komise (Protektorát Čechy a Morava) | březen 1939 – květen 1945 |
| 23. | František Vítkovský | předseda MNV | 9. květen 1945 – 26. květen 1946 |
| 24. | Jindřich Friml | předseda MNV | 26. květen 1946 – 30. květen 1948 |
| 25. | Jaroslav Beran | předseda MNV | 30. květen 1948 – ? |
| 26. | František Pacík | předseda MNV | ? – 1951 |
| 27. | Josef Lžíčař | předseda MNV | 1951 – 1954 (?) |
| 28. | Josef Beran | předseda MNV | 1954 – 1957 (?) |
| 29. | Jaroslav Roleček | předseda MNV a MěstNV | 1957 – červen 1961 |
| 30. | Bohuslav Routek | předseda MěstNV | červen 1961 – 18. únor 1970 |
| 31. | Miloslav Vašina | předseda MěstNV | 18. únor 1970 – 27. listopad 1971 |
| 32. | Josef Bárta | předseda MěstNV | 27. listopad 1971 – 5. červen 1981 |
| 33. | Otakar Heger | předseda MěstNV | 5. červen 1981 – 9. únor 1990 |
| 34. | Ing. Slavomír Gabrhel | prozatímní předseda MěstNV | 9. únor 1990 – 5. prosinec 1990 |
| 35. | Ing. Zdeněk Lang | starosta | 5. prosinec 1990 – 30. listopad 1994 |
| 36. | Lubomír Hýbl | starosta | 30. listopad 1994 – 27. listopad 1998 |
| 37. | Jiří Pásek | starosta | 27. listopad 1998 – 15. listopad 2002 |
| 38. | Jaroslav Zedník | starosta | 15. listopad 2002 – dosud |
Pozn.: † – činitel zemřel v období výkonu funkce
Slavní rodáci
| Jméno | nar. | zem. | povolání |
|---|---|---|---|
| Zdeňka Baldová | 1885 | 1958 | slavná česká filmová a divadelní herečka, dlouholetá přední členka Národního divadla v Praze, nositelka Státní ceny (1951) a titulů Zasloužilá umělkyně (1953) a Národní umělkyně (1955) |
| Gustav Habrman | 1864 | 1932 | novinář, politik, první československý ministr školství a ministr sociální péče |
| Jan Hýbl | 1786 | 1834 | národní buditel, novinář a spisovatel |
| František Matouš Klácel | 1808 | 1882 | národní buditel, filozof a člen řádu augustiniánů |
| Vladimír Merhaut | 1868 | 1936 | divadelní a filmový herec, dlouholetý přední člen činohry Národního divadla v Praze |
| Eduard Pražský | 1880 | 1918 | divadelní a filmový herec, člen Vinohradského divadla v Praze |
| Marie Kalivodová | 1878 | 1951 | operní pěvkyně, sólistka opery Národního divadla v Praze |
| Fritz Freisler | 1881 | 1955 | rakouský filmový režisér |
| Jarmila Balašová | 1919 | 2001 | divadelní herečka, přední členka Divadla J. K. Tyla v Plzni |
| Dr. František Rybička | 1813 | 1890 | lékař a veřejný činitel |
| Josef Císař | 1894 | 1983 | skladatel, hudebník, pedagog a pianista |
| František Formánek | 1888 | 1964 | sochař, vynálezce, autor pamětní desky na domu Jana Hýbla a sousoší na střední škole (VDA) |
| Františka Honlová | 1858 | 1929 | vlastenka, politička a humanitní pracovnice |
| Jan Chorinus | 1560 | 1606 | filozof, básník, mistr na univerzitě v Praze |
| Ladislav Jankele | 1871 | 1896 | básník |
| Jiří Josefík | 1920 | 2006 | malíř a restaurátor |
| PhDr. F. V. Krejčí | 1867 | 1941 | učitel, novinář, člen Národního shromáždění a senátor |
| Jan Kubelka | 1853 | 1900 | básník, člen sboru hasičů |
| Vilém Kyral | 1909 | 1961 | učitel hudby, kapelník a dirigent v Praze |
| MUDr. František Lašek | 1872 | 1947 | lékař, veřejný činitel a historik |
| Jan Mehl | 1912 | 1990 | akademický malíř, restaurátor, žák Františka Kupky |
| Jiří Pichl | 1872 | 1953 | novinář, politik, senátor, někdejší starosta dnes pražských Vinohrad |
| František Preisler ml. | 1915 | 1983 | hudebník a dirigent, působil např. v Pardubicích, Kladně, Olomouci a Opavě |
| Ing. Otakar Runa | 1915 | 1941 | z Prahy udržoval styk s protifašistickou skupinou v Č. T., které dodával nálože pro sabotážní akce, byl pak Němci popraven |
| Ing. Eduard Stříbrný | 1891 | 1974 | strojní inženýr a kulturní pracovník |
| Miroslav Škrabal | 1875 | 1896 | skladatel, houslista |
| Bohuslav Štangler | 1895 | 1980 | učitel, kulturní pracovník, spisovatel, správce městského muzea |
| Karel Tomeš | 1912 | 1991 | malíř a divadelník |
| Stanislav Víša | 1924 | 1984 | výtvarník, loutkář, modelář, pracovník v loutkovém filmu, vyzdobil sgrafity nádražní halu |
| Ing. Michal Dlouhý | 1931 | 1992 | řídící pracovník a mecenáš |
| Antonín Felcman | 1852 | 1929 | podnikatel a kulturní činovník |
| Otto Fusek | 1909 | 1987 | akademický malíř a grafik |
| Josef Hořička | 1870 | 1939 | ředitel, učitel a sběratel lidových písní |
| Josef Jindra | 1885 | 1967 | podnikatel a ředitel |
| PhDr. Jindřich Růžička CSc. | 1926 | 2011 | regionální historik, archivář, spisovatel |
| Ing. Bohuslav Řehák CSc. | 1936 | 1986 | chemik a vývojový pracovník |
| Jaroslav Burian | 1922 | 1980 | rusista, pedagog, autor rozhlasových relací, literární vědec, překladatel a filolog |
| Vratislav Bělský | 1924 | 2003 | varhaník |
| Doc. RNDDr. Ilja Pek, CSc. | 1945 | 1998 | přírodovědec (geologie), historik a vědec, vedoucí katedry geologie univerzity v Olomouci |
| Pavel Langhans | 1945 | – | malíř a karikaturista |
| Mgr. Milan Michalski | 1945 | – | spisovatel, učitel, přírodovědec, mineralog, fotograf a zakladatel Mineralogického klubu Česká Třebová |
Slavné osobnosti, které v České Třebové pobývaly
| Jméno | nar. | zem. | druh pobytu |
|---|---|---|---|
| Božena Němcová | 1820 | 1862 | pobývala pár týdnů se svými dětmi v roce 1851 v lázních Na Horách. Přijela na pozvání F. M. Klácela a dalšími členy „Klácelova bratrstva“. |
| Max Švabinský | 1873 | 1962 | v letech 1895 – 1919 pobýval v tehdy samostatné obci Kozlov u České Třebové (dnes součást České Třebové), kde hledal inspiraci pro obrazy Chudý kraj, U stavu, Cyklus léto, Splynutí duší, Rajská sonáta, Letní noc. Chaloupka, ve které pobýval, alej kolem cesty na Kozlovský kopec a také restaurace a rozhledna na Kozlovském kopci nesou jeho jméno. Do své smrti sem také velmi často a ráda jezdila jeho adoptivní dcera Zuzana Švabinská (1912 – 2004). |
| Teréza Nováková | 1853 | 1912 | ráda a často pobývala se svoji rodinou v bývalých lázních Na Horách. Z návštěv Hor, které si velmi zamilovala, Nováková vytěžila náměty k povídkám „V lázních pohorských“, „Na Horách“ a „Slepá Dorotka“. |
| Arne Novák | 1880 | 1939 | často pobýval se svoji rodinou v bývalých lázních Na Horách. Toto místo si obzvláště oblíbil. |
| H. G. Schauer | 1862 | 1892 | několikrát do města na zdravotní zotavené. Zemřel v lázních Na Horách na tuberkulózu. Pohřben byl v rodné Litomyšli. |
| F. P. Volák | 1829 | 1865 | auskultant soudu v Litomyšli, vlastenecký soudce z románu Terezy Novákové „Děti čistého živého“. Jezdil do města na zdravotní zotavené. Zemřel v lázních Na Horách, byl pohřben na starém českotřebovském hřbitově. |
| Karel Plicka | 1894 | 1987 | hudebník, spisovatel, fotograf a režisér. Z České Třebové pocházela jeho matka, trvale zde žil jeho bratr, sám Karel Plicka strávil ve městě část dětství, vychodil měšťanskou školu a i v pozdějších letech se sem vracel. Nositel Řádu práce (1954), titulu Národní umělec (1968), Národní ceny Slovenska (1975), Řádu republiky (1979) a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam (1991). |
| Milena Asmanová | 1930 | – | filmová, televizní a sólová herečka ostravského divadla. V dětství vyrůstala v České Třebové a dodnes zde žije část jejího příbuzenstva. |
| Marie Preislerová | 1917 | 2010 | sólová herečka olomouckého divadla. Hrála v seriálu Dispečer. Manželka Františka Preislera ml. (1915 – 1983), matka režiséra Mgr. Františka Preislera (*1948) a babička dirigenta Františka Preislera (1973 – 2007). Do své smrti žila v třebovském městském domově důchodců. |
| František Preisler st. | 1886 | 1945 | kapelník a skladatel. V letech 1907 – 1945 žil a pracoval v České Třebové. Je zde i pochován. Otec hudebníka Františka Preislera ml. (1915 – 1983), děd režiséra Mgr. Františka Preislera (*1948) a praděd Františka Preislera. |
| František Preisler | 1973 | 2007 | dirigent. Syn režiséra Mgr. Františka Preislera (*1948). Vnuk hudebníka Františka Preislera ml. (1915 – 1983) a herečky Marie Preislerové. V České Třebové – městě svých předků byl častým hostem a je zde pochován na místním hřbitově. |
| Jindřich Praveček st. | 1885 | 1969 | hudební skladatel, pedagog a dirigent. Dlouhá léta pracoval v České Třebové. Čestný občan města Česká Třebová. Otec Jindřicha Pravečka mladšího. |
| Jindřich Praveček ml. | 1909 | 2000 | hudební skladatel a dirigent. Vyrůstal, chodil do školy a pracoval v České Třebové. Syn Jindřicha Pravečka staršího. Jako jeden z posledních obdržel titul Národního umělce (1989). |
| Eduard Haken | 1910 | 1996 | operní pěvec, člen Národního divadla v Praze. Často a rád jezdil do České Třebové, vystupoval zde a pořádal koncerty. Navštěvoval město s manželkou Marií Glázrovou nebo s dcerou a dalšími kolegy z Národního divadla. U příležitosti svých pětaosmdesátých narozenin byl jmenován Čestným občanem města Česká Třebová (osobně přijal 12. května 1995). |
Čestní občané města Česká Třebová po roce 1948 (před rokem 1948 neúplné)
Ceny města Česká Třebová – Ceny Kohout
Ceny města Česká Třebová (Ceny Kohout) každoročeně udílí starosta města (po schválení Zastupitelstva města na doporučení rady města), za výborné výsledky občanů a spolků města. Cena má podobu keramického poháru s stylizovaným českotřebovským kohoutem ze Šíchovy keramické dílny.
I. ročník 1999
- Mgr. Marta Demelová
- MgA.Bohuslav Mimra
- Ing. Vlastimil Dytrt
- Jana Jiroušková
- Zdeněk Šebek
- skupina MADAM
- Eva Motyčková
- František Kajetán Zedínek
II. ročník 2000
- Junácké středisko JAVOR
- FK Česká Třebová
- Jana Jiroušková
- Jiří Jireš
- Pěvecký sbor Bendl
- Týden sportu
- Zdeněk Šebek
III. ročník 2001
- Stanislav Vosyka
- DS Hýbl
- Hana Brusenbauchová
- VK LDM Sokol Česká Třebová
- Karel Kubišta
- Stabat Mater
- Marie Pechancová
- LMK Česká Třebová
- Zdeněk Šebek
- Ing. Zdeněk Lang, in memoriam
IV. ročník 2002
- Jiří Jireš
- Mgr. Josef Menšík
- Jiří Musílek
- Mgr. Milan Mikolecký
- Vladimír Jukl
- Ing. Aleš Stránský
- Zdeněk Šebek
- Volejbalové družstvo VK Sokol LDM
- Velký swingový orchestr Česká Třebová
- Týden sportu
V. ročník 2003
- Jan Šimůnek
- Marta Martinková
- Lukáš Deml
- Tomáš Macků
- PaedDr. Hana Grundová
- Jana Černá
- Triarius
- Zdeněk Šebek
VI. ročník 2004
- Jaroslav Slezák
- Jaroslav Holec
- Kuželkáři TJ Lokomotiva
- Mojmír Stránský
- Josef Petrák
- Petra Helebrandová
- Zdeněk Šebek
VII. ročník 2005
- Karel Hájek
- Ladislav Beran
- Kadeti volejbalového oddílu TJ Sokol
- Lubomír Hýbl
- Hubert Vencl, in memoriam
VIII. ročník 2006
- Antonín Kubica
- Tereza Bílá
- Jaroslav Badzik
- Marta Demelová
- Mgr. Milan Mikolecký
IX. ročník 2007
- František Preisler ml.
- Mgr. Jan Šebela
- Martin Šebela
- Josef Poukar
- Šárka Prossová
- Lubomír Vašina
- Lea Johanidesová
- MUDr. Petr Eisenvort, in memoriam
- OIK TV, s. r. o.
- Zora Janebová
X. ročník 2008
- Jakub Jakoubek
- Josef Pácl
- Michal Válek
- Fotokroužek Gymnázia Česká Třebová
- Jiří Pásek
XI. ročník 2009
- Stanislav Fišar
- PhDr. Jana Kostřicová, Ph.D.
- Mgr. Josef Kopecký
- Pěvecký sbor Bendl Česká Třebová
- Denis Špička
- Břetislav Demel, in memoriam
- Adriano Poletti
XII. ročník 2010
- Jan Dostál
- Martin Voleský
- Lubomír Vašina
- Jana Endyšová, DiS.
- Spolek Gymnázia Česká Třebová
- Hudební skupina Medvědi
- Marie Pechancová
- PaedDr. Rudolf Abrahám
Obce pod správou České Třebové
Rozšířené pravomoci má Česká Třebová u těchto obcí:
Partnerská města
Související články
- Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová
- Okres Ústí nad Orlicí
- Železnice
- Železniční stanice
Použitá literatura
- Karel KUBIŠTA, Martin ŠEBELA, Štěpán GILAR, Jan ŠEBELA, Ludmila KESSELGRUBEROVÁ. Toulky minulostí Českotřebovska 1. Česká Třebová: NIKA, 2000. 295 s. ISBN 80-239-1940-7 (1. sv.).
- Karel KUBIŠTA, Martin ŠEBELA, Štěpán GILAR, Jan ŠEBELA, Ludmila KESSELGRUBEROVÁ. Toulky minulostí Českotřebovska 2. Česká Třebová: LORIEN JK, s. r. o., 2001. 448 s., ISBN 80-903042-2-2 (2. sv.).
- Jan TYKAČ. Česká Třebová. Jména místní s výkladem a pověstmi k nim se vztahující. IN: Český lid 1900, str. 191–195.
- Alena FALTUSOVÁ, Štěpán GILAR. Pověsti z České Třebové a okolí. Česká Třebová: Městské muzeum, 1988, 32 s.
- Vladimír HAMPL. Vzpomínky na minulost: střípky českotřebovské historie. Česká Třebová: NIKA, 1998. 1 sv., 36 s.
- Vladimír HAMPL. Vzpomínky na minulost: střípky českotřebovské historie 2, 3. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000, 2001. 2 sv. ISBN 80-86042-18-9 (2. sv.), ISBN 80-86042-41-3 (3. sv.).
- Vladimír HAMPL. Písně a básně Českotřebovska. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000. 48 s. ISBN 80-86042-29-4.
- Vladimír HAMPL. Písně a básně Českotřebovska 2. Česká Třebová: LORIEN JK, s.r.o., 2004, 44 s. ISBN 80-903042-4-9.
- J. ŘEZNÍKOVÁ, et al. Česká Třebová. Česká Třebová, 1969, 36 s.
- J. VÁCLAVÍK. Postavy a pověsti z okolí. Ústí nad Orlicí : Oftis, 1997. 22 s. ISBN 80-86042-06-5.
- Z minulosti Českotřebovska. [Sborník]. Česká Třebová : Městské muzeum, 1988. 218 s.
- a další…
Reference
- ↑ http://www.zpravodaj.ceskatrebova.cz/o_historii_okresu.htm
- ↑ HYLÁKOVÁ, J. Jabkance zhltly 10 metráků brambor. OIK TV [online]. 2003-11-18 [cit. 2008-09-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Oficiální stránky města
- Internetový zpravodaj města na internetu deník, v tištěné podobě vychází jednou měsíčně
- INFOweb města Česká Třebová
- ZŠ Habrmanova
- VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana
- SOŠ a SOU technických oborů
- Gymnázium Česká Třebová
- Základní umělecká škola Česká Třebová
- Městské muzeum Česká Třebová
- Taneční škola Česká Třebová
- Tribovia Pictures
|
|
| Město Česká Třebová |
|---|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |