Olomouc
Z Multimediaexpo.cz
Olomouc (německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium, hanácky Olomóc nebo Holomóc) je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu na řece Moravě při soutoku s Bystřicí a je obklopené úrodnou krajinou Hané. Ve městě o rozloze 10 336 ha žije 101 962 obyvatel, jedná se tedy o šesté největší město České republiky podle počtu obyvatel. Konurbace do 20 km od centra města Olomouce zahrnuje mj. i města Velkou Bystřici, Šternberk, Uničov, Litovel, Prostějov a Přerov; celková populace této konurbace činí více než 280 000 obyvatel. Střed města Olomouce leží v nadmořské výšce 219 metrů nad mořem na zeměpisných souřadnicích 49°35´ severní šířky a 17°15´ východní délky. Nejnižším bodem města je řeka Morava na jihu Olomouce. Olomouc byla vedle Brna historicky politickým centrem Moravy, dnes v Olomouci sídlí Univerzita Palackého a arcibiskupství, město je tedy pro celou Moravu centrem duchovní správy a vzdělanosti.
Pro svou neopakovatelnou atmosféru je Olomouc vyhledávaným střediskem mezinárodních konferencí a festivalů. Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů. Dále pak FLORA Olomouc, mezinárodní zahrádkářská výstava s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků.
V roce 2008 získalo město nové logo.[1]
Jméno
Původ jména Olomouc je etymologicky sporný. Obvykle se slovo rozděluje na Olo-mouc, přičemž druhá část -mouc má zjevně souvislost se staročeským slovesem mútit, tj. hlučet (doloženo v osobních i místních jménech, např. Mutimír, Moutnice, Mutná), první část by mohla vycházet z hypotetického praslovanského slova *ol, tj. pivo (srovnej anglické ale). Tato konstrukce ale nedává významový smysl.
Jiný výklad operuje s hypotetickým osobním jménem *Olomút, jméno by bylo utvořeno přivlastňovací příponou -j, asimilovanou v -c a znamenalo by "ves v Olomútově vlastnictví" (podobně Bolelouc - Bolelútův majetek). Osobní jméno Olomút ale není doloženo a nedává ve slovanských jazycích smysl. Vyskytly se také pokusy vyložit jméno pomocí západoevropských jazyků (Alamud, Aulomont) či z latiny (Juliomontium, údajně na počest Julia Caesara), ani jeden z nich ale není všeobecně uznáván.
Místní jméno je poprvé doloženo v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- (v latinské formě Holomucensis) je poprvé doložen v roce 1208.
Tradičním problémem je také rod názvu - ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň (stejně jako jiná místní jména zakončená na měkkou souhlásku - Bystrc, Třebíč, Dobříš), v místním úzu ale převládá rod mužský a skloňování podle vzoru stroj, mužský rod je někdy místními obyvateli proti spisovné gramatice vyžadován jako správný. V případě nejistoty se doporučuje užívání opisů typu ve městě Olomouc, ve kterých se v češtině připouští užití prvního pádu.
V nespisovné řeči se také někdy užívá slangová varianta Olmík (mužského rodu), ta ale pochází až ze sklonku 20. století.
Historie
- Podívejte se také na: Dějiny Olomouce
Významnými historickými událostmi Olomouce jsou:
- 10. století – vznik sídliště (tržní osady) u zdejšího hradu (Dómské návrší) s podhradím (Petrské návrší/Předhradí)
- 1063 – v Olomouci je knížetem, později králem, Vratislavem II. ustaveno biskupství
- kolem 1070 – založení nového kamenného olomouckého hradu
- 1239–1248 – lokace královského města (Dolní a Horní nám.)
- 1306 – zavraždění krále Václava III., které znamenalo vymření Přemyslovců
- 1566 – příchod jezuitů kvůli rekatolizaci, zakládání škol a gymnasia
- 1573–1576 – jezuitská kolej povýšena na univerzitu (zanikla roku 1782, poté v letech 1827–1860 znovuobnovena jako Františkova univerzita; nově založena roku 1946 jako Univerzita Palackého)
- 1645–1650 – okupace města švédskou armádou pod vedením Lennart Torstensona (Třicetiletá válka)
- 1716–1754 – vybudován sloup Nejsvětější Trojice (roku 2000 vyhlášen památkou světového kulturního dědictví UNESCO)
- 1741–1742 – okupace města pruskou armádou (války o rakouské dědictví)
- 1758 – druhé pruské obléhání
- 1777 – biskupství olomoucké povýšeno na arcibiskupství
- 1841 – přijel do Olomouce první vlak (trasa Vídeň–Olomouc)
Počet obyvatel
- 1237 – 16 300 obyvatel i s předměstími[2]
- 1622 – na mor zemřelo 14 000 lidí[3] (neuvedeno zda jen v Olomouci)
- 1638 (před švédskou okupací) – 30 000 obyvatel
- 1650 (odchod švédských vojsk z Olomouce) – 1675 obyvatel
- 1715 – 1500 obyvatel (1713-1715 morová epidemie)[4]
- polovina 19. století – asi 20 000 obyv.
- 1900 – 21 933 obyvatel (z toho asi: 15 000 Němců, 6 000 Čechů). (1676 Židů (7,7 %).) Navíc asi 4 000 vojáků.[5]
- 1910 – 22 245 obyvatel (z toho: 2959 vojáků, 6746 Čechů civilistů, 12 156 Němců civilistů, 1633 Židů.) Podle vyznání: 20 061 katolíků, 423 evangelíků, 1679 izraelitů.[5]
- začátek první světové války (1914) – asi 22 000 obyv. (včetně více než 4 000 vojáků)
- 1919 – 23 622 (z toho obyvatelé: 9772 Čechů, 8019 Němců, 1010 Židů). Včetně vojáků: 14454 Čechů, 8158 Němců.[5]
- 1920 – 57 206 obyvatel (z toho téměř 40 000 Čechů)[5]
- před druhou světovou válkou – ?? ??? obyvatel (odsun Němců)
- 1939 – ? (z toho asi 2 500 Židů)
- 15. března 1939 – 800 židovských mužů zatčeno a někteří z nich byli převezeni do Dachau
- červen 1942 - březen 1945 – 3498 Židů odvezeno do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě
- 1944 – ? (z toho 12 Židů) (německou posádku města tvořilo až 30 000 mužů)
- 1947 – přes 58 000 obyvatel[6]
- 1970 – 79 407 obyv.[7]
- 1979 – 102 501 obyv.[8]
- 1985 – 105 513 obyv.[9]
- 1991 – 105 537 obyvatel
- 1996 – 104 380 obyvatel
- k 1. březnu 2001 – 103 293 obyv. (muži 48 961, ženy 54 332)[10]
- ke 31. prosinci 2002 – 101 624 obyv.
- ke 31. prosinci 2003 – 101 268 obyv.
- ke 31. březnu 2005 – 100 752 obyv.
- k 1. 1. 2006 – 100 374 občanů Česka a 2302 cizinců[11]
- ke 31. prosinci 2007 – 100 373 obyv.[12]
- 2015 (prognóza) – 112 700 obyvatel[13]
Počet turistů:
Primátoři
- 1851–1865 : Franz Kreilm
- 1865–1866 : Franz Hein
- 1866–1872 : Dr. Karl Borom. Johann Nep. Alois Schrötter
- 1872–1896 : Josef von Engel
- 1896–1918 : Karl Brandhuber
- 1918–1919 : vládní komisař
- 1919–1923 : Dr. Karel Mareš (primátor)
- 1923–1939 : Dr. Richard Fischer
- 1939–1941 : Dr. Fritz Czermak
- 1942–1945 : Dr. Julius Schreitter
- 1945–1947 : Václav Stibor-Kladenský
- 1947–1949 : Jan Kučera
- 1949–1950 : Ladislav Bernatský
- 1950–1956 : Antonín Eliáš
- 1957–1960 : Josef Drmola
- 1960–1970 : František Řeháček
- 1970–1986 : Dr. Jan Tencian
- 1986–1989 : Ing. Josef Votoček
- 1989–1990 : Břetislav Baran
- 1990–1994 : Milan Hořínek Ph.D.
- 1994–1998 : RNDr. Ivan Kosatík
- 1998–2006 : Ing. Martin Tesařík
- 2006–2010 : Martin Novotný
Kultura v Olomouci
Divadla
- Moravské divadlo (dříve divadlo Oldřicha Stibora)
- Divadlo hudby - olomoucké stagionové divadlo
- Divadlo Konvikt - občanské sdružení zajišťující kulturní program v Uměleckém centru UP, každoroční pořadatel festivalu Týden improvizace, od roku 2009 hlavní pořadatel mezinárodního festivalu Divadelní Flora
- Divadlo na cucky - divadlo zaměřené na autorskou tvorbu, site-specific projekty, performance a workshopy
- Moravská filharmonie - pořádá mezinárodní hudební festival Olomoucké hudební jaro a Mezinárodní varhanní festival
- Divadlo Tramtarie - nezávislé divadlo se stálým divadelním souborem malé formy s autorskou dramaturgií
Muzea
- Vlastivědné muzeum - od roku 1951
- Muzeum moderního umění - má asi 60 000 sbírkových předmětů
- Arcidiecézní muzeum - od roku 2006
- Středoevropské fórum moderního umění - pravděpodobně od roku 2013[16]
- Muzeum olomoucké pevnosti
- Letecké muzeum Olomouc - Neředín
Knihovny
- Vědecká knihovna v Olomouci
- knihovna Univerzity Palackého
- krajská knihovna Olomouc
- městská knihovna Olomouc
Galerie
- afas galerie
- GALERIE PATRO
- AbaKus-Art, internetová galerie
- GALERIE 1499
- GALERIE BOHÉMA
- GALERIE CAESAR
- GALERIE G
- Galerie Hesperia
- GALERIE INFORMAČNÍHO CENTRA UP
- Galerie Kopeček, Olomouc - Svatý Kopeček
- GALERIE LABYRINT
- GALERIE MONA LISA
- GALERIE PODKOVA
- GALERIE RUBIKON
- GALERIE SKÁCELÍK
- GALERIE U MLOKA
- UMĚLECKÉ CENTRUM Univerzity Palackého
- GALERIE JOLA (Dolní náměstí Olomouc)
Výstavy
- 1966 - Olomoucké výstavní sady → 1970 - Flora Olomouc → 2000 - Výstaviště Flora Olomouc, a.s.. V roce 2006 výstaviště navštívilo 222 550 návštěvníků. V roce 2007 bylo Výstaviště Flora Olomouc z hlediska počtu návštěvníků (nikoliv turisticky) s 200 506 návštěvníky třetím nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji[17].
Kulturní akce
- Academia film Olomouc (AFO) - od r. 1966 festival dokumentárních filmů, od r. 1992 s mezinárodní účastí
- Přehlídka animovaného filmu (PAF) - festival animovaného filmu a pohyblivých obrazů založený r. 2000
- Týden improvizace - multižánrová přehlídka mapující fenomén improvizace napříč různými druhy umění
- Zoologická zahrada Olomouc
- Ulmerfest, od roku 2006
Architektura Olomouce
Hlavní články: Architektura Olomouce, pevnost Olomouc a seznam církevních staveb v Olomouci
V historickém jádru města, obklopeném rameny řeky Moravy, jehož formování bylo započato počátkem 11. století a dokončeno v polovině 19. století, je situováno několik velkých náměstí, z nichž na Horním náměstí je umístěna radnice s orlojem z 15. století, Herkulova, Ariónova a Caesarova kašna, a především památka UNESCa sloup Nejsvětější Trojice, postavený v roce 1740. Pozoruhodný je také arcibiskupský dóm svatého Václava, kde roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým a kde se taktéž nachází hrobka českého krále Václava III., zavražděného roku 1306 právě v Olomouci. Na druhé straně historického jádra je budova Univerzity Palackého (v 19. stol. existovala její předchůdkyně navazující na jezuitské vysoké učení zal. v letech 1573–1576). Má v dnešní době okolo 25 000 studentů.
Historická část města je chráněna jako městská památková rezervace. Mezi národní kulturní památky patří Zdíkův palác (dříve zvaný Přemyslovský palác), sloup Nejsvětější Trojice se souborem barokních kašen, klášter Hradisko a kostel svatého Mořice.
Kašny
Hlavní článek: Kašny v Olomouci
- Konec 17. století:
- 1683 Neptunova kašna (na Dolním náměstí) - autoři: gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler
- 1687 Herkulova kašna (na Horním náměstí) - stejní autoři
- Začátek 18. století:
- 1707 Jupiterova (na Dolním náměstí) autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render; 1735 přestavěna autor: tyrolský sochař Filip Sattler
- 1709 Tritónů (Náměstí republiky) - autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render
- 1725 Caesarova (na Horním náměstí) - autor: Václav Render
- Delfínova kašna z roku 1725 od sochaře Filipa Sattlera, znovuobjevená roku 2005 na dvoře ZŠ Na hradě umístěna před dominikánský klášter v Sokolské ulici
- 1727 Merkurova kašna (mezi obchodním domem Prior a hotelem Národní dům) - autoři: Václav Render a Filip Sattler
- 2002 Ariónova kašna na Horním náměstí od sochaře Ivana Theimera
Vily
- Vila Eduarda Hamburgera, Vídeňská 2, Olomouc
- Vila Eduarda Šrota, třída Spojenců 20, Olomouc
- Vila Otto Zweiga, třída Spojenců 16, Olomouc
- Vila Elly Krickové, třída Spojenců 10, Olomouc
- Vila Pauly a Hanse Briessových, Na Vozovce 12, Olomouc
- Vila Julia Pelikána, Na Vozovce 21, Olomouc
- Vila Františka a Ludmily Kousalíkových, Na Vozovce 33, Olomouc
- Vila Stanislava Nakládala, Polívkova 35, Olomouc
- Vila Antonína a Ludmily Hofmanových, Resslova 20, Olomouc
- Rodinný dům Willibalda Müllera, Dvořákova 3, Olomouc
- Vila Wilhelma Giebela, Na Šibeníku 26, Olomouc
- Vila Rudolfa Seidlera, Václavkova 2, Olomouc
- Vila Camilly a Josefa Krausových a Franze Bruckmanna, Vídeňská 14, Olomouc
- Vila na sile Barbory a Radima Králíkových, Polská 7, Olomouc
- Vila Primavesi, Univerzitní 7, Olomouc
- Vila Vladimíra Müllera, Černochova 6, Olomouc
- Vila Roberta Schneidera, Černochova 10, Olomouc
Parky v Olomouci
- Čechovy sady
- Smetanovy sady – roku 1866 byla vysázena jírovcová a lipová alej ve Smetanových sadech a slavnostně ji otevřel František Josef I. Od roku 1919 jsou stromy přiřezané do vysokých rovných stěn díky prvnímu českému správci parku Emanuelu Černému.
- Bezručovy sady a rozárium se sbírkou 40 tisíc keřů růží. Existence části rozária je nyní ohrožena výstavbou tenisových kurtů. [18][19]
- botanické zahrady
- Zoologická zahrada Olomouc na Svatém Kopečku
Rozloha všech parků je více než 47 ha. Délka hlavních alejí je téměř 2,5 km.
Galerie – hlavních památek
Členění města
Olomouc se člení na 26 částí města (zároveň katastrální území), v podstatě odpovídají původním historickým obcím, i když katastrální hranice se již poněkud liší.
Od 23. ledna 2007 je stanoveno 27 komisí městských částí.[20] Komise městských částí nejsou komisemi správních celků v pravém slova smyslu, ale poradní orgány rady města Olomouce. Podrobnosti jsou uvedeny ve statutu města Olomouce.
číslo MČ | Název místní části | KÚ | číslo KMČ | Název komise městských částí | web |
---|---|---|---|---|---|
1. | Bělidla | Bělidla | 24. | Staré Hodolany-Bělidla | oficiální stránky |
3. | Černovír | Černovír | 1. | Černovír - Hradisko | |
2. | Droždín | Droždín | 2. | Droždín | oficiální stránky |
4. | Hejčín | Hejčín | 3. | Hejčín | |
5. | Hodolany | Hodolany | 14. | Nové Hodolany, 24. Staré Hodolany-Bělidla | |
6. | Holice | Holice u Olomouce | 4. | Holice | |
7. | Chomoutov | Chomoutov | 5. | Chomoutov | |
8. | Chválkovice | Chválkovice | 6. | Chválkovice | |
9. | Klášterní Hradisko | Klášterní Hradisko | |||
10. | Lazce | Lazce | 7. | Lazce | |
11. | Lošov | Lošov | 8. | Lošov | |
12. | Nedvězí u Olomouce | Nedvězí u Olomouce | 9. | Nedvězí | |
13. | Nemilany | Nemilany | 10. | Nemilany | |
14. | Neředín | Neředín | 12. | Neředín | oficiální stránky |
15. | Nová Ulice | Nová Ulice | 11. | Tabulový Vrch, 13. Nová Ulice | |
16. | Nové Sady (Olomouc) | Nové Sady u Olomouce | 15. | Nové Sady | |
17. | Nový Svět | Nový Svět u Olomouce | 16. | Nový Svět | |
18. | Olomouc-město | Olomouc-město | 17. | Olomouc-střed, 18. Olomouc-západ | |
19. | Pavlovičky | Pavlovičky | 19. | Pavlovičky | |
20. | Povel | Povel | 20. | Povel | oficiální stránky |
21. | Radíkov | Radíkov u Olomouce | 21. | Radíkov | |
22. | Řepčín | Řepčín | 22. | Řepčín | |
23. | Slavonín | Slavonín | 23. | Slavonín | |
24. | Svatý Kopeček | Svatý Kopeček | 25. | Svatý Kopeček | |
25. | Topolany | Topolany u Olomouce | 26. | Topolany | |
26. | Týneček | Týneček | 27. | Týneček | oficiální stránky |
Hospodářství
Po zavraždění Václava III. nastoupili Lucemburkové a s nimi přišel velmi významný rozvoj města. Olomouc, jako křižovatka cest, se stala největším centrem obchodu na Moravě. Město, kterému obchod přinášel nemalé zisky, čilý ruch na tržišti samozřejmě podporovalo a co víc, získalo různá královská privilegia, mezi nimiž bylo i právo vybudovat další tržnici.
Vodní hospodářství
Jako jediné město v Česku má zachovalou parní vodárnu a jako jediné město v Česku s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobováno vodou z podzemních zdrojů. Vydatnost zdrojů:
- Olomouc-Černovír 300 l / s (část lze použít bez úpravy)
- Příkazy 250 l / s
- Litovel 160 l / s (lze použít bez úpravy)
- Senice na Hané 50 l / s (lze použít bez úpravy)
Město spotřebuje denně asi 27 000 m3 vody. Čistírna odpadních vod je v části Olomouc-Nové Sady. Dodavatelem vody, provozovatelem vodovodů, kanalizace a čistírny je Moravská vodárenská a. s. (do 1. ledna 2008 s názvem Středomoravská vodárenská a. s.)[21].
Energetika
Elektřinu rozvádí v síti vysokého a nízkého napětí ČEZ a.s.
Teplo vyrábí teplárna na uhlí a výtopna na mazut a zemní plyn. Teplo rozvádí síť horkovodů a parovodů. Dodavatel: Moravskoslezské teplárny, Teplárna Olomouc.
Zemní plyn rozvádí plynovody po celém území města Severomoravská plynárenská a.s.
Odpadové hospodářství
Svoz odpadů zajišťují technické služby města Olomouce, a.s.
- rok 2003 (množství separovaného odpadu v Olomouci je svezeno ze širšího okolí, ale přibližně kopíruje trendy v odpadovém hospodářství města Olomouce): 704 t papíru, 440 t skla, 369 t plastů, 0,5 t nápojových kartonů[22]
- Z Olomouce bylo v roce 2006 svezeno: 17 394 t komunálního odpadu, 1 486 t papíru, 851 t skla, 562 t plastů a 55 t nápojových kartonů.[23]
- rok 2006 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 1488 t papíru, 859 t skla, 562 t plastů, 54,76 t nápojových kartonů[24]
- 1. pololetí roku 2007 (množství separovaného odpadu v Olomouci svezeno ze širšího okolí): 823 t papíru, 425 t skla, 308 t plastů, 31 t nápojových kartonů[25]
Doprava
Již v roce 1845 začaly jezdit mezi centrem města a vzdáleným nádražím omnibusy. Ty ale kapacitně nedostačovaly, proto byla na tomto úseku v roce 1899 postavena tramvajová trať. Postupně byly tratě prodlužovány, od roku 1940 probíhalo jejich postupné zdvoukolejňování. V 50. letech došlo k rozsáhlé reorganizaci tramvajové dopravy ve středu města. V roce 1997 došlo k poslednímu prodloužení - byla postavena trať na třídě Kosmonautů, která pomohla přetíženému úseku přes centrum. V roce 1927 se Olomouc stala prvním moravským městem s vlastní autobusovou dopravou. Městskou hromadnou dopravu v Olomouci zajišťuje Dopravní podnik města Olomouce.
- vlaková nádraží a železniční zastávky v Olomouci: Olomouc hlavní nádraží (traťě: 270, 275, 290, 301), Olomouc-Smetanovy sady (trať: 275), Olomouc-Nová Ulice (trať: 275), Olomouc město (trať: 275), Olomouc-Hejčín (trať: 275), Olomouc-Řepčín (trať: 275), Olomouc-Nové Sady (trať: 301), Nemilany (trať: 301).
- 2 autobusové nádraží
- letiště pouze pro Schengenský prostor v Neředíně (slouží jako centrální letiště helikoptér policie, hasičů a pro nemocnici).
Školství
Vysoké školy
- Univerzita Palackého
- Moravská vysoká škola - soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, bakalářské vzdělání, obory: Ekonomika a management, Podnikové a informační systémy.
Vyšší odborné školy
- Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga
- Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
- Vyšší odborná škola sociální - CARITAS
- Vyšší odborná škola sociální a teologická - DORKAS
Střední školy
Gymnázia
- Církevní gymnázium Německého řádu
- Gymnázium Čajkovského
- Gymnázium Olomouc - Hejčín
- Slovanské gymnázium
- Soukromé gymnázium Olomouc
Ostatní
- Obchodní akademie
- Střední zdravotnická a Vyšší zdravotnická škola Emanuela Pöttinga
- Střední odborné učiliště obchodu a služeb (Olomouc)
- Střední škola polytechnická (Olomouc)
- Střední zemědělská škola (Olomouc)
- Střední odborné učiliště obchodní a Středisko praktického vyučování Praktik s.r.o.
- Střední škola poštovní
- Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická
- Střední škola polygrafická (Olomouc)|Střední škola polygrafická
- Střední odborné učiliště technické a obchodní
- Střední odborná škola služeb s.r.o.
- Střední odborná škola Olomouc s.r.o.
- Střední průmyslová škola strojnická Olomouc
- Střední odborné učiliště farmaceutické
- Soukromé střední odborné učiliště stavební, Odborné učiliště a Učiliště - PhDr. L. Bortl, s.r.o.
- Soukromá střední škola podnikání Olomouc, s.r.o.
- Střední škola Olomouc-Svatý Kopeček
- Speciální škola DC 90, s.r.o.
Sport
kluby:
- SK Sigma Olomouc - fotbalový klub
- HC Olomouc - hokejový klub]
- Skokani Olomouc - baseballový klub
- 1. HFK Olomouc - fotbalový klub
- DHK Olomouc - dámský hazenkářský klub
- AK Olomouc - atletický klub
- VK Olomouc - veslařský klub
- a další
sportoviště:
- fotbalový stadion Sigmy (Andrův stadion)
- fotbalový stadion 1. HFK Olomouc
- zimní stadion
- plavecký stadion
- lanové centrum
- sportovní hala Univerzity Palackého
- aqua centrum
- atletický stadion
- baseballový stadión
- golfové hřiště
významné sportovní akce:
- Mistrovství světa v orientačním běhu 2008
- Mistrovství světa v kickboxu 2008
- Mistrovství Evropy v baseballu 2005
- Mistrovství světa ve florbale juniorek 2010
Zdravotnictví
(stav r. 2002)[26]: počet lékařů: 1084, počet obyvatel na 1 lékaře 96, počet lůžek ve zdravotnictví na 1000 obyv.: 19, nemocnice: 3, ordinace praktického lékaře: 147, odborné ordinace a pracoviště: 197, lékárny: 21, ostatní zdravotnická zařízení: 11. Celkem zdravotnických zařízení: 379.
Kriminalita
rok - počet trestných činů / objasněno:
- 1996 - 6392 / 205
- 1997 - 5946 / 2157
- 1998 - 6320 / 2308
- 1999 - 5883 / 2320
- 2000 - 4999 / 2116
- 2001 - 4239 / 2167
Osobnosti Olomouce
Jedná se o osoby, které se ve městě narodily, zemřely anebo v něm nějakou dobu pobývaly. Osobnosti jsou řazeny podle roku narození.
- Karel Ferdinand Irmler (1650–?), profesor práva
- Václav Render (1669–1733), významný kameník a delineator
- Jan Kryštof Handke (1694–1774), významný moravský malíř
- Pierre Philippe Bechade de Rochepin (1694–1776), projektant a stavitel olomoucké bastionové pevnosti
- Václav Matyáš Gurecký (1705–1743), hudební skladatel, kapelník v katedrále sv. Václava
- Rudolf Eitelberger von Edelberg (1817–1885), historik umění
- Jindřich Wankel (1821–1897), lékař, archeolog, speleolog, v Olomouci bydlel 1883–1897 a je zde pochován
- Ignát Wurm (1825–1911), kněz, redaktor, etnograf
- Hubert Aust (1891–1955), akademický architekt
- Josef Ludvík Fisher (1894–1973), významný český filozof, první rektor roku 1946 obnovené olomoucké univerzity
- Franz Karmasin (1901–1970), nacistický politik
- Miroslav Jiroušek (1903–1983), český matematik a hudební skladatel
- Hynek Maxa (1922–2001), operní pěvec, pěvecký pedagog
- Jiří Pelikán (1923–1999), politik
- Juraj Pospíšil (1931–2007), slovenský hudební skladatel českého původu
- Karel Brückner (* 1939), fotbalový trenér
- Pavel Dostál (1943–2005), herec, režisér, politik, bývalý ministr kultury
- Hana Maciuchová (* 1945), herečka
- Jaroslav Hutka (* 1947), písničkář
- Petr Novotný (* 1947), herec a bavič
- Jan Kanyza (* 1947), herec
- Jiří Paroubek (* 1952), politik
- Jarmila Švehlová (* 1956), herečka
- Jaroslava Maxová (* 1957), operní pěvkyně
- Rostislav Čtvrtlík (1963–2011), herec a dabér
- Igor Bareš (* 1966), herec
- Ivan Langer (* 1967), politik a bývalý ministr
- Marek Spáčil (* 1974), automobilový závodník
- Aleš Loprais (* 1980), automobilový závodník
- Jiří Hudler (* 1984), hokejista
- Petr Pravec (* 1967), astronom
- Aljo Beran (1907–1990), malíř
- Milan Togner (1938–2011), historik umění
- Věra Beranová (* 1947), kunsthistorička
- Václav Čada (1942–1993), historik
- František Řehák (* 1923), herec, od roku 1959 žije trvale v Olomouci
- Emil Viklický (* 1948), jazzový pianista a hudební skladatel
- Karel Plíhal (* 1958), písničkář
- Karlos Vémola (* 1985), bojovník Mma
- Roman Smetana (* 1982), veřejně známá osoba
Instituce sídlící v Olomouci
současná sídla institucí:
- Velitelství pozemního vojska a od 1. prosince 2003 je v Olomouci sídlo Velitelství společných sil Armády České republiky.
- Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje
- pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
- sídlí zde Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci
- nakladatelství Matice cyrilometodějská
- nakladatelství Votobia
- Vrchní soud ČR
- Krajská hygienická stanice Olomouc
- Krajský soud Olomouc
- hejtmanství pro Olomoucký kraj
- krajské instituce (odbor dopravy, zdravotnictví, školství, sociální, dotační, aj.)
sídla bývalých institucí:
- nakladatelství Moraviaj Esperanto-Pioniroj
Rozhlas
Správní území
Olomouc je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Olomouc se skládá ze 95 obcí, ORP z 45 obcí.
Partnerská města
- Antony, Francie
- Lucern, Švýcarsko
- Nördlingen, Německo
- Owensboro, Kentucky, USA
- Pětikostelí, Maďarsko
- Subotica, Srbsko
- Tampere, Finsko
- Veenendaal, Nizozemsko
Literatura
- Čermák M. (2002) Olomoucká řemesla a obchod v minulosti. - Memoria, Olomouc. ISBN 80-85807-19-X.
- Kuch-Breburda, M. & Kupka, V. (2003) Pevnost Olomouc. - FORTprint, Dvůr Králové nad Labem. ISBN 80-86011-21-6.
- Lenková J. (2004) Tajemná města Olomouc. - Regia, Praha, 207 pp. ISBN 80-86367-41-X.
- Nešpor V. (1998) Dějiny města Olomouce. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 347 pp. ISBN 80-7198-343-8.
- Rusinský J. (2004) Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. - Votobia, s. r. o., Olomouc.
- Schindler A. (1998) Tajemná Olomouc aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 143 pp. ISBN 80-7198-330-6.
- Schindler A. (2001) Tajemná Olomouc II. - Votobia, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-7198-483-3.
- Schindler A. (2003) Tajemná Olomouc III. aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 128 pp. ISBN 80-7220-147-6.
- Spáčil V. (1998) Odměna za věrnost a statečnost. - Danal, Olomouc. ISBN 80-85973-55-3.
- Spáčil V. (1999) Olomoucká domovní znamení. - Danal, Olomouc. ISBN 80-85973-42-1.
- Tichák M. (1997) Vzpomínky na starou Olomouc. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-184-2.
- Tichák M. (2000) Paměť olomouckých předměstí. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-447-7.
- Tichák M. (2002) Příběhy olomouckých pomníků. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc.
- Tichák M. (2005) Když padly hradby: Olomouc na přelomu staletí. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc. ISBN 80-903687-1-9.
- Válka Z. (2001) 1758 - Olomouc a Prusové: hrdá pevnost Marie Terezie. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-477-9.
- Válka Z. (2001) Olomouc pod hákovým křížem: temná léta okupace 1939-1945. - Votobia, Olomouc. ISBN 80-7198-517-1.
- Olomouc. Zaniklý hrad v bývalém „hlavním městě“ Moravy. - Beatris.
Související články
Reference
- ↑ Logo města
- ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 28.
- ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 29.
- ↑ Čechmánková, M. (asi 2008 - neuvedeno). Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci. - Jednota Orel Olomouc, Olomouc, 48 pp. (ISBN neuvedeno), strana 9 a strana 30.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 Juryšek O. (2006) Dějiny Olomouce 1017-1920. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 208 pp. ISBN 80-7220-258-8.
- ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
- ↑ Tichák M. (2007) Ztracené adresy. O tom co v Olomouci bývalo a už není. - Burian a Tichák, s. r. o., Olomouc, 190 pp., str. 7.
- ↑ Pyramída. heslo Olomouc, str. 4016-4018.
- ↑ (1986) Malá československá encyklopedie. Academia.
- ↑ předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů
- ↑ http://www.mvcr.cz/sprava/informat/cetnost/#obce
- ↑ Český statistický úřad
- ↑ Obyvatelstvo města Olomouce
- ↑ 14,0 14,1 23. ledna 2008 - Olomouc má šanci získat 100 milionů korun z EU na rozvoj turistiky - www.olomouc.cz
- ↑ Radniční listy. měsíčník občanů statitárního města Olomouce. 2008/7, strana 8.
- ↑ 25. dubna 2008 - Vznikající Středoevropské fórum skupuje v Olomouci pozemky - www.olomouc.cz
- ↑ 30. dubna 2008 - Nejnavštěvovanějším místem v Olomouckém kraji je zoo - www.olomouc.cz
- ↑ článek
- ↑ (dokument Word 1,5 MB)
- ↑ Statut a jednací řád KMČ (schválený RMO 23.1.2007)
- ↑ http://www.smv.cz/show.asp?column=1 citováno 2. května 2008
- ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
- ↑ Popelářský vůz Technických služeb vyrazil do ulic (duben 2007) - Radniční listy. strana 3.
- ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
- ↑ (říjen 2007) - Radniční listy, č. 10. strana 15
- ↑ Olomouc v datech 2001/2. - Magistrát města Olomouce. (informační leták)
Externí odkazy
- Oficiální informační server statutárního města Olomouce provozovatelem je tiskové oddělení Magistrátu města Olomouce
- Oficiální turistické stránky města
- Olomouc, Czech.cz, oficiální portál České republiky
- Portál Olomouc - historie a památky Olomouce
- Historicky první informační server o městě
- Nezávislý informační server o městě
- webkamery:
- mapy:
|
|
Statutární město Olomouc |
---|
Bělidla • Černovír • Droždín • Hejčín • Hodolany • Holice • Chomoutov • Chválkovice • Klášterní Hradisko • Lazce • Lošov • Nedvězí • Nemilany • Neředín • Nová Ulice • Nové Sady • Nový Svět • Olomouc • Pavlovičky • Povel • Radíkov • Řepčín • Slavonín • Svatý Kopeček • Topolany • Týneček |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |