Jablonné nad Orlicí
Z Multimediaexpo.cz
Město Jablonné nad Orlicí (německy Gabel an der Adler) leží ve východních Čechách, na úpatí Orlických hor, na svahu nad Tichou Orlicí, přibližně 13 km jihovýchodně od města Žamberk.[1] Město je významný ekonomický tahoun regionu s rozvinutým průmyslem a pětiprocentní nezaměstnaností. Má přes tři tisíce obyvatel. Prochází jím komunikace první třídy číslo 11 vedoucí z Prahy přes Hradce Králové, Žamberk do Ostravy a elektrizovaná železniční trať 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad – Hanušovice s odbočkou na Polsko v blízkém Lichkově. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Obsah |
Historie
Název obce možná pochází od středověkého označení „gablona“, jež znamenalo clo. Jablonné se poprvé připomíná jako trhová obec snad už roku 1093, bezpečné záznamy od roku 1304. Král Václav II. daroval Jablonné Závišovi z Falkenštejna, ve 14. století patřilo zbraslavskému klášteru. Po husitských válkách je zabrali Kostkové z Postupic, od roku 1508 patřilo pánům z Pernštejna a Hrzánům z Harasova.
- V roce 1622 je koupil Karel kníže z Lichtensteinu, jehož potomkům i s okolím patřilo až do roku 1918.
- V roce 1831 vydal zdejší rodák, kněz F. A. Vacek (1780 – 1854) „Místopis a historii městyse Jablonného nad Orličkou“. Za války v roce 1866 se město bránilo, takže muselo Prusům zaplatit velké výpalné.
- Roku 1874 přijel do Jablonného první vlak, roku 1878 vznikla Občanská záložna, která pak postavila i obecní vodovod.[2]
- Roku 1850 zde žilo 735 osob ve 139 domech, roku 1900 to bylo 1248 osob ve 162 domech a roku 1970 2502 osob ve 397 domech.[3] Obec byla velkou převahou česká, roku 1929 se k německé národnosti hlásilo 1 % obyvatel.[4] Sousední vesnice směrem do hor byly sice z velké části české, nicméně po zabrání Sudet leželo Jablonné na hranici.
Už koncem 19. století zde byla rozvinutá výroba kartáčů, klihu, knoflíků, výrobků ze dřeva a kostelních rouch. Během 20. století vznikly továrny na klih, na nábytek, elektrická zařízení a jedna z prvních na telefony a rozhlasové přístroje. Dnes se zde vyrábějí domácí elektrické spotřebiče, lisovací nástroje, zahradní nábytek a další.
Osobnosti
- Petr Figulus Jablonský (1619 Jablonné nad Orlicí – 12.1.1670 Klajpeda), biskup Jednoty bratrské a zeť J.A.Komenského[5]
- prof. Dominik Filip (1879 Jičín - 1946), středoškolský profesor, po studiích svůj život zasvětil Orlickému podhůří a věnoval mu hodně ze své tvorby. Příběhy zpracoval ve svých knihách a sebral velké množství místních pověstí.
- arm. generál Ludvík Krejčí (17. srpna 1890 Brno-Tuřany - 9. února 1972 Ústí nad Orlicí), v letech 1933 - 1938 byl náčelníkem generálního štábu čs. armády, v zářijových dnech 1938 hlavním velitelem operujících armád. Po kapitulaci a odchodu z armády se odstěhoval do Jablonného nad Orlicí k rodičům své ženy. Zde přečkal okupaci a další roky jako řadový občan.
Pamětihodnosti
- Barokní kostel sv. Bartoloměje nad městem z roku 1680, od roku 1683 farní, přestavěn roku 1725, snad stavitelem O. Kastellim. Zařízení zčásti rokokové, z poloviny 18. století.
- Velká patrová farní budova je z roku 1725, na chodbě portréty farářů od roku 1683.
- Na čtvercovém náměstí, které je památkovou zónou, je několik pozdně barokních domů, dva roubené s charakteristickými lomenicemi a mariánský sloup z roku 1748. Na mostě a v ulici Českých bratří několik barokních soch z 18. století.[6]
- Radnice má cenný archiv s nejstarší městskou pečetí z roku 1358.
- Žulová socha Nejsvětější Trojice za hřbitovem, lidová práce z roku 1836.
Partnerská města
Městský znak
Město má ve znaku černého medvěda, který drží opatskou berlu. Ta patrně souvisí se zbraslavským klášterem, jemuž město ve 14. století patřilo. Původ znaku vysvětluje následující pověst. Každý rok na podzim se posílaly vozy s čeledí po obcích vybírat daně v naturáliích. Občas se ale vyskytli falešní výběrčí, proto s nimi jezdil mnich, který měl berlu. Vůz naložený voňavými naturáliemi podle pověsti přilákal medvěda. Čeleď před ním utekla, medvěd vylezl na vůz, ale koně se rozběhli a medvěd nemohl seskočit. Aby nespadl, musel se chytit berly. Dojel tak až na Jablonské náměstí, kde se mu podařilo seskočit a utekl do míst, kde dnes stojí kostel. Jablonští splašené koně zastavili a vrchnost jim dovolila mít ve znaku medvěda s berlou.
Literatura
- D. Filip, Krátká kronika města Jablonného nad Orlicí. 1940
- Ottův slovník naučný, díl 12, str. 979
- Retrospektivní lexikon obcí ČSSR, Praha 1978, díl I.1., str.668
- Umělecké památky Čech, Praha 1978, díl 1. str. 560
- Chytilův místopis ČSR. 3. vydání, Praha 1930, str. 452
- Prof.Josef Simon - Pod Suchým vrchem -klub čsl.turistů v Jabloném nad Orlicí 1927
Reference
- ↑ *Jablonné nad Orlicí na Mapy.cz. [1]
- ↑ Ottův slovník naučný
- ↑ Retrospektivní lexikon obcí
- ↑ Chytilův místopis
- ↑ http://www.jablonneno.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5619&id_org=5619&id=2369&p1=315
- ↑ Umělecké památky Čech
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |