V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Polsko

Z Multimediaexpo.cz

Polsko
Polská republika
Rzeczpospolita Polska
Flag of Poland.png  Coat of arms of Poland-official3.png
Polská vlajka     Státní znak Polska
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Polská hymna – Mazurek Dąbrowskiego
Bóg, Honor, Ojczyzna (Bůh, Čest, Vlast) nebo
Za wolność Naszą i Waszą (Za naši a vaši svobodu)
obě neoficiální
Geografie
EU location POL.png
Hlavní město: Varšava (Warszawa)
Rozloha: 313 575 (68. na světě)
z toho 2,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Rysy (2499,2 m n.m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 38 513 696 (2008) (31. na světě)
Hustota zalidnění: 123 (83. na světě)
HDI: 0,875 (vysoký)
Jazyk: Polština
Náboženství: katolické 95%, ostatní 5% [1]
Státní útvar
Státní zřízení: Parlamentní republika
Měna: Złoty (PLN)
HDP/obyvatel: 18 574 USD (2007)
Mezinárodní identifikace
MPZ: PL
Telefonní předvolba: +48
Národní TLD: .pl

Polsko (pol. Polska), oficiální název Polská republika (pol. Rzeczpospolita Polska) je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem (456 km) na západě, s Českem (761,8 km) a Slovenskem (444 km) na jihu, Běloruskem (407 km) a Ukrajinou (526 km) na východě a s Litvou (91 km) a Ruskem (Kaliningradská oblast, 206 km) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři (491 km pobřeží). Polsko je členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) a Visegrádské skupiny.

Obsah

Historie

Podrobnější informace naleznete na stránce: Dějiny Polska

Od středověku k rozdělení Polska

Polsko v 10. století

Polsko jako státní útvar existovalo již v 10. století. První zprávy o něm pocházejí z roku 962/963 a týkají se knížete Měška I., který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. Jeho rod, Piastovci, vládl v Polsku až do roku 1370. Roku 1025 se Boleslav Chrabrý nechal jako první polský vládce korunovat polským králem. Roku 1385 bylo smlouvou v Krevě dohodnuto spojení polského království s litevským velkoknížectvím. Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu Jagellonců. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské personální unie až do roku 1569, kdy byla Litva tzv. lublinskou unií těsněji přičleněna k polskému království. K velkému rozkvětu polsko-litevského státu došlo v 16. století. Negativní stránkou bylo přílišné oslabování moci panovníka a velký růst vlivu početné šlechty. V důsledku toho začal být tento stát nazýván Rzecz Pospolita (věc veřejná, překlad latinského res publica). Posilování šlechty a vnitřní rozbroje během 17. století oslabily zemi natolik, že v letech 1772, 1793 a 1795 si Rusko, Prusko a Rakousko v trojím dělení rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody.

Polsko na přelomu 16. a 17. století
Poláci rozdělení mezi Německou říši, Rakousko-Uhersko a Ruskou říši
Vývoj polských hranic v 1. polovině 20. století

Polsko mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem

V letech 1807–1815 zřídil francouzský císař Napoleon I. na části území předtím zabraným Pruskem a Rakouskem Knížectví varšavské, které se stalo Napoleonovým spojencem. Po jeho porážce bylo zrušeno a na jeho místě bylo zřízeno autonomní Království polské, podléhající ruskému carovi. V roce 1832 však byla jeho autonomie omezena a roku 1866 zcela zrušena. Část obsazená Rakouskem nesla název Království haličsko-vladiměřské (s autonomní vládou od roku 1861). Město Krakov s okolím bylo v letech 1815–1846 nezávislou Republikou krakovskou (pod patronátem tří sousedních mocností); poté bylo připojeno k Rakousku. Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech 1815–1848 Velké knížectví poznaňské (s omezenou autonomií), poté (pod názvem Provincie Poznaň) byla jeho autonomie rovněž zrušena. Hospodářsky rozvinuté Slezsko náleželo Prusku již od sedmileté války.

Polsko dnes

Polsko ve 20. století

Během první světové války po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku Německem a Rakouskem bylo na tomto území zřízeno autonomní Polské království jako loutkový stát pod patronátem Centrálních mocností.

Polsko opět získalo skutečnou suverenitu až v roce 1918 po porážce Centrálních mocností. Nezávislost si udrželo i v následné válce se sovětským Ruskem. O své hranice bojovalo též s Ukrajinci, Němci, Čechy a Litevci. Druhá polská republika byla ustavena jako parlamentní demokracie, avšak kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní; ozývalo se volání po vládě pevné ruky, které roku 1926 vyslyšel maršál Józef Piłsudski, který provedl puč a zavedl vojenskou diktaturu (tzv. sanační režim), která vedla k politické i národnostní perzekuci a potlačování demokratických principů a práv. Před vypuknutím druhé světové války měl důležitou pozici v Polsku ministr zahraničí Józef Beck.[2]

Na počátku druhé světové války v roce 1939 bylo Polsko okupováno Německem a Sovětským svazem. Během války bylo zničeno mnoho polských měst (zejména Varšava po Varšavském povstání) a jeho území se stalo hlavním dějištěm holocaustu. Po válce SSSR většinu svého původního záboru anektoval a Polsko bylo naopak rozšířeno o západní „nová území“ až po hranici s Německem na Nise a Odře.

Po válce došlo ke konečnému vytyčení hranic, růžové oblasti, patřící k Německu byly předány Sovětským svazem do správy nově vzniklé Polské lidové republice. Jednalo se o pokus urovnat vztahy, provést jakési „odškodnění“ za šedivá území, která byla - bez legitimního vyhlášení války - zabrána na začátku války Sověty. Modrou barvou jsou vyznačeny demarkační linie.

Po válce se Polsko pod sovětským vlivem stalo komunistickým státem. Poznaňské povstání roku 1956 bylo násilně potlačeno. V roce 1980 byly po vlně stávek vytvořeny nezávislé odbory Solidarita (Solidarność), které se postupně staly důležitou politickou silou a nakonec zvítězily v prvních postkomunistických volbách v roce 1989. Po pádu režimu na konci 80. let Polsko přijalo šokovou terapii s cílem transformovat svoji ekonomiku. V roce 1999 se země stala členem Severoatlantické aliance (NATO) a je jednou z 10 zemí přistoupivších k Evropské unii v květnu 2004.

Geografie

Podrobnější informace naleznete v článku: Geografie Polska

Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta rozsáhlými nížinami a rovinami Polské nížiny. Téměř 3/4 území leží do 200 m.n.m.

Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečně přesypy a kosy. Středovýchodní a jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivů Jizerské hory, Krkonoše, Góry Sowie, pískovcové Stolové hory, Bystřické hory a Masiv Králického Sněžníku. Třetihorní Karpaty zahrnují pohoří Vysokých a Nízkých Beskyd, Tatry a Bukovské vrchy. Tatry dosahují v Polsku téměř 2500 m.n.m.

Polsko má velmi hustou říční síť. Největší splavné řeky Visla a Odra odvádějí vodu asi z 90 % území Polska do Baltského moře. Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. V Tatrách leží vysoko položená jezera (plesa) ledovcového původu.

Charakter podnebí je na styku kontinentálního východoevropského a oceánského středoevropského typu. Jsou zde dlouhé chladné zimy s vydatnými sněhovými srážkami a horká vlhká léta. Průměrná lednová teplota činí -3°C, červencová 18 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm, klesá od severu k jihu a východu, naopak vzrůstá v horách, kde dosahuje až 1 200 mm.

Ochrana přírody

Krajina v severovýchodním Polsku

Celkově je v Polsku chráněno 101 588 km2 území, což představuje 32,1 % rozlohy země. Ochrana přírody se v Polsku soustřeďuje zejména do 23 národních parků:

Babiogórski, Białowieski, Biebrzański, Bieszczadzki, Bory Tucholskie, Drawieński, Gorczański, Gór Stołowych, Kampinoski, Karkonoski, Magurski, Narwiański, Ojcowski, Pieniński, Poleski, Roztoczański, Słowiński, Swiętokrzyski, Tatrzański, Ujście Warty, Wielkopolski, Wigierski, Woliński

Obyvatelstvo

Druhá světová válka drasticky omezila etnickou pestrost předválečného Polska. Po 1. světové válce tvořili Poláci 69% populace, nyní je to zhruba 97%. Byl to výsledek deportací a dalších genocid za 2. světové války.

Velký pokles zaznamenala v posledních letech porodnost, navzdory tomu, že se jedná o jeden z nejvíce katolických států Evropy a byl zde obnoven zákaz potratů.

I přes staletí útlaku se Poláci mohou chlubit bohatým kulturním bohatstvím. K proslulým osobnostem patří astronom Mikuláš Koperník (1473-1543), skladatel Fryderyk Chopin (1810-1849), hoteliér Henry Cupsen (1971-1991) a filmový režisér Andrzej Wajda (nar. 1926).

Města

   Město Polský název Vojvodství Počet obyvatel (2007)
Varšava – centrum města
Krakov – Sukiennice
Gdańsk
1.VaršavaWarszawaMazovské1 702 139
2.LodžŁódźLodžské760 251
3.KrakovKrakówMalopolské756 267
4.VratislavWrocławDolnoslezské634 630
5.PoznaňPoznańVelkopolské564 951
6.GdaňskGdańskPomořské456 658
7.ŠtětínSzczecinZápadopomořské409 068
8.BydhošťBydgoszczKujavsko-pomořské363 468
9.LublinLublinLublinské353 483
10.KatoviceKatowiceSlezské314 500
11.BiałystokBiałystokPodleské294 830
12.GdyněGdyniaPomořské251 844
13.ČenstochováCzęstochowaSlezské245 030
14.RadomRadomMazovské225 810
15.SosnovecSosnowiecSlezské224 244
16.ToruňToruńKujavsko-pomořské207 190
17.KielceKielceSvatokřížské207 188
18.GliwiceGliwiceSlezské198 499
19.ZabrzeZabrzeSlezské190 110
20.BytomBytomSlezské186 540


Nejvýznamnější aglomerace jsou katovická a varšavská, z nichž každá má přes 2,5 miliónu obyvatel. Další větší aglomerace vznikla okolo Krakova a Lodže. Přímořská města Gdyně, Sopot a Gdaňsk tvoří tzv. Trojměstí.

Administrativní dělení

Podrobnější informace naleznete na stránce: Administrativní dělení Polska
Polská vojvodství

Od 1. ledna 1999 má Polsko trojstupňové členění na vojvodství (województwo), okresy (powiat) a obce (gmina). Vzhledem k rozdílnosti chápání českého výrazu „obec“ oproti polskému – gmina je spíše ekvivalentní působnosti pověřeného obecního úřadu – se v článcích používá výraz gmina.

Polsko se dělí na následujících 16 vojvodství:

Kultura

  • V Polsku se každý rok pořádá nespočet hudebních festivalů. Mezi nejpopulárnější z nich patří "Krajowy festiwal Piosenki Polskiej", Sopot Festival (1977 a 2000 - Grand Prix pro Helenu Vondrackovou), Coke live music festival, Heineken Opener Festival, Sopot Top trendy Festival.

Svátky

Hospodářství

Podrobnější informace naleznete na stránce: Ekonomika Polska


Polsko patří k vyspělým státům bývalého sovětského bloku s vysokým Indexem lidského rozvoje - což je snaha o vyjádření kvality lidského života na území určitého státu, s ohledem na gramotnost, vzdělání, průměrnou délku života, HDP, porodnost a další faktory vypracované OSN. Roční HDP se v Polsku pohybuje kolem US$ 678,6 mld. Export se týká hlavně Německa a to z 30%, Itálie 6,1%, Francie 6%, ČR 4%. V importu znovu převládá hlavně Německo z 24%, Itálie 7%, Ruska 7%, Francie 6%, Čína 4%.

Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. Poměrně úspěšně provedený přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu způsobu hospodaření.

Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební průmysl, strojírenství (osobní auta, autobusy, lodě), hutnictví, chemický, elektrotechnický, textilní a potravinářský průmysl. Těží se černé a hnědé uhlí, měď, olovo, zinek, sůl, síra, magnezit, kaolin a menší množství ropy a zemního plynu.

V zemědělství převažuje rostlinná produkce nad živočišnou. Orná půda představuje skoro 1/2 plochy státu, louky a pastviny 13 % a lesy 30 %. Pěstuje se pšenice, žito, ječmen, len, oves, brambory, cukrová řepa, řepka, chmel, ovoce a zelenina. Polsko je v produkci žita, lnu, brambor a cukrové řepy na 2. místě v Evropě (po Rusku). Chovají se prasata, skot, ovce, koně a drůbeže. Význam má i rybolov. Produkuje se vlna, med a rybí výrobky. Významná je i těžba dřeva.

Dálnice A4 (670 km) v jižní části Polska tvoří část mezinárodní spojnice E40. Navazuje na německou část dálnice A4 ze směru Drážďan, v polsku pokračuje přes města Lehnice, Wroclaw, Opole, Krakov, Tarnov a Řešov až k hranicím Ukrajiny. Další nová dálnice navazující tentokrát na mezinárdní dálnici E30 je dálnice A2 (610 km),která vede ze směru Berlína přes města: Poznan,Konin,Lodž,Varšava,Siedlce a táhne se až k hranicím s Běloruskem. Další dálnicí je A1 (568km), která je částí mezinárdní trasy E75, ta vede přes města: Gdansk, Torun, Lodž, Glivice a severní slezko. Dálnice A18 (78 km) vede přes Olštyn a Krzyzow. Dálnice A6 (21,6 km),která vede přes Kolbaskowo a Rzesnici a dálnice A8(26,78km) přes Bilany-Wroclawske a Wroclaw. Největšími námořními přistavy jsou Szczecin a Gdańsk.

Související články

Reference

  1. ↑ Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené zemepis není určen žádný text
  2. ↑ FASORA, Lukáš. Dějiny Polska v meziválečném období. Brno : CERM, 1999. Dále jen Fasora (1999). ISBN 80-7204-121-5. S. 3-12.  

Externí odkazy

instituce
stránky o Polsku


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Polsko
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Polsko
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Polsko“