Srážky
Z Multimediaexpo.cz
Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o částice vody, vzniklé kondenzací vodní páry, které padají z oblohy či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství.
Obsah |
Vznik srážek
- Orografické srážky- vynucený výstup vzduchu na horských překážkách.
- Konvektivní srážky - výstup vzduchu v důsledku konvence. Konvece vzniká při nerovnoměrném zahřívání zemského povrchu. Bublina zahřátého vzduchu, který má menší hustotu vystupuje nahoru, stoupá podut, pokud je teplejší než okolní vzduch. . Při dosažení hladiny kondenzace vzniknou kupovité oblaky. Při intenzivní konvenci se oblaka vyvíjí vertikálně do podoby bouřkového oblaku.(typické v létě)
- Cyklonální srážky- výstup při pohybu vzduchových hmot.
Vertikální srážky
- déšť
- mrznoucí déšť
- mrholení
- mrznoucí mrholení
- sníh
- sněhové krupky
- sněhová zrna
- krupky
- zmrzlý déšť
- kroupy
- ledové jehličky
Horizontální srážky
Skupenské dělení
Kapalné srážky
- déšť
- mrholení
- rosa
Tuhé srážky
- mrznoucí déšť
- mrznoucí mrholení
- sníh
- sněhové krupky
- sněhová zrna
- zmrzlý déšť
- krupky
- kroupy
- ledové jehličky
- zmrzlá rosa
- jíní
- námraza
- ledovka
Srážky smíšené
Při teplotách okolo 0 °C.
Měření srážek
Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m2). Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Výraz srážkoměr může odkazovat na různá zařízení. Přístroj k měření úhrnu srážek se nazývá hyetometr. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami). V současnosti se ke sledování intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.
Orografické překážky
Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm.
Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách - například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m. Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.
Rozdělení intenzit srážek
itenzita | déšť (mm/h resp. kg/m2/h) | sněžení (cm/h) |
---|---|---|
velmi slabá | neměřitelné množství | jednotlivé vločky, které nepokrývají celý exponovaný povrch bez ohledu na délku trvání jevu |
slabá | 0,1 – 2,5 | <0,5 : neovlivňuje dohlednost |
mírná | 2,6 – 8 | 0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená |
silná | 8 – 40 | >4 : dohlednost zhoršená již na 500m |
velmi silná | >40 | krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500m |
Jiné významy slova
- ráz dvou hmotných těles (kupř. srážka dvou vlaků)
- srážky ze mzdy, krácení výplaty ze závažných právních důvodů
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |