Žatec

Z Multimediaexpo.cz

Centrum Žatce leží na kopci nad řekou Ohří.

Žatec (německy Saaz, latinsky Sacz) je město na severozápadě Česka, v Ústeckém kraji, okrese Louny. Leží na řece Ohři. Podle údajů Ministerstva vnitra z roku 2006 má město 19 898 obyvatel a je největším městem okresu.

Obsah

Dějiny

Od založení

Nejstarší zmínku o Žatci (z roku 1004 – hrad Satzi) je možné nalézt v kronice Dětmara Meserburského; oblast byla však osídlována již v době kamenné. V 8. století bylo na území dnešního města založeno slovanské hradiště. Díky tomu je město velmi bohaté na archeologické nálezy. V roce 1265 král Přemysl Otakar II. udělil Žatci městská privilegia. Velmi známé je dílo „Oráč a smrt“ (Ackermann aus Böhmen) žateckého městského notáře Jana ze Žatce (Johannes von Saaz) z roku 1400, považované za vrchol pozdněstředověké německy psané literatury v českých zemích.

Husitství

Významnou úlohu Žatec sehrál v době husitské revoluce. Byl zpočátku, v době silného vlivu chiliasmu, dokonce považován za jedno z 5 měst (spolu s „městem Slunce“ Plzní, Louny, Klatovy a Slaným), které v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Ve městě působili významní husitští kněží Petr Němec a Petr Špička. V roce 1421 město ustálo útok 2. křížové výpravy do Čech. Spolu s městy Louny a Slaným byl vytvořen tzv. žatecko-lounský svaz, v jehož čele stál Jakoubek z Vřesovic.

Doba pohusitská

V 16. století patřil Žatec mezi největší česká města.

Bílá hora

Žatec se rovněž připojil ke stavovskému povstání. Jeho někdejší primátor – Maxmilián Hošťálek z Javořice – byl jedním z 27 českých pánů popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Třicetiletá válka znamenala výrazný úpadek města a jeho postupnou germanizaci.

Od 18. století do okupace

18. i 19. století znamenala další rozvoj pivovarnictví a pěstování chmele ve městě a okolí. V těch dobách byl založen např. nový pivovar na místě bývalého hradu na Žižkově náměstí (kde je dodnes), chmelařský spolek a chmelný trh. Co se týče správního vývoje, stal se Žatec v roce 1788 sídlem kraje, od roku 1850 potom okresu. V roce 1930 žilo ve městě 18 tisíc obyvatel převážně německé národnosti, neboť město leželo na území Sudet a stalo se tak součástí třetí říše.

Druhá světová válka

Žatec se stal hraničním městem třetí říše. Koncem druhé světové války sloužilo město jako jeden velký lazaret a skrýš pro prchající vojáky Wehrmachtu. Poblíž města bylo vystavěno vojenské letiště, které pak ještě dlouho po válce sloužilo armádě ČSR a ČSSR. Krátce před koncem války byl na dnešní západní nádraží proveden letecký nálet. Žatec byl osvobozen Rudou armádou.

Od konce druhé světové války do roku 1989

Stop hand.png   Neutralita tohoto článku je celkově zpochybněna.
  Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi.
  Pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění. 		Stop hand.png

Po druhé světové válce nastal odsun německého obyvatelstva a dosídlování zejména volyňskými Čechy. V letech 1948 - 1950 bylo ze žateckého letiště odesláno 25 letadel Avia S-199 a 61 letadel Supermarine Spitfire v rámci vojenské pomoci Československa nově vzniklému státu Izrael (tzv. akce Žatec)[1]. Při správní reformě, 1. června 1960, Žatec politicky „neobhájil“ titul okresního města, kterým se staly 20 km vzdálené daleko menší komunistické Louny. V roce 1961 byl Žatec vyhlášen městskou památkovou rezervací. V období 70. a 80. let dochází k bouřlivé výstavbě sídlišť, zejména v západní a jižní části města, jsou likvidovány cenné podměstské statky a rozsáhlé čtvrtě z 19. a počátku 20. století. Historické jádro města chátrá, vetšina finančních prostředků, přerozdělená do okresu, připadá do nového okresního města Louny. Ze Žatce jsou postupně odstraňovány okresní úřady, soud, některé strategické podniky (mlékárna aj.), z chladícího zařízení nové mlékárenské linky je v Lounech vybudováno kluziště... Tento stav přetrvával až do r. 1989, kdy se Žatec vymanil z politicko-ekonomického jha Loun a nastoupil cestu vlastní obnovy.

Současnost

Dnes dochází k postupné obnově historických památek. Některé objekty ve městě chátrají, ale na jejich obnově se již čile pracuje. Bohužel, východní část městského jádra je na tom velmi špatně (tj. oblast Chelčického náměstí), neboť byla v dřívějších letech obývána nepřizpůsobivými obyvateli. V roce 2006 byla provedena rekonstrukce náměstí Svobody (prostranství před radnicí). Nepůvodní nevzhledný trávník byl nahrazen dlažbou, nově byla na náměstí umístěna i kašna a sloup milénia na počest výročí 1000 let od první písemné zmínky. Ve městě je nemocnice, gymnázium, 2 obchodní akademie, dvě odborná učiliště, 4 základní školy, mateřské školy a zvláštní škola a 2 nádraží. Dále pak divadlo s digitálním kinem, letní kino, vydávají se Žatecké noviny a Žatecký týdeník. Bezpečnost zajišťuje Hasičský záchranný sbor,městská policie i Policie ČR, ve městě sídlí vojenská posádka (4. brigáda rychlého nasazení). Pracuje se na zásadní obnově a přestavbě kasáren v moderní vojenské městečko ve městě. V celém okrese Louny se na přelomu tisíciletí zvýšila nezaměstnanost až na cca 15 % na počátku roku 2006. V roce se 2008 naopak výrazně poklesla na cca 7 %, což je způsobenou masivní výstavbou továren v okolí Žatce, Loun a Podbořan.

Kněžská brána, součást středověkého opevnění v Žatci

Budoucnost

Bývalé vojenské letiště bylo přeměněno na průmyslovou zónu Triangle, kde se nyní (květen 2008) dokončují továrny japonských společností IPS Alpha a Hitachi. První bude produkovat LCD panely, druhá potom LCD a plazmové televizory. V blízkosti průmyslové zóny se buduje úsek budoucí rychlostní silnice R7, spojující Prahu s Chomutovem.

Okolí

Žatec leží v jihozápadní části Ústeckého kraje na jižním okraji Mostecké pánve v podhůří Doupovských hor. Jižně od města se rozkládá přírodní park Džbán. Proti proudu řeky Ohře se nachází Vodní nádrž Nechranice s nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě.

Zajímavosti

Žatecká NEJ

  • Hrob nejstaršího pivaře světa (recese)
  • Nejmenší chmelnička na světě (na náměstí Svobody)
  • Nejmenší pivovar na světě (pokusný pivovar ve Chmelařském institutu)
  • Největší sklad chmele na světě
  • Největší chmelařská oblast ČR
  • Nejsušší město ČR (srážkový stín Doupovských a Krušných hor)
  • Druhá největší židovská synagoga v ČR

Slavní rodáci

Chmelařství a pivovarnictví

Oblast, jíž je Žatec střediskem, proslula pěstováním chmele. Pěstování chmele je rovněž inspirací pro každoroční chmelové slavnosti – tzv. Dočesná. Ve městě se nachází muzeum chmele, významný Chmelařský institut a sídla mnoho společností zabývajících se obchodem s touto komoditou. Žatecký chmel je ve světě velmi ceněný díky velkému obsahu hořkých aromatických látek (lupulin). Právě díky chmelu a Dočesné je Žatec známý v celém Česku. Na chmelové brigády jezdili studenti ze všech koutů republiky. Ve městě sídlí Pivovar Žatec, jenž své pivo úspěšně vyváží do světa a pravidelně získává ocenění na degustacích v ČR, ale i ve světě. V červnu 2006 vyhrálo Žatecké pivo na Mezinárodním pivním festivalu v australském Sydney. Ve městě působí recesistické občanské sdružení Chrám chmele a piva, které pořádá slavnosti Chmelfest a snaží se o propagaci nejen Žatce jako města chmele, ale i celé chmelařské oblasti v okolí.

Dočesná

Tato akce vznikla původně jako oslava dočesání posledního chmelového štoku a v průběhu let doznávala mnoha proměn. V dnešní podobě se těžištěm oslav a zábavy stalo centrální náměstí Svobody, kde je před radnicí umístěno hlavní pódium, na kterém se po oba dny střídají zábavné pořady především hudebních žánrů. Nedílnou součástí jsou chmelové a pivní soutěže, mezi nejoblíbenější patří ruční česání chmele a tanec s korbelem piva na hlavě. Výjimečnost programu umocňuje historická divadelní scénka jejímž vyvrcholením je pasování vybraného pěstitele do rytířského stavu a dekorování jej chmelovým věncem, slavnostní narážení pivního sudu a strhnutí posledního štoku v nejmenší chmelnici na světě, která se nachází přímo na žateckém náměstí. Speciální programy jsou na dalších dvou scénách. Na dětské scéně do podvečera probíhají pásma soutěží, písniček a her, do kterých se děti zapojují a mají možnost vyhrát zajímavé věcné ceny. Ve večerních hodinách na tomto pódiu probíhá rockový program, nechybí vystoupení známých rockových hvězd. Druhou scénu tvoří pódium s programem zaměřeným na folkovou a country muziku. Na žatecké Dočesné se představují pivovary z celé České republiky, ale i ze zahraničí.[3]

Filmaři

Seriálové Náměstíčko je ve skutečnosti náměstí Maxmiliána Hošťálka v Žatci
Kostelík sv. Václava na Dolním předměstí

Ve městě se díky jeho starobylé podobě natáčí ročně několik filmů a seriálů. V současné době se jednalo hlavně o seriály České televize Náměstíčko, Náves, Příkopy a Nemocnice na kraji města. Dále se do Žatce sjíždí filmové štáby z celého světa a natáčí zde zejména historické filmy.

Filmy (částečně) natáčené v Žatci

  • Starci na chmelu
  • Holky z porcelánu (1974)
  • Yentl (Barbra Streisand) (1982)
  • Mladý Indiana Jones (1992 - 1993)
  • Radeckého pochod (1993)
  • Bídníci (1997)
  • Oliver Twist (1999)
  • Jean Moulin (2002)
  • Doktor Živago (2002)
  • Náměstíčko (2005)
  • Pusinky (2006)
  • "Srdce nepřítele" (2007)
  • Edith Piaf (2008)
  • ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou

Památky

  • Budova radnice
  • Sloup Nejsvětější Trojice
  • Chrám Nanebevzetí Panny Marie
  • Židovská synagoga
  • Chmelnička
  • Systém městského opevnění s Husitskou baštou
  • Historické chmelařské budovy (navrženy na seznam UNESCO)

V Regionálním muzeu K. A. Polánka byla v květnu roku 2002 otevřena stálá expozice Kabinet chmelových známek dokumentující historický vývoj a teritoriální rozšíření chmelových známek v Čechách. V současnosti expozice obsahuje bezmála 1300 vystavených sbírkových předmětů a je tak největším vystavovaným souborem svého druhu v České republice. K expozici se váží webové stránky [1] (Expozice), které detailně pojednávají o jednotlivých druzích těchto pracovních známek.

Části města

Partnerská města

Související články

Literatura

  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha : Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.  
  • MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha : Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. - kapitola Libočanská branka v Žatci, s. 177-178.  

Reference

  1. ↑ Arms shipments from Czechoslovakia to Israel 1947-1949 [online]. Wikipedia.org. Dostupné online.  
  2. ↑ http://www.usti-aussig.net/autori/karta/jmeno/117-karl-lehrmann
  3. ↑ čerpáno z webu http://www.docesna.cz

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žatec
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žatec
Město Žatec

Bezděkov • Milčeves • Radíčeves • Trnovany • Velichov • Záhoří • Žatec

  Města a obce okresu Louny  

Bitozeves • Blatno • Blažim • Blšany u Loun • Blšany • Brodec • Břvany • Cítoliby • Čeradice • Černčice • Deštnice • Dobroměřice • Domoušice • Holedeč • Hříškov • Hřivice • Chlumčany • Chožov • Chraberce • Jimlín • Koštice • Kozly • Krásný Dvůr • Kryry • Lenešice • Libčeves • Liběšice • Libočany • Libořice • Lipno • Lišany • Líšťany • Louny • Lubenec • Měcholupy • Nepomyšl • Nová Ves • Nové Sedlo • Obora • Očihov • Opočno • Panenský Týnec • Peruc • Petrohrad • Pnětluky • Počedělice • Podbořanský Rohozec • Podbořany • Postoloprty • Raná • Ročov • Slavětín • Smolnice • Staňkovice • Toužetín • Tuchořice • Úherce • Velemyšleves • Veltěže • Vinařice • Vrbno nad Lesy • Vroutek • Vršovice • Výškov • Zálužice • Zbrašín • Žatec • Želkovice • Žerotín • Žiželice

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDatec“