Plzeň

Z Multimediaexpo.cz

Dominanty města Plzeň (2020)

Plzeň (německy Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Radbuza, Mže, Úslava a Úhlava. Má 173 101 obyvatel[1] (s příměstskými oblastmi přes 200 tisíc) a je tak čtvrtým největším městem v České republice (po Praze, Brnu a Ostravě) a druhým největším městem v Čechách (po Praze). Plzeň je známá jako průmyslové a pivovarnické město. V rozsáhlých továrních halách Škodovky se vyrábějí dopravní prostředky a průmyslové stroje, na druhé straně krajské metropole se pak vaří známá piva Prazdroj a Gambrinus. Spodně kvašený světlý ležák se celosvětově označuje jako Pilsner nebo Pils podle německého jména města Pilsen. Plzeň má i podstatný kulturní význam. Nacházejí se tu početné kulturní domy a divadla, budovaná ještě v časech Rakousko-Uherska. Ve městě sídlí také biskupství plzeňské diecéze. Školství pak zastupují různé střední a vysoké školy, mezi které patří například Západočeská univerzita. Současné historické jádro města má pravidelnou síť ulic s téměř čtvercovým náměstím Republiky uprostřed (166 × 188 m), jemuž vévodí katedrála sv. Bartoloměje, budovaná od roku 1290.

Obsah

Historie

Středověk

Katedrála svatého Bartoloměje patří k nejvýznamnějším památkám města; nachází se v samém středu krajské metropole na náměstí Republiky

První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy. Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se brzy Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a Kutné Hoře. V této době byly také vystavěny kostely sv. Bartoloměje ve středu náměstí, františkánský klášter na jihovýchodě, blízko středověkého opevnění, později zbořený dominikánský klášter na severozápadě, špitální kostel sv. Maří Magdalény z roku 1320.

Na samém počátku husitských válek měli kališníci – díky velmi radikálnímu faráři Václavu Korandovi – ve městě velký vliv, ale už roku 1420 musel Koranda s Janem Žižkou odejít na Tábor a Plzeň se stala hlavní baštou katolické strany („pod jednou“). Třikrát byla neúspěšně obléhána Prokopem Holým a podílela se na odporu proti Jiříkovi z Poděbrad. Od roku 1467 sídlila v Plzni pražská kapitula, která byla 1431–1561 nejvyšším orgánem římsko-katolické církve v Čechách.

První česká tištěná kniha – Kronika Trojánská – byla roku 1468 vytištěna na rohu dnešních ulic Smetanova a Bezručova. Na tomto místě fungovala do roku 1533 jediná česká tiskárna.

Raný novověk

Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města. Bavůrek ze Švamberka byl popraven na Plzeňském náměstí, což vzbudilo řadu protestů. Na devět měsíců se stala Plzeň hlavním městem říše a sídlem vlády, když sem císař Rudolf II. uprchl před morovou epidemií na přelomu let 1599 a 1600 (od září až do června). Sídlil v tzv. Císařském domě, který se nachází vedle dnešní budovy radnice. Roku 1618 byla Plzeň poprvé dobyta vojskem českých stavů pod velením knížete Mansfelda. Během třicetileté války hospodářství i kultura upadala. Švédské obléhání v letech 1637 i 1648 bylo neúspěšné. 8. ledna 1683 zde byl založen plzeňský 35. pěší pluk.

Průmyslový rozvoj

Dnes jsou Sady pětatřicátníků významnou křižovatkou městské dopravy v Plzni, kdysi se jednalo o sady, vzniklé zbouráním městských hradeb. V pozadí zástavba z 19. století

V 19. století nechal purkmistr Martin Kopecký (1828–1850) zbourat hradby a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady, dnes známé jako Sady Pětatřicátníků, Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy, Křižíkovy a 5. května. V roce 1832 pak vzniklo první kamenné divadlo. Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení Měšťanského pivovaru (později Prazdroj) a 5. října 1842 v něm bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku piva. V roce 1859 Emil Škoda převzal Škodovy závody a František Křižík zavedl svůj vynález obloukové lampy jako pouliční osvětlení. V roce 1869 byl založen První plzeňský akciový pivovar v Plzni (PAP, pivo Gambrinus). Na konci 19. století se Plzeň stala kolébkou české secese. Od počátku 20. století je Plzeň druhým největším městem v Čechách a ke konci tohoto století se stala i čtvrtým v České republice. Její pozice byla dříve významnější, vzhledem k rozvoji Moravy a Slovenska však byla předběhnuta některými dalšími sídly v zemi. Západočeská metropole však prosperovala díky rozvoji strojírenských a dalších průmyslových závodů. Během meziválečného období došlo k rozšiřování města; hranice byly po vzoru jiných měst posunuty daleko od historického centra. Roku 1924 tak vznikla Velká Plzeň, počet obyvatel města překročil stotisícovou hranici. V roce 1938 došlo k odstoupení pohraničních území Československé republiky Německu. Plzeň sice zůstala na území republiky, stala se však městem na samotné hranici. Obce severozápadním a jihozápadním směrem již patřily k Říši, stejně jako dnešní městské části Plzeň-Litice a Plzeň-Lhota. Za druhé světové války (1942) byla Plzeň rozšířena o obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice a Újezd. Také byl zřízen magistrát. Průmyslový podnik Škodovy závody byl v této době významnou zbrojovkou zásobující německé armády. I přesto Plzeň kupodivu delší dobu unikala bombardování, k prvnímu velkému náletu došlo až 20. prosince 1944, při kterém byl ovšem nejvíce zdemolován pivovarský komplex, zejména Prazdroj (18 mrtvých). Škodovy závody byly bombardováním významně poškozeny teprve na samém sklonku války, náletem 25. dubna 1945. Celkem bylo za celou dobu války náletů jedenáct, vyžádaly si 926 obětí.

Poválečná éra

Plzeň a západní Čechy byly osvobozeny americkými jednotkami vedenými generálem Pattonem 6. května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále. Slavný je jeho výrok, že když už, tak to Američané mají vzít až do Moskvy. Dnes na osvobození Plzně upomíná Patton Memorial Pilsen – Památník americké armády 1945 provedený jako stálé muzeum.

V současné Plzni má velký význam také nová výstavba. Zde výšková budova Business Center Bohemia (dříve Hutní projekt) z roku 1967, v popředí pak Anglické nábřeží s řekou Radbuzou

Plzeň se také zapsala do historie bojů proti komunistickému režimu. 1. června 1953 došlo v Plzni k prvnímu protirežimnímu masovému vystoupení proti tehdy probíhající měnové reformě. Jednalo se o první lidový protest v celém sovětském bloku (tzv. východoněmecké červnové povstání vypuklo až o dva týdny později 17. června 1953). Na konci 50. let se začalo s masivním rozvojem bytové výstavby, tzv. sídlišť, a to podobným způsobem, jako tomu bylo v celé republice. První rozsáhlý areál vznikl na Slovanech, následovala v roce 1961 Doubravka a roku 1968 pak Bory. Poté se výstavba přesunula na sever, v 70. a 80. letech se budovala rozsáhlá sídliště v oblasti Bolevce a Lochotína, těsně před Sametovou revolucí se výstavba přesouvala postupně směrem na západ k oblasti Vinice, kde se pokračuje v budování nových domů ještě dnes. Díky tomuto rychlému rozvoji překročilo město roku 1972 hranici 150 000 obyvatel. O čtyři roky později pak byly připojeny i obce Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice a Radčice a Plzeň získala hranice, jaké měla do roku 2002. V 90. letech byla k Plzni postavena i dálnice D5, která spojila Prahu s bývalým Západním Německem. Dokončení této důležité dopravní tepny, která částečně vyřešila tehdy katastrofální dopravní situaci v Plzni, se však kvůli komplikacím protáhla až do prvního desetiletí 21. století.

Historické památky

Plzeňská synagoga se řadí k největším v celé České republice

Mezi nejvýznamnější památky západočeské metropole patří historické jádro města a okolní ulice. Ty jsou dnes chráněné jako městská památková rezervace, na území města je ještě několik dalších vesnických památkových rezervací a také městských a vesnických památkových zón.

Další významné stavby

Přírodní zajímavosti

Na území města se nachází několik památných stromů: duby u Velkého rybníka, koterovská lípa, Körnerův dub, lípy u Mže, smrk – Troják v Lánech a alej Kilometrovka.

Doprava

V Plzni začaly trolejbusy jezdit v roce 1941


Plzeň je jako krajské město velmi důležitou dopravní křižovatkou. Hlavní význam má dnes dálnice D5 mezi Prahou a Norimberkem s dálničním obchvatem Plzně, další důležité silnice vedou do Strakonic, do Karlových Varů a Stříbra. Železniční trati vedou na Rokycany - Prahu, Mladotice - Žatec, Mariánské Lázně - Cheb - Schirnding a Nürnberg, Nýřany - Domažlice - Cham a Regensburg, na Klatovy a na Nepomuk - Strakonice - České Budějovice. Samozřejmostí jsou i četná železniční nádraží a síť MHD, čítající tři druhy dopravy.

Školství

Plzeň je krajské město s více než 170 000 obyvateli, čemuž odpovídá i množství středních škol, vyšších a vysokých škol, za nimiž se sem sjíždějí studenti z celého kraje i dalších míst České republiky.

Střední školství

V Plzni se nachází řada středních odborných škol a učilišť, jakož i 6 gymnázií.

Vyšší odborné školství

  • VOŠ a SPŠ elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

SZŠ a VOŠZ Plzeň, Karlovarská 99

Gymnázia

Vysoké školství

Slavné osobnosti

rodáci

studenti

podnikatelé

Území města Plzně

Současnou rozlohu má Plzeň od 1. ledna 2003, kdy se k ní připojily do té doby samostatné obce Lhota a Malesice, které se zároveň staly novými městskými obvody. Od té doby město Plzeň sestává z deseti městských obvodů, největší z nich jsou obvody 1 až 4, které se skládají z několika původních městských částí. [1]

Současnost

V současné době je Plzeň moderním průmyslovým městem, kde sídlí:

Partnerská města

Plzeň má následující partnerská města:

Související články

Reference

  1. ↑ MVČR

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Plzeň
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Plzeň
Statutární město Plzeň

Plzeň 1: Bolevec • Severní Předměstí • Plzeň 2-Slovany: Božkov • Černice • Doudlevce • Hradiště • Koterov • Lobzy • Východní Předměstí •
Plzeň 3: Doudlevce • Jižní Předměstí • Litice • Nová Hospoda • Radobyčice • Skvrňany • Valcha • Vnitřní Město • Východní Předměstí •
Plzeň 4: Bukovec • Červený Hrádek • Doubravka • Lobzy • Újezd • Východní Předměstí • Plzeň 5-Křimice • Plzeň 6-Litice: Litice •
Plzeň 7-Radčice • Plzeň 8-Černice: Černice • Plzeň 9-Malesice: Dolní Vlkýš • Malesice • Plzeň 10-Lhota

  Města a obce okresu Plzeň-město  

Dýšina • Chrást • Chválenice • Kyšice • Letkov • Lhůta • Losiná • Mokrouše • Nezbavětice • Nezvěstice • Plzeň • Starý Plzenec • Šťáhlavy • Štěnovický Borek • Tymákov

  Administrativní dělení České republiky
Územní kraje v České republice

Praha (samostatná územní jednotka na úrovni kraje) • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Západočeský kraj (Plzeň) •
Severočeský kraj (Ústí nad Labem) • Východočeský kraj (Hradec Králové) • Jihomoravský kraj (Brno) • Severomoravský kraj (Ostrava)

Samosprávné kraje v České republice

Hlavní město Praha • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Plzeňský kraj (Plzeň) • Karlovarský kraj (Karlovy Vary) • Ústecký kraj (Ústí nad Labem) •
Liberecký (Liberec) • Královéhradecký kraj (Hradec Králové) • Pardubický kraj (Pardubice) • Kraj Vysočina (Jihlava) • Jihomoravský kraj (Brno) •
Olomoucký kraj (Olomouc) • Moravskoslezský kraj (Ostrava) • Zlínský kraj (Zlín)

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Plze%C5%88“