Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Městská část a městský obvod
Z Multimediaexpo.cz
| Informace v tomto článku nemají dostatečný globální rozměr. Prosíme, vylepšete článek tak, aby obsahoval minimum lokální či povrchní rétoriky. | 
|
| Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. |
|
Městská část či městský obvod je v České republice podle zákona o obcích od roku 1990 označení samosprávných částí územně členěných statutárních měst. Obě označení jsou z hlediska zákona rovnocenná, zastupitelstvo statutárního města může zvolit kterékoliv z nich. Na městské části se člení Brno a část Opavy, na městské obvody se člení Ostrava, Pardubice, Plzeň a Ústí nad Labem, v Liberci je městským obvodem pouze jedna místní část.
V hlavním městě Praze se samosprávné celky podle zákona o hlavním městě Praze nazývají městské části, je jich 57.
Městské části a obvody statutárních měst i městské části Prahy jsou občas nepřesně označovány také jako obce, přestože jimi dle zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze nejsou, a mají zřetelně nižší kompetence než obce.
Obvod (nebo též městský obvod) je v Praze oficiální název pro deset jednotek územního členění podle zákona o územním členění státu (Praha 1 až Praha 10), které jsou z některých hledisek obdobné mimopražským okresům. V současné době nejsou samosprávnými jednotkami. Členěním jiných měst se zákon o územním členění státu nezabývá.
Správní obvody Praha 1 až Praha 22 je neoficiální označení správních obvodů působnosti obdobné mimopražským obcím s pověřeným obecním úřadem nebo s rozšířenou působností. Statut hlavního města Prahy ji svěřuje 22 z celkového počtu 57 pražských městských částí. Je-li v mapách Prahy i úřední praxi použito v souvislosti s Prahou termínu správní obvod, často je tím míněn správní obvod této působnosti a úrovně.
Obsah |
Městské obvody do roku 1990
Městské obvody existovaly v několika československých městech (Bratislava, Brno, Košice, Ostrava, Plzeň a Praha) už před rokem 1990. Spravovaly je obvodní národní výbory (ONV nebo ObNV), v jejich čele stáli předsedové. Působnost státní správy tehdy nebyla rozlišena od místní samosprávy.
Obvody v Praze
Obvod nebo městský obvod ve vztahu k hlavnímu městu Praze je jednotka územního členění státu podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, od 1. července 1960. Původně mělo těchto deset obvodů (Praha 1 až Praha 10) vlastní obvodní národní výbory, později obvodní zastupitelstva a obvodní úřady. Dnes tyto obvody vlastní samosprávu ani úřady obecné státní správy nemají. Se vznikem městských částí byla samostatná působnost pražských obvodních zastupitelstev a rad omezena na území nových městských částí s názvy původních obvodů. Přenesená působnost z obvodních úřadů byla částečně přenášena na některé místní úřady postupně už od roku 1988 (tehdy ještě šlo o ONV a MNV), postupně pak byly přejmenovány úřady dalších městských částí na Prahu 11 až Prahu 15 jakožto jakési „pseudoobvody“. Nakonec bylo celé území Prahy rozděleno z hlediska přenesené působnosti úrovně odpovídající zhruba pověřeným obecním úřadům do působnosti 22 správních obvodů, a názvy městských částí s příslušnými úřady byly sjednoceny na podobu Praha 1 až Praha 22.
Postavení samosprávných městských částí a obvodů
Už zákon č. 367/1990 Sb., o obcích, a zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, stanovily, že se území statutárních měst a hlavního města Prahy může členit na samosprávné městské části nebo obvody, pokud tak určí zastupitelstvo příslušného statutárního města ve statutu města. Městské části existují od 24. listopadu 1990, kdy nahradily dosavadní městské obvody. Do určité míry jsou městské části a obvody obdobou obcí, mohou mít také vlastní symboliku (znak a vlajka) a mají také podobné správní orgány, kterými je úřad, zastupitelstvo, rada a starosta. Jejich kompetence a rozsah samosprávy jsou však menší a určuje je městská vyhláška s názvem statut města. Rovněž vznik a zánik těchto samosprávných jednotek je plně v kompetenci zastupitelstva statutárního města. Na rozdíl od obcí může území městské části či obvodu zahrnovat i necelé části jednoho nebo více katastrálních území. Městské části nebo městské obvody nemusí pokrývat celé území města. Například v Liberci či Opavě centrální části města nespadají do žádného obvodu a spravují je přímo orgány města. Pro účely statistiky a některé jiné účely se však mezi městské části počítají také dotyčné části územně členěných statutárních měst, které vlastní samosprávu nemají a jsou spravovány přímo magistrátem dotyčného statutárního města.
Stav v konkrétních městech
- Praha: celé území města je rozděleno na 57 (původně 56) městských částí. Z nich 22 s většími pravomocemi přenesené působnosti je pojmenováno po vzoru obvodů (Praha 1 až Praha 22), ostatní jsou pojmenovány podle místní části, v níž sídlí úřad (například Praha-Petrovice). Mnohá katastrální území, zejména v centrální oblasti města, jsou rozdělena do více městských částí. (Viz článek Části Prahy)
- Brno: celé město je od roku 1990 rozděleno na 29 městských částí. Mnohá katastrální území jsou rozdělena mezi více městských částí. (Viz článek Členění Brna)
- Ostrava: člení se na 23 městských obvodů (v letech 1990–1994 jich bylo 22). Obvody respektují katastrální členění.
- Plzeň: rozdělena do 10 městských obvodů označených arabským číslem, část názvů je ještě doplněna názvem za spojovníkem (např. Plzeň 7-Radčice), tři obvody tento doplněk nemají (např. Plzeň 1).
- Liberec: má městský obvod Vratislavice nad Nisou, zbytek města podléhá přímo orgánům města
- Ústí nad Labem: rozděleno do 4 městských obvodů.
- Pardubice: rozděleny do 8 městských obvodů číslovaných římskými čísly (Pardubice I až Pardubice VIII)
- Opava: má 8 městských částí, které nepokrývají celé území města, střed města podléhá přímo orgánům města
Nečleněná statutární města
(řazeno podle počtu obyvatel)
- Olomouc: nemá samosprávné členění
- České Budějovice: člení se na části obce České Budějovice 1 až České Budějovice 7, ale ty nejsou samosprávné.
- Hradec Králové: nemá samosprávné členění
- Havířov: nemá samosprávné členění
- Zlín: nemá samosprávné členění.
- Kladno: nemá samosprávné členění
- Most: nemá samosprávné členění
- Karviná: nemá samosprávné členění
- Frýdek-Místek: nemá samosprávné členění
- Děčín: místní části mají sice v názvu římská čísla I až XXXV, ale nejde o samosprávné obvody.
- Teplice: nemá samosprávné členění
- Jihlava: nemá samosprávné členění
- Karlovy Vary: nemají samosprávné členění
- Chomutov: nemá samosprávné členění
- Přerov: nemá samosprávné členění
- Mladá Boleslav: čtyři z částí města jsou sice označeny římskými čísly I až IV, ale nejde o samosprávné obvody.
Slovensko
Slovenská města Bratislava a Košice se také člení na samosprávné městské části. Také zde stojí v jejich čele starosta, mají vlastní zastupitelstva a radu, a užívají také vlastní vlajky a znaky.
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |