Mariánské Lázně

Z Multimediaexpo.cz

Kolonáda Maxima Gorkého (2010)
Má délku 180 metrů a je nejdelší lázeňskou kolonádou v ČR.
Poloha města Mariánské Lázně v rámci okresu Cheb a správního obvodu obce s rozšířenou působností Mariánské Lázně

Mariánské Lázně (německy: Marienbad) jsou město v Karlovarském kraji, 25 km jihovýchodně od Chebu. Město zaujímá rozlohu 51,78 km2. Zdejší PSČ je 353 01.
Mariánské Lázně jsou nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst.

  • Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo 13 766 obyvatel.

Obsah

Minerální prameny

V Mariánských Lázních a okolí vyvěrá na 100 minerálních pramenů s obsahem oxidu uhličitého a minerálních solí, z nichž je zachyceno a využíváno 53 pramenů. Jedná se o studené železnaté kyselky, odlišného chemického složení. K pitným kúrám se používá 6 hlavních pramenů: Křížový, Rudolfův, Karolinin, Lesní a Ambrožův. Mariin pramen, který dal městu název, je vývěr plynu – oxidu uhličitého. Prameny a jejich léčivé účinky byly známy dávno před založením lázní obyvatelům z okolních vesniček.

Historie města

Kolonáda Ferdinandova pramene

Místo, kde dnes leží druhé největší lázeňské město, Mariánské Lázně, bylo v dávných dobách plné bažin a zcela pusté. V roce 1197 je založil mocný šlechtic a opat kláštera v Teplé - Hroznata, pod jehož správu patřil i pozemek dnešních lázní. Mniši byli také první, kteří zaznamenali slaný pramen v lesích a dokonce se snažili zde těžit sůl. Tato sůl byla později úspěšně prodávána jako projímadlo. O léčivých účincích minerálních vod mezitím začaly kolovat různé zvěsti a k pramenům zamířili první nemocní. Klášterní představitelé pak nechali vyčistit prameny a upravit cestu k nim. První pokusy založit lázně se však nepodařily. Místní obyvatelé lázním nedůvěřovali. Za vlády Marie Terezie byly minerální vody opět analyzovány a v tomto období se také poprvé objevuje název Marienbad. O vznik lázní se významně zasadil doktor Jan Josef Nehr – klášterní lékař, který v roce 1779 přesvědčil opata kláštera a několik mnichů, aby zkusili lázeňskou kúru. Zjistil, že voda v nepatrném množství podávaná několikrát denně upravila trávení, povzbudila chuť do jídla a přinesla opatovi a mnichům osvěžující spánek. Klášter však bojoval o získání potřebných povolení ke stavbě lázeňské budovy až do roku 1786. V roce 1818 získává Marienbad statut lázeňského místa. Název Marienbad lázně získaly podle Mariina pramene. Tento pramen byl dávno předtím kvůli pronikavému zápachu nazýván Smradlavý, svůj dnešní název však dostal podle Mariánského obrazu, který blízko pramene údajně připevnil voják vracející se z války jako poděkování za to, že si zde vyléčil svá zranění. O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů. V roce 1820 navštívil Mariánské Lázně Johann Wolfgang Goethe, který sem zavítal ještě dvakrát a prožil zde svůj největší milostný román. Byl velice nadšen zdejšími přírodními podmínkami a povzbuzoval opata Reitenbergera, aby nepolevoval ve výstavbě lázeňských domů. Také doporučil zdejším lékařům, aby kromě tradiční lázeňské péče prosazovali moderní léčebné metody. Přítomnost Goetheho v Mariánských Lázní měla velmi příznivý dopad na návštěvnost. Lázně začala navštěvovat majetnější klientela.

Hlavní lázeňská kolonáda

V roce 1897 poprvé do Mariánských Lázní zavítal budoucí britský panovník Edward VII. Co rozhodlo, že navštívil právě tyto lázně, není známo. Avšak hned při první návštěvě si král Edward, vystupující pod titulem vévoda z Lancasteru, Mariánské Lázně zamiloval a celkově sem zavítal devětkrát. Britský král obrátil světovou pozornost na Mariánské Lázně, které se každou sezónu proměňovaly, aby dokázaly pojmout stále větší počet hostů. Většina budov byla v tomto období přestavěna a rozšířena a neustále se otevíraly nové hotely. Mariánské Lázně se staly také dějištěm několika politických jednání. V září 1899 se zde živě rozhodovalo v záležitostech předcházejících vzniku búrské války v jižní Africe. Dne 16. srpna 1904 se v Hotelu Nové Lázně sešli při oficiálním setkání císař František Josef I. a anglický král Edward VII. A jaké bylo složení Menu při večeři? Želví polévka. Královnina polévka. Pstruzi, nové brambory, špenát, mrkev. Srnčí hřbet. Koroptve s brusinkami. Grilovaný poulard. Čokoládová zmrzlina a jahody se šlehačkou... V dalších letech zde proběhla jednání mezi Británií a Ruskem či Bulharskem. Král Edward VII. zemřel v roce 1910, poté následovalo období první světové války a další rozvoj lázní byl pozastaven. Po první světové válce a vzniku Československé republiky se do lázní opět vrátili hosté. Prudký růst dopravy přilákal další návštěvníky a lázně musely řešit ubytovací problémy. Záhy však přišla ekonomická krize, která další rozvoj města zastavila. Druhá světová válka naštěstí město téměř ušetřila a tak lázeňský ráz města zůstal zachován. Po poválečném odsunu německých obyvatel a po výměně obyvatelstva se Mariánské Lázně staly chátrajícím městem. Obrat nastal až po roce 1989 a za posledních 15 let došlo k velkému pokroku.

Významní návštěvníci

Jaroslav Seifert
Ema Destinnová
František Josef I.

Mariánské Lázně pravidelně navštěvovalo mnoho významných hostů, kteří se zasloužili o věhlas Mariánských lázní na celém světě.

Současnost města

Město dnes opět žije především lázeňstvím a cestovním ruchem. Mezi další ekonomická odvětví patří zemědělství, lesnictví a potravinářství. Velice známé jsou Lázeňské oplatky od Opavia. Mariánské Lázně leží přímo na železniční i silniční trase Plzeň - Cheb, což umožňuje dobré spojení se světem. V Mariánských Lázních v obecní části Skláře je také letiště které za doby největší slávy fungovalo jako spojení s Ruskem, ale po únosu letadla v 70. letech z Mariánskolázeňského letiště, bylo toto letiště uzavřeno. Dnes slouží pro rekreační účely a pro podnikání vyhlídkových letů nad městem. Dominantou Mariánských Lázní jsou především lázeňské parky, díky kterým město patří mezi nejkrásnější zahradní města v Evropě. O tyto přírodní skvosty se postaral Václav Skalník který zde byl zaměstnán tepelským Klášterem jako zahradní architekt. Velmi významnou stavbou v městě je Kolonáda Maxima Gorkého z let 1888-89 dle projektů arch. Miksche a Niedzielského. Vznosná litinová konstrukce byla odlita v železárnách Blansko. Unikátní výzdoba - dřevěný kazetový strop a nástropní fresky je z roku 1979 jejichž autorem je akademický malíř Josef Vyleťal. Na lázeňské promenádě můžete také najít populární Zpívající fontánu která každou lichou hodinu hraje jednu z mnoha slavných skladeb ze svého repertoáru a ve večerních hodinách je tato romantika okořeněna světelnými efekty. V bohatém kulturním životě současných Mariánských Lázní dominuje činnost nejstaršího symfonického orchestru v českých zemích (zal. 1821) - Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně.

Místní části

Parkem ke kolonádě

Sport

V Mariánských Lázních má tradici i sport. Ve městě je možno využít 48 druhů sportu. Přes atletiku, cyklistiku, golf, jachting, lov, plavání,šachy, tenis až po zápasnická odvětví. Velmi významnou tradici má v Mariánských Lázních zejména golf a také zimní sporty. Město také pořádá významné sportovní akce. Nejznámější je běžecký závod Golden Czech Trophy Mariánské Lázně. Po řadu let bylo místem kvalifikační skupiny mezinárodní juniorské soutěže v tenise Galeova poháru.

Sportovní areály

Royal Golf Club Mariánské Lázně

Royal Golf Club Mariánské Lázně: Jamka 7

V Mariánských Lázních cca. 3 km od centra se také nachází jedno z nejstarších golfových hřišť v Evropě. 21. srpna 1905 bylo v Mariánských Lázních slavnostně otevřeno golfové hřiště a prvním zakládajícím členem se stal dokonce britský král Edward VII. Britský panovník golf miloval a tak zdejší hřiště navštívil celkově desetkrát. Golfový klub dnes pořádá četné turnaje, a to jak světové amatérské soutěže, tak i profesionální turnaj Volvo Tour což je první profesionální turnaj v postkomunistickém světě. V roce 2003 udělila britská královna Alžběta II. golfovému klubu v Mariánských Lázních prestižní titul Royal Golf Club, který se může jako jediný ve střední Evropě tímto titulem pochlubit. V roce 2005 Royal Golf Club oslavil 100. výročí založení.

  • Rok otevření: 1905
  • Počet jamek: 18
  • Délka: 6135 m
  • Course rating: 73
  • Slope rating: 125
  • Sezóna: květen až říjen

Ski Area Mariánské Lázně

SKIAREA Mariánské Lázně nabízí lyžařské terény několika stupňů obtížnosti. Délka sjezdových tratí v areálu je 1450 metrů. K dopravě lyžařů slouží lanová dráha a dva moderní lyžařské vleky s celkovou kapacitou 2500 osob/hod. Denní provozní doba areálu je od 9,00 - 16,00 hodin a večerní lyžování od 18,00 - 21,00 hodin. Sjezdové tratě jsou upravovány moderním strojem Kassbohrer PB 280DW včetně úpravy tratě před večerním lyžováním. Pestrý je výběr časových jízdenek od půldenních, denních po vícedenní včetně výrazných slev pro skupiny a lyžařské výcviky. K dispozici je skibar, skipůjčovna, skiservis, sociální zázemí a parkovací plochy. V rámci areálu funguje lyžařská a snowboardová škola.

Kultura

Kolonáda

Bohatý kulturní život v Mariánských Lázních má slavnou tradici. Nejdůležitějšími kulturními institucemi ve městě jsou Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, společnost KIS s.r.o., která provozuje i Městské divadlo a samozřejmě také Základní umělecká škola Fryderyka Chopina. Dále je zde kino Slavie, Městská knihovna a Městské museum. Svojí roli plní také několik hudebních klubů, jako jsou Club Na Rampě, D-Club Dyleň, RC Morrison, Pueblo Mexicano, La Bazaar, Jalta a další. Lázeňským hostům zpříjemňuje jejich pobyt bohatá nabídka kulturních a společenských programů. K životu lázní patří každoročně Chopinův hudební festival a na lázeňské kolonádě se v průběhu sezóny pořádají pravidelné koncerty, které zpříjemňují pobyt lázeňským hostům. Každý druhý rok je to pak Mezinárodní klavírní soutěž F. Chopina a Festival hudby tance a pantomimy. Tradiční součástí kulturního života v Mariánských Lázní se také stalo každoroční slavnostní zahájení sezóny spojené se svěcením pramenů, které probíhá druhý květnový víkend v roce. Město Mariánské Lázně 10. Května roku 2008 vstoupilo do své jubilejní 200. lázeňské sezóny.

Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně

Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně

ZSO ML je nejstarší symfonický orchestr v ČR. Jeho historie sahá do roku 1821, kdy vydal svolení tehdejší opat tepelského kláštera a zakladatel Mar. Lázní K. K. Reitenberger ke zřízení stálého lázeňského orchestru. Slavnou tradici nepřerušily žádné válečné ani politické události. Dnešní těleso tvoří 45 profesionálních hudebníků v klasickém symfonickém obsazení, v jejichž čele je od roku 2004 šéfdirigent Michael Roháč. Západočeský symfonický orchestr má statut o.p.s (obecně prospěšná společnost) a jeho zřizovatelem je město Mariánské Lázně. Úzce spolupracuje se společností KIS s.r.o. a je dlouhodobě podporován ze strany společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s.. Hlavní náplň činnosti mariánskolázeňských symfoniků jsou symfonické koncerty v rámci abonentních cyklů (abonentní sezóna je od září do června), celoroční večerní koncerty mimo abonentní řady, koncerty pro školy, rodiče s dětmi, operetní galakoncerty, zahraniční koncertní zájezdy, a další. Samozřejmostí je udržování tradice promenádních koncertů na kolonádě v Mar. Lázních v letních měsících. Přes nepříliš příznivé finanční podmínky je ZSO ML v posledních letech stále více oceňován odbornou veřejností, jako vysoce kvalitní symfonické těleso a o jeho stálé oblibě svědčí stabilní vysoká návštěvnost na koncertech.

Kulturní zařízení

  • Konferenční centrum Casino

je místo, kde se pravidelně konají četné kulturní akce, plesy, kongresy a slavnostní gala večery. Posledním nejvýznamnějším gala večerem byla slavnostní večeře pro člena královské rodiny Jeho výsosti Prince Edwarda hraběte z Wessexu. Tradice sahá až do minulosti, kdy Casino vítalo vzácné hosty. V roce 1904 zde vystoupila česká operní diva Ema Destinnová a její vystoupení vyvolalo obrovský ohlas. V roce 1946 se právě zde konal 1. mezinárodní filmový festival v tehdejším Československu, který vzbudil obrovský zájem veřejnosti. Mariánské Lázně ale nedokázaly pojmou velké množství návštěvníků proto se druhý ročník konal v Karlových Varech, kde se koná do dnes pod názvem Mezinárodní Filmový Festival Karlovy Vary . Sídlí zde i světoznámý Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně.

  • Městské divadlo

jehož počátky sahají až do roku 1820. Ale klasické kamenné divadlo bylo postaveno až v roce 1868, tedy krátce po vyhlášení Mariánských Lázní městem. Slavnostně bylo divadlo otevřeno 17. srpna 1868 - v předvečer narozenin císaře Františka Josefa I. Na svou dobu bylo divadlo velice moderní a mělo vynikající akustiku. V roce 1952 bylo divadlo přejmenováno na Divadlo Nikolaje. Vasilijeviče Gogola u příležitosti oslav ruské literatury.

Kostely

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí uprostřed Goetheho náměstí, patří mezi vzácné kulturní památky. Jeho zajímavostí je, že ke vchodu vede 33 schodů, které představují 33 let života Ježíše Krista.
  • Evangelický kostel nachází se na Mírovém náměstí, dominantou kostela jsou varhany na nichž koncertoval v roce 1923 Albert Schweitzer.
  • Pravoslavný kostel sv. Vladimíra postaven především pro lázeňské hosty z Ruska. Který se chlubí svým bohatým interiérem a neobyčejnou architekturou.
  • Anglikánský kostel jeho stavba byla iniciována hosty přijíždějícími z Anglie. tento kostel také pravidelně navštěvoval britský panovník Edward VII.
  • V Mariánských Lázních také stávala synagoga, kterou místní židovská obec i židovští lázeňští hosté slavnostně otevřeli 1. srpna 1884. Synagoga však byla o neblaze známé Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 vypálena a zničena nacisty.

Muzea

  • Městské muzeum sídlí v domě ve kterém zde pobýval J. W. Goethe, které je věnováno historii lázeňství, osobnosti J. W. Goetheho a také geologickým a přírodním podmínkám v této oblasti. K muzeu také patří největší geologický park v ČR který představuje všechny geologické výskyty ve Slavkovském lese, součástí parku je také symbolický hřbitov obětem 1. sv. války a také ojedinělý Kamenný vodopád.
  • Dům Chopin je druhé stálé muzeum polského velikána romantické hudby v Evropě. V zajímavé expozici seznamuje návštěvníky s životem skladatele, s osobnostmi, které Chopin v Čechách poznal, s místy, která navštívil, a s díly, která zde zkomponoval. V přilehlém modrém salonku lze vyslechnout Chopinovu reprodukovanou hudbu.

Školství

Ve městě se nachází tří základní devítileté školy a dvě střední školy Kromě toho také Střední Soukromé drogistické učiliště. Provádí se zde i vysokoškolské bakalářské studium při 1. lékařské fakultě UK Praha oboru ergoterapie se zaměřením na fyzioterapii a balneologii. K 1.9.2006 došlo ke sloučení Gymnázia se Střední odbornou školou ekonomickou, a Hotelové Školy s Středním odborným učilištěm a později také ke sloučení 2. ZŠ Sever a 3. ZŠ Úšovice.

Významné události

  • 1808 - Doktor Jan Josef Nehr slavnostně zahajuje první lázeňskou sezónu
  • 1818 - Mariánské Lázně získávají statut lázeňského místa
  • 1946 - konání 1. mezinárodního filmového festivalu v tehdejším Československu
  • 2003 - Britská královna Alžběta II. uděluje golfovému klubu v Mariánských Lázních prestižní titul Royal Golf Club
  • 2005 - 100 let Royal Golf Clubu Mariánské Lázně
  • 2005 - Návštěva anglického Prince Edwarda hraběte z Wessexu
  • 2008 - Mariánské Lázně slaví 200 let lázeňství
  • 2008 - 160 let od založení Městského divadla (Divadlo N. V. Gogola)

Městská doprava

Od roku 1902 jezdily v Mariánských lázních tramvaje, které byly v 50. letech minulého století nahrazeny trolejbusy. V posledních letech se hodně debatovalo i o jejich zrušení, a do nedávna fungovaly linky číslo 3, 5, 6, 7, 9, 11, 12, 13, 14 a 16 (některé z nich pouze autobusy) a rušení není v plánu. Nedávno bylo zakoupeno 5 nízkopodlažních trolejbusů s vlastním agregátem umožňující jízdu i bez trakčního vedení. Mezi hotely Koliba a Krakonoš také jezdí kabinková lanovka, jejímž provozovatelem již ale není Městská doprava Mariánské Lázně, ale Skiarea. Od 16.1.2009 dochází ke změně jak linek, tak tras zavedených spojů a k rozšíření dopravní obslužnosti do okolních vesnic a měst. Nově jsou linky číslovány 3,5,6,7,10,13,14,16.

Partnerská města

Související články

Externí odkazy


Hamrníky | Chotěnov-Skláře | Kladská | Mariánské Lázně | Stanoviště | Úšovice

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mariánské Lázně
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mariánské Lázně
  Města a obce okresu Cheb  

Aš • Dolní Žandov • Drmoul • Františkovy Lázně • Hazlov • Hranice • Cheb • Krásná • Křižovatka • Lázně Kynžvart • Libá • Lipová • Luby • Mariánské Lázně • Milhostov • Milíkov • Mnichov • Nebanice • Nový Kostel • Odrava • Okrouhlá • Ovesné Kladruby • Plesná • Podhradí • Pomezí nad Ohří • Poustka • Prameny • Skalná • Stará Voda • Teplá • Trstěnice • Třebeň • Tři Sekery • Tuřany • Valy • Velká Hleďsebe • Velký Luh • Vlkovice • Vojtanov • Zádub-Závišín

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Mari%C3%A1nsk%C3%A9_L%C3%A1zn%C4%9B“