Karlovarský kraj

Z Multimediaexpo.cz


Karlovarský kraj leží na nejzazším západě Čech a je tak zároveň i nejzápadnějším krajem České republiky. Kraj sousedí na severovýchodě s Ústeckým krajem, na jihovýchodě s Plzeňským krajem, na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) a na severozápadě s německou spolkovou zemí Sasko (Sachsen).

Karlovarský kraj jako vyšší územní samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000 na území severní části Západočeského kraje. Sídlem kraje jsou Karlovy Vary.

Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi malé kraje Česka. Jeho rozloha (3 314 km2) zabírá 4,25 % území Česka. Karlovarský kraj je třetím nejmenším krajem po Praze a Libereckém kraji.

Obsah

Přírodní podmínky

Z plochy kraje je 43,1 % pokryto lesy. Geomorfologicky oblast náleží ke Krušnohorské soustavě provincie České vysočiny s oblastmi Krušné hory (Klínovecká hornatina), Smrčiny (Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina a Chebská pahorkatina), Chebská pánev, Sokolovská pánev, Doupovské hory, Karlovarská vrchovina (Slavkovský les, Tepelská vrchovina a Bezdružická vrchovina). Od západu k východu protéká krajem řeka Ohře, která odvádí vodu z většiny území kraje.

Nejvyšším bodem území je vrchol Krušných hor Klínovce 1 244 m n.m. v okrese Karlovy Vary, nejnižším je hladina Ohře 320 m n.m. v okrese Karlovy Vary. Podnebí karlovarského kraje charakterizuje mírně teplá oblast a chladná oblast na hřebenech Krušných hor.


Administrativní členění

Okresy

Administrativně se kraj dělí na 3 okresy s 3 okresními městy. Rozlohou je největší okres Karlovy Vary, nejmenším okresem je Sokolov. V roce 2005 byly na území kraje 132 obce, z toho 28 měst. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Karlovy Vary (55 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Sokolov (38 obcí).

Okres Počet obyvatel Rozloha Hust. zal. Počet obcí
Cheb (CH) 95.424 1.045,94 91 40
Karlovy Vary (KV) 119.499 1.514,95 79 53
Sokolov (SO) 93.052 753,60 123 38

Okresy jsou územními obvody okresních soudů a některých dalších státních institucí.

Správní obvody obcí s rozšířenou působností

Okresní úřady v Česku zanikly 31. prosince 2002. Pro účely přenesené působnosti státní správy se území samosprávných krajů od 1. ledna 2003 člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Seznam měst a obcí s rozšířenou působností

Obyvatelstvo

K 31. prosinci 2007 měl Karlovarský kraj 307 449 obyvatele, což je nejméně ze všech krajů. Hustota obyvatel je 92 obyvatelé na km2. Nejlidnatějším okresem Karlovarského kraje je okres Karlovy Vary, ve kterém žije 121 168 obyvatel. Naopak populačně nejmenším je okres Cheb s 90 060 obyvateli. Hustota zalidnění je nejvyšší v okrese Sokolov, kde dosáhla hodnota 124 obyvatel na km2. Nejnižší hustota zalidnění je v okrese Karlovy Vary, kde hustota zalidnění dosahuje 75 obyvatel na km2.

Charakter osídlení výrazným způsobem ovlivnila tzv. středisková sídelní soustava. Její uplatňování přispělo k značnému vylidnění venkovského prostoru a k destrukci ekonomického a sociálního prostředí venkovských sídel. Oblast Chebské a Sokolovské pánve je silně urbanizovaná a jsou zde koncentrovány výrobní funkce. Okrajové horské polohy jsou velmi řídce osídleny a mají předpoklady pro rozvoj rekreační funkce. Karlovarský kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až několika desítkami částí, což z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí.

Průměrná rozloha obce je 25,1 km2 a v průměru v ní k 31. 12. 2000 žilo 2306 obyvatel. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 18% obyvatel. Obcí s méně než 499 obyvateli je téměř 47 % a žije v nich cca 5,5 % obyvatel, ve 44 obcích od 500 do 1999 obyvatel žije téměř 14 % a ve 26 obcích od 2000 do 9999 téměř 25 % obyvatel. Celkově žije v obcích do 10 000 obyvatel cca 44 % obyvatel kraje a jejich podíl se proti roku 1998 snížil o téměř 13 procentních bodů. V roce 2000 pokračoval mírně klesající trend úbytku obyvatelstva. Ke 31. 12. 2000 žilo na území kraje 304 400 obyvatel, to jsou necelá 3 % z ČR. Stárnutí obyvatelstva kraje se od roku 1996 projevilo přírůstkem 2261 seniorů (65letých a starších) a úbytkem 5121, tj. 9 % juniorů (mladších 15 let). Tím se zvýšil koeficient stáří (poměr počtu seniorů k počtu juniorů) proti roku 1996 o 10,3 procentního bodu na 70,6 %. Počet rozvodů na 100 sňatků řadí kraj na 1. místo v ČR před kraj Moravskoslezský a Ústecký stejně jako relativní počet potratů, který převyšuje republikový průměr o 2 potraty na 1000 obyvatel. Kojenecká úmrtnost hodnotou 5,2 je 3. nejvyšší v republice, republikový průměr činí 4,1. Vysoký je i relativní počet živě narozených, který je na 2. místě po Ústeckém kraji, naopak nejnižší v rámci republiky je mortalita (o 6,6 % nižší proti průměru za ČR). Podle předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 žilo na území kraje 306 799 obyvatel, z toho na ženy připadá 50,9 %. Z hlediska národnostní struktury se k české národnosti hlásilo 87,2 %, k moravské 0,2 %, k slovenské 4,4 %, k německé 2,8 %, k polské 0,1 % a k romské 0,2 %. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 1991 doznal počet obyvatel nárůst o 1,6 %, v národnostní struktuře pak výrazně ubyl podíl osob, hlásících se k národnosti slovenské (o 4,3 procentního bodu), německé (- 1), moravské (- 0,6) a romské (- 0,4). Podíl obyvatel české národnosti zaznamenal nárůst o 3 procentní body. K náboženskému vyznání se přihlásilo 20,1 % obyvatelstva, z toho největší podíl 75,9 % připadá na církev římskokatolickou. Proti roku 1991 se podíl věřících snížil o 11,9 procentního bodu, zároveň došlo k podstatnému odlivu hlásících se k církvi římskokatolické (o 8,7 procentního bodu).

Ekonomika

V Karlovarském kraji je významně zastoupeno lázeňství (hlavně Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Jáchymov) a těžba.

Doprava

V Karlových Varech je nejmenší mezinárodní letiště v ČR s pravidelnými lety do Ruska a charterovými lety do Turecka, Řecka a Egypta.

Po roce 1989 vznikla z dopravního hlediska v kraji zcela nová situace. Otevřením hranic mnohonásobně vzrostla zejména silniční doprava a to jak osobních vozů, tak zejména vozů nákladních s nepříznivými dopady na životní prostředí. I v důsledku toho dopravní infrastruktura neodpovídá potřebám rozvoje kraje. Karlovarský kraj je pokryt relativně hustou sítí železničních tratí. Většina z nich byla vybudována na konci minulého století a od té doby nebyla podstatným způsobem modernizována, některé nádražní a provozní objekty jsou ve špatném stavebně technickém stavu. Na hlavních tazích jsou prováděny rekonstrukce některých úseků, část sítě byla elektrifikovaná. Některé tratě (např. Sokolov - Kraslice - Klingenthal, Karlovy Vary - Potůčky - Johangeorgenstadt, Cheb - Schirnding) jsou součástí mezinárodní sítě. Železniční trať (Schirnding-) Cheb - Mariánské Lázně (-Plzeň) je součástí III. železničního koridoru. Páteř železniční sítě regionu je tvořena dvojkolejnou tratí Chomutov - Cheb, vedoucí napříč celým územím. Z této trati pak odbočují jednotlivé regionální tratě. Provoz na tratích byl v posledních letech, stejně jako i na ostatních tratích v celé ČR značně snížen. Na území Karlovarského kraje je toto omezení provozu ještě citelnější, neboť zde došlo k výraznému útlumu těžby hnědého uhlí, které tvořilo velkou část přepravované zátěže na českých drahách. Další odliv zátěže z kolejí byl způsoben jejích přesunem do silniční sítě.

V kraji je poměrně hustá síť silnic I., II. a III. třídy. Vzhledem k poloze kraje mají silnice I. třídy nadregionální význam a jsou hlavními spoji do vnitrozemí i do Německa. Klíčovou komunikací pro kraj je rychlostní silnice R6, která po dokončení spojí kraj s Prahou.
Veřejná autobusová doprava orientuje svoji pozornost spíše na dopravu mezi většími městy v regionu a na městskou hromadnou dopravu (Karlovy Vary, Cheb, Mariánské Lázně, Sokolov, Aš, Jáchymov), ale místa mimo jejich spojnice a místa s řidším osídlením jsou obsluhována pouze sporadicky. V těchto lokalitách jsou pak obyvatelé odkázáni většinou na vlastní dopravní prostředky. Tím dochází zčásti k migraci obyvatel do větších měst a také k nárůstu provozu na silnicích.
V Karlovarském kraji se nachází tři letiště: v Karlových Varech, v Chebu a v Mariánských Lázních. Karlovarské letiště má status letiště mezinárodního a jako na jediném se provozují pravidelné linky do Moskvy a Petrohradu. V poslední době byly zahájeny i lety do Tel Avivu. V současnosti (2008) se létá i na trase Karlovy Vary - Praha, avšak pouze v období březen až říjen. V posledních letech byly investovány značné prostředky do zlepšení podmínek cestujících a v navádění letadel. Letiště v Chebu a Mariánských Lázních jsou využívána pro sportovní a rekreační létání. Zavedení pravidelného leteckého provozu by si vyžádalo značných investičních prostředků.

Zemědělství

Na území kraje je rozšířeno pěstování brambor, řepky olejky a obilnin – pšenice a ječmene, v menší míře pak i lnu a kukuřice. Živočišná sekce zemědělství je reprezentována chovem mléčného i masného skotu, drůbeže a prasat. Z půd převažují hnědé půdy nížin a pahorkatin v nižších polohách a hnědé lesní půdy ve vyšších polohách kraje.

Průmysl

V kraji jsou významné stáčírny minerálních vod (např. Kyselka - Mattoni), které souvisí s bohatým výskytem pramenů. V sokolovském hnědouhelném revíru vyrostly závody chemického průmyslu, hlavně v Sokolově a Vřesové. Na území kraje jsou také známé sklářské podniky (např. značka Moser). Keramický průmysl má bohatou tradici, využívá naleziště kvalitního kaolínu. Výroba hudebních nástrojů je např. v Kraslicích (dechové) a Lubech (dřevěné strunné). Energetický průmysl je zastoupen dvěma elektrárnami v sokolovské oblasti (Vřesová, Tisová), několika vodními elektrárnami (Březová, Stanovice, Jesenice) a jinými, alternativními zdroji (větrná elektrárna na Božím Daru).

Příroda, historické památky

Karlovarský kraj je bohatý na různě přírodní útvary díky své geologické a geomorfologické rozmanitosti. Velké množství historických památek je lákadlo pro mnohé turisty i lázeňské hosty. Asi nejvýznamnější jsou: hrad v Chebu jako jediná císařská falc na území Česka, hrad v Lokti a zámek v Bečově s relikviářem sv. Maura.

Vodní toky

menší vodní toky

technická vodní díla

Sídla

Města

Významné obce

Turistická místa

Příroda

Hrady a zámky

Ostatní

Příbuzná témata

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Karlovarský kraj
       Karlovarský kraj
Okresy kraje:

Cheb • Karlovy Vary • Sokolov

   Největší města:

Karlovy Vary • Cheb • Sokolov • Ostrov • Chodov • Mariánské Lázně • Aš • Nejdek • Kraslice • Františkovy Lázně

  Administrativní dělení České republiky
Územní kraje v České republice

Praha (samostatná územní jednotka na úrovni kraje) • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Západočeský kraj (Plzeň) •
Severočeský kraj (Ústí nad Labem) • Východočeský kraj (Hradec Králové) • Jihomoravský kraj (Brno) • Severomoravský kraj (Ostrava)

Samosprávné kraje v České republice

Hlavní město Praha • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Plzeňský kraj (Plzeň) • Karlovarský kraj (Karlovy Vary) • Ústecký kraj (Ústí nad Labem) •
Liberecký (Liberec) • Královéhradecký kraj (Hradec Králové) • Pardubický kraj (Pardubice) • Kraj Vysočina (Jihlava) • Jihomoravský kraj (Brno) •
Olomoucký kraj (Olomouc) • Moravskoslezský kraj (Ostrava) • Zlínský kraj (Zlín)

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Karlovarsk%C3%BD_kraj“