Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Minerální voda
Z Multimediaexpo.cz
Minerální voda, zkráceně minerálka, je běžné označení pro vodu se zvýšeným obsahem minerálních látek. Označení se používá například pro přírodní vody s vyšším či alespoň výjimečným obsahem rozpuštěných látek, vody proplyněné, vody s vyšší teplotou či s vyšší radioaktivitou než je u běžných vod v jejich okolí běžné apod. Výjimečnost minerálních vod je kromě jejich fyzikálních či chemických vlastností dána též jejich fyziologickými účinky na živé organismy. Prakticky každá voda v přírodě obsahuje rozpuštěné látky, ani srážková voda není chemicky zcela čistá. Jako minerální vody lze tedy v nejširším slova smyslu označit všechny přírodní vody, v hydrogeologické praxi jsou tak však označovány přírodní podzemní vody, které mají některé zvláštní fyzikální, chemické či fyzikálně-chemické vlastnosti, které je předurčují pro využití léčebné či dietetické. Ostatní vody, obsahující ve větší míře rozpuštěné látky (např. některé vody důlní apod.) jsou označovány jako mineralizované a to i tehdy, jsou li člověkem využívány, např. k průmyslové produkci. Minerální voda může mít léčivé účinky, ale dlouhodobé pití pouze minerálních vod se nedoporučuje, jelikož pro svůj velký obsah minerálních složek mohou zanášet cévy a zvyšovat krevní tlak.[1]
Obsah |
Posuzování minerálních vod v ČR
V českých zemích se tradičně vydělovaly minerální vody z běžných podzemních vod podle pěti kritérií, jimiž je celkové množství rozpuštěných pevných látek, obsah oxidu uhličitého, teplota, radioaktivita a obsah některých důležitých látek (sirovodík, železo, arsen, jód aj.). V průběhu let se měnily a mění hodnoty jednotlivých mezí, odlišujících obě kategorie vod, ale podstata tohoto základního dělení zůstává stejná. Podobně je tomu i v dalších zemích, obdařených bohatstvím minerálních vod tak jako Čechy a Morava. Podle současné právní úpravy („lázeňský zákon“ č. 164/2001 Sb.[2] a „vyhláška o zdrojích a lázních“ č. 423/2001 Sb.[3]) je v ČR za minerální vodu považována přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska dietetického fyziologické účinky dané obsahem rozpuštěných látek či jiných součástí. Výše uvedená tradiční kritéria jsou však zachována pro tzv. minerální vody pro léčebné využití, které musí dosáhnout alespoň jednoho z následujících limitů:
- 1 g/l rozpuštěných pevných látek (celková mineralizace)
- 1 g/l volného rozpuštěného oxidu uhličitého
- obsah pro zdraví významného chemického prvku (jod, fluor, křemík, síra aj.)
- teplota u vývěru 20 °C
- radioaktivita způsobená radonem 1500 Bq/l
Podle těchto a dalších kritérií jsou pak minerální vody dále detailně hodnoceny (např. dle teploty jsou vydělovány vody chladné a termální, termální se dále dělí na vody vlažné s teplotou < 35 °C, teplé < 42 °C a horké > 42 °C; dle osmotického tlaku pak vody hypotonické s osmotickým tlakem < 710 kPa, isotonické a konečně hypertonické s osmotickým tlakem > 760 kPa apod.). Limity jednotlivých kritérií byly v různých časových různé, podobně se pak lišily a stále liší v různých zemích. Ve staré klasické německé literatuře tak nalezneme pojmy jako jsou vody hypotermní (s teplotou mezi 20 °C a 34 °C) a hypertermní (> 38 °C), nejvýznamnější rozdíly však panují v klasifikaci dle chemických složek, neboť jednotlivé národní klasifikace přihlížely a přihlížejí k zvláštnostem toho kterého území.
Známé značky minerálních vod
Česká republika
- Dobrá voda - Byňov u Nových Hradů
- Hanácká kyselka - Horní Moštěnice
- Mattoni - Kyselka
- Magnesia - Karlovy Vary
- Ondrášovka - Moravský Beroun
- Poděbradka - Poděbrady
- Šaratica - Újezd u Brna
- Vincentka
- Ida - Běloves
města:
Slovensko
Belgie
Rakousko
- Alpquell - www.alpquell.com
- Frankenmarkter - www.starzinger.ws
- Gasteiner - www.gasteiner.at
- Güssinger - www.guessinger.at
- Juvina - www.juvina.at
- Long Life - www.longlife.at
- Markus-Quelle - www.markusquelle.at
- Minaris - www.peterquelle.at
- Peterquelle - www.peterquelle.at
- Preblauer - www.preblauer.com
- Römerquelle - www.roemerquelle.com
- SilberQuelle - www.silberquelle.at
- Vitusquelle - www.hubertus.at
- Vöslauer - www.voeslauer.com
- Waldquelle - www.waldquelle.at
Švýcarsko
- Adelbodner
- Adello
- Allegra
- Alpenrose
- Aproz
- AQA
- Aquella
- Aqui
- Arkina Yverdon
- Aua Alva
- Basler Trinkwasser
- Buffy
- Cristallo
- Cristalp Saxon
- Eden Dorénaz
- Elmer Mineralwasser
- Eptinger
- Farmer Mineral
- Fontessa Elm
- Gontenbad
- Heidiland
- Henniez
- Knutwiler
- Lostorfer
- MBudget
- Nendaz
- Oeybad-Quelle
- Original Zurzacher
- Passugger
- Rhäzünser
- San Bernardino
- San Clemente
- Swiss Alpina
- Tap water Geneva - Eau du Lac
- Tap water Geneva - Réseau Arve
- Tap water Geneva - Réseau Nappe
- Tap water Zurich
- Titlis
- Valser
Německo
- Alwa
- Apollinaris (http://www.apollinaris.de/)
- Bad Liebenwerda (http://www.mineralquellen.de/)
- Bad Adelholzener (http://www.adelholzener.de/)
- Bad Brückenauer (http://www.mineralbrunnen.ag/)
- Carolinen Brunnen (http://www.carolinen.de/)
- Bad Lauchstädter Mineralbrunnen (http://www.lauchstaedterbrunnen.de/)
- Brohler - (http://www.brohler.de)
- Ensinger
- Franken Brunnen
- Gänsefurther
- Gerolsteiner (http://www.gerolsteiner.de/)
- Hassia
- Hirschquelle - (http://www.hirschquelle.de/)
- Hella (http://www.hella-mineralbrunnen.de/)
- Kondrauer
- Kaiserbrunnen
- Krumbach Mineralwasser - (http://www.fliessend-leben.de/)
- Lichtenauer
- Margonwasser
- OberSelters
- Odenwald Quelle
- Peterstaler (http://www.peterstaler.de/)
- Rhenser (http://www.nestle-waters.de/corporate/www/default.php)
- Rhodius (http://www.rhodius.de/)
- RöhnSprudel
- Rosbacher
- Siegsdorfer Petrusquelle (http://www.petrusquelle.de)
- Sinziger (http://www.sinziger.de/)
- Spreequell
- Staatl. Fachingen (http://www.fachingen.de/)
- Salvus Mineralbrunnen
- Selters (http://www.selters.de/)
- Teinacher - (http://www.teinacher.de/)
- Thüringer Waldquell
- Tönissteiner - (http://www.toenissteiner.de/)
- Überkinger - (http://www.ueberkinger.de/)
- Ü-Motion - (http://www.uemotion.de/)
- Vilsa Brunnen - (http://www.vilsa.de)
Francie
Itálie
- San Pellegrino
- San Benedetto (www.sanbenedetto.it/)
Chorvatsko
Maďarsko
- Theodora - Kékkút
Slovinsko
Litva
Související články
Reference
- ↑ http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=270
- ↑ http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb01164&cd=76&typ=r
- ↑ http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?sn=y&hledany=423%2F2001&zdroj=sb01423&cd=76&typ=r
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |