V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Prameny

Z Multimediaexpo.cz


Obec Prameny (do druhé světové války město Sangerberg) se nachází v okrese Cheb v Karlovarském kraji, v jižní části Slavkovského lesa, horského charakteru.[1] Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 141 obyvatel. V obci není základní ani mateřská škola,[2] obyvatelé dojíždějí za práci především do Mariánských Lázní.[2]

Obsah

Historie

První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1357. Původně bylo zmiňováno jako hornické sídliště a farní ves. V pozdním středověku bylo v okolí těženo stříbro a cín.[2] Roku 1380 získala obec od Boreše z Rýzmburka žlutické městské právo, ale na konci 15. století byla zmiňována opět jako pouhá ves.[3] Obec měla vrcholně kolonizační půdorys s velkou rozšiřující se dvouřadou návsí, jejíž osu tvořil potok a v jejímž středu byl farní kostel.[3] Dvě řady usedlostí doplňovala úzká záhumenicová plužina.[3] Od 16. století do počátku 18. století v rámci zahušťování zástavby byla původní náves z velké části zastavěna domy a ulicemi, mezi nimiž zůstalo několik menších nepravidelných prostranství, v tomto období byla postavena i radnice.[3] Koncem 18. století v této oblasti hornictví téměř vymizelo a obyvatelstvo se přeorientovalo na zemědělství a obchod.[3] V roce 1776 založilo panství Bečov nad Teplou v severním sousedství stávajícího Sangerbergu (později zvaného Velký Sangerbert) ulicovou dominikální osadu Nový Sangerberg.[3] Klášterní panství Teplá rozvinulo nepravidelné dvorcové osídlení, později zvané Malý Sangerberg, podél pravého břehu Pramenského potoka (který se jmenoval Roda).[3] Již od 16. století lidé využívaly minerální prameny, které v okolí hojně vyvěrají.[2] V roce 1872 byly na jihozápadní straně (směrem do Kladské) založeny malé lázně, což bylo zřejmě příčinou opětovného povýšení obce na město 30. dubna 1873[4] (či v roce 1880[2]). Byly pro ně podchyceny prameny Giselin, Rudolfův a Vincentův.[4] Kolem lázní vyrostla další sídelní část, nazývaná Lázně Sangerberg.[4] Rozvoj města se však poté zastavil a počet obyvatel poklesl z 2415 v roce 1872 do roku 1921 na 1381.[3] Do hlavního pramene (Rudolfova čili Juliova) však koncem první světové války pronikla v lázeňské části povrchová voda a byl tak znehodnocen.[1] Ještě do druhé světové války však byl Sangerberg podle MF Dnes prosperujícím lázeňským městem s téměř 3000 obyvatel, kde byla škola, banka, tři hotely a dvacet hostinců.[2] Působilo ze městské divadlo, kino, tělocvičné spolky i turistické svazy.[1] Československý stát však podle místního rodáka oblasti osídlené Němci podporoval méně, takže v období mezi válkami vývoj stagnoval a nezaměstnanost vzrůstala.[1] Počet obyvatel z 1381 v roce 1921 vzrostl na 1527 v roce 1930, v roce 1950 měla obec 300 obyvatel a v roce 1961 již jen 181.[5] Po druhé světové válce se bývalé město ocitlo v pohraničním pásmu,[2] původní převážně německé obyvatelstvo bylo vysídleno. V letech 1949–1954 bylo území součástí vojenského výcvikového prostoru Prameny[2] s uranovými doly.[3] V letech 1946–1958 zde bylo zbořeno 256 domů[2] (265 domů[4]), kostel československá armáda rozstřílela[2] či byl zbořen,[4], zbořeno bylo i 12 kaplí.[4] Z 274 domů v roce 1930 zůstalo do roku 1950 pouhých 27, mezi zachovanými byla však i radnice.[3] Dochovala se i socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1883.[4] V současné době v polích na území obce vyvěrají minerální prameny o vydatnosti asi 15 litrů za sekundu.[2] Obec pod vedením starosty Václava Brennera od 90. let 20. století usilovala o vybudování stáčírny a lázní a získala pro tuto stavbu územní rozhodnutí, stavební povolení i licence na minerální vody.[2] Kvůli protestům ochranářů a občanských sdružení byla stavba podle MF Dnes „zablokována“, což odradilo investory, proto se stavba neuskutečnila.[2] V rámci privatizace bytů musela obec po roce 1989 od Pozemkového fondu odkoupit byty v rodinných domcích. Jejich další prodej však Pozemkový fond zablokoval, z čehož obci vznikl dluh 3,4 milionu Kč.[2] Kvůli nákladům vynaloženým na 17 průzkumných vrtů a vykoupení pozemků pro výstavbu stáčírny a lázní zůstal obci celkový dluh kolem 30 milionů Kč (roční rozpočet obce je asi 3,5 milionu Kč – výnosy pro obec z provozu stáčírny obec odhadovala na 19 milionů Kč ročně) a obci byl později zablokován majetek.[2] Kvůli odchodu části členů pětičlenného zastupitelstva proběhly 10. ledna 2009 mimořádné obecní volby. V nich občané při 82procentní volební účasti volili ze dvou kandidátek: kandidáti na jedné, s názvem „Sdružení nezávislých kandidátů“ vedené dosavadním dlouholetým starostou Václavem Brennerem, prosazovali dokončení projektu stáčírny a lázní, naproti tomu kandidátka „SNK Prameny bez dluhů“ vedená Jaroslavem Formánkem měla v programu od projektu ustoupit a obec oddlužit prodejem části obecního majetku. Starosta Brenner obhájil svůj post a jeho sdružení získalo 3 mandáty proti 2 mandátům druhého sdružení, nicméně část členů zastupitelstva v polovině dubna složila mandáty a starosta se dostal na 6 měsíců do pracovní neschopnosti.[2][6][7] Do mimořádných obecních voleb vyhlášených na 12. prosince 2009[8] se nepřihlásili žádní kandidáti, proto se tyto volby neuskutečnily, což je podle mluvčího ministerstva vnitra první takový případ v České republice od roku 1989. Jedno z možností řešení bylo vyhlášení nových voleb v dalším termínu doplňovacích obecních voleb v lednu 2010, druhou možností je, že obec bude být řízena ministerstvem vnitra, ale neví se, na jak dlouho ani jaké pravomoci by pověřený správce měl.[2][9] 24. listopadu bylo oznámeno, že protektor obce má být jmenován od 13. prosince 2009.[10] V prvním kole dražby bylo prodáno 6 obecních domů (z nichž 5 získali v dražbě jejich obyvatelé) a mateřská škola. Prodána má být i dosavadní radnice a další obecní majetek.[10] 4. prosince 2009 bylo zveřejněno, že správcem obce byl s účinností od 13. prosince 2009 jmenován Jan Murín.[11]

Doprava

V období po první světové válce zajišťoval spojení Sangerbergu s Mariánskými Lázněmi dvakrát denně poštovní dostavník (v nejstrmějších částech trasy však museli cestující nejen jít pěšky, ale někdy i pomáhat tlačit), dalšími alternativami bylo svezení formanským vozem či najatým kočárem.[1] Od roku 1922 byl koněspřežný dostavník nahrazen poštovním autobusem[1][12], později byly zavedeny i další linky. V současné době jezdi do Pramenů jediná autobusová linka, 411380 dopravce Autobusy Karlovy Vary, jedoucí z Mariánských Lázní, která zde končí. Zahrnuje kolem čtyř až pěti párů spojů v pracovních dnech a tři páry v sobotu, v neděli jsou Prameny bez dopravního spojení (stav roku 2009). Přes Prameny prochází silnice II/210 ze Sokolova do Teplé, v těchto směrech ani směrem k Bečovu nad Teplou či do Lázní Kynžvart však obec nemá přímé spojení veřejnou dopravou.[13]

Pamětihodnosti

  • Tvrz Kaiserruhe, archeologické naleziště
  • Kostel svatého Linharta se nacházel uprostřed náměstí, jihovýchodně od radnice. Původně byl gotický, nejstarší zmínka je z roku 1357. V letech 1615–1618 byl přestavěn a v roce 1692 upraven. Po roce 1950 byl zbořen. Byl jednolodní s obdélným půdorysem, trojboce uzavřeným přesbytářem a hranolovou věží před západním průčelím.[3]
  • Radnice z roku 1870 je pozdně barokní dosud dochovaná stavba s věží začleněnou do osy průčelí.[3]
  • Lázně na jihozápad od městečka byly postaveny ve švýcarském stylu v letech 1872–1878.[3] Po první světové válce byl lázeňský dům prodán firmě Julius Meinl, později jej vlastnila společnost Porcelán Karlovy Vary a užívala jej jako ozdravovnu pro své zaměstnance.[1] Po roce 1945 bylo v budově zřízeno plicní sanatorium, později domov důchodců, v roce 1985 budova vyhořela a dnes je zříceninou.[3]

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Prameny mezi válkami, Horydoly.cz, Libuše Vernazzová, 23. 3. 2004, přeloženo z Marienbad-Tepler Heimatbrief, Mnichov, vzpomíná místní rodák Willibald Venus
  2. 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 2,12 2,13 2,14 2,15 2,16 Zadlužené obci Prameny nechce nikdo starostovat, povede ji ministerstvo, ještě v den vydání článek přejmenován na Obci bude šéfovat vnitro, poprvé v historii ČR se nenašel starosta, idnes.cz, 12. 10. 2009
  3. 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 3,12 3,13 Jan Kruliš: Prameny (Sangerberg) - Z historie města, Zaniklé obce.cz, 1. 4. 2007, pramen: Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, V. díl Par-Pra, vyd. Libri, Praha 2002
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 Prameny (Sangerberg) - doplnění historie, Zdeněk Pechar, výtah z archivů, 28. 11. 2008
  5. Prameny (Sangerberg), web Zaniklé obce.cz (Místopis ČSR, 1929, Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, Statistický lexikon obcí republiky Československé 1955)
  6. Volby do zastupitelstev obcí, výsledky hlasování: obec Prameny, Volby.cz, ČSÚ
  7. Václava Simeonová: Do vedení obce Prameny se nikdo nežene, Chebský deník, 9. 10. 2009
  8. Nové volby do zastupitelstva obce Prameny dne 12. prosince 2009, sdělení Ministerstva vnitra ze dne 10. července 2009 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
  9. Zadluženou obec Prameny už nechce nikdo řídit, ČT24, 7. 10. 2009
  10. 10,0 10,1 Luděk Navara: 1. český protektorát, MF Dnes, 24. 11. 2009, str. A10 + sloupek Obec pod dozorem na téže straně
  11. Václava Simeonová, Lukáš Maďa: Prameny se zbavují dluhů, prodat mají také radnici, Karlovarský deník, 4. 12. 2009
  12. Ve zdrojovém článku se píše o omnibusu, ale zřejmě jde o chybný překlad z němčiny
  13. podle portálu jízdních řádů http://www.portal.idos.cz/

Externí odkazy


  Města a obce okresu Cheb  

 • Dolní Žandov • Drmoul • Františkovy Lázně • Hazlov • Hranice • Cheb • Krásná • Křižovatka • Lázně Kynžvart • Libá • Lipová • Luby • Mariánské Lázně • Milhostov • Milíkov • Mnichov • Nebanice • Nový Kostel • Odrava • Okrouhlá • Ovesné Kladruby • Plesná • Podhradí • Pomezí nad Ohří • Poustka • Prameny • Skalná • Stará Voda • Teplá • Trstěnice • TřebeňTři SekeryTuřany Valy • Velká Hleďsebe • Velký Luh • Vlkovice • Vojtanov • Zádub-Závišín