Prameny

Z Multimediaexpo.cz


Obec Prameny (do druhé světové války město Sangerberg) se nachází v okrese Cheb v Karlovarském kraji, v jižní části Slavkovského lesa, horského charakteru.[1] Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 141 obyvatel. V obci není základní ani mateřská škola,[2] obyvatelé dojíždějí za práci především do Mariánských Lázní.[2]

Obsah

Historie

První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1357. Původně bylo zmiňováno jako hornické sídliště a farní ves. V pozdním středověku bylo v okolí těženo stříbro a cín.[2] Roku 1380 získala obec od Boreše z Rýzmburka žlutické městské právo, ale na konci 15. století byla zmiňována opět jako pouhá ves.[3] Obec měla vrcholně kolonizační půdorys s velkou rozšiřující se dvouřadou návsí, jejíž osu tvořil potok a v jejímž středu byl farní kostel.[3] Dvě řady usedlostí doplňovala úzká záhumenicová plužina.[3] Od 16. století do počátku 18. století v rámci zahušťování zástavby byla původní náves z velké části zastavěna domy a ulicemi, mezi nimiž zůstalo několik menších nepravidelných prostranství, v tomto období byla postavena i radnice.[3] Koncem 18. století v této oblasti hornictví téměř vymizelo a obyvatelstvo se přeorientovalo na zemědělství a obchod.[3] V roce 1776 založilo panství Bečov nad Teplou v severním sousedství stávajícího Sangerbergu (později zvaného Velký Sangerbert) ulicovou dominikální osadu Nový Sangerberg.[3] Klášterní panství Teplá rozvinulo nepravidelné dvorcové osídlení, později zvané Malý Sangerberg, podél pravého břehu Pramenského potoka (který se jmenoval Roda).[3] Již od 16. století lidé využívaly minerální prameny, které v okolí hojně vyvěrají.[2] V roce 1872 byly na jihozápadní straně (směrem do Kladské) založeny malé lázně, což bylo zřejmě příčinou opětovného povýšení obce na město 30. dubna 1873[4] (či v roce 1880[2]). Byly pro ně podchyceny prameny Giselin, Rudolfův a Vincentův.[4] Kolem lázní vyrostla další sídelní část, nazývaná Lázně Sangerberg.[4] Rozvoj města se však poté zastavil a počet obyvatel poklesl z 2415 v roce 1872 do roku 1921 na 1381.[3] Do hlavního pramene (Rudolfova čili Juliova) však koncem první světové války pronikla v lázeňské části povrchová voda a byl tak znehodnocen.[1] Ještě do druhé světové války však byl Sangerberg podle MF Dnes prosperujícím lázeňským městem s téměř 3000 obyvatel, kde byla škola, banka, tři hotely a dvacet hostinců.[2] Působilo ze městské divadlo, kino, tělocvičné spolky i turistické svazy.[1] Československý stát však podle místního rodáka oblasti osídlené Němci podporoval méně, takže v období mezi válkami vývoj stagnoval a nezaměstnanost vzrůstala.[1] Počet obyvatel z 1381 v roce 1921 vzrostl na 1527 v roce 1930, v roce 1950 měla obec 300 obyvatel a v roce 1961 již jen 181.[5] Po druhé světové válce se bývalé město ocitlo v pohraničním pásmu,[2] původní převážně německé obyvatelstvo bylo vysídleno. V letech 1949–1954 bylo území součástí vojenského výcvikového prostoru Prameny[2] s uranovými doly.[3] V letech 1946–1958 zde bylo zbořeno 256 domů[2] (265 domů[4]), kostel československá armáda rozstřílela[2] či byl zbořen,[4], zbořeno bylo i 12 kaplí.[4] Z 274 domů v roce 1930 zůstalo do roku 1950 pouhých 27, mezi zachovanými byla však i radnice.[3] Dochovala se i socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1883.[4] V současné době v polích na území obce vyvěrají minerální prameny o vydatnosti asi 15 litrů za sekundu.[2] Obec pod vedením starosty Václava Brennera od 90. let 20. století usilovala o vybudování stáčírny a lázní a získala pro tuto stavbu územní rozhodnutí, stavební povolení i licence na minerální vody.[2] Kvůli protestům ochranářů a občanských sdružení byla stavba podle MF Dnes „zablokována“, což odradilo investory, proto se stavba neuskutečnila.[2] V rámci privatizace bytů musela obec po roce 1989 od Pozemkového fondu odkoupit byty v rodinných domcích. Jejich další prodej však Pozemkový fond zablokoval, z čehož obci vznikl dluh 3,4 milionu Kč.[2] Kvůli nákladům vynaloženým na 17 průzkumných vrtů a vykoupení pozemků pro výstavbu stáčírny a lázní zůstal obci celkový dluh kolem 30 milionů Kč (roční rozpočet obce je asi 3,5 milionu Kč – výnosy pro obec z provozu stáčírny obec odhadovala na 19 milionů Kč ročně) a obci byl později zablokován majetek.[2] Kvůli odchodu části členů pětičlenného zastupitelstva proběhly 10. ledna 2009 mimořádné obecní volby. V nich občané při 82procentní volební účasti volili ze dvou kandidátek: kandidáti na jedné, s názvem „Sdružení nezávislých kandidátů“ vedené dosavadním dlouholetým starostou Václavem Brennerem, prosazovali dokončení projektu stáčírny a lázní, naproti tomu kandidátka „SNK Prameny bez dluhů“ vedená Jaroslavem Formánkem měla v programu od projektu ustoupit a obec oddlužit prodejem části obecního majetku. Starosta Brenner obhájil svůj post a jeho sdružení získalo 3 mandáty proti 2 mandátům druhého sdružení, nicméně část členů zastupitelstva v polovině dubna složila mandáty a starosta se dostal na 6 měsíců do pracovní neschopnosti.[2][6][7] Do mimořádných obecních voleb vyhlášených na 12. prosince 2009[8] se nepřihlásili žádní kandidáti, proto se tyto volby neuskutečnily, což je podle mluvčího ministerstva vnitra první takový případ v České republice od roku 1989. Jedno z možností řešení bylo vyhlášení nových voleb v dalším termínu doplňovacích obecních voleb v lednu 2010, druhou možností je, že obec bude být řízena ministerstvem vnitra, ale neví se, na jak dlouho ani jaké pravomoci by pověřený správce měl.[2][9] 24. listopadu bylo oznámeno, že protektor obce má být jmenován od 13. prosince 2009.[10] V prvním kole dražby bylo prodáno 6 obecních domů (z nichž 5 získali v dražbě jejich obyvatelé) a mateřská škola. Prodána má být i dosavadní radnice a další obecní majetek.[10] 4. prosince 2009 bylo zveřejněno, že správcem obce byl s účinností od 13. prosince 2009 jmenován Jan Murín.[11]

Doprava

V období po první světové válce zajišťoval spojení Sangerbergu s Mariánskými Lázněmi dvakrát denně poštovní dostavník (v nejstrmějších částech trasy však museli cestující nejen jít pěšky, ale někdy i pomáhat tlačit), dalšími alternativami bylo svezení formanským vozem či najatým kočárem.[1] Od roku 1922 byl koněspřežný dostavník nahrazen poštovním autobusem[1][12], později byly zavedeny i další linky. V současné době jezdi do Pramenů jediná autobusová linka, 411380 dopravce Autobusy Karlovy Vary, jedoucí z Mariánských Lázní, která zde končí. Zahrnuje kolem čtyř až pěti párů spojů v pracovních dnech a tři páry v sobotu, v neděli jsou Prameny bez dopravního spojení (stav roku 2009). Přes Prameny prochází silnice II/210 ze Sokolova do Teplé, v těchto směrech ani směrem k Bečovu nad Teplou či do Lázní Kynžvart však obec nemá přímé spojení veřejnou dopravou.[13]

Pamětihodnosti

  • Tvrz Kaiserruhe, archeologické naleziště
  • Kostel svatého Linharta se nacházel uprostřed náměstí, jihovýchodně od radnice. Původně byl gotický, nejstarší zmínka je z roku 1357. V letech 1615–1618 byl přestavěn a v roce 1692 upraven. Po roce 1950 byl zbořen. Byl jednolodní s obdélným půdorysem, trojboce uzavřeným přesbytářem a hranolovou věží před západním průčelím.[3]
  • Radnice z roku 1870 je pozdně barokní dosud dochovaná stavba s věží začleněnou do osy průčelí.[3]
  • Lázně na jihozápad od městečka byly postaveny ve švýcarském stylu v letech 1872–1878.[3] Po první světové válce byl lázeňský dům prodán firmě Julius Meinl, později jej vlastnila společnost Porcelán Karlovy Vary a užívala jej jako ozdravovnu pro své zaměstnance.[1] Po roce 1945 bylo v budově zřízeno plicní sanatorium, později domov důchodců, v roce 1985 budova vyhořela a dnes je zříceninou.[3]

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Prameny mezi válkami, Horydoly.cz, Libuše Vernazzová, 23. 3. 2004, přeloženo z Marienbad-Tepler Heimatbrief, Mnichov, vzpomíná místní rodák Willibald Venus
  2. ↑ 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 2,12 2,13 2,14 2,15 2,16 Zadlužené obci Prameny nechce nikdo starostovat, povede ji ministerstvo, ještě v den vydání článek přejmenován na Obci bude šéfovat vnitro, poprvé v historii ČR se nenašel starosta, idnes.cz, 12. 10. 2009
  3. ↑ 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 3,12 3,13 Jan Kruliš: Prameny (Sangerberg) - Z historie města, Zaniklé obce.cz, 1. 4. 2007, pramen: Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, V. díl Par-Pra, vyd. Libri, Praha 2002
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 4,6 Prameny (Sangerberg) - doplnění historie, Zdeněk Pechar, výtah z archivů, 28. 11. 2008
  5. ↑ Prameny (Sangerberg), web Zaniklé obce.cz (Místopis ČSR, 1929, Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, Statistický lexikon obcí republiky Československé 1955)
  6. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, výsledky hlasování: obec Prameny, Volby.cz, ČSÚ
  7. ↑ Václava Simeonová: Do vedení obce Prameny se nikdo nežene, Chebský deník, 9. 10. 2009
  8. ↑ Nové volby do zastupitelstva obce Prameny dne 12. prosince 2009, sdělení Ministerstva vnitra ze dne 10. července 2009 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
  9. ↑ Zadluženou obec Prameny už nechce nikdo řídit, ČT24, 7. 10. 2009
  10. ↑ 10,0 10,1 Luděk Navara: 1. český protektorát, MF Dnes, 24. 11. 2009, str. A10 + sloupek Obec pod dozorem na téže straně
  11. ↑ Václava Simeonová, Lukáš Maďa: Prameny se zbavují dluhů, prodat mají také radnici, Karlovarský deník, 4. 12. 2009
  12. ↑ Ve zdrojovém článku se píše o omnibusu, ale zřejmě jde o chybný překlad z němčiny
  13. ↑ podle portálu jízdních řádů http://www.portal.idos.cz/

Externí odkazy


  Města a obce okresu Cheb  

Aš • Dolní Žandov • Drmoul • Františkovy Lázně • Hazlov • Hranice • Cheb • Krásná • Křižovatka • Lázně Kynžvart • Libá • Lipová • Luby • Mariánské Lázně • Milhostov • Milíkov • Mnichov • Nebanice • Nový Kostel • Odrava • Okrouhlá • Ovesné Kladruby • Plesná • Podhradí • Pomezí nad Ohří • Poustka • Prameny • Skalná • Stará Voda • Teplá • Trstěnice • Třebeň • Tři Sekery • Tuřany • Valy • Velká Hleďsebe • Velký Luh • Vlkovice • Vojtanov • Zádub-Závišín

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Prameny“