Rzeczpospolita
Z Multimediaexpo.cz
Rzeczpospolita [řečpospolita] je polské slovo, které představuje přesný překlad latinského res publica, věc společná. V polštině se používá jako republika takřka výhradně ve vztahu k polské republice.
Rzeczpospolita Polska – oficiální jméno Polské republiky v letech 1918–1952 a od roku 1989.
Polska Rzeczpospolita Ludowa (PRL) – Polská lidová republika (PLR)
V polštině se rozlišují jednotlivá období s označením rzeczpospolita.
Obsah |
První republika (1505/1569–1795)
I. Rzeczpospolita, zvána často Rzeczpospolita szlachecka („šlechtická republika“), oficiálně polsky Rzeczpospolita Obojga Narodów, litevsky Abiejų tautų respublika („Republika obou národů“) – název politického spojení (unie) uzavřené v roce 1569 mezi Polským královstvím a Litevským velkoknížectvím v Lublinu (tzv. Lublinská unie). První republika byla stavovskou monarchií, ve níž politická práva (např. možnost volit a být volen do sněmíků a Sejmu, právo na řádný soudní proces atd.) měla pouze šlechta (tj. cca 10 % obyvatel soustátí), navíc jen mužského pohlaví. V Polsku samotném si však aristokracie vymohla rozhodující podíl na moci už roku 1505, kdy byl král Alexandr Jagellonský donucen vydat slavnostní prohlášení Nihil novi nisi commune consensu („Nic nového bez obecného souhlasu“), kterým se panovník zavazoval vydávání zákonů pouze pod kontrolou a se souhlasem magnátstva a nižší šlechty. To byl počátek šlechtické zlaté svobody (tou se velmi brzy inspirovali i litevští bojaři a v druhém Statutu Velkoknížectví litevského (1566) si na velkoknížeti vynutili postavení, podobné tomu, co měla šlechta v Polsku) která ve svém důsledku stát osudově oslabila a vydala všanc okolním velmocem. Třetí dělení Polska 1795 je koncem této éry.
Druhá republika (1918–1939)
- Podrobnější informace naleznete na stránce: Druhá polská republika
II Rzeczpospolita, tedy druhá republika existovala v období mezi oběma světovými válkami, od 11. listopadu 1918 do vypuknutí války v roce 1939. Po krátkém čase formování prozatimního zřízení státu (1918) se stala druhá republika parlamentní demokracií, po převratu v roce 1926 zde byl autoritativní režim vedený Józefem Piłsudskim, tzv. sanace s formálními znaky republiky.
Polská lidová republika (1944–1989)
Po druhé světové válce bylo číslování z ideologických důvodů přerušeno, oficiálně se nově vzniklý stát nazýval Polska Republika Ludowa, v roce 1952 se název v polštině změnil na Polska Rzeczpospolita Ludowa.
Třetí republika (od 1989)
III Rzeczpospolita se datuje od roku 1989. Jde opět o parlamentní demokracii. Jako přesná data počátku třetí republiky se uvádějí vítězství Solidarity v polských (polo)svobodných volbách 4. června 1989, jmenování Tadeusze Mazowieckého premiérem 24. srpna 1989, novelizace ústavy měnící oficiální název státu na Rzeczpospolita Polska 29. prosince 1989 nebo dokonce 22. prosinec 1990, kdy exilový prezident předal odznaky moci během inaugurace polského prezidenta Lecha Wałęsy), kdy Wałęsa pronesl slova „touto chvílí slavnostně začíná III. Rzeczpospolita Polska“.
Čtvrtá republika
Termínem IV Rzeczpospolita operovali během kampaně před parlamentními a prezidentskými volbami v roce 2005 zejména bratři Kaczyńští a jejich strana Právo a spravedlnost. Čtvrtá republika měla podle nich opravit všechno špatné třetí republiky, zejména skoncovat s korupcí, provést důslednou dekomunizaci rozbít vazby na lidi z předešlého režimu apod. Strana PiS vyhrála oboje volby a začala podle slov svých představitelů budovat čtvrtou republiku. Nicméně při katastrofě v Chorzowě, kdy v lednu 2006 zahynulo asi 65 lidí pod zhroucenou střechou, pronesl polský prezident Lech Kaczyński slova, že se jedná o největší katastrofu třetí republiky.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |