Tatry
Z Multimediaexpo.cz
Tatry jsou pohoří na severu Slovenska a jihu Polska, součást Karpat. Do roku 1992 byly nejvyšším pohořím Československa. Nyní jsou nejvyšším pohořím Slovenska (Gerlachovský štít) a Polska (Rysy).
Obsah |
Charakteristika
Tatry se nacházejí v severní části Slovenska na hranici s Polskem. Pohoří zaujímá rozlohu asi 750 km², z toho 600 km² leží na území Slovenska. Tatry jsou jediným pohořím Karpat, které má alpínský ráz. Jsou nejvyšším pohořím celého karpatského oblouku a nachází se zde 25 vrcholů vyšších než 2 500 metrů nad mořem. Hlavní část Tater byla vymodelována vodou respektive ledovci. Území Tater patří k úmoří Černého moře (řeka Váh) a Baltského moře (Dunajec nebo Poprad). Nejvyšší částí pohoří jsou Vysoké Tatry.
Rozdělení
Tatry se z geomorfologického hlediska dělí na tyto podcelky:
Východné Tatry leží převážně v Spišském regionu, Západné Tatry na Liptově a Oravě. Hranicí mezi Západnými a Východnými Tatrami je Dolina Suchej vody v Polsku a Tichá dolina na Slovensku.
Z hlediska politické příslušnosti se Tatry dělí na slovenské a polské.
Národní parky
Na území Tater leží dva národní parky:
- Tatranský národný park (TANAP) na Slovensku
- Tatrzański Park Narodowy (TPN) v Polsku
TANAP byl vyhlášen v roce 1948 s účinností od 1. ledna 1949, TNP v roce 1954, s účinností od 1. ledna 1955. Území Západních Tater bylo k parku přičleněno s účinností k 6. únoru 1987. Rozloha TANAPu je v současnosti 1045 km², z toho vlastní území 738 km², ochranné pásmo 307 km².
TPN má rozlohu 212 km².
Ochranářsky nejhodnotnějším je pás Tater 55 km dlouhý a 17 km široký. Délka Tater je asi 80 km.
Štíty a vrcholy
Nejvyšším vrcholem Tater je Gerlachovský štít (2655 m). Dalšími vrcholy podle výšky jsou Gerlachovská veža (2642 m), Lomnický štít (2632 m), Ľadový štít (2627 m), Pyšný štít (2621 m), Zadný Gerlach (2616 m), Lavínový štít (2606 m), Malý Ľadový štít (2602 m), Kotlový štít (2601 m), Lavínová veža (2600 m) a další.
Volně přístupné po turistických trasách jsou ve Vysokých Tatrách následující vrcholy:
- Svinica (2301 m)
- Kriváň (2495 m)
- Kôprovský štít (2363 m)
- Rysy (2503 m), hraniční vrchol s Polskem, možný přechod hranice
- Predné Solisko (2093 m)
- Východná Vysoká (2429 m)
- Slavkovský štít (2452 m)
- Veľká Svišťovka (2037 m)
- Jahňací štít (2230 m)
Na Gerlachovský štít, Vysokú (2547 m), Ľadový či Lomnický štít se dá v současné době dostat jen v doprovodu horského vůdce. Na Lomnický štít vede lanovka z Tatranské Lomnice přes Skalnaté pleso.
V Západních Tatrách jsou přístupné tyto vrcholy:
- Bystrá (2248 m)
- Jakubina (2194 m)
- Baranec (2185 m)
- Baníkov (2178 m)
- Plačlivô/Plačlivé (2125 m)
- Ostrý Roháč (2088 m)
- Volovec (2063 m)
- Brestová (1903 m)
- Sivý vrch (1805 m)
a mnoho dalších menších vrcholů.
Doliny
Tatranské doliny jsou jakýmsi protipólem tatranských hřebenů. V Tatrách je jich asi 30.
- na slovenské straně, ve Východných Tatrách:
- na polské straně:
- Dolina Chochołowska z Jarząbczou a Starobociańskou
- Dolina Lejowa
- Dolina Kościeliska z Tomanowou a Miętusią
- Dolina Małej Łąki, Zza Bramką, Strążyska, Ku Dziurze, Białego
- Dolina Bystrej z Kondratowou, Goryczkowou, Kasprowou i Jaworzyńskou
- Dolina Olczyska
- Dolina Suchej Wody z Dolinou Gąsienicowou i Dolinou Pańszczycy
- Dolina Filipka
- hraniční Dolina Bialky z Dolinou Rybiego Potoku, Dolinou Pięciu Stawów Polskich, Doliną Roztoki a Dolinou Waksmundzkou (na slovenské straně patří do Doliny Bialky Bielovodská dolina se svými částmi)
- na slovenské straně v Západných Tatrách:
Bielovodská dolina je jedinou dolinou Tater alpského rázu. Je to zároveň nejdelší tatranská dolina. Doliny v Západných Tatrách jsou méně strmé než doliny ve Východných, jsou ale také hezké a obklopené vysokými vrcholy.
Vodopády
Mezi nejznámější vodopády patří:
- Vodopády Studeného potoka
- Obrovský vodopád v ústí Studeného potoka
- Vodopád Skok v Mlynickej doline
- Kmeťov vodopád v Kôprovskej dolině - nejvyšší tatranský vodopád
Jeskyně
Na území Tater se působením vody vytvořilo mnoho jeskyní, v současnosti je jich 330 zmapovaných. Jde převážně o krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou a s malými jezery. Většina těchto jeskyň je pro veřejnost uzavřena. Mezi nejznámější patří:
- nejdelší
- Wielka Śnieżna – nejdelší (délka 22749 m)
- Wysoka – Za Siedmiu Progami (délka 11660 m)
- Śnieżna Studnia (délka 11000 m)
- nejhlubší
- Wielka Śnieżna – nejhlubší (824 m)
- Śnieżna Studnia (hloubka 759 m)
- Bańdzioch Kominiarski (hloubka 562 m)
- nejnavštěvovanější
- Belianska jaskyňa – nejnavštěvovanější, délka 1752 m, přístupných 1275 m, (vchod v Tatranskej Kotline)
Fauna a flóra
Flóra
Horské svahy jsou porostlé převážně smrkovými lesy, ve vyšších partiích kosodřevinou.
Fauna
Mezi typické zástupce tatranských savců patří kamzík horský a medvěd hnědý.
Počasí
Počasí má převážně horský až vysokohorský ráz. Turisté musí počítat s jeho náhlými změnami, hlavně pří výstupech na vrcholy nebo při přechodech dlouhými tatranskými dolinami, které trvají většinou 8 až 10 hodin. Průměrná roční teplota v nadmořské výšce 1000 m je 5 °C, v červenci 15 °C. Nejvhodnějším obdobím pro turistické výstupy v Tatrách je podzim, kdy je počasí nejstabilnější kvůli nižším teplotám a zároveň je i výborná viditelnost.
Turistika
Nejčastějšími turistickými návštěvníky jsou Slováci, Češi a Poláci a tyto národy také patří také mezi nejčastější oběti těchto hor.[1]
Související články
Reference
- ↑ V Tatrách našli po šesti dnech tělo zmizelého Čecha. Novinky.cz [online]. [cit. 2008-8-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Informace pro turisty na serveru www.tatry.cz
- Informace pro návštěvníky v zimních měsících na serveru www.laviny.sk (slovensky)
- Komentované fotografie z Vysokých, Nízkých a Západních Tater (česky)
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |