Złoty
Z Multimediaexpo.cz
Złoty [zuoty] (hovorově złotówka [zuotuvka]) je jednotka polské měny, má mezinárodní zkratku PLN a dělí se na 100 grošů. V průběhu roku 2011 kurz kolísal mezi 5,5-6,4 CZK za 1 PLN.[1]
Obsah |
Vznik
Do oběhu byl nově uveden v roce 1924 peněžní reformou ministra financí Władysława Grabského, kdy nahradil polskou marku, prozatímní měnovou jednotku, která prošla hyperinflací na počátku 20. let 20. století. Hodnota nové měny byla stanovena na 0,1687 gramů zlata za 1 złoty s výměnným kusem 1 złoty = 1 800 000 polských marek.
Mezi navrhovanými názvy nové měny Druhé polské republiky byl například „lech“, „pol“ i „złoty“. Z nich byl zvolen nejvíce smysluplný název, tj. złoty, který navazoval na historickou peněžní jednotku Polského království. Jako nová měnová jednotka byl złoty schválen Sejmem již 28. února 1919 a krátce nato byly také vytištěny první bankovky této měny (s názvem emisního ústavem Bank Polski, který v té době ještě neexistoval). Vydání těchto nových bankovek, zavedení nové měny a založení Banku Polského bylo však odloženo až na období po dosažení určité ekonomické a finanční stabilizace, což v praxi nastoupilo až v roce 1924. Do té doby zůstala tedy prozatímní měnovou jednotkou polská marka s emisním ústavem Polska Krajowa Kasa Pożyczkowa (PKKP).
Předchůdci
Jako złoté byly již v 14. a 15. století označovány zahraniční zlaté dukáty, které byly v oběhu v Polsku, zprvu dělené na 14 grošů. Rozhodnutím Sejmu z roku 1496 byl pevně stanoven kurz złotého na 30 grošů. V průběhu času nebylo možno tento kurz udržet, zejména z důvodu změn parity ceny zlata a stříbra. Proto začala být početní peněžní jednotka, která odpovídala 30 grošům, označována jako polský złoty nebo floren, zatímco zlaté dukáty začaly být označovány názvem červený złoty. V 18. století byla hodnota 1 červeného złotého rovna 4–6 polským złotým. Do té doby byl tedy polský złoty pouze početní (teoretickou) měnovou jednotkou.
Teprve při měnové reformě krále Stanislava Augusta roku 1766 se polský złoty stal reálnou základní měnovou jednotkou o kurzu 30 grošů. Tento stav přetrval i v historických obdobích Varšavského knížectví a Kongresového království. Varšavská mincovna razila złoté až do roku 1841. V době německé okupace za druhé světové války zůstal złoty měnovou jednotkou na území Generálního gouvernementu.
Reforma PLZ > PLN
Z důvodu vysoké inflace na počátku 90. let byla 1. ledna 1995 provedena v Polsku denominace złotého o čtyři nuly v poměru 10 000 PLZ = 1 PLN. Měna tehdy obdržela nový kód ISO 4217. V době druhé republiky i v poválečné době nadále razí mince Varšavská mincovna.
Polské bankovky od roku 1994 patrně podléhají autorskému právu, proto zde nejsou vyobrazeny. Platné bankovky jsou v nominálech 10, 20, 50, 100 a 200 zlotých.
Historické bankovky
 Bankovka 20 zlotých (bez orla), vzor 1940 vydaná německou okupační vládou |
Související články
Reference
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |