Armáda

Z Multimediaexpo.cz

Značka pro armádu v mapové symbolice NATO. Písmena X zastupují konkrétní číslo armády.
Britský voják v průběhu války v Perském zálivu

Armáda je v širším smyslu organizovaný silový sbor státu. Jejím úkolem je jeho územní obrana, řídčeji expanze. Příslušníci armády jsou vybaveni různou technikou, zejména zbraněmi a nazývají se vojáci.

Obsah

Původ slova

Slovo „armáda“ pochází z latinského slova armata – ozbrojený.

Význam slova

Slovo armáda může označovat:

  • Ozbrojené síly celého státu, kdy se pak podle prostředí obvykle armáda člení na pozemní vojsko, námořnictvo a letectvo.
  • Pozemní vojsko v rámci ozbrojených sil státu.
  • Samostatnou vojenskou jednotku nasazenou v poli, skládající se z velitelství, několika sborů anebo samostatných divizí, případně i menších jednotek přímo podřízených velitelství armády. Jde tedy o tzv. polní armádu, která může být buď tzv. vševojsková, tj. složená ve vyrovnaném poměru z jednotek všech druhů pozemního vojska, případně specializovaná, s důrazem na některý druh nebo typ jednotek - např. armáda tanková, jízdní nebo letecká - nebo o armádu speciálního určení - např. během 2. světové války existovala 1. spojenecká vzdušně výsadková armáda složená výhradně ze vzduchem přepravitelných jednotek. Početnost armády závisí na jejím složení a tradici toho kterého státu, obvykle však dosahuje mnoha desítek tisíc vojáků. Nadřazená vojenská jednotka je skupina armád.
  • Různá ozbrojená uskupení často nezávislá na státních strukturách, někdy nelegální (např. Irská republikánská armáda nebo albánská UÇK). Slovo armáda je občas užíváno i v pojmenování neozbrojených občanských organizací, zvláště mají-li polovojenskou organizaci a strukturu (např. Armáda spásy).

Vojenské hodnosti

Podrobnější informace naleznete na stránce: vojenské hodnosti

Armáda je organizována přísně hierarchicky. Postavení v armádní hierarchii se odráží v systému vojenských hodností.

Další charakteristika

Soubor:Conscription map of the world.png
Rozdělení armád jednotlivých zemí podle typu. Červená: branná povinnost, modrá: bez branné povinnosti (profesionální armáda), zelená: nemá armádu, oranžová: plán zrušit brannou povinnost do 3 let, šedá: nejsou data.
  • V obecném slova významu se armáda vztahuje k dané zemi (ve smyslu národního státu). Vojenské entity bez vztahu ke konkrétnímu území se nazývají nikoli armády ale legie a jejich členové jsou nikoli vojáci ale žoldáci.
  • Naproti tomu existují i země, které (z různých důvodů) nemají stálou armádu: v takovém případě mohou mít smlouvu s jinou zemí o poskytnutí územní obrany v případě jejího ohrožení (San Marino, Vatikán, Andorra). Další možností je dočasná substituce armády policií a jinými paramilitantími jednotkami (Kostarika, Panama).
  • Vedle bilaterálních smluv existují i smlouvy více států „o vzájemné vojenské pomoci“, ve které – bude-li jedna ze zemí napadena – se ostatní země zavazují ji vojensky pomoci.
  • Kromě „národních“ armád existují i armády, jejichž misí je obrana většího území než jednoho státu. Příkladem jsou mezinárodní vojska Organizace spojených národů.
  • Armády jednotlivých zemí lze rozdělit podle typu na ty s brannou povinností a ty bez ní (tj. ty s profesionální armádou).
  • Přestože může být armáda schopna napadení jiného státu a expanze na jiné území, jejím primárním úkolem (stejně jako úkolem každého vojáka v ní) je obrana vlasti. Pro tento účel podstupuje každý vojín vojenský slib, a tento slib jej (mimo jiné) odlišuje od žoldáka.
  • Armáda se „stará“ výhradně o zajištění vnější bezpečnosti dané země. Vnitřní bezpečností je pověřena policie. Toto rozdělení rolí je u řady zemí zakotveno v právním řádu (často v samotné ústavě). Historický právní dokument, který tyto pravomoce určuje, se nazývá Posse comitatus.
  • Armáda, nicméně, může poskytnout technické a lidské zdroje své zemi, a to například v případě nějaké živelní katastrofy, nehody nebo jiné závažné události, která svým rozsahem znemožňuje, aby byla zvládnuta s použitím prostředků na místní úrovni, nebo pokud povaha této události znamená vážné ohrožení fungování země. Některé země pro mají speciální státní agentury pro účel koordinace vypořádání se s těmito nepříznivými událostmi, např. v USA je to FEMA.
  • Použití armád bylo z historického hlediska vždy přizpůsobováno pro konvenční vojenské střety. V posledních stoletích ale určitý podíl získaly i jiné strategie jako např. zákopová válka, guerrilla nebo taktika terorismu, proti kterým je nasazení konvenční armády neefektivní a namísto ní se mnohem lépe hodí speciální jednotky (v případě guerilly) nebo nasazení infiltrátorů, speciálních agentů a větší využití špionáže (v případě boji proti terorismu).

Související články


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Arm%C3%A1da“