Hodnoty Z Multimediaexpo.cz stránky Hodnoty Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: '''Hodnoty''' jsou výsledky, případně měřítka hodnocení. V přírodních vědách se hodnotou obvykle míní číselný výsledek [[měření]], údaj měřicího přístroje. Podobně v [[ekonomie|ekonomii]] se hodnotou míní to, co lze vyjádřit [[cena|cenou]] ('''směnná hodnota'''). V běžné řeči a ve [[filosofie|filosofii]] znamenají to, čeho si jednotlivci nebo skupiny váží, cení, za co jsou ochotni něco obětovat, případně zaplatit. == Hodnoty ve filosofii == Hodnoty jako [[metafora|metaforu]] zavedl do filosofie německý myslitel [[Rudolf Hermann Lotze]] v polovině 19. století, aby naopak vyjádřil to, čím se naše hodnocení řídí nebo orientuje. Na rozdíl od starších pojmů dobra a zla nebo [[ctnost]]i a neřesti, které mají absolutní povahu (buď – anebo, ano nebo ne), počítá pojem hodnot s tím, že i naše hodnocení bývají odstupňovaná (více - méně, lepší – horší) a často vycházejí z porovnávání. V běžném životě musí člověk neustále hodnotit a vybírat, a i když neví, co je dokonale dobré (levné, kvalitní, spolehlivé, úsporné, zdravé, etické atd.), obvykle se dokáže zorientovat v tom, co je lepší a co horší. Dává jedné věci přednost před jinou a dovede to i zdůvodnit nebo aspoň vysvětlit; proto se někdy hovoří o [[preference|preferencích]]. Asi tak, jako horolezec nemusí mít před očima vrchol, který chce zlézt, ale vystačí si s průběžnou orientací směru, například „vzhůru – dolů“. Hodnotami pak Lotze rozumí jakési úběžníky, myšlené vrcholky či krajnosti žádoucího, tedy toho, za čím jdeme („kladné hodnoty“), anebo naopak nežádoucího, toho, čemu se vyhýbáme („záporné hodnoty“). == Sociologie hodnot == Jak upozornil [[Jan Patočka]], je však důležité mít na paměti, že se jedná o myšlené, ideální úběžníky, ne o věci, které „někde existují“ samy o sobě. „Hodnoty se projevují jen v hodnocení a tvoří se v jeho průběhu, za chodu, v závislosti na celé axiologické zkušenosti“. Podle [[Clyde Kluckhohn]]a a [[Talcott Parsons|T. Parsonse]] hodnoty nelze chápat jako „chtěné věci“, nýbrž jako „představy o žádoucím (''desirable'')“.<ref>M. Petrusek a kol., ''Velký sociologický slovník'' II. Praha 1999, str. 376n. </ref> Hodnoty tedy nelze chápat úplně odděleně, nýbrž vždy tvoří uspořádané soustavy, '''hierarchie hodnot'''. Tak se také nejčastěji zkoumají v [[sociologie|sociologii]]: v dotazníku se od respondentů žádá, aby připravený seznam obecných hodnot zhodnotili, to jest uspořádali. Na základě takových výzkumů se pak hovoří o '''hodnotové orientaci''' (např. na úspěch, moc, rodinu a podobně). Jakožto výsledek (něčího) hodnocení je hodnota v tomto smyslu vždy hodnotou pro někoho, a má tedy [[subjektivní]] ráz. Zkušenost nicméně ukazuje, že hodnocení různých lidí se často podobají nebo dokonce shodují, zejména pokud tito lidé patří do téže společnosti, k téže kultuře nebo mají společné zkušenosti. Výchova a obecná [[kultura]], v níž člověk vyrostl a žije, má tedy na jeho hodnocení značný vliv a soustava hodnot je naopak charakteristikou určité kultury. Společenské a kulturní hodnoty se někdy vyjadřují ve společenských a kulturních [[Norma|normách]] a společnost pak může více či méně důrazným způsobem vymáhat jejich dodržování. == Univerzální hodnoty == Lze-li mluvit o hodnotách určité skupiny a kultury, vzniká otázka, zda jsou nějaké hodnoty společné všem lidem čili univerzální. Některá emotivní „hodnocení“ – například odpor k hadům a pavoukům – jsou patrně vrozená a máme je společná i s některými primáty. Jsou to ovšem spíš [[instinkt]]ivní obranné [[reflex]]y, součást „pudu sebezáchovy“ než skutečná, to jest racionální a uvážená hodnocení. Ovšem už sociologické výzkumy hodnotových orientací nutně předpokládají, že lze sestavit seznam více méně obecných hodnot, jež mají u různých lidí jen rozdílné váhy či platnost. Na druhé straně také víme, že příslušníci různých kultur se často liší právě ve svých hodnoceních. Tak se v současných západních společnostech dává přednost jednotlivci před skupinou (např. rodinou jako celkem), kdežto v tradičních společnostech a v soudobém [[islám]]u tomu bývá naopak. Podobné rozdíly lze najít i v hodnocení majetku, cti, věrnosti a podobně. Diskuse o hodnotách dostává v posledních letech velmi praktický ráz, zejména ze dvou důvodů: # díky [[migrace|migraci]] se stále častěji setkávají příslušníci různých kultur a jejich hodnocení se tak často střetávají; # s uvolňováním společenských norem nabývá na významu sebekontrola a hodnotové a etické postoje jednotlivců, zejména všude tam, kde hrozí zneužití svěřených prostředků a moci. == Odkazy == === Poznámky === === Související články === * [[Cena]] * [[Ctnost]] * [[Etika]] * [[Hodnota]] == Externí odkazy == * [http://www.valuequotes.net Citáty o hodnotě a hodnotách - en] === Literatura === * V. Hála, ''Možnosti hodnotové etiky''. Praha 2000 * Keller – Gál – Frič, ''Hodnoty pro budoucnost''. Praha 1996 * L. Rabušic, ''České hodnoty 1990-1999''. Brno 2001 * M. Scott-Peck, ''Nevyšlapanou cestou''. Praha 1996 * L. Tondl, ''Hodnoty a hodnocení''. Praha 1999 [[Kategorie:Etické pojmy]] [[Kategorie:Filosofické pojmy]] [[Kategorie:Sociologické pojmy]] Návrat na stránku „Hodnoty“.
