Náchod (Tábor)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Náchod (u Tábora)''' je místní částí města [[Tábor]]a, původně byl samostatnou obcí příslušící k hradu [[Příběnice]]. Nachází se na severním okraji Tábora, za mimoúrovňovou křižovatkou <ref>14. září 1999 byla do plného provozu uvedena slavnostním přestřižením pásky poslední část '''obchvatu města''' - na severním okraji (Klokoty-Náchod).</ref> silnic č.19 a č.603 (zástavba je zejména podél silnice 603-bývalé E55-v délce cca 1 km). V blízkosti je vodní nádrž [[Jordán (Tábor)|Malý Jordán]] se známým '''rekreačním zařízením''' <ref> 3. března 1979 se zde - na Malém Jordánu konalo Mistrovství ČSSR na ledové ploché dráze. </ref>. Do obce vede linka městské hromadné dopravy - MHD Tábor. Na severním okraji je velká <ref> 1. května 1980 byla otevřena '''benzinová čerpací stanice''' se samoobslužným provozem - stanice Náchod - tehdy jedna z pěti nejmodernějších v republice. </ref> benzinová stanice. == Z historie == Obec vznikla zřejmě ve 13. století. Vítek z Prčice a Příběnic založil zde kolem roku 1243 [[gotika|gotický]] hrad a v zemských deskách je uváděna vesnice, příslušící k hradu, jménem „Záchod“. Tento výraz ovšem v tehdejší češtině neodpovídal významem dnešnímu „záchod“. Do současného českého slovníku by se dal přeložit významem „Zapadákov“. Vesnice si podržela jméno až do roku 1683, kdy byla přejmenována na „Náchod“. V roce 1437 odstupuje Oldřich z Rožmberka ves městu Táboru. V roce 1514 postavilo město v obci mlýn a prodalo jej jakémusi mlynáři Mikešovi. Po bitvě na Bílé Hoře je v roce 1621 obec městu Táboru [[konfiskace|zkonfiskována]], ale již v roce 1629 opět vrácena nazpět. == Starousedlíci == Od 17. století vlastní původní Mikešům mlýn rodina Šeborova, o které je zde v obci první zmínka již od roku 1632. Potomci tohoto rodu žijí v místě dodnes. Mlýn zanikl na konci 18. století. * Z rodin ve vsi nejdéle usedlých se připomíná Dvořákova (1564), Nouskova (1719), Jouzova (1732) a Pecháčkova (1744). == Příběničky == Naproti Příběnicům - přes řeku [[Lužnice|Lužnici]]- stával menší hrad, zvaný „Příběničky“ nebo „Hrádek“. V roce 1420 patřila část obce Záchod (Náchod) Bohuslavovi ze [[Švamberk]]a sídlícím na Příběníčkách. Ten nechal v letech 1417–1420 na Hrádku zbudovat kapli sv. Jiří, která se stala farním kostelíkem. Farářem zde byl od roku 1420 husitský adamita Petr Zvíře. Tento duchovní, za podpory majitele Příběniček a Záchoda, prosazoval názor, že pohlavní styk dospělých s dětmi není v rozporu s biblí. === Legenda === Když se v roce 1860 provdala Rozálie Prokopová, zvaná „Holá“ (prapotomek husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného „Holý“), ze [[Stoklasná Lhota|Stoklasné Lhoty]] za náchodského sedláka Pecháčka, začal se někdy v raních mlhách na polích mezi Náchodem a [[Hejlov]]em zjevovat Jan Žižka na koni, vzhůru nohama. Tam, kde se to stalo, prý pole přineslo „obrovskou hojnost žita a ovsa“. == Fotogalerie == <gallery> Soubor:Tábor-Náchod křižovatka.jpg|Křižovatka silnic 19 (přes Jordán) a 603, vpravo vzadu kemp Malý Jordán, vlevo dole okraj Tábora Soubor:Most přes Jordán u Náchoda.jpg|Pohled od Náchoda na harfový most, vlevo v pozadí Tábor-Čekanice Soubor:Malý Jordán-povodeň 2002.jpg|Voda z Malého Jordánu 13.srpen 2002 (u zahrádek v Náchodě) </gallery> == Reference == <references /> == Literatura == * [[Jan Berwid-Buquoy|Berwid-Buquoy, Jan]]: „Neznámá země Československo - Jižní Čechy“ (přednáškový cyklus), FU Berlín, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975. * Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922. * Tříska, Karel: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. - Jižní Čechy, Praha 1986. {{Město Tábor}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Tábor]]

Návrat na stránku „Náchod (Tábor)“.