Náchod (Tábor)

Z Multimediaexpo.cz

Náchod (u Tábora) je místní částí města Tábora, původně byl samostatnou obcí příslušící k hradu Příběnice.

Nachází se na severním okraji Tábora, za mimoúrovňovou křižovatkou [1] silnic č.19 a č.603 (zástavba je zejména podél silnice 603-bývalé E55-v délce cca 1 km). V blízkosti je vodní nádrž Malý Jordán se známým rekreačním zařízením [2]. Do obce vede linka městské hromadné dopravy - MHD Tábor. Na severním okraji je velká [3] benzinová stanice.

Obsah

Z historie

Obec vznikla zřejmě ve 13. století. Vítek z Prčice a Příběnic založil zde kolem roku 1243 gotický hrad a v zemských deskách je uváděna vesnice, příslušící k hradu, jménem „Záchod“. Tento výraz ovšem v tehdejší češtině neodpovídal významem dnešnímu „záchod“. Do současného českého slovníku by se dal přeložit významem „Zapadákov“. Vesnice si podržela jméno až do roku 1683, kdy byla přejmenována na „Náchod“.

V roce 1437 odstupuje Oldřich z Rožmberka ves městu Táboru. V roce 1514 postavilo město v obci mlýn a prodalo jej jakémusi mlynáři Mikešovi. Po bitvě na Bílé Hoře je v roce 1621 obec městu Táboru zkonfiskována, ale již v roce 1629 opět vrácena nazpět.

Starousedlíci

Od 17. století vlastní původní Mikešům mlýn rodina Šeborova, o které je zde v obci první zmínka již od roku 1632. Potomci tohoto rodu žijí v místě dodnes. Mlýn zanikl na konci 18. století.

  • Z rodin ve vsi nejdéle usedlých se připomíná Dvořákova (1564), Nouskova (1719), Jouzova (1732) a Pecháčkova (1744).

Příběničky

Naproti Příběnicům - přes řeku Lužnici- stával menší hrad, zvaný „Příběničky“ nebo „Hrádek“. V roce 1420 patřila část obce Záchod (Náchod) Bohuslavovi ze Švamberka sídlícím na Příběníčkách. Ten nechal v letech 1417–1420 na Hrádku zbudovat kapli sv. Jiří, která se stala farním kostelíkem. Farářem zde byl od roku 1420 husitský adamita Petr Zvíře. Tento duchovní, za podpory majitele Příběniček a Záchoda, prosazoval názor, že pohlavní styk dospělých s dětmi není v rozporu s biblí.

Legenda

Když se v roce 1860 provdala Rozálie Prokopová, zvaná „Holá“ (prapotomek husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného „Holý“), ze Stoklasné Lhoty za náchodského sedláka Pecháčka, začal se někdy v raních mlhách na polích mezi Náchodem a Hejlovem zjevovat Jan Žižka na koni, vzhůru nohama. Tam, kde se to stalo, prý pole přineslo „obrovskou hojnost žita a ovsa“.

Fotogalerie

Křižovatka silnic 19 (přes Jordán) a 603, vpravo vzadu kemp Malý Jordán, vlevo dole okraj Tábora

Pohled od Náchoda na harfový most, vlevo v pozadí Tábor-Čekanice

Voda z Malého Jordánu 13.srpen 2002 (u zahrádek v Náchodě)

Reference

  1. ↑ 14. září 1999 byla do plného provozu uvedena slavnostním přestřižením pásky poslední část obchvatu města - na severním okraji (Klokoty-Náchod).
  2. ↑ 3. března 1979 se zde - na Malém Jordánu konalo Mistrovství ČSSR na ledové ploché dráze.
  3. ↑ 1. května 1980 byla otevřena benzinová čerpací stanice se samoobslužným provozem - stanice Náchod - tehdy jedna z pěti nejmodernějších v republice.

Literatura

  • Berwid-Buquoy, Jan: „Neznámá země Československo - Jižní Čechy“ (přednáškový cyklus), FU Berlín, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
  • Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.
  • Tříska, Karel: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. - Jižní Čechy, Praha 1986.


Město Tábor

Čekanice • Čelkovice • Hlinice • Horky • Klokoty • Měšice • Náchod • Smyslov • Stoklasná Lhota • Tábor • Větrovy • Všechov • Zahrádka • Záluží • Zárybničná Lhota

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/N%C3%A1chod_(T%C3%A1bor)“