Stoklasná Lhota

Z Multimediaexpo.cz


Stoklasná Lhota je jednou z 15 místních částí města Tábor, od jehož středu je vzdálena 3,7 km (severně vzdušnou čarou). Kdysi bývala samostatná obec. Rozkládá se na ploše cca 14 ha východně od dálnice D3 (E55) - 6 km směr Praha od mimoúrovňové křižovatky silnic číslo 3 a 19 s E55 (“U Mašáta“). Příjezd do Stoklasné Lhoty je po komunikaci od Košína (ze silnice č. 603) a od Tábora-Čekanic, vede sem autobusová linka městské hromadné dopravy (MHD Tábor) trasa: Náchod (Tábor) - Tábor město - Čekanice - Stoklasná lhota.

Historie

První zmínka o Stoklasné Lhotě pochází již z druhé poloviny 14. století. Obec tehdy patřila pánům z z Dírného. V roce 1371 darovali Petr, Václav a Smil z Dírného s Petrem ze Dvorce jeden lán pole "…ve Lhotě Stoklasné a úrok v Myskovicích klášteru v Sezimově Ústí, kterýž se za to zavázal, že bude na ně při modlitbách a mšemi zádušními vzpomínati". Od 15. století náležela ves Hýlovcům z Polkovic, kteří ji připojili k Měšicům u Tábora. V roce 1810 získal panství Měšice u Tábora, včetně Stoklasné Lhoty, Jan Karel Hanygar z Eberka. Ten po smrti Jana Prokopa, zvaného „Holý“ ze Stoklasné Lhoty č. 8, jmenoval roku 1811, rychtářem jeho syna Františka Prokopa, zvaného "Holý" ze Stoklasné Lhoty č. 17.

Reference

  • Bada, Josef: "Stručné dějiny barokního zámku v Táboře-Měšicích" (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: "Tábor-Měšice", České Budějovice 2005)
  • Cikhart, Roman: "Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný", Tábor 1922
  • Pippich, Martin: "Po stopách předků a potomků husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného 'Veliký'. Válečný zločinec nebo pokrokový kazatel?", RFE, Vídeň 1968


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Stoklasná Lhota
Město Tábor

Čekanice • Čelkovice • Hlinice • Horky • Klokoty • Měšice • Náchod • Smyslov • Stoklasná Lhota • Tábor • Větrovy • Všechov • Zahrádka • Záluží • Zárybničná Lhota

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Stoklasn%C3%A1_Lhota“