Smyslov
Z Multimediaexpo.cz
Smyslov je místní částí města Tábor. Dříve býval samostatnou obcí. Leží 4 km vzdušnou čarou východně od centra Tábora. Příjezdová komunikace je ze silnice č. 137 (Tábor - Mladá Vožice) z místní části Záluží asi 1 km jihovýchodním směrem.
Nedaleko obytné zástavby (cca 1 200 m) je železniční stanice Smyslov - trať č. 224 Tábor-Horní Cerekev. Stanice nezajišťuje odbavení, odbavení cestujících a jejich zavazadel se provádí ve vlaku.
Obsah |
Z historie
Vesnice se původně jmenovala Zmyslov a první zmínka o ní pochází již z 20. ledna 1421, kdy král Zikmund Lucemburský uděluje jistému Petrovi ze Zmyslova šlechtický erb: Dvě ptačí křídla položená křížem. V roce 1464 v obci kupuje několik usedlostí Přibík z Dobronic. V 16. století obec zpustla a v roce 1534 jí koupilo, od táborského měšťana Václava Jiříka, město Tábor. Teprve poté se vesnice uvádí v obou tvarech „Zmyslov“ i „Smyslov“. Pojmenování „Smyslov“ se na trvalo uchytilo až v 19. století.
Starousedlá nižší šlechta
V 16. století zde žili svobodníci, z nichž Jan Starší Lhotka, obdržel roku 1536 erbovní rulu, aby se mohl psát „ze Smyslova“. Erb: Štít napříč rozdělený, vrchní polovice bílá, ve spodní červené tři zděné vršky, kde vyskakuje zajíc, přikyvadla bílá a červená, v klenotu bílé pštrosí péro. Jeho potomci, Lhotkové ze Smyslova, žili v místě ještě koncem 19. století, kdy rod vymřel po meči.
Jiné svobodnické statky byly v držení od roku 1532 Janem a Jakubem Zmyslovskými z Radvanova. 1589 získal statky Jiří Opršál z Jetřichovic a Bohuslav Mazaný ze Slavětína. Zřejmě se jedná o příbuzenstvo rodiny Zmyslovských.
Počátkem 17. století koupil ves se dvěma poplužnými dvory Kuneš Dvořecký z Olbramovic a staví v obci tvrz. Třetí dvůr kupuje Jindřich Sádlo z Vrážného sídlem na Liderovicích. Oba se zúčastnili českého stavovského povstání a byli po bitvě na Bílé Hoře (1620) odsouzeni „hrdlem a ctí“. Odvolali se, císař hrdelní rozsudek zrušil a potvrdil pouze ztrátu veškerého majetku.
Starousedlí sedláci
Rodina Novotných (1684), Nouskových (1696), Kroužků (1701), Tomečků (1704), Černohorských (1706) a Bílých (1711).
Památky a zajímavosti
- Kaple na návsi
- Pamětní deska na domě č.p. 9 věnovaná vojínům padlým v 1. světové válce
- Jižně od Smyslova je rekreační oblast Knížecí rybník.
Literatura
- Berwid-Buquoy, Jan: „Neznámá země Československo - Jižní Čechy“ (přednáškový cyklus), FU Berlín, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
- Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.
- Sedláček, August: „Hrady, zámky a tvrze Království Českého“, Praha 1936.
Externí odkazy
|
| Město Tábor |
|---|
|
Čekanice • Čelkovice • Hlinice • Horky • Klokoty • Měšice • Náchod • Smyslov • Stoklasná Lhota • Tábor • Větrovy • Všechov • Zahrádka • Záluží • Zárybničná Lhota |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |