Němá barikáda

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''''Němá barikáda''''' je povídkový soubor spisovatele [[Jan Drda|Jana Drdy]] z roku [[1946]]. Jedná se o první [[Próza|prozaické]] ztvárnění událostí [[Druhá světová válka|2. světové války]] (včetně [[Heydrichiáda|heydrichiády]], [[Pražské povstání|Pražského květnového povstání]] a osvobození) v [[Česká literatura|české literatuře]]. Patří k Drdovým nejpopulárnějším dílům. Soubor je uvozen citátem z [[František Halas|Halasovy]] básně ''Zpěv úzkosti''. Povídkový soubor byl použit jako předloha ke [[Němá barikáda (film)|stejnojmennému filmu]] režiséra [[Otakar Vávra|Otakara Vávry]], jenž měl premiéru v roce [[1949]]. Děj ústřední povídky Pancéřová pěst a filmu Němá barikáda se z části odehrává na [[Trojský most|Trojském mostě]] vedoucím z pražských [[Holešovice|Holešovic]] do [[Troja|Troje]], tedy na místě kde ona barikáda byla fakticky postavena a který byl na počest obránců mostu po válce pojmenován jako [[most Barikádníků]]. == Povídky == * ''Třetí fronta'' * ''Včelař'' * ''Vyšší princip'' * ''Hlídač dynamitu'' * ''Vesnická historie'' * ''Nenávist'' * ''Padlý beze jména'' * ''Pancéřová pěst'' * ''Zákeřník'' * ''Až vstanou mrtví'' * ''Němá barikáda'' === Třetí fronta === Hlavní postavou této povídky je Sláva Mach, který kvůli zranění musel opustit frontu. Jakožto hrdinný voják se s pomocí tajné spojky hodlá dostat do zahraničí vlakem a připojit se k nové frontě. Cestou na nádraží je ovšem jejich tramvaj zastavena proudem Pražského povstání. Sláva konečně nachází svoji třetí frontu. '''Ukázka:''' :''Smrt fašismu! Křičí ještě pořád sami příjímajíce smrt z fašistických rukou. A Sláva Mach, stoje v prvních řadách těch co mají padnout, stoje bezbranný proti kulkám, vzlyká pocitem nesmírného štěstí. Ne mezi horami, ne přes půl Evropy, ale tu, na této čáře, kterou rýsují první mrtví, je jeho třetí fronta! Srdecem každého z nich, živými jako mrtvými, tudy se fašisté již nikdy nedostanou vpřed. NAŠIMI SRDCI NEPROJDOU!'' === Včelař === Hlavní hrdina ukrýval v úlech rádio. Příslušníci [[Gestapo|Gestapa]] ale vysílačku na udání našli a smrtelně zranili včelaře. Když umírá, chrání v sevřené ruce včelí královnu – jako symbol budoucnosti a naděje, kterou nacisti nikdy nezničí. === Vyšší princip === „Vyšší princip“ je přezdívka středoškolského profesora [[Latina|latiny]] a [[Řečtina|řečtiny]], třídního učitele septimy. Příběh se odehrává během [[Druhá světová válka|2. světové války]], krátce po atentátu na říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]]. Tři maturanti gymnázia (František Havelka, Karel Moučka a Vlastimil Ryšánek) byli spolužákem udáni Gestapu a pro údajné schvalování atentátu zastřeleni (nakreslili mu na fotografii fousy). Profesor latiny při hovoru s třídou trvá na vyšším principu – „vražda na tyranu není zločinem“. Na motivy Drdovy povídky natočil v roce [[1960]] režisér [[Jiří Krejčík]] [[Vyšší princip (film)|stejnojmenný film]]. === Hlídač dynamitu === Hlavním hrdinou povídky je starý havíř František Milec, hlídač důlního dynamitového skladiště, jenž spolu s pěti svými kolegy (Martínek, Jarda Jehně, Karas z Lažce, Petr Havránek z Doubí a Karnet) vyhodí do povětří během krátké doby za [[Nacismus|nacistické]] okupace 4 [[Německo|německé]] vojenské vlaky. === Pancéřová pěst === Hlavním hrdinou povídky je 17letý Pepík Hošek (syn zámečníka), jenž během [[Pražské povstání|Pražského květnového povstání]] zneškodní pomocí [[Pancéřová pěst|pancéřové pěsti]] [[Německo|německý]] [[tank]]. {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Česká literatura]] [[Kategorie:Česká literární díla]] [[Kategorie:České povídky]] [[Kategorie:Knihy roku 1946]]

Návrat na stránku „Němá barikáda“.