Podúsek 3./XI. Mikulov

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Stavební podúsek 3./XI. Mikulov''' byl součástí linie [[těžké opevnění|těžkého opevnění]], které vznikalo ve druhé polovině 30. let 20. století jako obranná hráz proti [[nacismus|nacistickému]] [[Německo|Německu]] na jižní Moravě. Podúsek byl stavěn v rámci [[Ženijní skupinové velitelství XI Hrušovany nad Jevišovkou|ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou]] firmou Hráský & Jenč z [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]]. Součástí úseku, který byl stavebníkovi zadán 18. května 1938, mělo být 13 [[pěchotní srub|pěchotních srubů]], z nichž se podařilo do začátku října 1938, kdy Československo muselo kvůli [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] odstoupit [[Nacistické Německo|Třetí říši]] pohraničí, postavit jediný objekt v hrubé stavbě. == Základní údaje == V urychleném výběrovém řízení, které proběhlo v souvislosti s [[Anschluss|anšlusem]] Rakouska Německem, byla stavba podúseku zadána 18. května 1938 stavební firmě Hráský & Jenč, Mladá Boleslav s plánovaným dokončením do 250 dní, prvním pracovním dnem se stal 20. červen téhož roku. Částka, za kterou měla být linie postavena, byla určena na 17 296 649,03 Kč. Velitelem podúseku byl ustanoven kpt. žen. Miroslav Jeništa, stavbyvedoucím npor. stav. ing. Vladimír Stránský. == Průběh linie == Stavěný úsek měl začínat objektem MJ-S 29, který se nachází poblíž [[Železniční trať Břeclav - Znojmo|železniční trati Břeclav – Znojmo]], mezi [[Mikulov]]em a [[Březí (okres Břeclav)|Březím]]. Linie měla vést podél železnice směrem na Břeclav, obejít Mikulov z jihu, poslední srub se měl nacházet severně od [[Sedlec (okres Břeclav)|Sedlece]]. Další, osamocený objekt MJ-S 36 byl umístěn u hráze rybníka [[Nesyt]]. Poslední čtyři pěchotní sruby MJ-S 37–41 měly být situovány jihovýchodně od [[Břeclav]]i, přibližně mezi silnicí [[Valtice]]–Břeclav a železniční tratí z Břeclavi do Rakouska. Mezera objekty MJ-S 35 a 36 byla chráněna vodní plochou rybníku Nesyt, do mezilehlého prostoru mezi MJ-S 36 a 37 (plocha [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtického areálu]]) byly dodatečně navrženy dva těžké objekty MJ-S 37a a 37b, jejichž výstavba ale nebyla stavební firmě do října 1938 zadána. == Popis objektů == === MJ-S 29 „Svah“ === [[Soubor:MJ-S 29.JPG|thumb|Pohled na pěchotní srub MJ-S 29 „Svah“ z týlové strany]] Jediným postaveným objektem stavebního podúseku 3./XI. Mikulov se stal srub MJ-S 29. Jedná se standardní dvoupodlažní pěchotní srub ve II. [[stupeň odolnosti (československé opevnění)|stupni odolnosti]] postavený dle projektu objektu N-S 47 v [[Orlické hory|Orlických horách]]. Jeho hlavní výzbroj měly tvořit dva [[4cm kanón vz. 36|protitankové kanóny vz. 36]] spřažené s [[Těžký kulomet vz. 37|těžkým kulometem vz. 37]] (tzv. zbraň L1) a dvě dvojčata týchž kulometů (tzv. zbraň M). Pro blízkou ochranu objektu měla osádka k dispozici čtyři [[Lehký kulomet vz. 26|lehké kulomety vz. 26]] (tzv. zbraň N) a další dva stejné kulomety ve dvou [[Stropní pancéřové prvky v československém opevnění|pancéřových pozorovacích zvonech]]. Osádku mělo tvořit 35 mužů. Srub byl vybetonován ve dnech 12. až 17. září 1938 (kubatura betonu 1 450 m³), odstoupení pohraničí jej tedy zastihlo ve stádiu hrubé stavby bez jakékoliv výstroje a výzbroje. Jeho další osud je shodný s ostatními postavenými jihomoravskými objekty. Byl dokončen po [[druhá světová válka|druhé světová válce]] znojemskou firmou Ing. Růžička, přičemž v letech 1949 a 1950 byly i osazeny oba pancéřové zvony. Zajímavostí je, že nejde o nově vyrobené prvky po válce, ale o vytržené zvony z pěchotních srubů v [[Komárno|Komárně]] (levý pochází z objektu Ko-S 4, pravý z Ko-S 3). V letech 1959 a 1960 byly do srubu osazeny dva [[85mm kanón vz. 44/59|protitankové kanóny vz. 44/59]]. Objekt byl zakonzervován a armáda jej využívala k ochraně hranic před nepřátelským Rakouskem. Teprve v roce 1999 byl srub MJ-S 29, podobně jako ostatní objekty na jižní Moravě, opuštěn a veškeré vybavení bylo odvezeno. === Ostatní objekty === Kromě srubu MJ-S 29 bylo stavebníkovi zadáno i dalších 12 těžkých objektů MJ-S 30 až MJ-S 41. Ve všech případech se mělo jednat o sruby velmi podobné objektu MJ-S 29. Všechny byly vyprojektovány ve II. stupni odolnosti se dvěma pancéřovými zvony, dvěma zbraněmi L1 a dvěma zbraněmi M. Jako pomocná a ochranná výzbroj měly sloužit tři nebo čtyři zbraně N (+ další dvě ve zvonech). Dodatečně vložené objekty MJ-S 37a a MJ-S 37b, které však nebyly stavebně zadány, měly mít shodnou výzbroj, z důvodu umístění v lese však měly mít nižší stupeň odolnosti I. Nejblíže k realizaci byl srub MJ-S 32, který již byl plně připraven k betonáži. Částečně připravené byly sruby MJ-S 30 a 31, základovou skořápku měl vybetonovanou ještě objekt MJ-S 34. Ostatní sruby se nacházely v počátečních fázích výstavby. Realizace objektu MJ-S 41, stejně jako stavebně nezadaných srubů MJ-S 37a a 37b, nebyla vůbec zahájena. == Literatura == * STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem : Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2001. ISBN 80-86011-13-5. * FIC, Tomáš, a kol. Utajené pevnosti. Brno : Spolek přátel československého opevnění Brno, 2003. ISBN 80-86463-12-5. {{ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou}} {{Commonscat|MJ-S 29 Svah casemate}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou]] [[Kategorie:Okres Břeclav]]

Návrat na stránku „Podúsek 3./XI. Mikulov“.