Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa

{{Infobox politická strana
| název_strany         = Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa
| kód_barvy            = #00008B
| logo_strany          = 
| předseda             = [[Miroslav Sládek]]
| založení             = [[1989]]
| nejvíce_poslanců     = 18 ([[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1996|PSP ČR 1996]])
| poslanců             = 0
| ideologie            = [[nacionalismus]]<br/>[[populismus|pravicový populismus]]<br/>[[pravice|krajní pravice]]
| volební_výsledek     = 0,32 % ([[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009|EP 2009]])
| evropská_strana      = ''žádná''
| skupina_EP           = ''žádná''
| barva                = [[modrá]], [[červená]], [[bílá]]
| sídlo                = Boleslavská 294/52<br/>293 06, Kosmonosy
| noviny               = [http://www.republikani.com/republika.htm Týdeník Republika]
| internetové_stránky  = [http://www.republikani.com www.republikani.com]
}}

'''Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa''' ('''SPR-RSČ''') je [[Česká republika|česká]] politická strana založená 30. prosince 1989, zastoupená v [[parlament]]u v období let [[1992]]-[[1998]]. Předsedou strany a nejvýraznější osobností byl [[Miroslav Sládek]].
 
== Charakteristika a zapojení do politického systému ==
=== Program===
{{Neověřeno|Část}}
SPR-RSČ bývá označována za [[populismus|populistickou]] a krajně [[Pravice|pravicovou]] stranu<ref>M. Mareš: Politické strany II. (1938-2004), ISBN 80-7239-179-8</ref>, sama sebe hodnotí jako stranu s cílem vybudování [[demokracie|demokratického]], humánního, silného a [[ekonomie|ekonomicky]] prosperujícího státu<ref>http://www.republikani.com/historie.htm</ref>. Hlásila se k odkazu prvorepublikové [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Agrární strany]] a ekonomickým myšlenkám [[Karel Engliš|Karla Engliše]]. Zpočátku byla proklamována ideová spřízněnost s [[Republikánská strana (USA)|americkými republikány]] a francouzskými gaullistickými republikány ([[Rassemblement pour la République]] neboli ''Sdružení pro republiku''), nicméně později bylo upozorňováno spíše na podobnost s německými [[Die Republikaner]]. 

Program strany a veřejná vystoupení členů (například časté demonstrace) se zakládaly na radikálně opozičním stanovisku vůči poměrům ve státě. Strana SPR-RSČ je známa svými výpady proti [[Romové|Romům]] a jiným [[minorita|minoritám]] žijících na území [[Česká republika|ČR]]. V jejím programu jsou pasáže věnované přistěhovalectví, které si kladla za cíl omezit na minimum. Požadovala též rovné zákony pro Čechy i Romy. 

V programu dále můžeme najít profesionalizaci [[Armáda České republiky|armády]], národní suverenitu a odmítavý postoj vůči [[Evropská unie|EU]] a [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Po [[Sametová revoluce|listopadové revoluci]] požadovali republikáni opětovné připojení [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] k [[Československo|Československu]] (později [[Česká republika|České republice]], M. Sládek argumentoval například vlastnictvím [[Aljaška|Aljašky]] [[Spojené státy americké|Spojenými státy]]<ref>Andrea Cerqueirová: Republikáni: šokující odhalení, ISBN 80-902578-5-2</ref>). Právě proti rozpadu Československa vedla Republikánská strana aktivní kampaň. 

V [[ekonomika|ekonomické]] části programu požadovala revizi všech velkých privatizací, do [[Ústava České republiky|ústavy]] zapracovat pevnou hranici daně (a zrušit progresivní zdanění příjmů), zavést referendum o daňových otázkách a přímou volbu prezidenta, bezplatné školství a investice do rozvoje venkova a výstavby bytů<ref>http://www.republikani.com/program.htm#Ekonomika</ref>. Podporovala též zúžení státního aparátu a zrušení [[Senát]]u. V kultuře hodlala (hodlá) podporovat obnovení národní hrdosti (hlásí se k [[Husité|husitskému]] odkazu), v oblasti životního prostředí se staví proti nadnárodním kvótám a [[tepelná elektrárna|tepelným elektrárnám]].

=== Historie===
==== 1989-2001: SPR-RSČ==== 
SPR-RSČ začala vznikat v listopadu [[1989]]. Účastnila se již červnových [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1990|voleb 1990]] (spolu s propodnikatelskou Všelidovou demokratickou stranou), ale pouze se ziskem okolo 1%. Teprvé regionální volby na podzim [[1990]] ukotvily SPR-RSČ na české politické scéně. Republikánským předsedou byl zvolen ''[[Miroslav Sládek]]''. Ve volbách roku [[1992]] získala SPR-RSČ 6,5&nbsp;% a obsadila 14 křesel ve [[Federální shromáždění|Federálním shromáždění]] a též 14 v [[Česká národní rada|České národní radě]]. Postavila se proti dělení [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]]. 

Během volebního období [[1992]] až [[1996]] opustilo poslanecký klub SPR-RSČ 9 poslanců, kteří se transformovali do [[Vlastenecká republikánská strana|Vlastenecké republikánské strany]]. 

Předseda M. Sládek též dvakrát neúspěšně kandidoval na [[prezident]]a. V roce 1996 obhájili Republikáni svá křesla ve volbách. Obdrželi 8,01&nbsp;% hlasů a získali 18 křesel v [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|poslanecké sněmovně]]. 

Počátkem roku [[1997]] přednesl předseda [[Miroslav Sládek]] projev před [[Lichtenštejnský palác|Lichtenštejnským palácem]] v [[Praha|Praze]] proti [[Česko-německá deklarace|Česko-německé deklaraci]]. Za ten byl na začátku roku [[1998]] vězněn. V roce 1998, v předčasných volbách SPR-RSČ propadla a získala pouze 3,8&nbsp;%. Na podzim 1998 sice obhájila asi stovku křesel v regionu, ale v roce 2000 jako součást republikánské koalice již tak úspěšní nebyli. 

SPR-RSČ nebyla brána jako relevantní partner, jen ze začátku 90. let s ní spolupracovaly některé osoby z řad [[Konfederace politických vězňů]] a pravicového exilu pro její silně [[antikomunismus|antikomunistický]] akcent<ref>M. Mareš: Politické strany II. (1938-2004), ISBN 80-7239-179-8</ref>. Naproti tomu se její členové a přívrženci setkávali s [[Komunistická strana Čech a Moravy|komunisty]] v [[Klub českého pohraničí|Klubu českého pohraničí]] nebo [[Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska|Odborovém sdružení ČMS]]. Při straně fungovalo Sdružení důchodců České republiky, Sdružení přívrženců a přátel Republikánů, Republikánská nadace PhDr. Miroslava Sládka a Republikánská mládež (ta byla roku 2002 soudně rozpuštěna). 

Politická orientace členů a sympatizantů se rozkládala po celém politickém spektru, podle průzkumů se většina  hlásila k [[Pravice|pravici]]<ref>M.Mareš: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, ISBN: ISBN 80-86598-45-4</ref> (levici reprezentovala například Andrea Cerqueirová, budoucí autorka kritické knihy o straně a někteří lokální členové). Mediálně byly také sledovány sympatie některých stranických činitelů k [[fašismus|fašismu]] a [[nacismus|nacismu]], včetně propojení s ultrapravicovým křídlem [[skinhead]]ů<ref>Andrea Cerqueirová: Republikáni: šokující odhalení, ISBN 80-902578-5-2</ref> (M.Sládek na stránkách RMS sdělil, že by uvítal integraci [[Národní odpor|Národního odporu]] do jednoho silného pravicového subjektu<ref>http://www.republikani.com/diskuze.htm</ref>). 

SPR-RSČ vydávala od roku 1990 týdeník Republika, který zanikl roku [[2004]]. Republikáni udržovali mezinárodní vztahy s evropskou krajní pravicí, například s [[Liberální demokratická strana Ruska|Liberální demokratickou stranou Ruska]] či [[Národní fronta (Francie)|FN]].

==== 2001-2008: RMS==== 
Na SPR-RSČ byl uvalen konkurz v únoru [[2001]] a většina členů se přesunula do RMS. Ta neúspěšně kandidovala do PSP v roce [[2002]] (0,9&nbsp;%) a do [[Evropský parlament|EP]] [[2004]] (0,6&nbsp;%).

==== 2008- : Obnovení SPR-RSČ==== 
[[17. května]] [[2008]] se na sjezdu republikánského hnutí dohodlo sloučení subjektů [[Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska]], [[Republikánská unie]], [[Radikální republikánská strana]], [[Republikáni]], [[Republikáni Miroslava Sládka]] a Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa do jednoho subjektu, který přijal staronový název '''Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa'''. Ideově se jedná o obnovení někdejší SPR-RSČ. Předsedou strany se opět stal [[Miroslav Sládek]].

=== Odštěpené a nástupnické strany ===
Krátce po volbách do Národní rady se odštěpila [[Radikální republikánská strana]]. Ta se roku 1995 sloučila s dalšími odštěpenci z SPR-RSČ (k nimž náleželi i dva poslanci), čímž vznikla [[Vlastenecká republikánská strana]] (později [[Pravá alternativa]]). Někteří jedinci se spojili s [[České hnutí za národní jednotu|Českým hnutím národní jednoty]] nebo zakládali nové strany, např. [[Dělnická strana]]. Oficiálním nástupcem SPR-RSČ byla strana Republikáni Miroslava Sládka spolupracující s [[Národní strana (Česko)|Národní stranou]].

== Volební výsledky ==
Program strany přitahoval hlavně nižší a střední třídu na [[venkov]]ě<ref>http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10119576319-fenomen-dnes/207452801370045-08.11.2007-22:20-vyhasinajici-radikalove.html</ref>, mladé muže se základním a středním vzděláním na severu Čech<ref>Pavel Pečínka: Zelená zleva ?, ISBN: ISBN 80-86103-58-7</ref> a důchodce.

{| class="wikitable"
!.
![[Volby do České národní rady 1990|1990]]<small><ref>koalice s [[Všelidová demokratická strana|Všelidovou demokratickou stranou]]</ref></small>
![[Volby do České národní rady 1992|1992]]
![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1996|1996]]
![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998|1998]]
|-
|[[Praha]]
|1.17
|3.11
|3.72
|2.15
|-
|[[Středočeský kraj]]
|1.20
|5.03
|8.05
|3.89
|-
|[[Jihočeský kraj]]
|0.95
|7.15
|7.82
|3.41
|-
|[[Západočeský kraj]]
|1.50
|5.73
|9.86
|4.26
|-
|[[Severočeský kraj]]
|1.45
|10.58
|12.65
|6.11
|-
|[[Východočeský kraj]]
|1.17
|5.46
|7.47
|3.68
|-
|[[Jihomoravský kraj]]
|0.64
|6.27
|7.77
|3.56
|-
|[[Severomoravský kraj]]
|0.55
|5.45
|7.87
|4.34
|-
|'''[[Česká republika]]'''
|'''1.00'''
|'''5.98'''
|'''8.01'''
|'''3.90'''
|}

Výsledky jsou uvedeny v procentech.

== Odkazy ==
<references/>


{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:SPR-RSČ]]
[[Kategorie:Krajní pravice v Česku]]
[[Kategorie:Politické strany v České republice]]