Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa
Z Multimediaexpo.cz
Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) je česká politická strana založená 30. prosince 1989, zastoupená v parlamentu v období let 1992-1998. Předsedou strany a nejvýraznější osobností byl Miroslav Sládek.
Obsah |
Charakteristika a zapojení do politického systému
Program
SPR-RSČ bývá označována za populistickou a krajně pravicovou stranu[1], sama sebe hodnotí jako stranu s cílem vybudování demokratického, humánního, silného a ekonomicky prosperujícího státu[2]. Hlásila se k odkazu prvorepublikové Agrární strany a ekonomickým myšlenkám Karla Engliše. Zpočátku byla proklamována ideová spřízněnost s americkými republikány a francouzskými gaullistickými republikány (Rassemblement pour la République neboli Sdružení pro republiku), nicméně později bylo upozorňováno spíše na podobnost s německými Die Republikaner.
Program strany a veřejná vystoupení členů (například časté demonstrace) se zakládaly na radikálně opozičním stanovisku vůči poměrům ve státě. Strana SPR-RSČ je známa svými výpady proti Romům a jiným minoritám žijících na území ČR. V jejím programu jsou pasáže věnované přistěhovalectví, které si kladla za cíl omezit na minimum. Požadovala též rovné zákony pro Čechy i Romy.
V programu dále můžeme najít profesionalizaci armády, národní suverenitu a odmítavý postoj vůči EU a NATO. Po listopadové revoluci požadovali republikáni opětovné připojení Podkarpatské Rusi k Československu (později České republice, M. Sládek argumentoval například vlastnictvím Aljašky Spojenými státy[3]). Právě proti rozpadu Československa vedla Republikánská strana aktivní kampaň.
V ekonomické části programu požadovala revizi všech velkých privatizací, do ústavy zapracovat pevnou hranici daně (a zrušit progresivní zdanění příjmů), zavést referendum o daňových otázkách a přímou volbu prezidenta, bezplatné školství a investice do rozvoje venkova a výstavby bytů[4]. Podporovala též zúžení státního aparátu a zrušení Senátu. V kultuře hodlala (hodlá) podporovat obnovení národní hrdosti (hlásí se k husitskému odkazu), v oblasti životního prostředí se staví proti nadnárodním kvótám a tepelným elektrárnám.
Historie
1989-2001: SPR-RSČ
SPR-RSČ začala vznikat v listopadu 1989. Účastnila se již červnových voleb 1990 (spolu s propodnikatelskou Všelidovou demokratickou stranou), ale pouze se ziskem okolo 1%. Teprvé regionální volby na podzim 1990 ukotvily SPR-RSČ na české politické scéně. Republikánským předsedou byl zvolen Miroslav Sládek. Ve volbách roku 1992 získala SPR-RSČ 6,5 % a obsadila 14 křesel ve Federálním shromáždění a též 14 v České národní radě. Postavila se proti dělení ČSFR.
Během volebního období 1992 až 1996 opustilo poslanecký klub SPR-RSČ 9 poslanců, kteří se transformovali do Vlastenecké republikánské strany.
Předseda M. Sládek též dvakrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. V roce 1996 obhájili Republikáni svá křesla ve volbách. Obdrželi 8,01 % hlasů a získali 18 křesel v poslanecké sněmovně.
Počátkem roku 1997 přednesl předseda Miroslav Sládek projev před Lichtenštejnským palácem v Praze proti Česko-německé deklaraci. Za ten byl na začátku roku 1998 vězněn. V roce 1998, v předčasných volbách SPR-RSČ propadla a získala pouze 3,8 %. Na podzim 1998 sice obhájila asi stovku křesel v regionu, ale v roce 2000 jako součást republikánské koalice již tak úspěšní nebyli.
SPR-RSČ nebyla brána jako relevantní partner, jen ze začátku 90. let s ní spolupracovaly některé osoby z řad Konfederace politických vězňů a pravicového exilu pro její silně antikomunistický akcent[5]. Naproti tomu se její členové a přívrženci setkávali s komunisty v Klubu českého pohraničí nebo Odborovém sdružení ČMS. Při straně fungovalo Sdružení důchodců České republiky, Sdružení přívrženců a přátel Republikánů, Republikánská nadace PhDr. Miroslava Sládka a Republikánská mládež (ta byla roku 2002 soudně rozpuštěna).
Politická orientace členů a sympatizantů se rozkládala po celém politickém spektru, podle průzkumů se většina hlásila k pravici[6] (levici reprezentovala například Andrea Cerqueirová, budoucí autorka kritické knihy o straně a někteří lokální členové). Mediálně byly také sledovány sympatie některých stranických činitelů k fašismu a nacismu, včetně propojení s ultrapravicovým křídlem skinheadů[7] (M.Sládek na stránkách RMS sdělil, že by uvítal integraci Národního odporu do jednoho silného pravicového subjektu[8]).
SPR-RSČ vydávala od roku 1990 týdeník Republika, který zanikl roku 2004. Republikáni udržovali mezinárodní vztahy s evropskou krajní pravicí, například s Liberální demokratickou stranou Ruska či FN.
2001-2008: RMS
Na SPR-RSČ byl uvalen konkurz v únoru 2001 a většina členů se přesunula do RMS. Ta neúspěšně kandidovala do PSP v roce 2002 (0,9 %) a do EP 2004 (0,6 %).
2008- : Obnovení SPR-RSČ
17. května 2008 se na sjezdu republikánského hnutí dohodlo sloučení subjektů Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska, Republikánská unie, Radikální republikánská strana, Republikáni, Republikáni Miroslava Sládka a Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa do jednoho subjektu, který přijal staronový název Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa. Ideově se jedná o obnovení někdejší SPR-RSČ. Předsedou strany se opět stal Miroslav Sládek.
Odštěpené a nástupnické strany
Krátce po volbách do Národní rady se odštěpila Radikální republikánská strana. Ta se roku 1995 sloučila s dalšími odštěpenci z SPR-RSČ (k nimž náleželi i dva poslanci), čímž vznikla Vlastenecká republikánská strana (později Pravá alternativa). Někteří jedinci se spojili s Českým hnutím národní jednoty nebo zakládali nové strany, např. Dělnická strana. Oficiálním nástupcem SPR-RSČ byla strana Republikáni Miroslava Sládka spolupracující s Národní stranou.
Volební výsledky
Program strany přitahoval hlavně nižší a střední třídu na venkově[9], mladé muže se základním a středním vzděláním na severu Čech[10] a důchodce.
. | 1990[11] | 1992 | 1996 | 1998 |
---|---|---|---|---|
Praha | 1.17 | 3.11 | 3.72 | 2.15 |
Středočeský kraj | 1.20 | 5.03 | 8.05 | 3.89 |
Jihočeský kraj | 0.95 | 7.15 | 7.82 | 3.41 |
Západočeský kraj | 1.50 | 5.73 | 9.86 | 4.26 |
Severočeský kraj | 1.45 | 10.58 | 12.65 | 6.11 |
Východočeský kraj | 1.17 | 5.46 | 7.47 | 3.68 |
Jihomoravský kraj | 0.64 | 6.27 | 7.77 | 3.56 |
Severomoravský kraj | 0.55 | 5.45 | 7.87 | 4.34 |
Česká republika | 1.00 | 5.98 | 8.01 | 3.90 |
Výsledky jsou uvedeny v procentech.
Odkazy
- ↑ M. Mareš: Politické strany II. (1938-2004), ISBN 80-7239-179-8
- ↑ http://www.republikani.com/historie.htm
- ↑ Andrea Cerqueirová: Republikáni: šokující odhalení, ISBN 80-902578-5-2
- ↑ http://www.republikani.com/program.htm#Ekonomika
- ↑ M. Mareš: Politické strany II. (1938-2004), ISBN 80-7239-179-8
- ↑ M.Mareš: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, ISBN: ISBN 80-86598-45-4
- ↑ Andrea Cerqueirová: Republikáni: šokující odhalení, ISBN 80-902578-5-2
- ↑ http://www.republikani.com/diskuze.htm
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10119576319-fenomen-dnes/207452801370045-08.11.2007-22:20-vyhasinajici-radikalove.html
- ↑ Pavel Pečínka: Zelená zleva ?, ISBN: ISBN 80-86103-58-7
- ↑ koalice s Všelidovou demokratickou stranou
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |