Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa

Z Multimediaexpo.cz


Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) je česká politická strana založená 30. prosince 1989, zastoupená v parlamentu v období let 1992-1998. Předsedou strany a nejvýraznější osobností byl Miroslav Sládek.

Obsah

Charakteristika a zapojení do politického systému

Program

Crystal Clear help index.png   Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
  Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů. 		Crystal Clear help index.png

SPR-RSČ bývá označována za populistickou a krajně pravicovou stranu[1], sama sebe hodnotí jako stranu s cílem vybudování demokratického, humánního, silného a ekonomicky prosperujícího státu[2]. Hlásila se k odkazu prvorepublikové Agrární strany a ekonomickým myšlenkám Karla Engliše. Zpočátku byla proklamována ideová spřízněnost s americkými republikány a francouzskými gaullistickými republikány (Rassemblement pour la République neboli Sdružení pro republiku), nicméně později bylo upozorňováno spíše na podobnost s německými Die Republikaner.

Program strany a veřejná vystoupení členů (například časté demonstrace) se zakládaly na radikálně opozičním stanovisku vůči poměrům ve státě. Strana SPR-RSČ je známa svými výpady proti Romům a jiným minoritám žijících na území ČR. V jejím programu jsou pasáže věnované přistěhovalectví, které si kladla za cíl omezit na minimum. Požadovala též rovné zákony pro Čechy i Romy.

V programu dále můžeme najít profesionalizaci armády, národní suverenitu a odmítavý postoj vůči EU a NATO. Po listopadové revoluci požadovali republikáni opětovné připojení Podkarpatské Rusi k Československu (později České republice, M. Sládek argumentoval například vlastnictvím Aljašky Spojenými státy[3]). Právě proti rozpadu Československa vedla Republikánská strana aktivní kampaň.

V ekonomické části programu požadovala revizi všech velkých privatizací, do ústavy zapracovat pevnou hranici daně (a zrušit progresivní zdanění příjmů), zavést referendum o daňových otázkách a přímou volbu prezidenta, bezplatné školství a investice do rozvoje venkova a výstavby bytů[4]. Podporovala též zúžení státního aparátu a zrušení Senátu. V kultuře hodlala (hodlá) podporovat obnovení národní hrdosti (hlásí se k husitskému odkazu), v oblasti životního prostředí se staví proti nadnárodním kvótám a tepelným elektrárnám.

Historie

1989-2001: SPR-RSČ

SPR-RSČ začala vznikat v listopadu 1989. Účastnila se již červnových voleb 1990 (spolu s propodnikatelskou Všelidovou demokratickou stranou), ale pouze se ziskem okolo 1%. Teprvé regionální volby na podzim 1990 ukotvily SPR-RSČ na české politické scéně. Republikánským předsedou byl zvolen Miroslav Sládek. Ve volbách roku 1992 získala SPR-RSČ 6,5 % a obsadila 14 křesel ve Federálním shromáždění a též 14 v České národní radě. Postavila se proti dělení ČSFR.

Během volebního období 1992 až 1996 opustilo poslanecký klub SPR-RSČ 9 poslanců, kteří se transformovali do Vlastenecké republikánské strany.

Předseda M. Sládek též dvakrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. V roce 1996 obhájili Republikáni svá křesla ve volbách. Obdrželi 8,01 % hlasů a získali 18 křesel v poslanecké sněmovně.

Počátkem roku 1997 přednesl předseda Miroslav Sládek projev před Lichtenštejnským palácem v Praze proti Česko-německé deklaraci. Za ten byl na začátku roku 1998 vězněn. V roce 1998, v předčasných volbách SPR-RSČ propadla a získala pouze 3,8 %. Na podzim 1998 sice obhájila asi stovku křesel v regionu, ale v roce 2000 jako součást republikánské koalice již tak úspěšní nebyli.

SPR-RSČ nebyla brána jako relevantní partner, jen ze začátku 90. let s ní spolupracovaly některé osoby z řad Konfederace politických vězňů a pravicového exilu pro její silně antikomunistický akcent[5]. Naproti tomu se její členové a přívrženci setkávali s komunisty v Klubu českého pohraničí nebo Odborovém sdružení ČMS. Při straně fungovalo Sdružení důchodců České republiky, Sdružení přívrženců a přátel Republikánů, Republikánská nadace PhDr. Miroslava Sládka a Republikánská mládež (ta byla roku 2002 soudně rozpuštěna).

Politická orientace členů a sympatizantů se rozkládala po celém politickém spektru, podle průzkumů se většina hlásila k pravici[6] (levici reprezentovala například Andrea Cerqueirová, budoucí autorka kritické knihy o straně a někteří lokální členové). Mediálně byly také sledovány sympatie některých stranických činitelů k fašismu a nacismu, včetně propojení s ultrapravicovým křídlem skinheadů[7] (M.Sládek na stránkách RMS sdělil, že by uvítal integraci Národního odporu do jednoho silného pravicového subjektu[8]).

SPR-RSČ vydávala od roku 1990 týdeník Republika, který zanikl roku 2004. Republikáni udržovali mezinárodní vztahy s evropskou krajní pravicí, například s Liberální demokratickou stranou Ruska či FN.

2001-2008: RMS

Na SPR-RSČ byl uvalen konkurz v únoru 2001 a většina členů se přesunula do RMS. Ta neúspěšně kandidovala do PSP v roce 2002 (0,9 %) a do EP 2004 (0,6 %).

2008- : Obnovení SPR-RSČ

17. května 2008 se na sjezdu republikánského hnutí dohodlo sloučení subjektů Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska, Republikánská unie, Radikální republikánská strana, Republikáni, Republikáni Miroslava Sládka a Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa do jednoho subjektu, který přijal staronový název Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa. Ideově se jedná o obnovení někdejší SPR-RSČ. Předsedou strany se opět stal Miroslav Sládek.

Odštěpené a nástupnické strany

Krátce po volbách do Národní rady se odštěpila Radikální republikánská strana. Ta se roku 1995 sloučila s dalšími odštěpenci z SPR-RSČ (k nimž náleželi i dva poslanci), čímž vznikla Vlastenecká republikánská strana (později Pravá alternativa). Někteří jedinci se spojili s Českým hnutím národní jednoty nebo zakládali nové strany, např. Dělnická strana. Oficiálním nástupcem SPR-RSČ byla strana Republikáni Miroslava Sládka spolupracující s Národní stranou.

Volební výsledky

Program strany přitahoval hlavně nižší a střední třídu na venkově[9], mladé muže se základním a středním vzděláním na severu Čech[10] a důchodce.

. 1990[11] 1992 1996 1998
Praha 1.17 3.11 3.72 2.15
Středočeský kraj 1.20 5.03 8.05 3.89
Jihočeský kraj 0.95 7.15 7.82 3.41
Západočeský kraj 1.50 5.73 9.86 4.26
Severočeský kraj 1.45 10.58 12.65 6.11
Východočeský kraj 1.17 5.46 7.47 3.68
Jihomoravský kraj 0.64 6.27 7.77 3.56
Severomoravský kraj 0.55 5.45 7.87 4.34
Česká republika 1.00 5.98 8.01 3.90

Výsledky jsou uvedeny v procentech.

Odkazy

  1. ↑ M. Mareš: Politické strany II. (1938-2004), ISBN 80-7239-179-8
  2. ↑ http://www.republikani.com/historie.htm
  3. ↑ Andrea Cerqueirová: Republikáni: šokující odhalení, ISBN 80-902578-5-2
  4. ↑ http://www.republikani.com/program.htm#Ekonomika
  5. ↑ M. Mareš: Politické strany II. (1938-2004), ISBN 80-7239-179-8
  6. ↑ M.Mareš: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, ISBN: ISBN 80-86598-45-4
  7. ↑ Andrea Cerqueirová: Republikáni: šokující odhalení, ISBN 80-902578-5-2
  8. ↑ http://www.republikani.com/diskuze.htm
  9. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10119576319-fenomen-dnes/207452801370045-08.11.2007-22:20-vyhasinajici-radikalove.html
  10. ↑ Pavel Pečínka: Zelená zleva ?, ISBN: ISBN 80-86103-58-7
  11. ↑ koalice s Všelidovou demokratickou stranou


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Sdru%C5%BEen%C3%AD_pro_republiku_-_Republik%C3%A1nsk%C3%A1_strana_%C4%8Ceskoslovenska“