Světlana Allilujevová

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Svetlana Alliluyeva 1967cr.jpg|thumb|240px|Světlana Allilujevová (1967)]] [[Soubor:Lavrenti Beria Stalins family.jpg|thumb|240px|Světlana Allilujevová, Lavrenti Beria a&nbsp;u&nbsp;stolu Josif Stalin (1931)]] '''Světlana Josifovna Allilujevová''' ({{vjazyce|ru}} ''Светлана Иосифовна Аллилуева'', {{vjazyce|ka}} ''სვეტლანა ალილუევა'', později známá jako '''Lana Peters''') (* [[28. únor]]a [[1926]], [[Moskva]], † [[22. listopad]]u [[2011]] [[Richland Center]], [[Wisconsin]]<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = V Americe zemřela jediná dcera ruského diktátora Stalina | periodikum = iDNES.cz | url = http://zpravy.idnes.cz/v-americe-zemrela-jedina-dcera-ruskeho-diktatora-stalina-pk5-/zahranicni.aspx?c=A111128_225904_zahranicni_brd | datum vydání = 2011-11-28 | datum přístupu = 2017-11-28 }}</ref>) byla nejmladším dítětem a jedinou dcerou sovětského diktátora [[Josif Vissarionovič Stalin|Josefa Stalina]] a jeho druhé ženy [[Naděžda Allilujevová|Naděždy Allilujevové]]. V roce [[1967]] způsobila mezinárodní rozruch, když ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] emigrovala do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] a v roce [[1978]] se stala [[Naturalizace|naturalizovaným občanem]] Spojených států amerických. Od roku 1984 do roku 1986 se nakrátko vrátila do Sovětského svazu a nechala si obnovit sovětské občanství.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Martin | jméno1 = Douglas | titul = Lana Peters, Stalin’s Daughter, Dies at 85 (Published 2011) | periodikum = The New York Times | datum_vydání = 2011-11-28 | url = https://www.nytimes.com/2011/11/29/world/europe/stalins-daughter-dies-at-85.html?pagewanted=all | issn = 0362-4331 | datum_přístupu = 2021-02-15 | jazyk = en }}</ref> Byla posledním přežívajícím potomkem Josefa Stalina. == Životopis == === Mládí === Jako mnoho dětí vysokých sovětských politiků byla vychovávána chůvou a jen příležitostně viděla své rodiče. Její matka zemřela [[9. listopad]]u [[1932]], kdy spáchala [[Sebevražda|sebevraždu]], ačkoli oficiální příčinou bylo zanícení [[slepé střevo|slepého střeva]]. V 16 letech se zamilovala do [[žid]]ovského filmaře [[Alexej Kapler|Alexeje Kaplera]]. Její otec byl proti tomuto románku. Kapler byl odsouzen na deset let v [[Gulag|pracovních táborech]]. === Sňatky === O rok později se zamilovala do spolužáka z [[Lomonosovova univerzita|Moskevské univerzity]] [[Grigorij Mozorov|Grigorije Morozova]], který byl také [[žid]]. Stalin zdráhavě povolil sňatek, ale nikdy toto [[manželství]] neschválil. Morozovovi [[porod]]ila v roce [[1945]] syna Josifa, pár se rozvedl v roce [[1947]]. Jejím druhým manželem se stal [[Jurij Ždanov]], syn Stalinova spolupracovníka [[Andrej Ždanov|Andreje Ždanova]]. V roce [[1949]] se vzali, měli spolu dceru Jekatěrinu, ale i toto manželství skončilo v roce [[1950]] [[rozvod]]em. [[Časopis Time]] někdy uvedl, že se v roce [[1951]] potřetí vdala za [[Michail Kaganovič|Michaila Kaganoviče]], syna známého Stalinova spolupracovníka [[Lazar Kaganovič|Lazara]]. Allilujevová to dodnes popírá. === Po Stalinově smrti === Po smrti jejího otce v roce [[1953]] přijala příjmení své matky a pracovala jako [[učitel]]ka a [[překladatel]]ka v [[Moskva|Moskvě]]. Brzy začala studovat [[angličtina|angličtinu]] a díky svému původu se stala členkou strany. === Vztah s Braješem Singhem === V roce [[1963]], po operaci [[mandle|mandlí]], se setkala s [[Braješ Singh|Braješem Singhem]], [[Indie|indickým]] komunistou, který byl na návštěvě Moskvy. Oba se do sebe zamilovali. Úloha mandlí v jejich vztahu nebyla prozatím historiky objasněna. Singh byl ale vážně nemocný. Léčil se v [[Soči]], přesto však roku [[1966]] zemřel. Z tohoto důvodu odcestovala do Indie a jeho popel rozpustila v řece [[Ganga|Ganze]]. === Politický azyl a pozdější život === V roce 1967 navštívila americké velvyslanectví v [[Nové Dillí|Novém Dillí]] a požádala o [[Azyl|politický azyl]], který jí byl udělen. Indická vláda se kvůli tomuto kroku obávala agrese [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], proto odcestovala do [[Řím]]a, poté do [[Ženeva|Ženevy]] a nakonec do [[New York]]u. V New Yorku uspořádala tiskovou konferenci na niž odsoudila otcův režim a sovětskou vládu, což vyvolalo ve [[Východní blok|Východním bloku]] rozruch. O svém životě a poměrech ve Stalinově rodině napsala několik knih. Již v roce 1963 přijala v [[Pravoslaví|pravoslavné církvi]] [[křest]], v roce [[1982]] konvertovala ke [[katolictví]], téhož roku se přestěhovala se svou dcerou do [[Cambridge]] ve [[Spojené království|Spojeném království]]. V roce 1970 se provdala za amerického architekta [[William Wesley Peters|Williama Wesleye Peterse]], chráněnce [[Frank Lloyd Wright|Franka Lloyda Wrighta]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Scott | jméno1 = Bauer | titul = Stalin's daughter Lana Peters dies at 85 - Yahoo! News | periodikum = web.archive.org | datum_vydání = 2012-07-16 | url = https://news.yahoo.com/stalins-daughter-lana-peters-dies-85-200721334.html | datum_přístupu = 2021-02-15 | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20120716032037/https://news.yahoo.com/stalins-daughter-lana-peters-dies-85-200721334.html | datum archivace = 2012-07-16 }}</ref> Z tohoto manželství vzešla dcera Olga Petersová později známá také jako Chrese Evans. Manželství skončilo v roce 1973 rozvodem. V roce 1984 se vrátila do Sovětského svazu, ale po neshodách s příbuznými se po necelých dvou letech vrátila do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Na sklonku života údajně odmítala hovořit [[Ruština|rusky]]. Žila v Richland Center ve [[Wisconsin]]u, kde 22. listopadu 2011 zemřela na [[Rakovina tlustého střeva|rakovinu tlustého střeva]]. == Reference == <references/> {{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Allilujevová, Světlana}} [[Kategorie:Ruští spisovatelé]] [[Kategorie:Ruští emigranti a exulanti]] [[Kategorie:Američtí křesťané]] [[Kategorie:Křesťanští konvertité]] [[Kategorie:Děti národních vůdců]] [[Kategorie:Ženy]]

Návrat na stránku „Světlana Allilujevová“.