Thompson (samopal)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Zbraně |Jméno= Samopal Thompson |Obrázek=[[Image:ThompsonM1A1VWM.jpg|300px|Thompson M1 A1]] |Popis= Thompson M1 A1 |Původ= [[Spojené státy americké|USA]] |Typ= [[Samopal]] <!-- Type selection --> |is_ranged= |Sečná= |is_explosive= |Střelná=ano |Vozidlo= <!-- Historie služby --> |Služba= [[Spojené státy americké|USA]]<br /> [[Švédsko]] |Používána= [[1938]]—[[1971]] US Army |Války=[[Druhá světová válka]]<br />[[Korejská válka]]<br />[[Indočínská válka]]<br />[[Válka ve Vietnamu]] <!-- Historie výroby --> |Konstruktér= [[John T. Thompson]] |Datum návrhu=[[1917]]–[[1919]] |Výrobce=Auto-Ordnance Company<br />[[Colt]]<br />Savage Arms |Datum výroby=[[1921]] - [[1943]] |Počet= přibližně 1 700 000 |Varianty= popsány v textu <!-- Základní údaje --> |Hmotnost= 4,72 kg (M 1928 bez nábojů)<br />4,82 kg (M1 A1) |Délka= 805 mm (M 1928)<br />813 mm (M1 A1) |Délka části= 266 mm (M1 A1) |Obsluha= <!-- Ranged weapon specifications --> |Náboj= [[.45 ACP]] |Ráže= 11,43 mm |Princip střelby= |Kadence=500 ran/min (M 1928)<br />700 ran/min (M1 A1) |Rychlost střely= 277 m/s |Účinný Dostřel= 75 m |Maximální dostřel= 150 m |Zásobník= popsáno v textu |Hledí= Otevřená mechanická mířidla<br />dioptrická mířidla (válečné verze) <!-- Artillery specifications --> |Závěr poušky= |Ráz= |Doprava= |Úhel náklonu= |traverse= <!-- Bladed weapon specifications --> |Ostří= |Záštita= |Head type= |Rukojeť= <!-- Explosive specifications --> |Průměr= |Náplň= |Hmotnost náplně= |Detonace= |Síla exploze= }}[[Soubor:Campbell Thompson.jpg|thumb|240px|Thompson M 1921 s&nbsp;bubnovým zásobníkem, symbol&nbsp;organizovaného&nbsp;zločinu]] '''Thompson''' je [[Spojené státy americké|americký]] [[samopal]], který se stal známým především v době [[prohibice]] v USA, kdy byl rozšířený jak v řadách americké policie, tak v podsvětí. Thompson byl znám také jako '''Tommy Gun''', nebo '''Chopper'''. Zbraň byla oblíbená především pro svou kompaktnost, účinné střelivo [[.45 ACP]] a velkou spolehlivost. Samopal Thompson byl široce používán v americké armádě a rovněž tvořil výzbroj spojeneckých vojsk v období [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Používal se až do závěru [[válka ve Vietnamu|vietnamské války]] a dokonce ještě v roce [[1991]] se nacházelo větší množství těchto samopalů ve skladech armády bývalé [[Jugoslávie]]<ref>Chris Bishop - Encyklopedie pěchotních střelných zbraní - Jota Military 1998 - ISBN 80-7217-064-3</ref>. ==Vznik== V roce [[1919]] sestrojil americký generál [[John T. Thompson]] na základě mechanizmu patentovaného Johnem Blishem samopal vzoru '''Thompson M 1921''' ráže [[.45 ACP]]. Tato zbraň disponovala závěrem částečně uzamčeným bronzovou závorou ve tvaru písmene H. Napínací páka závěru byla umístěna na horní straně pouzdra závěru, což umožňovalo ovládání závěru pravou i levou rukou. Samopal se vyznačoval kromě odnímatelné dřevěné pažby také přední pistolovou pažbičkou pro snadné držení zbraně při střelbě. Žebrovitý vnější povrch hlavně plnil úlohu chladiče. Používaly se schránkové [[zásobník nábojů|zásobníky]] na 20 a 30 nábojů nebo bubnové na 50 a 100 nábojů. Tato zbraň vynikala značně vysokou spolehlivostí a životností díky kvalitnímu zpracování všech součástí. ==Technický popis== Samopal '''Thompson M 1928''' je [[automatická zbraň|automatická]] [[palná zbraň]] určená ke střelbě jednotlivými ranami nebo dávkou. Používá náboj ráže [[.45 ACP]]. [[Soubor:Thompson in violin case.jpg|thumb|240px|Thompson v pouzdře na housle]] [[Soubor:Submachine gun M1928 Thompson.jpg|thumb|240px|Thompson M 1928 se zásobníkem na 20 nábojů]] [[Soubor:AskifouWM 21.JPG|thumb|240px|Thompson ve vojenském muzeu na&nbsp;[[Kréta|Krétě]] (2015)]] ===Princip mechanizmu=== Samopal má polouzamčený závěr brzděný třecím klínem. Závěrový mechanizmus se skládá z pouzdra závěru, závěru, třecího klínu a napínací páky. Zbraň střílí z otevřeného závěru, k odpálení náboje dochází při zavřeném a uzamčeném závěru v přední poloze. Výstřel začíná se závěrem v zadní poloze a s prázdnou nábojovou komorou. Stiskem spouště je uvolněn závěr a tlakem pružiny je posouván vpřed. Ze zásobníku je podán nový náboj a zasunut do nábojové komory. Těsně před koncem pohybu závěru, když je náboj zasunut do nábojové komory a třecí klín zajistil pouzdro závěru, bicí plocha kohoutu udeří na zápalník a dojde k novému výstřelu. Po odpálení náboje je závěr vlivem tlaku prachových plynů na dno nábojnice hnán směrem dozadu. Přitom je bržděn silou vratné pružiny a třením šikmo uloženého třecího klínu až do chvíle, kdy třecí klín vyjede ze záběru s drážkami v pouzdře závěru. Přitom je stlačována vratná pružina a prázdná nábojnice je vyhozena doprava vzhůru. Závěr dojede do zadní polohy a cyklus výstřelu se může opakovat. Pojistka se nachází na pravém boku rámu zbraně nad zadní hranou pistolové rukojeti. Zajišťuje spoušťovou páku. Zbraň je odjištěna při postavení pojistky křidélkem dopředu. Při střelbě jednotlivými ranami se do dráhy závěru vysune vahadlo přerušovače, excentricky uložené na ose páčky přepínání režimu střelby. Páčka přepínače režimu střelby se nachází na pravé straně rámu zbraně jako pojistka, jen více vpředu k hlavni. V poloze křidélkem dopředu střílí zbraň dávkou, křidélkem dozadu pro jednotlivé rány. ===Zásobování náboji=== Bubnový zásobník na 50 (typ L) nebo 100 (typ C) nábojů se nasazoval nikoliv zdola, ale z boku, vodorovným suvným pohybem. Jeho systém podávání nábojů byl odlišný od schránkového, po poslední ráně závěr zůstával v přední poloze. Schránkový dvouřadý zásobník na 20 (typ XX) nebo 30 (bez označení) nábojů se nasazovaly zespoda do rybinovité drážky v pouzdře závěru. U schránkových zásobníků zůstával závěr po vystřelení posledního náboje automaticky otevřený v zadní poloze. Schránkové třicetiranné zásobníky vznikly až v průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Záchyt zásobníku se nachází vlevo. Jeho páčka leží za okénkem spouště v poměrně dobrém dosahu palce pravé ruky. Pro vyjmutí zásobníku se zatlačí směrem nahoru. ==Výrobní varianty== * '''Thompson M 1921''' První vyráběná varianta nabízená k prodeji společností Auto Ordnance Corporation. Tento samopal vyráběla firma Colt v [[Hartford]]u od roku [[1921]] a do začátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] stačila dodat 15 000 kusů různým uživatelům, převážně policii. Americké ozbrojené síly nikdy oficiálně nezařadily verzi '''M 1921''' do své výzbroje, ačkoliv menší počet používaly. * '''Thompson M 1923''' Modifikace s žebrovitým nebo hladkým povrchem hlavně o délce 326 mm, předpažbím místo přední pažbičky vybavená záchytem bodáku nebo varianta s dvojnožkou. Používal zesílený náboj ráže .45. * '''Thompson M 1927''' Modifikace střílející pouze jednotlivými ranami * '''Thompson M 1928''' První masově vyráběná varianta. Použit kompenzátor zdvihu na ústí hlavně a dřevěné předpažbí místo přední pažbičky. * '''Thompson M 1928A1''' Verze '''M 1928''' s upraveným úderníkem. Samopaly Thompson se ve dvacátých a třicátých letech v amerických ozbrojených silách rozšířily poměrně málo. Jako první ozbrojená složka objednala v roce [[1928]] malý počet těchto samopalů [[Námořní pěchota Spojených států|americká námořní pěchota]]. Po zahájení [[druhá světová válka|druhé světové války]] se konečně začaly vyrábět ve velkých počtech a byly zařazeny do výzbroje [[Armáda Spojených států|americké armády]] a [[Námořnictvo Spojených států|námořnictva]]. [[Francie]] objednala roku [[1939]] 3&nbsp;750 kusů a&nbsp;o&nbsp;rok později rovněž [[Spojené království|Velká Británie]] větší množství. Výroba probíhala u firmy Savage. * '''Thompson .30 Carbine''' * '''Thompson M1''' Dokonalé zpracování zbraně se v případě masové válečné výroby začalo jevit jako nevýhoda. Samopal byl velmi náročný na spotřebu materiálu a vyžadoval složitou a drahou obráběcí technologii. Proto se v říjnu roku [[1942]] objevila ve výrobě zjednodušená verze '''M1''' vyznačující se neuzamčeným závěrem s napínací pákou na pravé straně. * '''Thompson M1 A1''' Modifikace z roku [[1943]] s pevným dioptrickým hledím namísto stavitelného. Zjistilo se, že přes úspory materiálu i technologická zjednodušení nebylo zlevnění výroby příliš výrazné, takže produkce tohoto samopalu skončila již roku [[1943]] ve prospěch nového jednoduššího samopalu typu [[Samopal M3|M 3]]. == Samopaly Thompson v německých službách == Samopaly Thompson se jako válečná kořist dostaly i do výzbroje německé armády. První kořistní zbraně tohoto typu (německé označení '''MP 761 (F)''') převážně modelu 1921 byly ukořistěny ve Francii. Další byly získány při bojích proti britské armádě v Severní Africe (německé označení '''MP 760 (E)''') Několik desítek kusů pocházelo z Jugoslávie, kde byly shazovány z letadel v rámci pomoci partyzánům (německé označení '''MP 760 (J)'''). Sovětskému svazu bylo od listopadu [[1941]] do dubna [[1942]] dodáno 75 000 kusů samopalu Thompson, poměrně velký počet jich byl ukořistěn německými vojsky. Jejich německé označení bylo '''MP 760 (R)'''. Poslední zbraně byly získány jako kořist z výzbroje amerických vojáků po otevření druhé fronty v Itálii a Francii. Tyto německá armáda značila jako '''MP 760 (A)'''. Veškeré kořistní zbraně byly pečlivě evidovány a soustřeďovány ve zvláštních skladech podle typů. Byly převážně přidělovány jako výzbroj speciálních jednotek k akcím v týlu Spojenců, koncem války v důsledku nedostatku pěchotních zbraní i ve výzbroji řadových prvosledových jednotek. Samopaly typu Thompson byly používány poměrně málo vzhledem k nedostatku střeliva [[.45 ACP]]. Použity například při ofenzívě v Ardenách jako výzbroj německých záškodníků v amerických uniformách. ==Literatura== * V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války - Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 - ISBN 80-7151-198-6 * A. B. Žuk - Pušky a samopaly - Naše vojsko, Praha 1992 - ISBN 80-206-0150-3 * {{Citace periodika | příjmení = Helebrant | jméno = Martin | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Samopal Thompson | periodikum = Střelecká revue | odkaz na periodikum = | rok = | měsíc = | ročník =1996 | číslo =4 | strany =19-21 | url = | issn = 0322-7650 }} * {{Citace periodika | příjmení = Šourek | jméno = Vladimír | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Thompsony v německých službách | periodikum = Střelecká revue | odkaz na periodikum = | rok = | měsíc = | ročník = 1999 | číslo =11 | strany =33 | url = | issn = 0322-7650 }} == Reference == <references/> ==Externí odkazy== * Informace o samopalech Thompson (en) - [http://www.nfatoys.com/tsmg/ The Unofficial Tommy Gun Page] * Samopal Thompson na [http://world.guns.ru/smg/smg29-e.htm Modern Firearms] * [http://www.forgottenweapons.com/thompsoncarbine.htm Thompson Carbine] {{FlickrTag|Thompson+SMG}}{{Commonscat|Thompson SMG}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Samopaly]] [[Kategorie:Americké palné zbraně]]

Návrat na stránku „Thompson (samopal)“.