Zádveřice-Raková

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Zádveřice-Raková | status = obec | kraj = [[Zlínský kraj|Zlínský]] | okres = Zlín | ob.roz.půs = [[Vizovice]] | pov.ob = [[Vizovice]] | země = [[Morava]] | výměra = 17,96 | obyvatelé = 1341 | obyv.datum = 3.&nbsp;7.&nbsp;2006 | zem.šíř = 49° 12’ 53’’ | zem.dél = 17° 48’ 41’’ | PSČ = 763&nbsp;12 | početzsj = 4 | početč = 2 | početk = 2 | adresa = Zádveřice&nbsp;399<br />Zádveřice-Raková<br />76312 Vizovice | web = www.zadverice.cz | úř.web = | email = starosta@zadverice.cz | starosta = Ing. Lubomír Kokeš | foto = | popisek.foto = | znak = | vlajka = | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Zádveřice-Raková |lat_deg=49 |lat_min=12 |lat_sec=53 |lon_deg=17 |lon_min=48 |lon_sec=41 |float=center }} | NUTS5 = CZ0724 585998 | NUTS4 = CZ0724 | NUTS3 = CZ072 | nad.výš = 264 }} Obec '''Zádveřice-Raková''' se nachází v okrese [[Okres Zlín|Zlín]], kraj [[Zlínský kraj|Zlínský]]. Ke dni 3.&nbsp;7.&nbsp;2006 zde žilo 1341 obyvatel. Obec vznikla v roce 1960 spojením dvou obcí. Leží v údolí říčky Lutoninky při silničním a železničním spojení [[Zlín]]a a [[Vizovice|Vizovic]]. Přibližně 3 km na sever od Zádveřic se nachází v malém údolí Raková, menší část obce. Nejvyšším bodem v okolí je Tlustá hora (480 m n.m.). == Historie == První písemná zmínka o obci pochází z roku 1261. ==Části obce== * [[Raková (Zádveřice-Raková)|Raková]] * [[Zádveřice]] == Zádveřice == Zádveřice dnes tvoří podstatnou část obce Zádveřice-Raková. Nacházejí se na hlavní silnici vedoucí ze Zlína na Vsetín. Leží na kopcích i v údolí, kterým protéká říčka Lutoninka. Nejvyšším bodem v okolí je Tlustá hora (480 m n.m.). Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Zádveřice roku 1936, kdy žilo v 234 domech 1374 lidí. Od té doby počet obyvatel stále klesá až na dnešních 1050 trvale bydlících občanů. V obci je však, na rozdíl od minulosti, vybudováno rozsáhlé víkendové centrum, kam se uchylují desítky chatařů na odpočinek. První písemná zmínka o Zádveřicích pochází z r. 1261. Tehdy Smil ze Střílek daroval nově založenému klášteru Smilheim ve Vizovicích svůj díl Zádveřic. Druhá část patřila Vilémovi z Hustopečí a ten je rovněž věnoval tomuto klášteru, takže od té doby byla celá obec majetkem kláštera.Další její osudy byly společné s osudy klášterního majetku a později, po přechodu klášterních statků do rukou světských, s vizovickým panstvím. K původu názvu obce se váže několik výkladů. Pravděpodobně vzniklo z osobního jména Zádveřa, tj. ves lídí Zádveřových. Podle dalšího možného výkladu jsou Zádveřice ves lidí sídlících za dveřmi, čímž se mínila obec při ústí přechodu přes Vizovické vrchy do otevřené doliny kolem řeky Dřevnice. Podporou pro tuto teorii je i ta skutečnost, že při gruntě č. 70 bývala v obci brána a hospodář tohoto gruntu míval přezdívku „Bránský“. Toto přízvisko se v obci udržuje do dnešních dnů. V písemných pramenech se jméno obce objevuje v nejrůznějších podobách: např. ve falzu ze 14. století je to Zadwasicz, v r. 1512 v Zadwriczych, 1578 ves Zadwerzycze apod., r. 1885 Zadveřice, 1893 Zádveřice. O obyvatelích Zádveřic je první písemná zmínka až z první poloviny 16. století. Prvním jmenným seznamem usedlých v naší obci je až Panský urbář z roku 1585. V období třicetileté války žilo v Zádveřicích 44 rodin. Události této války postihly především poddané rolníky, jejichž počet se v důsledku válečných útrap značně snížil. Je pravděpodobné, že v tomto období přišla do naší obce i většina dnešních zádveřických rodů. Předpokládáme, že tyto rody přicházely převážně z nejbližších rovinných oblastí Moravy, které byly nejvíce vystaveny válečným akcím. Kopcovitý a zalesněný terén v blízkosti naší obce poskytoval na rozdíl od bezlesných rovinných oblastí obyvatelstvu dobrý úkryt v průběhu vojenských tažení, která byla v té době tak častá. V písemnostech z období třicetileté války se poprvé setkáváme s pojmy „Valaši“ a „Valašsko“. Obec Zádveřice, podobně jako Lípa, Klečůvka, Kostelec či Štípa, náleží k okrajovému území jižní hranice Valašska. Od obyvatelstva v sousedních Vizovicích se naši předkové lišili v minulosti například lidovým krojem. Koncem 17. století byly u obyvatelstva naší obce již vedeny matriční zápisy o narození, oddání i úmrtí. Zádveřice náležely v té době k farnosti vizovické. Vizovické matriky (psané asi od roku 1667) však byly ztraceny, a proto první matriční údaje o obyvatelích naší obce pocházejí až ze začátku 18. století z matrik farního úřadu ve Zlíně (zhruba od roku 1723). V polovině 19. století odcházela celá řada rodin či jednotlivců hledat štěstí za oceán, nebo? ve zdejší oblasti nebylo dostatek pracovních příležitostí a políčka, nacházející se převážně v kopcovitém a kamenitém terénu, neposkytovala dostatek potravin pro stále rostoucí počet obyvatel. Nárůst vystěhovalectví byl zaznamenán v roce 1856, kdy obec hořela. Na emigraci měla vliv i prosincová ústava z roku 1867, která zaručovala volnost stěhování. Obec hořela, několikrát ji postihla povodeň, krupobití, nevyhnuly se jí nemoci. Údolí se zelenalo i usychalo. Žilo a umíralo. Z první světové války se domů nevrátilo 30 mužů. Ve druhé světové válce byla vesnice jedním z center partyzánského odboje. Čestní mužové pomáhali svobodě na bojištích, umírali ve vězeních a na popravištích. Hrdinům obou válek byl odhalen v roce 1986 pomník v parku uprostřed obce. Jeho ústřední motto „Braňte mír“ je mementem dnešním občanům. V roce 1899 zahájila provoz přes Zádveřice lokální železnice Otrokovice – Vizovice. Elektřina začala fungovat v roce 1930 a rok předtím byl zaveden do obce telefon. Po osvobození byla vystavěna budova nového národního výboru s požární zbrojnicí. V roce 1958 došlo k celkovému zemědělskému združstevnění, o dva roky později se sloučila zemědělská družstva Zádveřic a Rakové, v roce 1971 přibylo do celku družstevní zemědělské hospodářství obce Klečůvky. V roce 1976 dochází ke sloučení zádveřického a slušovického zemědělského seskupení. V sedmdesátých a osmdesátých letech byly v obci postaveny dvě školy, obchod, motorest, došlo k podstatnému rozšíření zemědělských družstevních provozů. Byl vybudován společný vodovod, pěstitelské zařízení, řada bytů a mnoho rodinných domků. == Raková == Obec Raková náležela v období před Bílou horou i v období pobělohorském, podobně jako obec Zádveřice, k majetku kláštera Smilheimu ve Vizovicích. V zakládací listině tohoto kláštera z roku 1261 však není o dědině Raková ještě žádná zmínka. První zprávy o Rakové jsou až z roku 1549. Předpokládáme, že Raková byla založena v průběhu období od konce 13. do začátku 16. století. Název obce byl pravděpodobně odvozen od jejího zakladatele, který se jmenoval Rak. Vesnice jim založená byla pojmenována Rakova ves. Postupem času se slovo ves vytrácelo a říkalo se pouze přivlastňovací jméno Rakova. Nejdříve mělo tvar Rakowau, později Rakowa a od roku 1881 se používá tvar Raková. Nejen, že neznáme dobu vzniku obce, nebo? zápis o tom se nezachoval, nevíme však ani přesně, kdy a jakým způsobem byla zničena, když v zemských knihách z r. 1549 je uvedena jak pustá ves. Po roce 1568 byla obec znovu obnovena a měla již 9 usedlostí (6 čtvrtlánků a 3 podsedky). Počátkem 18. století byla obec poškozena kuruckými nájezdy. V roce 1726 byla opravena zpustošená panská hospoda. Za 1. světové války bylo z rakové mobilizováno 46 mužů, z nichž 3 padli, 8 bylo zajato a 4 muži byli raněni. Po válce patřila Raková do zapomenutého a chudého kraje. Situace se poněkud zlepšila až ve 30. a 40. letech, když někteří občané našli zaměstnání v blízkém Zlíně, kde se začal budovat obuvnický průmysl. Také ve vizovické cihelně a pile bylo zaměstnáno několik našich občanů. Veškeré zprávy a oznámení pro občany se vyhlašovaly bubnem. Obecní sluha bubnoval na několika stanovených místech v obci a pak vyhlašoval zprávy, které měly být občanům oznámeny. Také každý den zvonil v poledne na zvonek, který byl umístěn ve zvonici ve středu obce. Byl to zároveň signál pro občany, aby se vrátili z pole k obědu a poklízení dobytka. Zvonilo se při pohřbu nebo při vyhlašování požárního poplachu. Za 2. světové války se musel zvonek odevzdat na válečné účely a až roku 1948 byl pořízen obecní rozhlas. Raková byla se Zádveřicemi spojena jen polní cestou. Příjezd do Rakové byl velmi obtížný, v zimě a za deštivého počasí téměř nemožný. V roce 1922 se rozhodlo o stavbě silnice. V roce 1929 se začala stavět nová hospoda (stará vyhořela). Slavnostní otevření se konalo 21.8.1932. V létě roku 1927 se nad obcí strhla velká bouře, která natropila na polní úrodě mnoho škod. Zásah bleskem tehdy nepřežila jedna žena a dvě krávy, které vedla z pastvy. V následujícím roce uhodila velká zima, která neměla do té doby pamětníka. O rok později postihla obec epidemie záškrtu, na kterou zemřelo 6 dětí. Uprostřed žní v r. 1931 začaly velké deště. Do obce se valila spousta vody ze všech stran a mělké koryto potoka nestačilo příval vody pojmout a voda zaplavila celé údolí. Až do roku 1938 byla obec bez telefonního spojení. V roce 1938 byla v místním hostinci zřízena veřejná telefonní hovorna. Současně v témže roce byla do vsi zavedena elektřina. Do života obce zasáhla v r. 1938 ještě jedna neblahá událost. Na podzim, když byla vyhlášena mobilizace, rozšířila se z Polska epidemie slintavky a kulhavky a v krátkém čase všechen hovězí dobytek této epidemii podlehl. V roce 1939 založili členové Sboru dobrovolných hasičů divadelní kroužek. Hrálo se na jevišti tehdejší katolické omladiny, jejíž činnost byla po dobu okupace zastavena, byly předváděny hry vlastenecké i zábavné. Výtěžkem z představení se splácela koupě motorové stříkačky a ostatní výzbroje. Raková byla osvobozena 4. května 1945 a nad vesnicí zavlála opět československá vlajka. V roce 1948 se začala stavět nová zbrojnice. {{Okres Zlín}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vesnice okresu Zlín]] [[Kategorie:Obce v Česku se složeným názvem]]

Návrat na stránku „Zádveřice-Raková“.