Bulharsko
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
| Řádka 53: | Řádka 53: | ||
| předvolba = +359 | | předvolba = +359 | ||
| doména = bg | | doména = bg | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Bulgaria1915physical.jpg|280px|thumb|Bulharsko, království 1915]] |
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Bulgarien EN.png|thumb|280px|Topografická mapa Bulharska]] |
'''Bulharsko''' ({{vjazyce2|bg|''България''}} / {{cizojazyčně|bg|''Bălgarija''}}) je stát v jihovýchodní [[Evropa|Evropě]], na [[Balkán]]ském poloostrově. Země sousedí na severu s [[Rumunsko|Rumunskem]] (hranici tvoří převážně [[Dunaj]]), na západě se [[Srbsko|Srbskem]] a s [[Makedonie|Makedonií]], na jihu s [[Řecko|Řeckem]] a na jihovýchodě s [[Turecko|Tureckem]]. Východní hranici tvoří [[Černé moře]]. V roce [[2004]] země vstoupila do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a 1. 1. 2007 do [[Evropská unie|EU]]. | '''Bulharsko''' ({{vjazyce2|bg|''България''}} / {{cizojazyčně|bg|''Bălgarija''}}) je stát v jihovýchodní [[Evropa|Evropě]], na [[Balkán]]ském poloostrově. Země sousedí na severu s [[Rumunsko|Rumunskem]] (hranici tvoří převážně [[Dunaj]]), na západě se [[Srbsko|Srbskem]] a s [[Makedonie|Makedonií]], na jihu s [[Řecko|Řeckem]] a na jihovýchodě s [[Turecko|Tureckem]]. Východní hranici tvoří [[Černé moře]]. V roce [[2004]] země vstoupila do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a 1. 1. 2007 do [[Evropská unie|EU]]. | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
== Historie == | == Historie == | ||
{{Hlavní článek|Dějiny Bulharska}} | {{Hlavní článek|Dějiny Bulharska}} | ||
| - | Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou | + | Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou Thrákové. Od 8. století před n. l. vznikaly na černomořském pobřeží početné řecké osady. Ve 4. století před n. l. spadala velká část území současného Bulharska do říše Alexandra Velikého. O tři století později je součástí Římské říše. V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první [[Slované]]. V 7. století přicházejí z [[Asie]] kočovní Protobulhaři. První bulharský stát zakládá v roce 681 chán Asparuch. Mezitím dochází k přijetí [[křesťanství]] a vytlačování [[pohanství|pohanských kultů]]. Ty se ale velmi dlouho drží a jejich mýcení je postupný a náročný proces. Hlavním městem je [[Pliska]], která se nachází na severovýchodě dnešního Bulharska. V období 10. století, přesněji k jeho konci, ztrácí Bulharsko vliv v oblasti dnešního Valašska a je pleněno nájezdnými kmeny z oblastí dnešní Moldávie a Ukrajiny. Říše zaniká v roce 1018, kdy je Bulharsko začleněno do Byzantské říše. |
Samostatnost získává Bulharsko opět v roce 1185 se vznikem takzvaného druhého bulharského státu s centrem ve [[Veliko Tarnovo|Velikém Tarnovu]]. Vrcholu dosahuje za vlády Ivana Asena II. (1218–1241). Během druhé poloviny 14. století se Bulharsko dostává stále více pod vliv [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. S pádem Vidinu v roce 1396 je Bulharsko začleněno do Osmanské říše na téměř pět dalších století. | Samostatnost získává Bulharsko opět v roce 1185 se vznikem takzvaného druhého bulharského státu s centrem ve [[Veliko Tarnovo|Velikém Tarnovu]]. Vrcholu dosahuje za vlády Ivana Asena II. (1218–1241). Během druhé poloviny 14. století se Bulharsko dostává stále více pod vliv [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. S pádem Vidinu v roce 1396 je Bulharsko začleněno do Osmanské říše na téměř pět dalších století. | ||
| Řádka 78: | Řádka 68: | ||
Po počáteční neutralitě vstupuje v roce [[1915]] Bulharsko do [[První světová válka|první světové války]] na straně [[Centrální mocnosti|ústředních mocností]] a vyhlašuje válku Srbsku. Cílem je zvrátit výsledky druhé balkánské války. První světová válka končí pro Bulharsko druhou národní katastrofou. Přestože je mu smluvně garantován přístup k [[Egejské moře|Egejskému moři]], po řecko-turecké válce o něj v důsledku přesídlování maloasijských Řeků přichází. | Po počáteční neutralitě vstupuje v roce [[1915]] Bulharsko do [[První světová válka|první světové války]] na straně [[Centrální mocnosti|ústředních mocností]] a vyhlašuje válku Srbsku. Cílem je zvrátit výsledky druhé balkánské války. První světová válka končí pro Bulharsko druhou národní katastrofou. Přestože je mu smluvně garantován přístup k [[Egejské moře|Egejskému moři]], po řecko-turecké válce o něj v důsledku přesídlování maloasijských Řeků přichází. | ||
| - | |||
Na začátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce [[1941]] vstupuje do válečného konfliktu na straně nacistického Německa. Válku [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] nicméně Bulharsko nevyhlásilo. V roce [[1944]] vstupuje na území Bulharska [[Rudá armáda]]. Konce světové války už se Bulharsko účastní na straně spojenců. | Na začátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce [[1941]] vstupuje do válečného konfliktu na straně nacistického Německa. Válku [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] nicméně Bulharsko nevyhlásilo. V roce [[1944]] vstupuje na území Bulharska [[Rudá armáda]]. Konce světové války už se Bulharsko účastní na straně spojenců. | ||
| Řádka 85: | Řádka 74: | ||
Po roce [[1989]] procházela země procesem demokratizace, v roce [[2004]] vstoupila do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a v roce [[2007]] se stalo členským státem [[Evropská unie|Evropské unie]]. | Po roce [[1989]] procházela země procesem demokratizace, v roce [[2004]] vstoupila do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a v roce [[2007]] se stalo členským státem [[Evropská unie|Evropské unie]]. | ||
| + | |||
| + | == Geografie == | ||
| + | {{Hlavní článek|Geografie Bulharska}} | ||
| + | Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ [[pohoří]] [[Stara Planina]]. Jižně od hlavního města vystupuje masiv [[Vitoša]] měřící 2290 [[nadmořská výška|m.n.m]]. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský [[masiv]] s [[pohoří]]mi [[Rila]], kde je také nejvyšší hora Bulharska a také [[balkánský poloostrov|Balkánského poloostrova]] [[Musala]] měřící 2925 m.n.m., dále [[Pirin]] a plošně rozsáhlejší [[Rodopi]]. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému. Zhruba prostředkem Bulharska se táhne od [[Srbsko|srbských]] hranic na západě po [[Černé moře]] na východě pohoří [[Stara planina]] (česky Staré hory), které patří do systému [[Balkanidy|Balkanid]]. | ||
| + | |||
| + | Na sever od něj leží [[Dolnodunajská nížina]], na jih [[Hornotrácká nížina]]. Stara planina je pokračováním [[Karpaty|Karpat]] a na rozdíl od Rodop patří do [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]]. | ||
| + | |||
| + | Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země [[Dunaj]], k úmoří [[Egejské moře|Egejského moře]] patří [[Marica]]. | ||
| + | |||
| + | [[Podnebí]] má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 [[Stupeň Celsia|°C]], červencové od 21 do 25 °C. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 450 - 850 [[mm]], na horách přes 1 000 mm. | ||
== Úřední název státu == | == Úřední název státu == | ||
| - | * od [[listopad]]u [[1990]] | + | * od [[listopad]]u [[1990]] – ''Bulharská republika'' / Republika Bulharsko (bulh. Република България [Republika Bălgarija]) |
=== Dřívější úřední názvy === | === Dřívější úřední názvy === | ||
| Řádka 160: | Řádka 159: | ||
== Ekonomika == | == Ekonomika == | ||
{{Hlavní článek|Ekonomika Bulharska}} | {{Hlavní článek|Ekonomika Bulharska}} | ||
| - | |||
=== Hospodářství === | === Hospodářství === | ||
Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, [[chemie]], textilní průmysl a potravinářství. Těží se [[hnědé uhlí]] a barevné [[kov]]y. Nejdůležitější průmyslová centra jsou [[Sofie]], [[Plovdiv]], [[Burgas]], [[Pernik]] a [[Stara Zagora]]. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: [[orná půda]] 37 [[Procento|%]], [[Louka (zemědělství)|louky]] a [[pastvina|pastviny]] 18 % a [[les]]y 35 %. Pěstuje se [[pšenice]], [[ječmen]], [[kukuřice]], [[slunečnice]], [[brambory]], [[cukrová řepa]], [[zelenina]], [[broskve]], [[Réva vinná|vinná réva]], [[rajče|rajčata]], [[meloun]]y a [[tabák]]. Chovají se [[ovce]], [[prase|prasata]], [[skot]], [[buvol]]i, [[kůň|koně]], [[osel|osli]], [[koza|kozy]] a [[drůbež]]. Produkce [[vlna|vlny]], [[med]]u a rybích výrobků. | Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, [[chemie]], textilní průmysl a potravinářství. Těží se [[hnědé uhlí]] a barevné [[kov]]y. Nejdůležitější průmyslová centra jsou [[Sofie]], [[Plovdiv]], [[Burgas]], [[Pernik]] a [[Stara Zagora]]. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: [[orná půda]] 37 [[Procento|%]], [[Louka (zemědělství)|louky]] a [[pastvina|pastviny]] 18 % a [[les]]y 35 %. Pěstuje se [[pšenice]], [[ječmen]], [[kukuřice]], [[slunečnice]], [[brambory]], [[cukrová řepa]], [[zelenina]], [[broskve]], [[Réva vinná|vinná réva]], [[rajče|rajčata]], [[meloun]]y a [[tabák]]. Chovají se [[ovce]], [[prase|prasata]], [[skot]], [[buvol]]i, [[kůň|koně]], [[osel|osli]], [[koza|kozy]] a [[drůbež]]. Produkce [[vlna|vlny]], [[med]]u a rybích výrobků. | ||
| Řádka 169: | Řádka 167: | ||
== Administrativní dělení == | == Administrativní dělení == | ||
{{Hlavní článek|Administrativní dělení Bulharska}} | {{Hlavní článek|Administrativní dělení Bulharska}} | ||
| - | [[Soubor:Regions of Bulgaria Map.png|thumb| | + | [[Soubor:Regions of Bulgaria Map.png|thumb|360px|Bulharské oblasti]] |
Od roku [[1999]] se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města: | Od roku [[1999]] se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města: | ||
{| | {| | ||
Aktuální verze z 14. 11. 2016, 12:50
| Bulharsko | ||
| Bulharská republika | ||
| Република България | ||
 
| ||
| Bulharská vlajka Státní znak Bulharska | ||
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
| ||
| Bulharská hymna – Mila Rodino | ||
| Съединението прави силата Săedinenieto pravi silata | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
| ||
| Hlavní město: | Sofie | |
| Rozloha: | 110 993,6 (102. na světě) z toho 0,3 [1] % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Musala (2 925 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | +2 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 7 262 675[2] (88. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 65,43 (123. na světě) | |
| HDI: | 0,834 (vysoký) | |
| Jazyk: | bulharština | |
| Náboženství: | pravoslaví (85 %), islám (13 %), katolictví (1 %)[1] | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | republika | |
| Měna: | lev (BGN) | |
| HDP/obyvatel: | 11 302,483 USD (2007) | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | BG | |
| Telefonní předvolba: | +359 | |
| Národní TLD: | .bg | |
Bulharsko (bulharsky България / Bălgarija) je stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Země sousedí na severu s Rumunskem (hranici tvoří převážně Dunaj), na západě se Srbskem a s Makedonií, na jihu s Řeckem a na jihovýchodě s Tureckem. Východní hranici tvoří Černé moře. V roce 2004 země vstoupila do NATO a 1. 1. 2007 do EU.
Obsah |
Historie
- Hlavní článek: Dějiny Bulharska
Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou Thrákové. Od 8. století před n. l. vznikaly na černomořském pobřeží početné řecké osady. Ve 4. století před n. l. spadala velká část území současného Bulharska do říše Alexandra Velikého. O tři století později je součástí Římské říše. V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první Slované. V 7. století přicházejí z Asie kočovní Protobulhaři. První bulharský stát zakládá v roce 681 chán Asparuch. Mezitím dochází k přijetí křesťanství a vytlačování pohanských kultů. Ty se ale velmi dlouho drží a jejich mýcení je postupný a náročný proces. Hlavním městem je Pliska, která se nachází na severovýchodě dnešního Bulharska. V období 10. století, přesněji k jeho konci, ztrácí Bulharsko vliv v oblasti dnešního Valašska a je pleněno nájezdnými kmeny z oblastí dnešní Moldávie a Ukrajiny. Říše zaniká v roce 1018, kdy je Bulharsko začleněno do Byzantské říše.
Samostatnost získává Bulharsko opět v roce 1185 se vznikem takzvaného druhého bulharského státu s centrem ve Velikém Tarnovu. Vrcholu dosahuje za vlády Ivana Asena II. (1218–1241). Během druhé poloviny 14. století se Bulharsko dostává stále více pod vliv Osmanské říše. S pádem Vidinu v roce 1396 je Bulharsko začleněno do Osmanské říše na téměř pět dalších století.
Na konci 18. století začíná bulharské národní obrození. Zpočátku čistě kulturní hnutí se postupně mění v hnutí s politickými požadavky. V roce 1876 je krvavě potlačeno protiosmanské Dubnové povstání. O rok později propuká rusko-turecká válka. Jedním z důsledků ruského vítězství je i vznik Bulharského knížectví v roce 1878. V roce 1885 je ke knížectví připojena i do té doby autonomní součást Osmanské říše Východní Rumélie. Obyvatelstvo je i přesto velmi nespokojeno s faktem, že část Buhlarů zůstává stále na území Turecka; aktivní odpůrci zakládají hnutí VMRO, které proti Osmanům provádí bombové útoky a provádí vraždy. V roce 1908 bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje ve Velikém Tarnovu nezávislost Bulharska na Osmanské říši a přijímá titul cara.
Roku 1912 se Bulharsko zapojuje spolu se spojenci z Balkánského spolku do první balkánské války s Osmanskou říší. Bulharská armáda dobývá město Drinopol (dnes Edirne v Turecku) a jen o několik hodin prohrává s Řeckem "závod" o obsazení Soluně. Vzhledem ke sporům se Srbskem o Makedonii (Srbové odmítli vydat tzv. nesporné pásmo) a bezvýsledným mírovým jednáním vydal bulharský car Ferdinand I. Bulharský v červnu 1913 rozkaz zaútočit na srbské pozice. Druhá balkánská válka dopadla pro Bulhary katastrofálně, Osmanské říší museli odstoupit Drinopol, Rumunsko si vynutilo předání jižní Dobrudže.
Po počáteční neutralitě vstupuje v roce 1915 Bulharsko do první světové války na straně ústředních mocností a vyhlašuje válku Srbsku. Cílem je zvrátit výsledky druhé balkánské války. První světová válka končí pro Bulharsko druhou národní katastrofou. Přestože je mu smluvně garantován přístup k Egejskému moři, po řecko-turecké válce o něj v důsledku přesídlování maloasijských Řeků přichází.
Na začátku druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, pod tlakem ekonomických okolností ale v roce 1941 vstupuje do válečného konfliktu na straně nacistického Německa. Válku Sovětskému svazu nicméně Bulharsko nevyhlásilo. V roce 1944 vstupuje na území Bulharska Rudá armáda. Konce světové války už se Bulharsko účastní na straně spojenců.
V roce 1946 je referendem zrušeno carství a Bulharsko se stává lidovou republikou. Od roku 1944 až do roku 1989 vládne v Bulharsku komunistická strana. Bulharsko je stejně jako Československo součástí východního bloku, plně loajální Sovětskému svazu. Režim vládne tvrdou rukou.
Po roce 1989 procházela země procesem demokratizace, v roce 2004 vstoupila do NATO a v roce 2007 se stalo členským státem Evropské unie.
Geografie
- Hlavní článek: Geografie Bulharska
Velká část povrchu Bulharska je hornatá. Centrální částí země se táhne ve směru ze západu na východ pohoří Stara Planina. Jižně od hlavního města vystupuje masiv Vitoša měřící 2290 m.n.m. Jihozápad země vyplňuje mohutný horský masiv s pohořími Rila, kde je také nejvyšší hora Bulharska a také Balkánského poloostrova Musala měřící 2925 m.n.m., dále Pirin a plošně rozsáhlejší Rodopi. Pirin a Rodopy patří do starobylého rodopského horského systému. Zhruba prostředkem Bulharska se táhne od srbských hranic na západě po Černé moře na východě pohoří Stara planina (česky Staré hory), které patří do systému Balkanid.
Na sever od něj leží Dolnodunajská nížina, na jih Hornotrácká nížina. Stara planina je pokračováním Karpat a na rozdíl od Rodop patří do Alpsko-himálajského systému.
Do Černého moře odvádí své vody největší řeka země Dunaj, k úmoří Egejského moře patří Marica.
Podnebí má na severu ráz kontinentální, na jihu a východě středomořský. Průměrné lednové teploty se pohybují od -2 do 2 °C, červencové od 21 do 25 °C. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 450 - 850 mm, na horách přes 1 000 mm.
Úřední název státu
- od listopadu 1990 – Bulharská republika / Republika Bulharsko (bulh. Република България [Republika Bălgarija])
Dřívější úřední názvy
- 1946–1990 Bulharská lidová republika (Narodna republika Bălgarija)
- 1908–1946 Bulharské carství (Carstvo Bălgarija)
- 1878–1908 Bulharské knížectví (Knjažestvo Bălgarija)
Demografie
| Počet obyvatel Bulharska | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Rok | Počet obyvatel | Rok | Počet obyvatel | ||
| 1887 | 3 154 375 | 1946 | 7 029 349 | ||
| 1892 | 3 310 713 | 1956 | 7 613 709 | ||
| 1900 | 3 744 283 | 1965 | 8 227 866 | ||
| 1905 | 4 035 575 | 1975 | 8 727 771 | ||
| 1910 | 4 337 513 | 1985 | 8 948 649 | ||
| 1920 | 4 846 971 | 1992 | 8 487 317 | ||
| 1926 | 5 528 741 | 2001 | 7 928 901 | ||
| 1934 | 6 077 939 | 2006 | 7 385 367 | ||
 | |||||
| Vývoj počtu obyvatel Bulharska v letech 1961–2003 (v tisících) | |||||
Etnické složení
- Bulhaři 84 % (6 655 210)
- Turci 9,3 % (746 664)
- Romové 4,7 % (370 908)
- dále Arméni, Rusové, Řekové, Židé
Náboženství
- pravoslavní (Bulharská pravoslavná církev) - 85 %
- muslimové-sunnité - 13 %
- judaismus - 0,8 %
- katolíci - 0,5 %
Ekonomika
- Hlavní článek: Ekonomika Bulharska
Hospodářství
Bulharsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství, chemie, textilní průmysl a potravinářství. Těží se hnědé uhlí a barevné kovy. Nejdůležitější průmyslová centra jsou Sofie, Plovdiv, Burgas, Pernik a Stara Zagora. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Využití půdy: orná půda 37 %, louky a pastviny 18 % a lesy 35 %. Pěstuje se pšenice, ječmen, kukuřice, slunečnice, brambory, cukrová řepa, zelenina, broskve, vinná réva, rajčata, melouny a tabák. Chovají se ovce, prasata, skot, buvoli, koně, osli, kozy a drůbež. Produkce vlny, medu a rybích výrobků.
Turistický ruch
V posledních letech příjmy z turistického ruchu v Bulharsku rapidně vzrostly. Přímořská letoviska (Sozopol, Nesebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží,Primorsko, Albena, Varna, Burgas,Kranovo a Balčik) se stávají oblíbenými pro turisty ze západních evropských zemí i pro turisty z Česka, v zimní sezoně jsou populární lyžařská střediska Bansko, Pamporovo a Borovec. Město Primorsko se stává turisticky nejoblíbenějším městem v Bulharsku a je nejoblíbenější mezi českými turisty.
Administrativní dělení
- Hlavní článek: Administrativní dělení Bulharska
Od roku 1999 se Bulharsko dělí na 28 oblastí, nazvaných podle jejich hlavního města:
Literatura
- RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Praha : Nakladatelství Lidových novin, 2000. (česky)
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 http://www.government.bg/cgi-bin/e-cms/vis/vis.pl?s=001&p=0159&n=000003&g=
- ↑ https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/BU.html
Externí odkazy
- Oficiální stránky bulharské vlády (bulharsky, anglicky)
- Stránky MZV cestování
- Velvyslanectví České republiky v Sofii
- Zastoupení Bulharska v České republice
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |