Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Katalánsko
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 28: | Řádka 28: | ||
| Předseda vlády+pol.strana = [[José Montilla]] ([[PSC]]) | | Předseda vlády+pol.strana = [[José Montilla]] ([[PSC]]) | ||
| Internetové stránky = http://www.gencat.cat Generalitat de Catalunya | | Internetové stránky = http://www.gencat.cat Generalitat de Catalunya | ||
| - | }} | + | }}'''Katalánsko''' ([[katalánština|katalánsky]] ''Catalunya'', [[španělština|španělsky]] ''Cataluña'', [[okcitánština|okcitánsky]] ''Catalonha'') je jedno ze 17 [[autonomní společenství Španělska|autonomních společenství]] a historické území na severovýchodě [[Španělsko|Španělska]] při pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Metropolí Katalánska, které ve středověku tvořilo součást [[Aragonské království|Aragonského království]], je velkoměsto [[Barcelona]], v jejíž aglomeraci žije více než 3 miliony obyvatel. Celé Katalánsko je pak se 7 475 420 obyvateli druhým nejlidnatějším společenstvím Španělska. |
| - | '''Katalánsko''' ([[katalánština|katalánsky]] ''Catalunya'', [[španělština|španělsky]] ''Cataluña'', [[okcitánština|okcitánsky]] ''Catalonha'') je jedno ze 17 [[autonomní společenství Španělska|autonomních společenství]] a historické území na severovýchodě [[Španělsko|Španělska]] při pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Metropolí Katalánska, které ve středověku tvořilo součást [[Aragonské království|Aragonského království]], je velkoměsto [[Barcelona]], v jejíž aglomeraci žije více než 3 miliony obyvatel. Celé Katalánsko je pak se 7 475 420 obyvateli druhým nejlidnatějším společenstvím Španělska. | + | |
Od roku 1833 se Katalánsko člení na 4 provincie: [[Provincie Barcelona|Barcelona]], [[Provincie Girona|Girona]] ([[španělština|kastilsky]] ''Gerona''), [[Provincie Lleida|Lleida]] (''Lérida'') a [[Provincie Tarragona|Tarragona]]. Menšími správními celky je 41 [[comarca|comarek]]. | Od roku 1833 se Katalánsko člení na 4 provincie: [[Provincie Barcelona|Barcelona]], [[Provincie Girona|Girona]] ([[španělština|kastilsky]] ''Gerona''), [[Provincie Lleida|Lleida]] (''Lérida'') a [[Provincie Tarragona|Tarragona]]. Menšími správními celky je 41 [[comarca|comarek]]. | ||
| Řádka 36: | Řádka 35: | ||
== Geografie == | == Geografie == | ||
| - | Katalánsko na severu hraničí s [[Francie|Francií]] a [[Andorra|Andorrou]], na západě s autonomním společenstvím [[Aragonie|Aragonií]], na jihu s autonomním společenstvím [[ | + | Katalánsko na severu hraničí s [[Francie|Francií]] a [[Andorra|Andorrou]], na západě s autonomním společenstvím [[Aragonie|Aragonií]], na jihu s autonomním společenstvím [[Valencijské společenství|Valencií]], na východě pak sousedí se Středozemním mořem. |
Na hranicích s Francií se zde rozkládá pohoří [[Pyreneje]], od kterého na jih odbočuje pohoří [[Serralada Costero - Catalana]], kopírující v nevelké vzdálenosti od Středozemního moře tvar zdejších pobřežních oblastí [[Costa Daurada]] a [[Costa Brava]]. Na západě Katalánska na jihu provincie [[Lérida (provincie)|Lérida]] se zde pak nachází nížina, po jejímž jižním okraji protéká nejdůležitější řeka regionu a jedna z významných řek Španělska [[Ebro]]. | Na hranicích s Francií se zde rozkládá pohoří [[Pyreneje]], od kterého na jih odbočuje pohoří [[Serralada Costero - Catalana]], kopírující v nevelké vzdálenosti od Středozemního moře tvar zdejších pobřežních oblastí [[Costa Daurada]] a [[Costa Brava]]. Na západě Katalánska na jihu provincie [[Lérida (provincie)|Lérida]] se zde pak nachází nížina, po jejímž jižním okraji protéká nejdůležitější řeka regionu a jedna z významných řek Španělska [[Ebro]]. | ||
=== Města === | === Města === | ||
| + | [[Soubor:Barcelona collage.JPG|thumb|240px|Dominanty města [[Barcelona]]]] | ||
| + | [[Soubor:Rambla Nova. Tarragona.jpg|thumb|240px|[[Tarragona]] (Rambla Nova)]] | ||
| + | [[Soubor:Lleida - La Seu Vella (des de Cappont).jpg|thumb|240px|Pohled na [[Lleida|Lleidu]]]] | ||
K roku 2007 mělo 10 katalánských obcí více než 100 000 obyvatel: | K roku 2007 mělo 10 katalánských obcí více než 100 000 obyvatel: | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
| Řádka 102: | Řádka 104: | ||
== Obyvatelstvo == | == Obyvatelstvo == | ||
=== Jazyky === | === Jazyky === | ||
| - | Vlastním jazykem Katalánska je [[katalánština]] (s výjimkou [[Val d'Aran]], kde je jím [[okcitánština]], zde oficiálně nazývaná aranéština). Na celém území je také používána [[kastilština]], oficiální jazyk [[Španělsko|španělského státu]]. Podle Katalánského statistického institutu 36 % obyvatel Katalánska používá jako běžný dorozumívací jazyk katalánštinu, 46 % kastilštinu, 12 % oba jazyky a 0,03 % aranéštinu. 6 % obyvatel společenství se běžně dorozumívá jinými jazyky ([[arabština]], [[rumunština]], [[angličtina]] a další).<ref> | + | Vlastním jazykem Katalánska je [[katalánština]] (s výjimkou [[Val d'Aran]], kde je jím [[okcitánština]], zde oficiálně nazývaná aranéština). Na celém území je také používána [[kastilština]], oficiální jazyk [[Španělsko|španělského státu]]. Podle Katalánského statistického institutu 36 % obyvatel Katalánska používá jako běžný dorozumívací jazyk katalánštinu, 46 % kastilštinu, 12 % oba jazyky a 0,03 % aranéštinu. 6 % obyvatel společenství se běžně dorozumívá jinými jazyky ([[arabština]], [[rumunština]], [[angličtina]] a další).<ref>[http://www.idescat.cat/dequavi/Dequavi?TC=444&V0=15&V1=2 Idescat.cat – Anuari estadístic de Catalunya (katalánština)]</ref> |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
Podle výzkumů rozumí katalánsky 93,8 % obyvatel, avšak jen 56,3 % v ní dovede psát. Naproti tomu kastilsky rozumí 99 % obyvatel a písemně se dovede vyjadřovat 88,8 %.<ref>[http://www20.gencat.cat/portal/site/Llengcat/menuitem.b318de7236aed0e7a129d410b0c0e1a0/?vgnextoid=13d54e17d7993210VgnVCM1000008d0c1e0aRCRD&vgnextchannel=13d54e17d7993210VgnVCM1000008d0c1e0aRCRD&vgnextfmt=default Dades oficials de la Secretaria de Política Lingüística]</ref> Je to mimo jiné výsledkem [[Francisco Franco|frankistických]] represí proti menším jazykům a kulturám Španělska; po obnovení demokracie však nastoupila prokatalánská politika, které se daří znalost katalánštiny zvyšovat. | Podle výzkumů rozumí katalánsky 93,8 % obyvatel, avšak jen 56,3 % v ní dovede psát. Naproti tomu kastilsky rozumí 99 % obyvatel a písemně se dovede vyjadřovat 88,8 %.<ref>[http://www20.gencat.cat/portal/site/Llengcat/menuitem.b318de7236aed0e7a129d410b0c0e1a0/?vgnextoid=13d54e17d7993210VgnVCM1000008d0c1e0aRCRD&vgnextchannel=13d54e17d7993210VgnVCM1000008d0c1e0aRCRD&vgnextfmt=default Dades oficials de la Secretaria de Política Lingüística]</ref> Je to mimo jiné výsledkem [[Francisco Franco|frankistických]] represí proti menším jazykům a kulturám Španělska; po obnovení demokracie však nastoupila prokatalánská politika, které se daří znalost katalánštiny zvyšovat. | ||
== Kultura == | == Kultura == | ||
| - | |||
Katalánci mají bohatou kulturní tradici a rádi demonstrují její nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]]. Počátky [[Literatura Španělska#Katalánská literatura|katalánské literatury]] sahají do 12. století. Z Katalánska pocházejí světoznámí malíři ([[Salvador Dalí]] a [[Joan Miró]]), architekti ([[Lluís Domènech i Montanera]], [[Antoni Gaudí]]) a hudebníci (violoncellista [[Pau Casals]] či současný písničkář [[Lluís Llach]]). | Katalánci mají bohatou kulturní tradici a rádi demonstrují její nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]]. Počátky [[Literatura Španělska#Katalánská literatura|katalánské literatury]] sahají do 12. století. Z Katalánska pocházejí světoznámí malíři ([[Salvador Dalí]] a [[Joan Miró]]), architekti ([[Lluís Domènech i Montanera]], [[Antoni Gaudí]]) a hudebníci (violoncellista [[Pau Casals]] či současný písničkář [[Lluís Llach]]). | ||
| + | == Politika == | ||
| + | [[Soubor:20Set Barcelona 28.jpg|thumb|240px|Katalánci usilující o nezávislost na Španělsku (září 2017)]] | ||
| + | Nejvyšším právním dokumentem v regionu, hned za ústavou Španělska, je [[Katalánský autonomní statut]] ([[Katalánština|katalánsky]] Estatut d'Autonomia de Catalunya), představující [[ústava|ústavu]] autonomního společenství. Poprvé byl přijat v roce [[1979]] a následně jednou pozměněn do svojí současné podoby, kterou schválili občané Katalánska v [[Katalánské ústavní referendum (2006)|referendu]] roku [[2006]], kdy při účasti 49,41 % oprávněných voličů pro nový autonomní statut hlasovalo 73,90 %, proti 20,76 %, prázdné hlasovací lístky odevzdalo 5,34 % a neplatné hlasovací lístky odevzdalo 0,90 % ze zúčastněných. | ||
| + | |||
| + | Vrcholným orgánem [[Výkonná moc|exekutivy]] je [[Vláda Katalánska|katalánská vláda]] ([[Katalánština|katalánsky]] Generalitat de Catalunya), v jejímž čele stojí [[prezident Katalánska]] ([[Katalánština|katalánsky]] President de la Generalitat de Catalunya). V čele [[Zákonodárná moc|legislativy]] stojí [[Parlament Katalánska]] ([[Katalánština|katalánsky]] Parlament de Catalunya), který vykonává dozorčí moc nad katalánskou vládou tím, že jí vyhlašuje důvěru, případně nedůvěru. | ||
| + | |||
| + | [[9. listopad]]u [[2014]] uspořádala katalánská vláda nezávazné [[Referendum o nezávislosti Katalánska 2014|referendum o nezávislosti]], ve kterém se kolem 80 % hlasujících vyslovilo pro nezávislost za účasti 41,6 % oprávněných voličů.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Jackson | jméno = Patrick | titul = Catalonia vote: No smiles for Spain | periodikum = Inside Europe Blog | vydavatel = BBC | datum vydání = 2014-11-10 | datum přístupu = 2017-10-01 | url = http://www.bbc.com/news/blogs-eu-29994633 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Catalonia independence: 80% vote to split from Spain | periodikum = Independent | datum vydání = 2014-11-10 | datum přístupu = 2017-10-02 | url = https://www.independent.co.uk/news/world/europe/catalonia-independence-80-vote-to-split-from-spain-9850332.html | jazyk = anglicky}}</ref> | ||
| + | |||
| + | [[6. září]] [[2017]] katalánský parlament schválil nový zákon, kterým vyhlásil nové [[Referendum o nezávislosti Katalánska 2017|referendum o nezávislosti]].<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = ČTK | autor2 = prp | titul = Katalánsko schválilo zákon o referendu. O nezávislosti půjdou místní hlasovat 1. října | periodikum = iHNed.cz | odkaz na periodikum = iHNed.cz | vydavatel = Economia | datum vydání = 2017-09-06 | datum přístupu = 2017-10-01 | url = https://zahranicni.ihned.cz/c1-65872120-katalansko-schvalilo-zakon-o-referendu-o-nezavislosti-pujdou-mistni-hlasovat-1-rijna}}</ref> Zákon o referendu byl ovšem ústavním soudem Španělska prohlášen za neplatný. Přes aktivní odpor španělské ústřední vlády se hlasování uskutečnilo [[1. říjen|1. října]] 2017. V důsledku zásahu policie bylo zraněno téměř 900 osob. Podle údajů katalánské regionální vlády se 90,09% z 2,26 miliónu hlasujících vyslovilo pro nezávislost, volební účast byla okolo 42 % oprávněných voličů. | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
| Řádka 124: | Řádka 126: | ||
| - | {{Commonscat|Catalonia}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Catalonia}}{{Commonscat|Catalonia}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Katalánsko]] | [[Kategorie:Katalánsko]] | ||
[[Kategorie:Autonomní společenství Španělska]] | [[Kategorie:Autonomní společenství Španělska]] | ||
[[Kategorie:Historická území Španělska]] | [[Kategorie:Historická území Španělska]] | ||
Verze z 2. 10. 2017, 13:33
Katalánsko (katalánsky Catalunya, španělsky Cataluña, okcitánsky Catalonha) je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře. Metropolí Katalánska, které ve středověku tvořilo součást Aragonského království, je velkoměsto Barcelona, v jejíž aglomeraci žije více než 3 miliony obyvatel. Celé Katalánsko je pak se 7 475 420 obyvateli druhým nejlidnatějším společenstvím Španělska.
Od roku 1833 se Katalánsko člení na 4 provincie: Barcelona, Girona (kastilsky Gerona), Lleida (Lérida) a Tarragona. Menšími správními celky je 41 comarek.
Od roku 2010 se Katalánsko také člení na 7 vegueries: Alt Pireneu i Aran, Àmbit Metropolità, Àmbit de Ponent, Camp de Tarragona, Comarques Centrals, Comarques gironines, Terres de l'Ebre.
Obsah |
Geografie
Katalánsko na severu hraničí s Francií a Andorrou, na západě s autonomním společenstvím Aragonií, na jihu s autonomním společenstvím Valencií, na východě pak sousedí se Středozemním mořem.
Na hranicích s Francií se zde rozkládá pohoří Pyreneje, od kterého na jih odbočuje pohoří Serralada Costero - Catalana, kopírující v nevelké vzdálenosti od Středozemního moře tvar zdejších pobřežních oblastí Costa Daurada a Costa Brava. Na západě Katalánska na jihu provincie Lérida se zde pak nachází nížina, po jejímž jižním okraji protéká nejdůležitější řeka regionu a jedna z významných řek Španělska Ebro.
Města
.jpg)
K roku 2007 mělo 10 katalánských obcí více než 100 000 obyvatel:
| # | Obec | Comarca | Obyvatelstvo[1] |
|---|---|---|---|
| 1 |  Barcelona
| Barcelonès | 1 595 110 |
| 2 |  L'Hospitalet de Llobregat
| Barcelonès | 251 848 |
| 3 |  Badalona
| Barcelonès | 216 201 |
| 4 |  Terrassa
| Vallès Occidental | 202 136 |
| 5 |  Sabadell
| Vallès Occidental | 201 712 |
| 6 |  Tarragona
| Tarragonès | 134 163 |
| 7 |  Lleida
| Segrià | 127 314 |
| 8 |  Mataró
| El Maresme | 119 035 |
| 9 |  Santa Coloma de Gramenet
| Barcelonès | 116 765 |
| 10 | 24px Reus | Baix Camp | 104 835 |
Dalšími významnějšími městy a regionálními censtry jsou Girona, Figueres, Granollers, Vic, Manresa, Salou či Tortosa.
Obyvatelstvo
Jazyky
Vlastním jazykem Katalánska je katalánština (s výjimkou Val d'Aran, kde je jím okcitánština, zde oficiálně nazývaná aranéština). Na celém území je také používána kastilština, oficiální jazyk španělského státu. Podle Katalánského statistického institutu 36 % obyvatel Katalánska používá jako běžný dorozumívací jazyk katalánštinu, 46 % kastilštinu, 12 % oba jazyky a 0,03 % aranéštinu. 6 % obyvatel společenství se běžně dorozumívá jinými jazyky (arabština, rumunština, angličtina a další).[2]
Podle výzkumů rozumí katalánsky 93,8 % obyvatel, avšak jen 56,3 % v ní dovede psát. Naproti tomu kastilsky rozumí 99 % obyvatel a písemně se dovede vyjadřovat 88,8 %.[3] Je to mimo jiné výsledkem frankistických represí proti menším jazykům a kulturám Španělska; po obnovení demokracie však nastoupila prokatalánská politika, které se daří znalost katalánštiny zvyšovat.
Kultura
Katalánci mají bohatou kulturní tradici a rádi demonstrují její nezávislost na Španělsku. Počátky katalánské literatury sahají do 12. století. Z Katalánska pocházejí světoznámí malíři (Salvador Dalí a Joan Miró), architekti (Lluís Domènech i Montanera, Antoni Gaudí) a hudebníci (violoncellista Pau Casals či současný písničkář Lluís Llach).
Politika
Nejvyšším právním dokumentem v regionu, hned za ústavou Španělska, je Katalánský autonomní statut (katalánsky Estatut d'Autonomia de Catalunya), představující ústavu autonomního společenství. Poprvé byl přijat v roce 1979 a následně jednou pozměněn do svojí současné podoby, kterou schválili občané Katalánska v referendu roku 2006, kdy při účasti 49,41 % oprávněných voličů pro nový autonomní statut hlasovalo 73,90 %, proti 20,76 %, prázdné hlasovací lístky odevzdalo 5,34 % a neplatné hlasovací lístky odevzdalo 0,90 % ze zúčastněných.
Vrcholným orgánem exekutivy je katalánská vláda (katalánsky Generalitat de Catalunya), v jejímž čele stojí prezident Katalánska (katalánsky President de la Generalitat de Catalunya). V čele legislativy stojí Parlament Katalánska (katalánsky Parlament de Catalunya), který vykonává dozorčí moc nad katalánskou vládou tím, že jí vyhlašuje důvěru, případně nedůvěru.
9. listopadu 2014 uspořádala katalánská vláda nezávazné referendum o nezávislosti, ve kterém se kolem 80 % hlasujících vyslovilo pro nezávislost za účasti 41,6 % oprávněných voličů.[4][5]
6. září 2017 katalánský parlament schválil nový zákon, kterým vyhlásil nové referendum o nezávislosti.[6] Zákon o referendu byl ovšem ústavním soudem Španělska prohlášen za neplatný. Přes aktivní odpor španělské ústřední vlády se hlasování uskutečnilo 1. října 2017. V důsledku zásahu policie bylo zraněno téměř 900 osob. Podle údajů katalánské regionální vlády se 90,09% z 2,26 miliónu hlasujících vyslovilo pro nezávislost, volební účast byla okolo 42 % oprávněných voličů.
Reference
- ↑ Idescat, 2007
- ↑ Idescat.cat – Anuari estadístic de Catalunya (katalánština)
- ↑ Dades oficials de la Secretaria de Política Lingüística
- ↑ JACKSON, Patrick. Catalonia vote: No smiles for Spain. Inside Europe Blog [online]. 2014-11-10 [cit. 2017-10-01]. Dostupné online. ( )
- ↑ Catalonia independence: 80% vote to split from Spain. Independent [online]. 2014-11-10 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. ( )
- ↑ ČTK; prp. Katalánsko schválilo zákon o referendu. O nezávislosti půjdou místní hlasovat 1. října. iHNed.cz [online]. 2017-09-06 [cit. 2017-10-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |