Šablona:Článek dne/2015/32

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 1. 2018, 21:41

Fieseler Fi 103, oficiálně označována německou propagandou jako Vergeltungswaffe (V-1) byla střela s plochou dráhou letu, řízená autopilotem, používaná během druhé světové války. Byla to první hromadně používaná střela svého druhu na světě. V květnu 1942 se začalo pracovat na projektu a 24. prosince 1942 již vzlétl první prototyp. Šlo o malý středoplošník s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn pulsačně reaktivní motor o délce 3,6 m. Křídla byla pravoúhlá o rozpětí 4,87 m, později byla větší a celodřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.

Střela startovala z 55 metrů dlouhého parního katapultu, který jí udělil letovou rychlost 320 km/h. Motor urychlil střelu na rychlost 540–565 km/h, při které se pohybovala ve výšce 300–2000 metrů bez manévrování k cíli. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá vrtule na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva, zablokování kormidel a vysunutí spoilerů přivedly střelu do pádové rychlosti a ta zamířila k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820–845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.

Sériová výroba začala v březnu roku 1944, k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na Londýn. Do konce března 1945 bylo vypuštěno přes 20 000 střel, ze kterých bylo okolo 10 000 namířeno na Anglii, cíl jich zasáhlo okolo 2 500, zbytek byl zničen nebo nezasáhl cíl. Okolo 8 000 střel V-1 bylo vypuštěno také na Antverpy, Brusel a Lutych.

V září 1944 vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní. Pro výcvik posádek pitolovaných verzi Fi 103 existovala i vlečená kluzáková verze bez motoru.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
 [[Soubor:V1 Bomb.jpg|right|160px|V-1 v Eden Camp muzeu (2004)]]
-'''[[Fieseler Fi 103]]''', oficiálně označována [[Německo|německou]] propagandou jako '''Vergeltungswaffe''' ('''V-1''') byla [[střela s plochou dráhou letu]], řízená autopilotem, používaná během [[Druhá světová válka|druhé&nbsp;světové&nbsp;války]]. Byla to první hromadně používaná střela svého druhu na světě. V květnu roku [[1942]] se začalo pracovat na projektu a [[24. prosinec|24. prosince]] [[1942]] již vzlétl první prototyp. Šlo o malý [[středoplošník]] s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn [[pulsačně reaktivní motor]] o délce 3,6 m. Křídla byla pravoúhlá o rozpětí 4,87 m, později byla větší a celodřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.
+'''[[Fieseler Fi 103]]''', oficiálně označována [[Německo|německou]] propagandou jako '''Vergeltungswaffe''' ('''V-1''') byla střela s plochou dráhou letu, řízená autopilotem, používaná během [[Druhá světová válka|druhé&nbsp;světové&nbsp;války]]. Byla to první hromadně používaná střela svého druhu na světě. V&nbsp;květnu [[1942]] se začalo pracovat na projektu a [[24. prosinec|24.&nbsp;prosince]] [[1942]] již vzlétl první prototyp. Šlo o malý [[středoplošník]] s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn [[pulsačně reaktivní motor]] o délce 3,6 m. Křídla byla pravoúhlá o rozpětí 4,87 m, později byla větší a celodřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.
-Střela startovala z 55&nbsp;metrů dlouhého parního katapultu, který jí udělil letovou [[rychlost]] 320 km/h. Motor urychlil střelu na rychlost 540–565 km/h, při které se pohybovala ve výšce 300–2000 metrů bez manévrování k cíli. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá [[vrtule]] na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva, zablokování kormidel a vysunutí spoilerů přivedly střelu do pádové rychlosti a ta zamířila k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820–845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.
+Střela startovala z 55&nbsp;metrů dlouhého parního katapultu, který jí udělil letovou [[rychlost]] 320&nbsp;km/h. Motor urychlil střelu na rychlost 540–565 km/h, při které se pohybovala ve výšce 300–2000 metrů bez manévrování k cíli. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá [[vrtule]] na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva, zablokování kormidel a vysunutí spoilerů přivedly střelu do pádové rychlosti a ta zamířila k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820–845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.
 Sériová výroba začala v březnu roku [[1944]], k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na [[Londýn]]. Do konce března [[1945]] bylo vypuštěno přes 20&nbsp;000 střel, ze kterých bylo okolo 10&nbsp;000 namířeno na [[Anglie|Anglii]], cíl jich zasáhlo okolo 2&nbsp;500, zbytek byl zničen nebo nezasáhl cíl. Okolo 8&nbsp;000 střel V-1 bylo vypuštěno také na [[Antverpy]], [[Brusel]] a [[Lutych]].
-V září roku [[1944]] vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní.
+V [[září]] [[1944]] vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížení kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídích ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost mise byla absolutní. Pro výcvik posádek pitolovaných verzi Fi 103 existovala i vlečená kluzáková verze bez motoru.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>