Jetel plazivý

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení)
m (+ Typo)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 13: Řádka 13:
  | rod = [[jetel]] (''Trifolium'')
  | rod = [[jetel]] (''Trifolium'')
  | binomické jméno = Trifolium repens
  | binomické jméno = Trifolium repens
-
}}
+
}}'''Jetel plazivý''' (''Trifolium repens'') je plazivá nebo poléhavá, bíle kvetoucí [[bylina]] pěstována pro svou vysokou krmnou hodnotu. Je jednou z&nbsp;nejdůležitějších [[jetelovina|jetelovin]] a je téměř kosmopolitním druhem. [[Původní druh|Původní]] [[Areál (biologie)|areál]] výskytu zahrnuje [[Evropa|Evropu]], oblasti [[Sibiř]]e, [[Kavkaz]]u, [[Jihozápadní Asie|Jihozápadní]] a [[Střední Asie]] včetně [[Severní Afrika|Severní Afriky]]. V&nbsp;současnosti je rozšířen, samovolně nebo úmyslně, téměř po celém světě. V&nbsp;[[Česká republika|České republice]] se hojně vyskytuje po celém území.<ref name = botany>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Houska | jméno = Jindřich | titul = BOTANY.cz: Jetel plazivý | url = http://botany.cz/cs/trifolium-repens/ | datum aktualizace = 11.07.2007 | datum přístupu = 10.01.2017 | vydavatel = O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz | jazyk = cs}}</ref><ref name = naturab>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hroneš | jméno = Michal | titul = Natura Bohemica: Jetel plazivý | url = http://www.naturabohemica.cz/trifolium-repens/ | datum aktualizace = 16.02.20101 | datum přístupu = 17.07.2008 | vydavatel = Natura Bohemica, Olomouc | jazyk = cs}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = US National Plant Germplasm System: Trifolium repens | url = https://npgsweb.ars-grin.gov/gringlobal/taxon/taxonomysimple.aspx | datum přístupu = 10.01.2017 | vydavatel = United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA | jazyk = en}}</ref>
-
'''Jetel plazivý''' (''Trifolium repens'') je velký 10 - 30 cm. Lodyhy jsou plazivé, kořenující a [[květ]]y bílé nebo nazelenané. [[List]]y mají 3 lupeny a zřídka se vyskytují 4 listy, odtud pochází název [[čtyřlístek]] . Nejčastěji roste na [[Louka (zemědělství)|loukách]], [[úhor]]ech a v [[příkop]]ech od nížin až do hor.
+
-
==Chuť a vůně==
+
== Ekologie ==
-
Listy, květy a lodyhy jsou velice chutné. Chuť je sladká, mírně nahořklá. Květy nemají žádnou zvláštní vůni.
+
[[Raunkiaerův systém životních forem|Hemikryptofyt]] přirozeně rostoucí na vlhčích loukách, zamokřených polích, v&nbsp;[[lužní les|lužních lesích]], pobřežních křovinách, příkopech, po okrajích cest i v&nbsp;zahradách od nížin až do horských poloh. Dobře se mu daří na nezastíněném místě ve vlhké, hluboké, písčito hlinité nebo jílovité, slabě kyselé í mírně zásadité půdě bohaté na živiny. Díky svému nízkému vzrůstu dobře snáší sešlapávání a roste i na narušovaných místech. Je rostlinou [[cizosprašnost|cizosprašnou]], [[opylovač]]em bývá především [[včela medonosná]]. Dobu [[kvetení]] mívá od května do října.
-
==Související články==
+
[[Květenství]] se vytváří po pokosení nebo po vypasení porostu opakovaně, svým vitálním růstem zvyšuje výnosy druhé a třetí seče. Pastva a časté kosení (třikrát ročně) prodlužují jeho vytrvalost na stanovišti, při jednosečném využívání nebo [[mulčování]] z&nbsp;porostů ustupuje. Po zasetí se vyvíjí pomalu a v&nbsp;prvém roce i málo kvete, teprve ve druhém či třetím roce dosahuje plné výnosnosti. Z&nbsp;jara obrůstá velmi brzy a patří mezi jeteloviny vyznačující se dobrou produkci po celou vegetační dobu. Většinou roste na pastvinách a loukách ve společnosti [[lipnicovité|trav]].
-
*[[Seznam léčivých rostlin]]
+
-
*[[Čtyřlístek]]
+
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
Na kořenech jetele plazivého jsou [[symbióza|symbiotické]] [[biologická fixace dusíku|hlízkové bakterie]] ''[[Rhizobium trifolii]]'', poutající vzdušný [[dusík]] v&nbsp;množství 60&nbsp;až 110&nbsp;kg na 1&nbsp;ha půdy v&nbsp;závislosti na množství jetele plazivého v&nbsp;porostu. Na některých místech bývá rostlina [[parazitismus|parazitována cizopasnou]], nezelenou rostlinou [[záraza menší|zárazou menší]] (''Orobanche minor''), která odčerpává živiny z&nbsp;jejího těla a tím podstatně omezuje její růst i tvorbu květů.<ref name = botany/><ref name = naturab/><ref name = bib>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Bertová | jméno = Lydia | titul = Flóra Slovenska IV/4: Ďatelina plazivá | url = http://bibdigital.rjb.csic.es/Imagenes/F(437)FUT_Fl_Slov_4_4/FUT_Fl_Slov_4_4_289.pdf | rok = 1988 | počet stran = 592 | strany = 286-288 | datum přístupu = 06.01.2017 | vydavatel = VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK | jazyk = sk}}</ref><ref name = jcu>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Novotná | jméno = Romana | příjmení2 = Kobes | jméno2 = Milan | titul = Jeteloviny: Jetel plazivý | url = http://opr.zf.jcu.cz/vyuka.php?PredToView=3 | datum přístupu = 10.01.2017 | vydavatel = Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita, České Budějovice | jazyk = cs}}</ref><ref name = theses>GÖTZOVÁ, Ilona. Opylování a opylovači nadčeledi včel čeledi Fabaceae. České Budějovice, 28.03.2011 [cit. 10.01.2017]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Romana Novotná. [http://is.muni.cz/th/8975/prif_m/Gotzova_DP.pdf Dostupné online].</ref>
 +
 
 +
== Popis ==
 +
[[Trvalka|Víceletá]], 10&nbsp;až 30&nbsp;cm vysoká bylina s&nbsp;kůlovitým, větveným [[kořen]]em a plazivým nadzemním [[oddenek|oddenkem]], ze kterého do všech stran odbočují plazivé nebo poléhavé a na vrcholu vystoupavé, článkované, až 30&nbsp;cm dlouhé [[lodyha|lodyhy]], které v&nbsp;[[uzlina|uzlinách]] koření. Z&nbsp;uzlin také vyrůstají, na [[řapík|řapících]] dlouhých 10&nbsp;až 25&nbsp;cm, trojčetné [[list]]y se srostlými [[palist]]y, které [[pochva (list)|pochvovitě]] obepínají řapík. Poměrně velké, blanité, na vrcholu zašpičatělé palisty jsou bělavé a mají červenofialovými žilkování. Lístky trojčetných (výjimečně čtyřčetných) listů jsou téměř přisedlé, obvejčité až srdčité, 1&nbsp;až 2&nbsp;cm dlouhé, na bázi klínovité a na vrcholu uťaté nebo plytce vykrojené. Mají výraznou střední žilku, po obvodě jsou jemně zoubkované a na lícní straně mívají bělavou nebo nazelenalou skvrnu.
 +
 
 +
Z&nbsp;uzlin lodyh vyrůstají na [[stopky|stopkách]], delších než jsou řapíky listů, kulovitá [[květenství]] [[hlávka (květenství)|hlávky]]. Jsou asi 2&nbsp;cm velké a bývají tvořené 40&nbsp;až 80&nbsp;drobnými, vonnými květy dlouhými 8&nbsp;až 13&nbsp;mm. [[Hermafrodit|Oboupohlavné]], krátce stopkaté květy s&nbsp;drobnými [[listen]]y jsou během kvetení zbarveny obvykle bíle až krémově, po odkvětu hnědnou a svěšují se dolů. Pětičetný [[kalich (botanika)|kalich]] je zvonkovitý, lysý, bělavý s&nbsp;deseti nazelenalými žilkami, má asi 2&nbsp;mm dlouhou trubku a nestejně dlouhé kopinaté cípy, dva horní jsou delší. [[Koruna (botanika)|Koruna]] &nbsp; pěti lístky je téměř dvojnásobně dlouhá, bílá, krémová, řidčeji nazelenalá nebo narůžovělá, po odkvětu světlehnědá, elipsovitou pavézu má o&nbsp;třetinu delší než křídla srostla s&nbsp;člunkem.
 +
 
 +
[[Plod (botanika)|Plodem]] je podlouhlý, zploštělý, asi 3&nbsp;mm dlouhý a 1,5&nbsp;mm široký, tenkostěnný [[lusk]] s&nbsp;vytrvalým kalichem a hákovitým výčnělkem, ve zralosti se rozpadá dvěma chlopněmi.. Obsahuje dvě až čtyři nepravidelně srdčitá [[semeno|semena]] s&nbsp;hladkým, slabě lesklým povrchem, nejdříve jsou zelenožlutá a ve zralosti hnědá. Bývají dlouhá 1,5&nbsp;a široká 1&nbsp;mm, [[hmotnost tisíce semen]] je asi 0,65&nbsp;gramů.
 +
 
 +
Druh je proměnlivý ve velikosti rostliny a listů, délce řapíku a barvě květů. Je popsáno mnoho [[forma (biologie)|forem]] a [[varieta (biologie)|variet]], mimoto bylo vyšlechtěno i hodně [[kultivar]]ů přizpůsobených různým klimatickým i půdním podmínkám.<ref name = botany/><ref name = bib/><ref name = jcu/><ref name = theses/><ref name = čzu>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Fuksa | jméno = Pavel | titul = Multimediální výuková databáze: Jeteloviny: Jetel plazivý | url = http://kpt.agrobiologie.cz/atlas/index.php?druh=jetel_plazivy&vyber=1&obr_r=1&obr_p=0&obr_s=1&typ=jeteloviny | datum aktualizace = 2012 | datum přístupu = 10.01.2017 | vydavatel = Česká zemědělská univerzita, Fakulta agrobiologie, KPT, Praha-Suchdol | jazyk = cs}}</ref><ref name = ill>{{Citace elektronické monografie | titul = Prairie Wildflowers of Illinois: Trifolium repens | url = http://www.illinoiswildflowers.info/weeds/plants/white_clover.htm | datum přístupu = 10.01.2017 | vydavatel = Illinois Wildflowers, John Hilty, USA | jazyk = en}}</ref>
 +
 
 +
{{RIGHTTOC}}
 +
== Obsahové látky ==
 +
Květy jetele plazivého obsahují [[Glykosidy|glykosid]] [[tricholin]], dále [[třísloviny]], [[Kyselina šťavelová|kyselinu oxalovou]], [[kyselina kumarinová|kumarinovou]] a [[Kyselina salicylová|salicylovou]], [[flavonoidy]] a [[pryskyřice]]. <ref name="vcelarskebyliny">{{Citace monografie
 +
| příjmení = Haragsim
 +
| jméno = Oldřich
 +
| titul = Včelařské byliny
 +
| vydavatel = Grada
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2008
 +
| počet_stran = 108
 +
| strany = 37, 38
 +
| isbn = 978-80-247-2157-6
 +
| jazyk = česky
 +
}}</ref>
 +
 
 +
== Význam ==
 +
Jetel plazivý patří k&nbsp;základním [[užitkové rostliny|kulturním]] druhům jetelovin, využívá se v&nbsp;trvalých travních porostech (pastva) a na orné půdě (jetelotravní směs). Pěstuje se jako součást krátkodobých nebo vytrvalých trávních porostů, méně často jako [[monokultura]]. Zakládání porostů se děje výsevem do krycí plodiny na orné půdě (krátkodobé směsi s&nbsp;[[lipnicovité|travami]]), podsevem do [[žito|žita]] a [[oves|ovsa]] na pozdně letní a podzimní zelené krmení nebo výsevem bez krycí plodiny (luční a pastevní směsi, okrasné trávníky).
 +
 
 +
Kvalita krmiva z&nbsp;jetele plazivého je lepší než u&nbsp;[[jetel luční|jetele lučního]], [[tolice vojtěška|tolice vojtěšky]] nebo [[vičenec ligrus|vičence ligrusu]], výnosově je však slabší. [[Pícnina|Píce]] &nbsp;ním je za suchého počasí šťavnatější a bývá dobytkem raději přijímána než [[lipnicovité|trávy]], má dále dobrou stravitelnost, vysoký obsah dusíkatých látek, vápníku, fosforu i draslíku a velkou energetickou hodnotu. Obsahuje však hodně [[saponin]]ů a málo [[vláknina|vláknin]] a proto krmení s&nbsp;velkým podílem jetele plazivého způsobuje u zvířat [[větry|nadýmání]], jeho ideální množství v&nbsp;krmivu je okolo 25 %. V&nbsp;polních kulturách bývá pěstován nejen jako pícnina, ale i pro zelené hnojení. Rostliny se po vysetí nechají vzrůst, poté jsou zaorány a v&nbsp;půdě [[dekompozice|zetlí]], uvolní přitom živiny a zlepší půdní strukturu.
 +
 
 +
Jetel plazivý je významnou [[nektar]]odárnou rostlinou, která je v&nbsp;mnoha oblastech zdrojem hlavní snůšky [[včela medonosná|včelstev]]. Jeden květ vyprodukuje za den jetele plazivého vyprodukuje za 24 hodin 0,05–0,4 mg [[Nektar|nektaru]] s cukernatostí 25–59 %.<ref name="vcelarskebyliny"/> což při průměrném obsahu [[cukr]]u 40 % představuje denní zisk z&nbsp;rostliny asi 30&nbsp;mg cukru; výtěžnost světlého [[med]]u o&nbsp;vynikající chuti se z&nbsp;1&nbsp;ha pohybuje v&nbsp;rozmezí 50&nbsp;až 200&nbsp;kg. Druhové [[med]]y jetele plazivého jsou známé především z jižní [[Skandinávie]]. Jsou světle žluté, jemné a příjemné chuti i vůně a při krystalizaci tvoří hrubé krystaly.<ref name="vcelarskebyliny"/>
 +
 
 +
Dále jetel poskytuje opylovačům velké množství [[pyl]]u, [[včela medonosná|pylové rousky]] jsou tmavě hnědé.<ref name="vcelarskebyliny"/> Tvorba nektaru i pylu je závislá na množství dostupné vody v&nbsp;půdě, na odrůdě rostlin a jejich [[ploidie|ploidii]].<ref name = botany/><ref name = jcu/><ref name = theses/>
 +
 
 +
== Galerie ==
 +
<gallery>
 +
Soubor:4-leaf clover.JPG|Vzácný čtyřlístek
 +
Soubor:Trifolium March 2008-1.jpg|Zpola rozkvetlá hlávka
 +
Soubor:20160822Trifolium repens2.jpg|Odkvétající hlávky
 +
Soubor:20161210Trifolium repens3.jpg|Lusky ve vytrvalých kališích
 +
</gallery>
 +
 
 +
== Reference ==
 +
<references />
 +
== Externí odkazy ==
 +
* [http://quick.florabase.cz/map/show/taxon/Trifolium+repens/callback/ Botanický ústav AV&nbsp;ČR – rozšíření jetele plazivého v&nbsp;ČR]
 +
 
 +
 
 +
{{Flickr|Trifolium+repens}}{{Commonscat|Trifolium repens}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bobovité]]
[[Kategorie:Bobovité]]

Aktuální verze z 18. 3. 2018, 11:33

Jetel plazivý (Trifolium repens) je plazivá nebo poléhavá, bíle kvetoucí bylina pěstována pro svou vysokou krmnou hodnotu. Je jednou z nejdůležitějších jetelovin a je téměř kosmopolitním druhem. Původní areál výskytu zahrnuje Evropu, oblasti Sibiře, Kavkazu, Jihozápadní a Střední Asie včetně Severní Afriky. V současnosti je rozšířen, samovolně nebo úmyslně, téměř po celém světě. V České republice se hojně vyskytuje po celém území.[1][2][3]

Ekologie

Hemikryptofyt přirozeně rostoucí na vlhčích loukách, zamokřených polích, v lužních lesích, pobřežních křovinách, příkopech, po okrajích cest i v zahradách od nížin až do horských poloh. Dobře se mu daří na nezastíněném místě ve vlhké, hluboké, písčito hlinité nebo jílovité, slabě kyselé í mírně zásadité půdě bohaté na živiny. Díky svému nízkému vzrůstu dobře snáší sešlapávání a roste i na narušovaných místech. Je rostlinou cizosprašnou, opylovačem bývá především včela medonosná. Dobu kvetení mívá od května do října.

Květenství se vytváří po pokosení nebo po vypasení porostu opakovaně, svým vitálním růstem zvyšuje výnosy druhé a třetí seče. Pastva a časté kosení (třikrát ročně) prodlužují jeho vytrvalost na stanovišti, při jednosečném využívání nebo mulčování z porostů ustupuje. Po zasetí se vyvíjí pomalu a v prvém roce i málo kvete, teprve ve druhém či třetím roce dosahuje plné výnosnosti. Z jara obrůstá velmi brzy a patří mezi jeteloviny vyznačující se dobrou produkci po celou vegetační dobu. Většinou roste na pastvinách a loukách ve společnosti trav.

Na kořenech jetele plazivého jsou symbiotické hlízkové bakterie Rhizobium trifolii, poutající vzdušný dusík v množství 60 až 110 kg na 1 ha půdy v závislosti na množství jetele plazivého v porostu. Na některých místech bývá rostlina parazitována cizopasnou, nezelenou rostlinou zárazou menší (Orobanche minor), která odčerpává živiny z jejího těla a tím podstatně omezuje její růst i tvorbu květů.[1][2][4][5][6]

Popis

Víceletá, 10 až 30 cm vysoká bylina s kůlovitým, větveným kořenem a plazivým nadzemním oddenkem, ze kterého do všech stran odbočují plazivé nebo poléhavé a na vrcholu vystoupavé, článkované, až 30 cm dlouhé lodyhy, které v uzlinách koření. Z uzlin také vyrůstají, na řapících dlouhých 10 až 25 cm, trojčetné listy se srostlými palisty, které pochvovitě obepínají řapík. Poměrně velké, blanité, na vrcholu zašpičatělé palisty jsou bělavé a mají červenofialovými žilkování. Lístky trojčetných (výjimečně čtyřčetných) listů jsou téměř přisedlé, obvejčité až srdčité, 1 až 2 cm dlouhé, na bázi klínovité a na vrcholu uťaté nebo plytce vykrojené. Mají výraznou střední žilku, po obvodě jsou jemně zoubkované a na lícní straně mívají bělavou nebo nazelenalou skvrnu.

Z uzlin lodyh vyrůstají na stopkách, delších než jsou řapíky listů, kulovitá květenství hlávky. Jsou asi 2 cm velké a bývají tvořené 40 až 80 drobnými, vonnými květy dlouhými 8 až 13 mm. Oboupohlavné, krátce stopkaté květy s drobnými listeny jsou během kvetení zbarveny obvykle bíle až krémově, po odkvětu hnědnou a svěšují se dolů. Pětičetný kalich je zvonkovitý, lysý, bělavý s deseti nazelenalými žilkami, má asi 2 mm dlouhou trubku a nestejně dlouhé kopinaté cípy, dva horní jsou delší. Koruna   pěti lístky je téměř dvojnásobně dlouhá, bílá, krémová, řidčeji nazelenalá nebo narůžovělá, po odkvětu světlehnědá, elipsovitou pavézu má o třetinu delší než křídla srostla s člunkem.

Plodem je podlouhlý, zploštělý, asi 3 mm dlouhý a 1,5 mm široký, tenkostěnný lusk s vytrvalým kalichem a hákovitým výčnělkem, ve zralosti se rozpadá dvěma chlopněmi.. Obsahuje dvě až čtyři nepravidelně srdčitá semena s hladkým, slabě lesklým povrchem, nejdříve jsou zelenožlutá a ve zralosti hnědá. Bývají dlouhá 1,5 a široká 1 mm, hmotnost tisíce semen je asi 0,65 gramů.

Druh je proměnlivý ve velikosti rostliny a listů, délce řapíku a barvě květů. Je popsáno mnoho forem a variet, mimoto bylo vyšlechtěno i hodně kultivarů přizpůsobených různým klimatickým i půdním podmínkám.[1][4][5][6][7][8]

Obsah

Obsahové látky

Květy jetele plazivého obsahují glykosid tricholin, dále třísloviny, kyselinu oxalovou, kumarinovou a salicylovou, flavonoidy a pryskyřice. [9]

Význam

Jetel plazivý patří k základním kulturním druhům jetelovin, využívá se v trvalých travních porostech (pastva) a na orné půdě (jetelotravní směs). Pěstuje se jako součást krátkodobých nebo vytrvalých trávních porostů, méně často jako monokultura. Zakládání porostů se děje výsevem do krycí plodiny na orné půdě (krátkodobé směsi s travami), podsevem do žita a ovsa na pozdně letní a podzimní zelené krmení nebo výsevem bez krycí plodiny (luční a pastevní směsi, okrasné trávníky).

Kvalita krmiva z jetele plazivého je lepší než u jetele lučního, tolice vojtěšky nebo vičence ligrusu, výnosově je však slabší. Píce  ním je za suchého počasí šťavnatější a bývá dobytkem raději přijímána než trávy, má dále dobrou stravitelnost, vysoký obsah dusíkatých látek, vápníku, fosforu i draslíku a velkou energetickou hodnotu. Obsahuje však hodně saponinů a málo vláknin a proto krmení s velkým podílem jetele plazivého způsobuje u zvířat nadýmání, jeho ideální množství v krmivu je okolo 25 %. V polních kulturách bývá pěstován nejen jako pícnina, ale i pro zelené hnojení. Rostliny se po vysetí nechají vzrůst, poté jsou zaorány a v půdě zetlí, uvolní přitom živiny a zlepší půdní strukturu.

Jetel plazivý je významnou nektarodárnou rostlinou, která je v mnoha oblastech zdrojem hlavní snůšky včelstev. Jeden květ vyprodukuje za den jetele plazivého vyprodukuje za 24 hodin 0,05–0,4 mg nektaru s cukernatostí 25–59 %.[9] což při průměrném obsahu cukru 40 % představuje denní zisk z rostliny asi 30 mg cukru; výtěžnost světlého medu o vynikající chuti se z 1 ha pohybuje v rozmezí 50 až 200 kg. Druhové medy jetele plazivého jsou známé především z jižní Skandinávie. Jsou světle žluté, jemné a příjemné chuti i vůně a při krystalizaci tvoří hrubé krystaly.[9]

Dále jetel poskytuje opylovačům velké množství pylu, pylové rousky jsou tmavě hnědé.[9] Tvorba nektaru i pylu je závislá na množství dostupné vody v půdě, na odrůdě rostlin a jejich ploidii.[1][5][6]

Galerie

Vzácný čtyřlístek

Zpola rozkvetlá hlávka

Odkvétající hlávky

Lusky ve vytrvalých kališích

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Jetel plazivý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 11.07.2007, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. (cs) 
  2. ↑ 2,0 2,1 HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Jetel plazivý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 16.02.20101, [cit. 2008-07-17]. Dostupné online. (cs) 
  3. ↑ US National Plant Germplasm System: Trifolium repens [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. (en) 
  4. ↑ 4,0 4,1 BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Ďatelina plazivá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, [cit. 2017-01-06]. S. 286-288. Dostupné online. (sk) 
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 NOVOTNÁ, Romana; KOBES, Milan. Jeteloviny: Jetel plazivý [online]. Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita, České Budějovice, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. (cs) 
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 GÖTZOVÁ, Ilona. Opylování a opylovači nadčeledi včel čeledi Fabaceae. České Budějovice, 28.03.2011 [cit. 10.01.2017]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Romana Novotná. Dostupné online.
  7. ↑ FUKSA, Pavel. Multimediální výuková databáze: Jeteloviny: Jetel plazivý [online]. Česká zemědělská univerzita, Fakulta agrobiologie, KPT, Praha-Suchdol, rev. 2012, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. (cs) 
  8. ↑ Prairie Wildflowers of Illinois: Trifolium repens [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA, [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. (en) 
  9. ↑ 9,0 9,1 9,2 9,3 HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 37, 38. (česky) 

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jetel plazivý
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jetel plazivý
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Jetel_plaziv%C3%BD“