V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Florencie
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Masivní vylepšení, 1 x VIDEO !!) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
| nábož.složení = | | nábož.složení = | ||
| web = www.comune.firenze.it | | web = www.comune.firenze.it | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Florence 2009 - 0946.jpg|thumb|280px|Florence a Santa Maria del Fiore (2009)]] |
| - | '''Florencie''' ([[italština|italsky]]: '''Firenze''') je metropole [[Itálie|italského]] [[Toskánsko|Toskánska]], ležící na řece [[Arno]]. Ve středověku byla Florencie centrem významné [[Florentská republika|městské republiky]], která se za vlády rodu [[Medici|Medicejských]] přeměnila na | + | [[Soubor:Torre di san niccolò veduta firenze 02 duomo.JPG|thumb|280px|Panorama Florence (2013)]] |
| + | '''Florencie''' ([[italština|italsky]]: '''Firenze''') je metropole [[Itálie|italského]] [[Toskánsko|Toskánska]], ležící na řece [[Arno]]. Ve středověku byla Florencie centrem významné [[Florentská republika|městské republiky]], která se za vlády rodu [[Medici|Medicejských]] přeměnila na toskánské vévodství (1531), které se později stalo toskánským velkovévodstvím (1569). V dobách republiky a především za Medicejských došlo k velkému kulturnímu rozkvětu města. V 15. století se Florencie stala kolébkou renesance a kulturním centrem severní Itálie. | ||
Od roku [[1982]] je historické centrum Florencie zapsáno na [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. | Od roku [[1982]] je historické centrum Florencie zapsáno na [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. | ||
| Řádka 35: | Řádka 36: | ||
=== Středověk === | === Středověk === | ||
| - | Po pádu západořímské říše byla za barbarských vpádů pustošena Florencie i celé [[Toskánsko]] a nastal zde hospodářský a politický úpadek. Ke krátkému rozmachu došlo za vlády | + | Po pádu západořímské říše byla za barbarských vpádů pustošena Florencie i celé [[Toskánsko]] a nastal zde hospodářský a politický úpadek. Ke krátkému rozmachu došlo za vlády Byzantské říše v letech 553–569. Langobardi, kteří přišli do severní Itálie roku 568, měli o zničenou Toskánu zájem pouze z obranného hlediska proti jižnějším državám Byzantinců. Toskánsko ''Tuscia'' se v té době stalo [[vévodství]]m, rozčleněným na menší podvévodství. Nejvýznamnějším střediskem byla [[Lucca]], kterou Langobardi zřejmě dobyli jako první toskánské město. Vedle Luccy prosperovala zřejmě i [[Pisa]] jako obchodní námořní i opěrný bod. Ostatní toskánská města byla včetně Florencie zanedbávána. V 6. století žilo ve městě sotva tisíc obyvatel, v 7. století jejich počet ještě poklesl. |
| - | Toskánsko a Florencie se začaly znovu vzmáhat v 8. století, poté co 774 dobyl langobardskou říši Karel Veliký. Došlo zde k rozvoji obchodu a měst. V polovině 9. století byla založena toskánská marka s centrem v Lucce - poprvé je v pramenech zmíněna k roku 934. V té době zde již panovaly feudální poměry a města byla v moci feudální vrchnosti, především biskupů. Roku 1032 získala markrabství hrabata z [[Canossa|Canossy]]. Poslední členka rodu [[Matylda Toskánská]] se stala toskánskou markraběnkou roku 1076 po smrti svého otce a bratra a přesídlila z Luccy do Florencie. Věhlas města jako oblíbeného sídla markraběnky začal stoupat a Florencie se znovu začala přeměňovat ve kvetoucí obchodní středisko. V sporu | + | Toskánsko a Florencie se začaly znovu vzmáhat v 8. století, poté co 774 dobyl langobardskou říši Karel Veliký. Došlo zde k rozvoji obchodu a měst. V polovině 9. století byla založena toskánská marka s centrem v Lucce - poprvé je v pramenech zmíněna k roku 934. V té době zde již panovaly feudální poměry a města byla v moci feudální vrchnosti, především biskupů. Roku 1032 získala markrabství hrabata z [[Canossa|Canossy]]. Poslední členka rodu [[Matylda Toskánská]] se stala toskánskou markraběnkou roku 1076 po smrti svého otce a bratra a přesídlila z Luccy do Florencie. Věhlas města jako oblíbeného sídla markraběnky začal stoupat a Florencie se znovu začala přeměňovat ve kvetoucí obchodní středisko. V sporu Řehoře VII. s císařem Jindřichem IV. poskytla Florencie podporu Matyldě, která byla horlivou přívrženkyní papeže. Rivalita císařů a papežů později významně poznamenala osudy dějiny Florencie. Matylda odkázala své državy papeži. Toskánská města včetně Florencie využila po její smrti (1115) zápasu mezi císařstvím a papežstvím a emancipovala se během 12. století z moci feudálních pánů. Ve Florencii se důležitým obdobím pro formování [[samospráva|samosprávy]] stalo 13. století. |
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Palazzo del bargello visto da piazza san firenze.JPG|thumb|240px|Bargello – původní budova florentské radnice v dnešní podobě]] |
* roku 1000 — toskánský markrabě Hugo přesídlil dočasně z [[Lucca|Luccy]] do Florencie | * roku 1000 — toskánský markrabě Hugo přesídlil dočasně z [[Lucca|Luccy]] do Florencie | ||
* roku 1032 — toskánskými markrabaty se stala hrabata z Canossy | * roku 1032 — toskánskými markrabaty se stala hrabata z Canossy | ||
| - | * roku 1076 — toskánskou markraběnkou se stala Matylda z rodu hrabat z Canossy a přesídlila znovu z Luccy do Florencie | + | * roku 1076 — toskánskou markraběnkou se stala Matylda z rodu hrabat z Canossy a přesídlila znovu z Luccy do Florencie (rozkvět města) |
* roku 1125 — Florencie dobyla [[Fiesole]] | * roku 1125 — Florencie dobyla [[Fiesole]] | ||
* kolem roku 1170 — Florencie má 30 000 obyvatel | * kolem roku 1170 — Florencie má 30 000 obyvatel | ||
| Řádka 59: | Řádka 60: | ||
* roku 1284 — byla zahájena stavba nového (třetího) opevnění města | * roku 1284 — byla zahájena stavba nového (třetího) opevnění města | ||
* roku 1293 — byla vydána nová ústava tzv. ''Ordinamenti di giustizia '' | * roku 1293 — byla vydána nová ústava tzv. ''Ordinamenti di giustizia '' | ||
| - | [[Soubor: Dante-alighieri.jpg|thumb | + | [[Soubor:Dante-alighieri.jpg|thumb|250px|Giotto di Bondone: Dante Alighieri]] |
* roku 1294 — byl položen základní kámen františkánského kostela Santa Croce | * roku 1294 — byl položen základní kámen františkánského kostela Santa Croce | ||
* roku 1296 — položen základní kámen pro stavbu katedrály Santa Maria del Fiore | * roku 1296 — položen základní kámen pro stavbu katedrály Santa Maria del Fiore | ||
| Řádka 79: | Řádka 80: | ||
* roku 1350 — Boccaccio píše ''Dekameron'' | * roku 1350 — Boccaccio píše ''Dekameron'' | ||
* roku 1350 — postavena Loggia del Bigallo | * roku 1350 — postavena Loggia del Bigallo | ||
| - | [[Soubor:Orsanmichele.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Orsanmichele Florenz-01.jpg|thumb|240px|[[Kostel Orsanmichele]]]] |
* roku 1360 — narodil se Giovanni di Bicci de’ Medici - za jeho života dosáhla rodinná banka Medici evropského rozmachu | * roku 1360 — narodil se Giovanni di Bicci de’ Medici - za jeho života dosáhla rodinná banka Medici evropského rozmachu | ||
* roku 1361 — zrušen trh s obilím v Orsanmichele - přeměna budovy na kostel | * roku 1361 — zrušen trh s obilím v Orsanmichele - přeměna budovy na kostel | ||
| Řádka 92: | Řádka 93: | ||
=== Renesance === | === Renesance === | ||
| - | [[Soubor:Spedale degli Innocenti.JPG|thumb|300px| | + | [[Soubor:Spedale degli Innocenti.JPG|thumb|300px|Filippo Bruneleschi: Špitál neviňátek - manifest renesanční architektury]] |
| - | * roku 1417 — vytvořil | + | * roku 1417 — Donatello vytvořil sochu [[sv.Jiří]] pro Orsanmichele |
* roku 1417 — Filippo Brunelleschi staví Ospedale degli Innocenti (Špitál neviňátek), který je považován za manifest renesanční architektury | * roku 1417 — Filippo Brunelleschi staví Ospedale degli Innocenti (Špitál neviňátek), který je považován za manifest renesanční architektury | ||
* roku 1420 — ve Florencii se narodil malíř Benozzo Gozzoli | * roku 1420 — ve Florencii se narodil malíř Benozzo Gozzoli | ||
| Řádka 106: | Řádka 107: | ||
** [[Cosimo Medici|Cosimo il Vecchio]] se vrátil z [[exil]]u | ** [[Cosimo Medici|Cosimo il Vecchio]] se vrátil z [[exil]]u | ||
** z Florencie byli pro své nepřátelství k Medicejským vyhnáni členové rodiny Albizzi, Strozzi a další | ** z Florencie byli pro své nepřátelství k Medicejským vyhnáni členové rodiny Albizzi, Strozzi a další | ||
| - | [[Soubor:Masaccio chapelle Brancacci.png|300px|thumb| | + | [[Soubor:Masaccio chapelle Brancacci.png|300px|thumb|Masaccio: freska v Kapli Brancacciů]] |
* roku 1436 — ve Florencii se narodil sochař Andrea del Verrocchio | * roku 1436 — ve Florencii se narodil sochař Andrea del Verrocchio | ||
* roku 1439 — byl do Florencie z Ferrary přeložen poslední ekumenický [[koncil]] řecké ortodoxní a římské katolické církve, vedené papežem Eugeniem IV. | * roku 1439 — byl do Florencie z Ferrary přeložen poslední ekumenický [[koncil]] řecké ortodoxní a římské katolické církve, vedené papežem Eugeniem IV. | ||
| Řádka 113: | Řádka 114: | ||
* roku 1440 — vítězství Florentských u Anghiari nad milánským vojskem | * roku 1440 — vítězství Florentských u Anghiari nad milánským vojskem | ||
** Filippo Lippi namaloval [[oltář]]ní obraz Zvěstování pro kostel San Lorenzo | ** Filippo Lippi namaloval [[oltář]]ní obraz Zvěstování pro kostel San Lorenzo | ||
| - | ** | + | ** Donatello odlil [[bronz]]ovou sochu Davida |
| - | * roku 1445 — ve Florencii se narodil malíř | + | * roku 1445 — ve Florencii se narodil malíř Sandro Botticelli |
* roku 1448 — byl [[Piero il Gottoso]] zvolen do funkce Priore | * roku 1448 — byl [[Piero il Gottoso]] zvolen do funkce Priore | ||
| - | * roku 1449 — ve Florencii se narodil malíř | + | * roku 1449 — ve Florencii se narodil malíř Domenico Ghirlandaio |
* roku 1454 — uzavření míru v Lodi | * roku 1454 — uzavření míru v Lodi | ||
| - | * roku 1455 — zemřel ve Florencii zlatník a sochař | + | * roku 1455 — zemřel ve Florencii zlatník a sochař Lorenzo Ghiberti |
* roku 1457 — začala stavba paláce Pitti | * roku 1457 — začala stavba paláce Pitti | ||
| - | * roku 1459 — ve Florencii zemřel [[malíř]] | + | * roku 1459 — ve Florencii zemřel [[malíř]] Andrea del Castagno |
| - | [[Soubor:Jacopo Pontormo 055.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Jacopo Pontormo 055.jpg|thumb|240px|Cosimo Medici, zvaný il Vecchio]] |
| - | * roku 1461 — | + | * roku 1461 — Piero il Gottoso, syn Cosima il Vecchio, byl zvolen do funkce gonfaloniéra |
* roku 1464 — Cosimo il Vecchio zemřel | * roku 1464 — Cosimo il Vecchio zemřel | ||
* roku 1465 — byl Niccolo Soderini zvolen do funkce gonfaloniéra | * roku 1465 — byl Niccolo Soderini zvolen do funkce gonfaloniéra | ||
| Řádka 131: | Řádka 132: | ||
** narodil se sochař '''Michelangelo Buonarroti''' | ** narodil se sochař '''Michelangelo Buonarroti''' | ||
* roku 1480 — Domenico Ghirlandaio namaloval fresku Poslední večeře pro [[refektář]] kostela Ognissanti | * roku 1480 — Domenico Ghirlandaio namaloval fresku Poslední večeře pro [[refektář]] kostela Ognissanti | ||
| - | * roku 1482 — ve Florencii zemřel sochař | + | * roku 1482 — ve Florencii zemřel sochař Lucca della Robia |
* roku 1486 — ve Florencii se narodil malíř Andrea del Sarto | * roku 1486 — ve Florencii se narodil malíř Andrea del Sarto | ||
* roku 1489 | * roku 1489 | ||
** byl položen základní kámen Palazzo Strozzi | ** byl položen základní kámen Palazzo Strozzi | ||
** do města přišel dominikánský [[mnich]] Girolamo Savonarola | ** do města přišel dominikánský [[mnich]] Girolamo Savonarola | ||
| - | [[Soubor:David von Michelangelo.jpg|thumb| | + | [[Soubor:David von Michelangelo.jpg|thumb|240px|Michelangelo Buonarroti: David]] |
* roku 1492 — zemřel Lorenzo il Magnifico | * roku 1492 — zemřel Lorenzo il Magnifico | ||
* roku 1494 — příchod vojsk francouzského krále Karla VIII. Medicejští jsou vyhnáni z města. | * roku 1494 — příchod vojsk francouzského krále Karla VIII. Medicejští jsou vyhnáni z města. | ||
| Řádka 185: | Řádka 186: | ||
=== Centrum-sever === | === Centrum-sever === | ||
| - | [[Soubor:Tempio Israelitico.JPG|thumb|Synagoga]] | + | [[Soubor:Tempio Israelitico.JPG|thumb|240px|Synagoga]] |
* [[Národní archeologické muzeum ve Florencii|Archeologické muzeum]] | * [[Národní archeologické muzeum ve Florencii|Archeologické muzeum]] | ||
* [[Galleria dell'Accademia]] – galerie Akademie výtvarných umění | * [[Galleria dell'Accademia]] – galerie Akademie výtvarných umění | ||
| Řádka 200: | Řádka 201: | ||
=== Centrum-západ === | === Centrum-západ === | ||
| - | [[Soubor:Sconce_on_the_Strozzi_palace,_Florence.jpg|thumb|Detail-palác Strozzi]] | + | [[Soubor:Sconce_on_the_Strozzi_palace,_Florence.jpg|thumb|240px|Detail-palác Strozzi]] |
* [[Muzeum Marino Marini]] | * [[Muzeum Marino Marini]] | ||
* Kostel [[d'Ognissanti]] – kostel Všech svatých, farní kostel rodiny Vespucci | * Kostel [[d'Ognissanti]] – kostel Všech svatých, farní kostel rodiny Vespucci | ||
| Řádka 287: | Řádka 288: | ||
* Concino Concini (okolo 1575 - 1617), dobrodruh | * Concino Concini (okolo 1575 - 1617), dobrodruh | ||
* Marie Medicejská 1575 - 1642), francouzská královna, manželka Jindřicha IV. | * Marie Medicejská 1575 - 1642), francouzská královna, manželka Jindřicha IV. | ||
| - | * | + | * Cosimo II. Medici (1590 - 1621), toskánský velkovévoda |
| - | * | + | * Klaudie Medicejská (1604 - 1648), tyrolská arcivévodkyně |
| - | * | + | * Jean-Baptiste Lully (1632 – 1687), francouzský skladatel |
| - | * | + | * Cosimo III. Medici (1642 - 1723), toskánský velkovévoda |
| - | * | + | * Klement XII. (1652 – 1740), papež |
| - | * | + | * Antonio Sacchini (1730 – 1786), skladatel |
| - | * | + | * Luigi Cherubini (1760 – 1842), skladatel |
| - | * | + | * František I. Habsburský (1768 – 1835), poslední řimsko-německý a první rakouský císař |
| - | * | + | * Ferdinand III. Toskánský (1769 – 1824), toskánský velkovévoda |
| - | * | + | * Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (1771 – 1847), rakouský arcivévoda, vévoda těšinský a vojevůdce |
| - | * | + | * Jan Habsburský (1782 – 1859), rakouský arcivévoda a polní maršál |
* [[Rudolf Jan]] Habsbursko-lotrinský (1788 – 1831), rakouský arcivévoda a olomoucký arcibiskup | * [[Rudolf Jan]] Habsbursko-lotrinský (1788 – 1831), rakouský arcivévoda a olomoucký arcibiskup | ||
* [[Leopold II. Toskánský]] (1797 – 1870), toskánský velkovévoda | * [[Leopold II. Toskánský]] (1797 – 1870), toskánský velkovévoda | ||
| Řádka 303: | Řádka 304: | ||
* [[Carlo Collodi]] (1826 – 1890), novinář a spisovatel | * [[Carlo Collodi]] (1826 – 1890), novinář a spisovatel | ||
* [[John Singer Sargent]] (1856 – 1925), americký portrétista | * [[John Singer Sargent]] (1856 – 1925), americký portrétista | ||
| - | * [[Mario del Monaco]] (1915 | + | * [[Mario del Monaco]] (1915 – 1982), operní zpěvák (tenor) |
* [[Franco Zeffirelli]] (12. únor 1923), herec a režisér | * [[Franco Zeffirelli]] (12. únor 1923), herec a režisér | ||
* [[Giovanni Sartori]] (13. květen 1924), italsko-americký politolog, teoretik demokracie | * [[Giovanni Sartori]] (13. květen 1924), italsko-americký politolog, teoretik demokracie | ||
| Řádka 354: | Řádka 355: | ||
| - | {{Flickr|Firenze}}{{ | + | {{Flickr|Firenze}}{{Commonscat|Firenze}}{{Provincie Firenze}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města v Itálii]] | [[Kategorie:Města v Itálii]] | ||
[[Kategorie:Světové dědictví (Itálie)]] | [[Kategorie:Světové dědictví (Itálie)]] | ||
| Řádka 360: | Řádka 361: | ||
[[Kategorie:Florencie| ]] | [[Kategorie:Florencie| ]] | ||
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] | [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] | ||
| + | [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] | ||
Aktuální verze z 5. 4. 2018, 13:04
Florencie (italsky: Firenze) je metropole italského Toskánska, ležící na řece Arno. Ve středověku byla Florencie centrem významné městské republiky, která se za vlády rodu Medicejských přeměnila na toskánské vévodství (1531), které se později stalo toskánským velkovévodstvím (1569). V dobách republiky a především za Medicejských došlo k velkému kulturnímu rozkvětu města. V 15. století se Florencie stala kolébkou renesance a kulturním centrem severní Itálie.
Od roku 1982 je historické centrum Florencie zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Obsah |
Dějiny města
Římské období
Florencie byla založena roku 59 př. n. l. na pravém břehu Arna římskými vojáky – veterány Julia Caesara a získala název Colonia Florentia - Kvetoucí. Sídlo typu vojenského tábora mělo obdélníkový tvar se čtyřmi branami na každou světovou stranu. Hradby procházely dnešním Piazza del Duomo na severu, Piazza della Signoria na jihu, Via del Tornabuoni na západě a Via del Proconsolo na východě. Do roku 150 n. l. bylo ve městě vybudováno forum (na místě dnešní Piazza della Repubblica), kapitol, chrám, lázně, akvadukt a amfiteátr. Ekonomický rozvoj antického města byl spojen s blízkostí silnice Via Cassia vedoucí z Říma do severní Itálie. Dále měla nová kolonie spojení se zdejšími etruskými městy a po Arnu také se Středozemním mořem. Díky tomu se z Florencie se stalo v prvních dvou staletích významné obchodní středisko. Ve městě se začali usazovat obchodníci přicházející z východu, kteří přinesli do kraje ve 3. století křesťanství. Nová víra se zpočátku šířila pomalu. Významnější nástup nastal až po roce 393, kdy se do Florencie uchýlil sv. Ambrož, vyhnaný z Milána. Ambrož zasvětil roku 393 nejstarší kostel na severním předměstí sv. Vavřinci (San Lorenzo) a ustavil tu biskupa. To znamená, že se San Lorenzo stal původní florentskou katedrálou. Na přelomu 4. a 5. století vznikl další kostel na levém břehu Arna - Santa Felicita (někdy bývá považován za nejstarší kostel ve městě). Po smrti prvního biskupa roku 433 bylo biskupské sídlo přeneseno do Baptisteria San Giovanni, které se poté stalo na dlouhá léta florentskou katedrálou.
Středověk
Po pádu západořímské říše byla za barbarských vpádů pustošena Florencie i celé Toskánsko a nastal zde hospodářský a politický úpadek. Ke krátkému rozmachu došlo za vlády Byzantské říše v letech 553–569. Langobardi, kteří přišli do severní Itálie roku 568, měli o zničenou Toskánu zájem pouze z obranného hlediska proti jižnějším državám Byzantinců. Toskánsko Tuscia se v té době stalo vévodstvím, rozčleněným na menší podvévodství. Nejvýznamnějším střediskem byla Lucca, kterou Langobardi zřejmě dobyli jako první toskánské město. Vedle Luccy prosperovala zřejmě i Pisa jako obchodní námořní i opěrný bod. Ostatní toskánská města byla včetně Florencie zanedbávána. V 6. století žilo ve městě sotva tisíc obyvatel, v 7. století jejich počet ještě poklesl.
Toskánsko a Florencie se začaly znovu vzmáhat v 8. století, poté co 774 dobyl langobardskou říši Karel Veliký. Došlo zde k rozvoji obchodu a měst. V polovině 9. století byla založena toskánská marka s centrem v Lucce - poprvé je v pramenech zmíněna k roku 934. V té době zde již panovaly feudální poměry a města byla v moci feudální vrchnosti, především biskupů. Roku 1032 získala markrabství hrabata z Canossy. Poslední členka rodu Matylda Toskánská se stala toskánskou markraběnkou roku 1076 po smrti svého otce a bratra a přesídlila z Luccy do Florencie. Věhlas města jako oblíbeného sídla markraběnky začal stoupat a Florencie se znovu začala přeměňovat ve kvetoucí obchodní středisko. V sporu Řehoře VII. s císařem Jindřichem IV. poskytla Florencie podporu Matyldě, která byla horlivou přívrženkyní papeže. Rivalita císařů a papežů později významně poznamenala osudy dějiny Florencie. Matylda odkázala své državy papeži. Toskánská města včetně Florencie využila po její smrti (1115) zápasu mezi císařstvím a papežstvím a emancipovala se během 12. století z moci feudálních pánů. Ve Florencii se důležitým obdobím pro formování samosprávy stalo 13. století.
- roku 1000 — toskánský markrabě Hugo přesídlil dočasně z Luccy do Florencie
- roku 1032 — toskánskými markrabaty se stala hrabata z Canossy
- roku 1076 — toskánskou markraběnkou se stala Matylda z rodu hrabat z Canossy a přesídlila znovu z Luccy do Florencie (rozkvět města)
- roku 1125 — Florencie dobyla Fiesole
- kolem roku 1170 — Florencie má 30 000 obyvatel
- roku 1173-1175 — výstavba druhého okruhu hradeb
- roku 1215 — začal konflikt mezi přívrženci papeže a přívrženci římského císaře
- roku 1221 — ve městě se usídlili dominikáni
- roku 1226 — ve městě se usídlili františkáni
- roku 1246 — začala přestavba kostela Santa Maria Novella, který byl svěřen do péče dominikánům
- roku 1250 — byl založen kostel Santissima Annunziata
- roku 1250 — zavedena nová, popolánská, ústava Constitutio del primo pololo
- roku 1252 — začalo město razit zlaté mince – florény (fiorino d’oro)
- roku 1255 — zahájena stavba radnice - později palác podesty a Bargello
- roku 1260 — ghibellinská Siena drtivě porazila gulefskou Florencii u Montaperti
- roku 1260-1266 — ve Florencii vládl ghibellinský podesta a říšský vikář
- roku 1265 — ve Florencii se narodil Dante Alighieri
- roku 1284 — byla zahájena stavba nového (třetího) opevnění města
- roku 1293 — byla vydána nová ústava tzv. Ordinamenti di giustizia
- roku 1294 — byl položen základní kámen františkánského kostela Santa Croce
- roku 1296 — položen základní kámen pro stavbu katedrály Santa Maria del Fiore
- roku 1299 — byl položen základní kámen k nové radnicic - později Palazzo Vecchio
- roku 1302 — Dante vypovězen do exilu
- roku 1302 — zemřel ve městě architekt Arnolfo di Cambio a malíř Cimabue
- kolem roku 1300 — ve Florencii žilo kolem 100 tisíc obyvatel
- roku 1313 — se ve Florencii nebo blízkém okolí narodil Giovanni Boccaccio
- roku 1315 — porazila Pisa Florencii v ozbrojeném konfliktu u Montecatini
- roku 1325 — porazila Lucca Florencii v ozbrojeném konfliktu
- roku 1333 — postihly Florencii záplavy a hladomor - dokončena výstavba třetího okruhu hradeb
- roku 1337 — postavena budova Orsanmichele jako tržnice a sýpka
- roku 1339 — anglický král Eduard III. odmítl zaplatit florentským bankám Bardi a Perucci dluhy, což vedlo k jejich krachu
- roku 1342 — hrabě Walter z Brienne, zvaný Athénský vévoda, ovládl město
- roku 1343 — Simone di Battifolle uvěznil Athénského vévodu a přinutil jej k odstoupení
- roku 1345 — byla dokončena výstavba dnešního mostu Ponte Vecchio (před ním tu existovaly tři starší mosty a za Etrusků brod)
- roku 1346 — vznikla vážná ekonomická krize krachem bankovních domů Peruzziů a Bardiů
- roku 1348-1349 — zabil mor téměř dvě třetiny obyvatelstva
- roku 1350 — Boccaccio píše Dekameron
- roku 1350 — postavena Loggia del Bigallo
- roku 1360 — narodil se Giovanni di Bicci de’ Medici - za jeho života dosáhla rodinná banka Medici evropského rozmachu
- roku 1361 — zrušen trh s obilím v Orsanmichele - přeměna budovy na kostel
- roku 1375 — se ve Florencii narodil sochař Nanni di Banco
- roku 1378 — povstání ciompi, dělníků zpracovávajících vlnu
- roku 1382 — vznikla nová oligarchie v čele s rodinou Albizzi
- roku 1386 — ve Florencii se narodil sochař Donatello
- roku 1396 — ve Florencii se narodil architekt Michelozzo di Michelozzi
- roku 1399 — ve Florencii se narodil sochař Lucca della Robia
- roku 1405 — Florencie koupila Pisu od milánského vévody Gabriela Marii Visconti
- roku 1406 — ve Florencii se narodil malíř Filippo Lippi
Renesance
- roku 1417 — Donatello vytvořil sochu sv.Jiří pro Orsanmichele
- roku 1417 — Filippo Brunelleschi staví Ospedale degli Innocenti (Špitál neviňátek), který je považován za manifest renesanční architektury
- roku 1420 — ve Florencii se narodil malíř Benozzo Gozzoli
- roku 1421 — Florencie zakoupila od Janova Livorno
- roku 1421 — ve Florencii zemřel sochař Nanni di Banco
- roku 1420–1428 — Bruneleschi staví Starou zakristii kostela San Lorenzo
- roku 1421-1434 — Bruneleschi staví kopuli katedrály Santa Maria del Fiore
- roku 1424-1426 — Masaccio a Masolino pracují na freskách v kapli Brancacciů
- roku 1427 — Masaccio namaloval obraz Svatá trojice pro kostel Santa Maria Novella
- roku 1433 — Cosimo il Vecchio a jeho bratr Lorenzo byli vypovězeni z Florencie
- roku 1434 — do signorie se dostali převážně příznivci rodu Medici
- Cosimo il Vecchio se vrátil z exilu
- z Florencie byli pro své nepřátelství k Medicejským vyhnáni členové rodiny Albizzi, Strozzi a další
- roku 1436 — ve Florencii se narodil sochař Andrea del Verrocchio
- roku 1439 — byl do Florencie z Ferrary přeložen poslední ekumenický koncil řecké ortodoxní a římské katolické církve, vedené papežem Eugeniem IV.
- slavnostní vyhlášení církevní unie v katedrále Santa Maria del Fiore
- roku 1439 — založil Cosimo il Vecchio Platónskou akademii - středisko renesanční obnovy antického kulturního dědictví
- roku 1440 — vítězství Florentských u Anghiari nad milánským vojskem
- roku 1445 — ve Florencii se narodil malíř Sandro Botticelli
- roku 1448 — byl Piero il Gottoso zvolen do funkce Priore
- roku 1449 — ve Florencii se narodil malíř Domenico Ghirlandaio
- roku 1454 — uzavření míru v Lodi
- roku 1455 — zemřel ve Florencii zlatník a sochař Lorenzo Ghiberti
- roku 1457 — začala stavba paláce Pitti
- roku 1459 — ve Florencii zemřel malíř Andrea del Castagno
- roku 1461 — Piero il Gottoso, syn Cosima il Vecchio, byl zvolen do funkce gonfaloniéra
- roku 1464 — Cosimo il Vecchio zemřel
- roku 1465 — byl Niccolo Soderini zvolen do funkce gonfaloniéra
- roku 1466 — zemřel ve Florencii sochař Donatello
- roku 1469 — moci ve městě se ujal Lorenzo il Magnifico, syn Pietra il Gottoso
- roku 1472 — ve Florencii zemřel architekt Michelozzo di Bartolomeo Michelozzi
- roku 1475 — Verrocchio odlil bronzovou sochu Davida
- narodil se sochař Michelangelo Buonarroti
- roku 1480 — Domenico Ghirlandaio namaloval fresku Poslední večeře pro refektář kostela Ognissanti
- roku 1482 — ve Florencii zemřel sochař Lucca della Robia
- roku 1486 — ve Florencii se narodil malíř Andrea del Sarto
- roku 1489
- byl položen základní kámen Palazzo Strozzi
- do města přišel dominikánský mnich Girolamo Savonarola
- roku 1492 — zemřel Lorenzo il Magnifico
- roku 1494 — příchod vojsk francouzského krále Karla VIII. Medicejští jsou vyhnáni z města.
- roku 1494 — zemřel ve Florencii malíř Domenico Ghirlandaio
- roku 1494-1512 — první florentská republika
- roku 1498 — byl upálen dominikánský mnich Girolamo Savonarola, fanatický kazatel
- roku 1502 — Piero Soderini zvolen prvním kancléřem
- roku 1504 — Michelangelo Buonarotti dokončil sochu Davida
- roku 1512 — Florencii obléhal kardinál Giovanni Medici - návrat Medicejských do města
- roku 1525 — vytvořil Michelangelo náhrobek Lorenza Medici v kostele San Lorenzo
- roku 1527-1530 — druhá florentská republika
- roku 1530 — obléhání Florencie vojsky papeže Klementa VII. a císaře Karla V. - návrat medicejských do města
- roku 1531 — Alessandro de' Medici byl císařem Karlem V. povýšen na prvního florentského vévodu
- ve městě zemřel malíř Andrea del Sarto
- roku 1537 — po Alessandrově zavraždění se vévodou stal Cosimo I. z druhé větve rodu Medici
- roku 1562 — založil Cosimo I. Florentskou Akademii výtvarných umění
- roku 1592 — ve Florencii zemřel sochař Bartolomeo Ammanati
Po roce 1600
- roku 1737 — zemřel poslední mužský člen rodu Medici Gian Gastone - konec vlády Medicejských v toskánském velkovévodství
- roku 1743 — zemřela poslední členka rodiny Medici Anna Maria Lodovica
- roku 1768 — ve Florencii se narodil František I.
- roku 1840 — navštívil John Ruskin Florencii
- roku 1865 — Florencie se stala hlavním městem Itálie
- roku 1871 — sídlo hlavního města bylo přesunuto do Říma
- roku 1944 — zničila ustupující německá vojska všechny florentské mosty s výjimkou Ponte Vecchio
- roku 1966 — ničivé záplavy ve Florencii
Historické památky
Florentské památky jsou soustředěny do čtyř oblastí: Centrum-východ, Centrum-sever, Centrum-západ a Oltrarno.
Centrum-východ
- Dóm Santa Maria del Fiore – dominanta města
- Campanilla di Giotto – Giottova zvonice
- Museo dell'Opera del Duomo – katedrální muzeum
- Baptisterium San Giovanni - Křtitelnice sv. Jana
- Palazzo Vecchio - radnice
- Galleria degli Uffizi
- Loggia dei Lanzi
- Bargello – původní sídlo městské správy, později sídlo šéfa městské policie, od roku 1865 italské národní muzeum
- Casa di Dante - Dantovo muzeum
- Casa di Buonarroti
- Museo di Firenze camera – muzeum města Florencie
- Museo di Storia della Scienza – muzeum Galilea Galilei
- Kostel Orsanmichele
- Badia Fiorentina
- Kostel Santa Croce – františkánská bazilika
Centrum-sever
- Archeologické muzeum
- Galleria dell'Accademia – galerie Akademie výtvarných umění
- Hudební konzervatoř Luigi Cherubiniho
- Palác Medici-Riccardi
- Kostel San Lorenzo – s pohřebními kaplemi rodiny Medici a Starou sakristií
- Bibliotheca Medicea Laurenziana
- Kostel Santa Maria Novella - dominikánský kostel
- San Marco – dominikánský klášter
- Náměstí Santissima Annunziata
- Kostel Santissima Annunziata –
- Spedale degli Innocenti – první evropský nalezinec
- Tempio Issraelitico – synagoga
Centrum-západ
- Muzeum Marino Marini
- Kostel d'Ognissanti – kostel Všech svatých, farní kostel rodiny Vespucci
- Palác Rucellai
- Palác Strozzi
- Palác Davanzati
- Palác di Parte Guelfa
- Palác Antinori
- Ponte Vecchio – most přes řeku Arno
- Kostel Santa Trinita
- Kostel Santi Apostoli
- Kostel Santa Maria Novella - dominikánský chrám
Oltrarno
- Kaple Brancacciů – u kostela Santa Maria del Carmine
- Muzeum Bardini
- Muzeum La Specola
- Palác Pitti
- Santo Spirito – renenanční kostel vystavěný Bruneleschim
- Kostel Santa Felicità
Umění
Opera
Ve Florencii byla a jsou operní představení uváděna na mnoha místech: palác Pitti, zahrady Boboli, Uffizi, Teatro della Pergola, Teatro Politeama Fiorentino Vittorio Emmanuele. Opera také tvoří důležitou součást každoročního festivalu Maggio Musicale (od roku 1928).
Premiéru ve Florencii měly opery Dafne (1598) a Euridice (1600) Jacopa Periho a roku 1847 Macbeth Giuseppe Verdiho.
Zemřel zde Vittorio Gui, dirigent a skladatel, který roku 1928 založil florentský orchestr Stabile a Teodulo Mabellini, skladatel a dirigent, ředitel Teatro della Pergola; narodila se zde sopranistka Medea Figner; rodákem byl italský tenorista Giuseppe Fancelli a operní skladatel Marco da Gagliano.
Sochařství
Ve Florencii působilo mnoho významných sochařů, hlavně v období renesance. Mnozí z nich byli florentskými rodáky.
- Bartolomeo Ammanati (1511–1592): náhrobek Marianeli, Junonina kašna, Neptunova fontána na piazza della Signoria, most S. Trinita (podle Michelangellova návrhu)
- Benvenuto Cellini (1500–1571): Perseus s hlavou Meduzy v Loggia dei Lanzi
- Desiserio de Setignano (1428–1464): hlavní oltář v San Lorenzo
- Donatello (1382–1466): bronzový David (Bargello), tabernákl Zvěstování v kostele Santa Croce, Sv.Jiří (Orsanmichele), zpěvácký kůr (Museo dell Duomo)
- Lorenzo Ghiberti (1378–1455): severní a východní (Rajská) brána Baptistéria
- Giovanni da Bologna (1529–1608): Únos Sabinek a Herkules krotící kentaura (Loggia dei Lanzi)
- Michelangelo Buonarroti (1475–1564): David (Galeria dell Academia, kopie Piazza della Signoria), Pieta (Mueseo dell Opera dell Duomo), Pieta di Palestrina (Galeria dell Academia)
- Luca della Robbia (1399–1482): zpěvácká tribuna (Museo dell Opera dell Duomo) výzdoba kaple Pazziů (Santa Croce)
- Bernardo Rossellino (1409–1464): náhrobek Leonarda Bruniho
- Nanno di Banco (1375–1421): Sv. Lukáš, Fontána del Porcellino
- Arnolfo di Cambio (1245–1305, architekt): katedrála Santa Maria Fiore, Palazzo Vecchio (radnice), kostel Santa Croce, Orsanmichele (původní sýpka)
Panorama
Významné osobnosti
| The media player is loading... Prehravac se nahrava...
|
| Ogg video – Cityscape of Florence (360°) |
- Dante Alighieri (1265 – 1321), renesanční básník a humanista
- Giovanni Villani (asi 1280 – 1348), florentský kronikář
- Filippo Brunelleschi (1377 – 1446), renesanční architekt
- Donatello (asi 1386 – 1466), renesanční sochař
- Cosimo de Medici Il Vecchio (Starý) (1389 – 1464), bankéř a vládce Florencie
- Paolo Uccello (1397 - 1495), malíř
- Andrea del Verrocchio (1435 - 1488), renesanční malíř, zlatník a sochař
- Sandro Botticelli (1445 – 1510), renesanční malíř
- Giuliano da Sangallo (asi 1445 — 1516), renesanční architekt a sochař
- Domenico Ghirlandaio (1449 – 1494), renesanční malíř
- Lorenzo I. Medicejský Il Magnifico (Nádherný) (1449 – 1492), politik a vládce Florencie
- Girolamo Savonarola (1452 – 1498), náboženský a politický reformátor, kazatel a dominikánský řeholník
- Amerigo Vespucci (1454 – 1512), obchodník, cestovatel a kartograf
- Antonio da Sangallo (asi 1455 — 1534), renesanční architekt
- Niccolò Machiavelli (1469 – 1527), státník, historik a teoretik politiky
- Piero Medici Il Fatuo (Nešťastný) (1472 – 1503), vládce Florencie
- Michelangelo Buonarroti (1475 – 1564), renesanční sochař, malíř, architekt a básník
- Lev X. (1475 – 1521), papež
- Klement VII. (1478 - 1534), papež
- Antonio da Sangallo mladší (1484 — 1546), renesanční architekt
- Benvenuto Cellini (1500 – 1571), pozdně renesanční zlatotepec, medailér a sochař
- Filip Neri (1515 – 1595), kněz a katolický svatý
- Kateřina de Medici (1519 - 1589), francouzská královna, manželka Jindřicha II.
- Cosimo I. Medici (1519 - 1574), toskánský vévoda
- Lev XI. (1535 – 1605), papež
- Francesco I. Medici (1541 - 1587), toskánský velkovévoda
- Urban VIII. (1568 – 1644), papež
- Concino Concini (okolo 1575 - 1617), dobrodruh
- Marie Medicejská 1575 - 1642), francouzská královna, manželka Jindřicha IV.
- Cosimo II. Medici (1590 - 1621), toskánský velkovévoda
- Klaudie Medicejská (1604 - 1648), tyrolská arcivévodkyně
- Jean-Baptiste Lully (1632 – 1687), francouzský skladatel
- Cosimo III. Medici (1642 - 1723), toskánský velkovévoda
- Klement XII. (1652 – 1740), papež
- Antonio Sacchini (1730 – 1786), skladatel
- Luigi Cherubini (1760 – 1842), skladatel
- František I. Habsburský (1768 – 1835), poslední řimsko-německý a první rakouský císař
- Ferdinand III. Toskánský (1769 – 1824), toskánský velkovévoda
- Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (1771 – 1847), rakouský arcivévoda, vévoda těšinský a vojevůdce
- Jan Habsburský (1782 – 1859), rakouský arcivévoda a polní maršál
- Rudolf Jan Habsbursko-lotrinský (1788 – 1831), rakouský arcivévoda a olomoucký arcibiskup
- Leopold II. Toskánský (1797 – 1870), toskánský velkovévoda
- Florence Nightingalová (1820 – 1910), anglická ošetřovatelka, spisovatelka a průkopnice srovnávací lékařské statistiky
- Carlo Collodi (1826 – 1890), novinář a spisovatel
- John Singer Sargent (1856 – 1925), americký portrétista
- Mario del Monaco (1915 – 1982), operní zpěvák (tenor)
- Franco Zeffirelli (12. únor 1923), herec a režisér
- Giovanni Sartori (13. květen 1924), italsko-americký politolog, teoretik demokracie
- Oriana Fallaci (1929 – 2006), spisovatelka a novinářka
- Richard Rogers (23. červenec 1933), britský architekt
- Rose McGowan (9. září 1973), americká herečka
Vývoj počtu obyvatel
Svátky,oslavy a festivaly
Ve Florencii probíhají oslavy různých událostí po celý rok. Část z nich je náboženského charakteru.
- leden
- Pitti immagine uomo – módní přehlídky ve Fortezza da Basso
- 6. leden – Epifany
- březen
- velikonoční neděle – Scorppio del Cerro na Piazza del Duomo
- duben
- Mostra Mercato Internazionale dell’Artigianato – výstava uměleckých řemesel ve Fortezza da Basso
- 25. duben – Den osvobození
- květen
- Maggio musicale – hudební festival
- Festa del Grillo – kriketový festival
- červen
- Calcio in costume – fotbal v kostýmech
- srpen
- 15. srpen – Ferragosto
- září
- 7. září – Festa della Raficolona na Piazza della Santissima Annunziata
- říjen
- zahájen Amici della musica – koncertní sezóna
- listopad
- Festival dei Popoli – filmový festival
- 1. listopad – Den všech svatých
- prosinec
- 8. prosinec – Neposkvrněné početí
- 25. prosinec – vánoce
- 26. prosinec – sv. Štěpán
Reference
- Catling, Christopher: Florence & Tuscany, 2005
- Hibbert, Christopher: Florencie. Životopis města, Praha 1997
- Hibbert, Christopher: Vzestup a pád rodu Medici, Praha 1997
- Lewis, R.T.B.: The City of Florence, 1996
- Wirtz, Rolf C.: Florence, 2005
- Univerzální lexikon umění, 1996
Externí odkazy
|
|
| Toskánsko • Obce v provincii Firenze |
|---|
|
Bagno a Ripoli • Barberino Val d'Elsa • Barberino di Mugello • Borgo San Lorenzo • Calenzano • Campi Bisenzio • Capraia e Limite • Castelfiorentino • Cerreto Guidi • Certaldo • Dicomano • Empoli • Fiesole • Figline Valdarno • Firenzuola • Florencie • Fucecchio • Gambassi Terme • Greve in Chianti • Impruneta • Incisa in Val d'Arno • Lastra a Signa • Londa • Marradi • Montaione • Montelupo Fiorentino • Montespertoli • Palazzuolo sul Senio • Pelago • Pontassieve • Reggello • Rignano sull'Arno • Rufina • San Casciano in Val di Pesa • San Godenzo • San Piero a Sieve • Scandicci • Scarperia • Sesto Fiorentino • Signa • Tavarnelle Val di Pesa • Vaglia • Vicchio • Vinci |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |