Staurolit
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
Řádka 15: | Řádka 15: | ||
| rozpustnost=nerozpustný | | rozpustnost=nerozpustný | ||
| ostatní= | | ostatní= | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Staurolit - Półwysep Kolski. 02.jpg|thumb|240px|Křížová vyrostlice staurolitu]] |
- | '''Staurolit (Křížový kámen)''', chemický vzorec ([[Fe]],[[Mg]],[[Zn]])<sub>2</sub>([[Al]],[[Fe]])<sub>9</sub>([[Si]],[[Al]])<sub>4</sub>[[O]]<sub>22</sub>([[O]],[[Hydroxyl|OH]])<sub>2</sub> je jednoklonný [[minerál]] ze skupiny nesosilikátů. | + | '''Staurolit (Křížový kámen)''', chemický vzorec ([[Fe]],[[Mg]],[[Zn]])<sub>2</sub>([[Al]],[[Fe]])<sub>9</sub>([[Si]],[[Al]])<sub>4</sub>[[O]]<sub>22</sub>([[O]],[[Hydroxyl|OH]])<sub>2</sub> je jednoklonný [[minerál]] ze skupiny nesosilikátů. |
+ | |||
Název pochází z řeckých slov ''stauros'' (= kříž) a ''lithos'' (= kámen); staurolit vytváří často [[prorostlice]] ve tvaru kříže. | Název pochází z řeckých slov ''stauros'' (= kříž) a ''lithos'' (= kámen); staurolit vytváří často [[prorostlice]] ve tvaru kříže. | ||
== Původ == | == Původ == | ||
Tvoří se hluboko v [[Zemská kůra|zemské kůře]] v regionálně [[Metamorfovaná hornina|přeměněných hornínách]], jako jsou [[Rula (hornina)|ruly]] a [[svor]]y, které vznikaly za extrémních [[teplota|teplot]] a [[tlak]]ů.<ref name="Pellant">Pellant C., 2000: Horniny a minerály. Vydavateĺstvo Osveta, Martin. 2. vydání. ISBN 80-8063-031-3</ref> | Tvoří se hluboko v [[Zemská kůra|zemské kůře]] v regionálně [[Metamorfovaná hornina|přeměněných hornínách]], jako jsou [[Rula (hornina)|ruly]] a [[svor]]y, které vznikaly za extrémních [[teplota|teplot]] a [[tlak]]ů.<ref name="Pellant">Pellant C., 2000: Horniny a minerály. Vydavateĺstvo Osveta, Martin. 2. vydání. ISBN 80-8063-031-3</ref> | ||
== Morfologie == | == Morfologie == | ||
- | |||
Většinou velmi dobře vyvinuté krátce sloupcovité [[krystal]]y s nevelkým počtem ploch a kosočtv erečným průřezem, zarostlé, někdy však volné v důsledku zvětrávání. Pro tento nerost jsou zvláště typické křížovité prorostlice, kterým také staurolit vděčí za své jméno.<ref name="Medenbach">Medenbach O., Sussiecková-Fornefeldová C., 1995: Minerály. IKAR, Praha. ISBN 80-85830-97-3</ref> | Většinou velmi dobře vyvinuté krátce sloupcovité [[krystal]]y s nevelkým počtem ploch a kosočtv erečným průřezem, zarostlé, někdy však volné v důsledku zvětrávání. Pro tento nerost jsou zvláště typické křížovité prorostlice, kterým také staurolit vděčí za své jméno.<ref name="Medenbach">Medenbach O., Sussiecková-Fornefeldová C., 1995: Minerály. IKAR, Praha. ISBN 80-85830-97-3</ref> | ||
== Vlastnosti == | == Vlastnosti == | ||
Řádka 30: | Řádka 30: | ||
Vyskytuje se v asociaci s metamorfními minerály, jako jsou [[kyanit]], [[muskovit]], [[granát (minerál)]] a [[křemen]]. | Vyskytuje se v asociaci s metamorfními minerály, jako jsou [[kyanit]], [[muskovit]], [[granát (minerál)]] a [[křemen]]. | ||
== Využití == | == Využití == | ||
- | [[ | + | [[File:Staurolite cut.jpg|thumb|240px|Broušené staurolity z [[Minas Gerais]], [[Brazílie]].]] |
Někdy se nosí jako [[amulet]], čiré krystaly jsou vybrušovány jako vzácné [[šperk]]y. | Někdy se nosí jako [[amulet]], čiré krystaly jsou vybrušovány jako vzácné [[šperk]]y. | ||
== Naleziště == | == Naleziště == | ||
- | [[ | + | [[File:Staurolit.jpg|thumb|240px|Vyrostlice staurolitu ve [[svor]]u (oblast [[Šerák]]u, [[Jeseníky]]).]] |
Společně s [[kyanit]]em a [[granát (minerál)|granátem]] je typickým [[minerál]]em [[Metamorfovaná hornina|regionální přeměny]] a rozhodujícím minerálem pro určení stupně metamorfózy. Najdeme ho v [[Krystalické břidlice|krystalických břidlicích]] (zejména [[svor]]ech), v kontaktně metamorfovaných horninách, výjimečně v [[pegmatit]]ech. | Společně s [[kyanit]]em a [[granát (minerál)|granátem]] je typickým [[minerál]]em [[Metamorfovaná hornina|regionální přeměny]] a rozhodujícím minerálem pro určení stupně metamorfózy. Najdeme ho v [[Krystalické břidlice|krystalických břidlicích]] (zejména [[svor]]ech), v kontaktně metamorfovaných horninách, výjimečně v [[pegmatit]]ech. | ||
*[[Česko]] – [[Přibyslavice]] u [[Čáslav]]i, [[Toužim]], [[Žlutice]], [[Zhoř u Mladé Vožice]]; hojné křížové prorostlice (do 2 cm) ve [[svor]]ech v [[Jeseníky|Jeseníkách]], zvláště v pásmu [[Ostružná (okres Jeseník)|Ostružná]] - [[Červenohorské sedlo]] - [[Keprník]] - [[Loučná nad Desnou|Kouty nad Desnou]].<ref name="Sejkora">Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2</ref> | *[[Česko]] – [[Přibyslavice]] u [[Čáslav]]i, [[Toužim]], [[Žlutice]], [[Zhoř u Mladé Vožice]]; hojné křížové prorostlice (do 2 cm) ve [[svor]]ech v [[Jeseníky|Jeseníkách]], zvláště v pásmu [[Ostružná (okres Jeseník)|Ostružná]] - [[Červenohorské sedlo]] - [[Keprník]] - [[Loučná nad Desnou|Kouty nad Desnou]].<ref name="Sejkora">Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2</ref> | ||
Řádka 40: | Řádka 40: | ||
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Seznam minerálů]] | * [[Seznam minerálů]] | ||
- | == | + | == Reference == |
+ | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
*[http://webmineral.com/data/Staurolite.shtml Staurolit na webu Webmineral (anglicky)] | *[http://webmineral.com/data/Staurolite.shtml Staurolit na webu Webmineral (anglicky)] |
Aktuální verze z 2. 10. 2018, 10:50
Staurolit (Křížový kámen), chemický vzorec (Fe,Mg,Zn)2(Al,Fe)9(Si,Al)4O22(O,OH)2 je jednoklonný minerál ze skupiny nesosilikátů.
Název pochází z řeckých slov stauros (= kříž) a lithos (= kámen); staurolit vytváří často prorostlice ve tvaru kříže.
Obsah |
Původ
Tvoří se hluboko v zemské kůře v regionálně přeměněných hornínách, jako jsou ruly a svory, které vznikaly za extrémních teplot a tlaků.[1]
Morfologie
Většinou velmi dobře vyvinuté krátce sloupcovité krystaly s nevelkým počtem ploch a kosočtv erečným průřezem, zarostlé, někdy však volné v důsledku zvětrávání. Pro tento nerost jsou zvláště typické křížovité prorostlice, kterým také staurolit vděčí za své jméno.[2]
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost T = 7-7,5, hustota: 3,7 až 3,8, štěpnost zřetelná.
- Optické vlastnosti: Barva: načervenale až načernale hnědá, často má drsné nebo zemité povlaky. Lesk skelný až smolný, průhlednost: průsvitný až téměř opakní, vryp bezbarvý až šedavý.
- Chemické vlastnosti: Některé druhy obsahují stopy manganu a v tomto případě jsou tavitelné.[1]
Parageneze
Vyskytuje se v asociaci s metamorfními minerály, jako jsou kyanit, muskovit, granát (minerál) a křemen.
Využití
Někdy se nosí jako amulet, čiré krystaly jsou vybrušovány jako vzácné šperky.
Naleziště
Společně s kyanitem a granátem je typickým minerálem regionální přeměny a rozhodujícím minerálem pro určení stupně metamorfózy. Najdeme ho v krystalických břidlicích (zejména svorech), v kontaktně metamorfovaných horninách, výjimečně v pegmatitech.
- Česko – Přibyslavice u Čáslavi, Toužim, Žlutice, Zhoř u Mladé Vožice; hojné křížové prorostlice (do 2 cm) ve svorech v Jeseníkách, zvláště v pásmu Ostružná - Červenohorské sedlo - Keprník - Kouty nad Desnou.[3]
- Slovensko – v krystalických břidlicích Malých Karpat (u Limbachu krystaly do 1 cm), Vysokých Tater (Jalovecká dolina), v rulách Braniska a Čierné hory.[3]
- Evropa - slavné jsou hnědočervené, průsvitné krystaly vyskytující se společně s modrým distenem v Pizzo Forno v Tessinu (Švýcarsko. Další naleziště: Aschaffenburg (Bavorsko, Německo), Prilep (Makedonie, Monte Legnone (Veltlin, Itálie).[2]
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Pellant C., 2000: Horniny a minerály. Vydavateĺstvo Osveta, Martin. 2. vydání. ISBN 80-8063-031-3
- ↑ 2,0 2,1 Medenbach O., Sussiecková-Fornefeldová C., 1995: Minerály. IKAR, Praha. ISBN 80-85830-97-3
- ↑ 3,0 3,1 Sejkora J., Kouřimský J., 2005: Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 80-200-1317-2
Externí odkazy
- Staurolit na webu Webmineral (anglicky)
- Staurolit na webu mindat.org (anglicky)
- Staurolit v atlasu minerálů (německy)
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |