Bílovec

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 3. 6. 2019, 08:41

Město Bílovec (německy Wagstadt) se nachází v okrese Nový Jičín, kraj Moravskoslezský.

Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 7 663 obyvatel.
Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 7 419 obyvatel.

Navzdory poškození na konci II. světové války se historické jádro města stalo městskou památkovou zónou.

Historie

Bílovec leží v severní části okresu Nový Jičín, v místě, kde se výběžky Nízkého Jeseníku svažují do údolí řeky Odry. Jeho území v nadmořské výšce 280 m se rozprostírá na obou březích říčky Bílovky, které přecházejí v mírné okolní svahy. Dějiny města Bílovec lze sledovat od 1. poloviny 14. století. S Bílovcem sice již roku 1906 administrativně splynula někdejší samostatná obec Radotín a později i osada Labuť, ale až roku 1976 splynuly s Bílovcem do té doby samostatné obce Bílov, Bravinné, Stará Ves a Velké Albrechtice. V roce 1979 k nim přibyly vsi Bítov, Bravantice, Lubojaty s osadou Lhotka a Slatina s bývalou obcí Výškovice a s osadami Nový Svět a Ohrada. Tím se zvětšil nynější katastr Bílovec na 8550 ha a celkový počet obyvatel vzrostl v roce 1980 na 10 722. V roce 1990 se znovu osamostatnily obce Slatina a Velké Albrechtice, v roce 1992 Bílov, v roce 1995 obec Bítov a Bravantice v roce 1998. Založení Bílovce lze časově ohraničit rokem 1316, kdy Vok I. z Kravař získal bývalé lichtenburské statky na Fulnecku od krále Jana Lucemburského, a rokem 1324, kdy je Bílovec poprvé jmenován v listině Voka z Kravař o prodeji pustějovského fojtství, uveden v německé podobě Woogstadt (Vokovo město) a v této formě nese bezpochyby jméno svého zakladatele (ještě výrazněji 1329 Wockinstadt). V držení pánů z Kravař zůstává město i panství do poloviny 15. století. Drslav z Kravař prodal bíloveckým měšťanům dvůr u Slatiny, Beneš z Kravař dal městu Bílovci i vsi Radotínu v roce 1383 právo odúmrti. Po smrti Jana z Kravař v roce 1433, který byl přívržencem husitství, se v poměrně krátké době vystřídali v držení Bílovce Jiří ze Šternberka, bratr jeho ženy Lacek, opavská knížata, opolský kníže Mikuláš a král Jiří z Poděbrad. V téže době je v písemnostech uváděn Hanuš z Bílovce jako držitel zákupního fojtství. Kolem roku 1464 se Bílovec ocitl v rukou Fulštejnů, kteří město v roce 1543 prodali panu Janu Oderskému z Lideřova. V roce 1552 přešlo bílovecké panství na pána Mikuláše Pražmu z Bílkova.

V 16. století zaznamenalo město pozoruhodný hospodářský a společenský vzestup, jehož výrazem byl nejen rozvoj řemeslné výroby a obchodu, nýbrž i výstavba města. Po porážce stavovského povstání bylo bílovecké panství konfiskováno a na město byly uvaleny tíživé pokuty. Po smrti Karla Pražmy v roce 1628 bylo bílovecké panství pro Pražmovu účast na dánské válce konfiskováno a zastaveno manželce Jindřicha Vilémovského z Kojkovic. V nastalých vleklých sporech o Bílovec a panství bylo nakonec rozhodnutím císaře Ferdinanda II. bílovecké zboží Vilemovským odňato a v roce 1648 postoupeno dceři Karla Pražmy z Bílkova Bohunce Alžbětě Pražmové, provdané za Václava Zikmunda Sedlnického z Choltic. V rukou pánů Sedlnických panství zůstalo až do roku 1945. V posledních desetiletích 19. století se začalo i v Bílovci rozvíjet dělnické hnutí, které koncem století vyústilo v četné stávky a posléze založení sociálně demokratické strany. České menšině, jež se začala koncem 19. století hlásit o svá národní práva, se nepodařilo do vzniku Československé republiky v roce 1918 dosáhnout na německé buržoazní správě města splnění svých požadavků. Teprve pak se postupně začalo budovat české školství a česká kulturní zařízení i pro české okolí. Revoluční rok 1848 přinesl změnu ve správě Bílovce a okolí. V roce 1850 zde byl zřízen okresní soud. Politickou správu Bílovecka vykonávalo okresní hejtmanství v Opavě, podřízené tamějšímu místodržitelství. Největším a nejdůležitějším průmyslovým podnikem v Bílovci se stal závod Koh-i-noor, dnes akciová společnost Massag, jehož hlavní výroba byla zaměřena na drobné kovové zboží. V Bílovci se narodil Jan Bayer (1757–1830), básník, hudebník, zpěvák a sběratel lidových písní, Felix Ivo Leicher (1727–1812), malíř obrazů s náboženskými náměty, Hugo Schmidt (1844–1907), pracovník mezinárodního dělnického hnutí, prezident II. internacionály v Curychu, novinář a Karel Raimund Kristinus (1843–1904), hudebník a skladatel, sběratel lidových písní. V Bílovci působili Heinrich Schulig, vlastivědný pracovník a spisovatel, Emil Jelonek, Alois Konvalinka, rovněž vlastivědní spisovatelé. Ve znaku má město Bílovec v červeném štítě stříbrnou zavinutou střelu, rodový erb pánů z Kravař. Objevuje se již na nejstarším, dodnes dochovaném pečetním typáři z počátku 15. století. Stejné znamení nese též červený list městského praporu uděleného Bílovci v roce 1993.

Infrastruktura a doprava

Bílovec je velmi dobře dostupný. Ve směru z Oder po silnici 1. třídy č. 47 se dále dostanete do Klimkovic a dál do Ostravy. Dále z Bílovce vede do Ostravy dálnice D1, která se staví až do Lipníku nad Bečvou. Dále do Bílovce vede železniční trať ze Studénky. Bílovec nemá městskou hromadnou dopravu.

Muzea

Muzeum v Bílovci – Zámecká ulice 5

Pamětihodnosti

Zámek Bílovec čp. 660
Kostel svatého Mikuláše v Kostelní ulici
Kaple svaté Barbory
Pomník osvobození
Radnice na náměstí čp. 1

Části města

Osobnosti narozené v Bílovci

Petra Kvitová – tenistka
Květa Peschkeová – tenistka
Richard Trampler – historik, pedagog
Jan Stehlík – basketbalista
Miloš Holaň – hokejista ^[1]
Rostislav Olesz – hokejista
Martin Tomášek – hokejista ^[2]
Milan Holáň – účastník rallye dakar ^[3]
Josef Kulhavý – motokrosový závodník ^[4]
Pavel Hrnčíř – poslanec ^[5] ^[6], člen Kolegia NKÚ ^[7]

Partnerská města

Související články

Reference

Externí odkazy

Historie Lubojat

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bílovec

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bílovec

Město Bílovec
Bílovec • Bravinné • Lhotka • Lubojaty • Ohrada • Stará Ves • Výškovice

Města a obce okresu Nový Jičín
Albrechtičky • Bartošovice • Bernartice nad Odrou • Bílov • Bílovec • Bítov • Bordovice • Bravantice • Frenštát pod Radhoštěm • Fulnek • Heřmanice u Oder • Heřmánky • Hladké Životice • Hodslavice • Hostašovice • Jakubčovice nad Odrou • Jeseník nad Odrou • Jistebník • Kateřinice • Kopřivnice • Kujavy • Kunín • Libhošť • Lichnov • Luboměř • Mankovice • Mořkov • Mošnov • Nový Jičín • Odry • Petřvald • Příbor • Pustějov • Rybí • Sedlnice • Skotnice • Slatina • Spálov • Starý Jičín • Studénka • Suchdol nad Odrou • Šenov u Nového Jičína • Štramberk • Tichá • Tísek • Trnávka • Trojanovice • Velké Albrechtice • Veřovice • Vražné • Vrchy • Závišice • Ženklava • Životice u Nového Jičína

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Sportovci.cz: Miloš Holaň

[1] Sportovci.cz: Martin Tomášek

[2] Legends of Hockey: Milos Holan

[3] ttp://moto.sport.cz/moto/motocykly/123172-motokrosovy-tym-delta-racing-letos-vsadi-v-ms-na-fina-pyrhonena-a-suzuki.html

[4] Pavel Hrnčíř: Curriculum vitae

[5] Poslanecká sněmovna: Pavel Hrnčíř

[6] Novým členem Kolegia NKÚ se stal Pavel Hrnčíř

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

@@ Řádka 30: / Řádka 30: @@
 | NUTS3 = CZ080
 | nad.výš = 243
-}}
+}}Město '''Bílovec''' (německy ''Wagstadt'') se nachází v okrese [[Okres Nový Jičín|Nový Jičín]], kraj [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]].
-Město '''Bílovec''' (německy ''Wagstadt'') se nachází v okrese [[Okres Nový Jičín|Nový Jičín]], kraj [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]. Ke dni 2.&nbsp;10.&nbsp;2006 zde žilo 7&nbsp;663 obyvatel.
+* Ke dni 2. 10.&nbsp;2006 zde žilo 7&nbsp;663 obyvatel.
+* Ke dni 1. 1.&nbsp;2019 zde žilo '''7&nbsp;419''' obyvatel.
 Navzdory poškození na konci [[Druhá světová válka|II. světové války]] se historické jádro města stalo [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].
@@ Řádka 38: / Řádka 39: @@
 Bílovec leží v severní části okresu Nový Jičín, v místě, kde se výběžky Nízkého Jeseníku svažují do údolí řeky Odry. Jeho území v nadmořské výšce 280&nbsp;m se rozprostírá na obou březích říčky Bílovky, které přecházejí v mírné okolní svahy.
 Dějiny města Bílovec lze sledovat od 1.&nbsp;poloviny 14.&nbsp;století. S Bílovcem sice již roku 1906 administrativně splynula někdejší samostatná obec Radotín a později i osada Labuť, ale až roku 1976 splynuly s Bílovcem do té doby samostatné obce Bílov, Bravinné, Stará Ves a Velké Albrechtice. V roce 1979 k nim přibyly vsi Bítov, Bravantice, Lubojaty s osadou Lhotka a Slatina s bývalou obcí Výškovice a s osadami Nový Svět a Ohrada.
-Tím se zvětšil nynější katastr Bílovec na 8550&nbsp;ha a celkový počet obyvatel vzrostl v roce 1980 na 10&nbsp;722. V roce 1990 se znovu osamostatnily obce Slatina a Velké Albrechtice, v roce 1992 Bílov, v roce 1995 obec Bítov a Bravantice v roce 1998. Založení Bílovce lze časově ohraničit rokem 1316, kdy [[Vok I. z Kravař]] získal bývalé lichtenburské statky na Fulnecku od krále Jana Lucemburského, a rokem 1324, kdy je Bílovec poprvé jmenován v listině Voka z Kravař o prodeji pustějovského fojtství, uveden v německé podobě Woogstadt (Vokovo město) a v této formě nese bezpochyby jméno svého zakladatele (ještě výrazněji 1329 Wockinstadt). V držení [[páni z Kravař|pánů z Kravař]] zůstává město i panství do poloviny 15.&nbsp;století. [[Drslav z Kravař]] prodal bíloveckým měšťanům dvůr u Slatiny, [[Beneš z Kravař a Krumlova|Beneš z Kravař]] dal městu Bílovci i vsi Radotínu v roce 1383 právo odúmrti. Po smrti [[Jan Jičínský z Kravař a Fulneka|Jana z Kravař]] v roce 1433, který byl přívržencem husitství, se v poměrně krátké době vystřídali v držení Bílovce Jiří ze Šternberka, bratr jeho ženy Lacek, opavská knížata, opolský kníže Mikuláš a král Jiří z Poděbrad. V téže době je v písemnostech uváděn Hanuš z Bílovce jako držitel zákupního fojtství. Kolem roku 1464 se Bílovec ocitl v rukou Fulštejnů, kteří město v roce 1543 prodali panu Janu Oderskému z Lideřova. V roce 1552 přešlo bílovecké panství na pána Mikuláše Pražmu z Bílkova.
+Tím se zvětšil nynější katastr Bílovec na 8550&nbsp;ha a celkový počet obyvatel vzrostl v roce 1980 na 10&nbsp;722. V roce 1990 se znovu osamostatnily obce Slatina a Velké Albrechtice, v roce 1992 Bílov, v roce 1995 obec Bítov a Bravantice v roce 1998. Založení Bílovce lze časově ohraničit rokem 1316, kdy Vok&nbsp;I. z&nbsp;Kravař získal bývalé lichtenburské statky na Fulnecku od krále Jana Lucemburského, a rokem 1324, kdy je Bílovec poprvé jmenován v listině Voka z Kravař o prodeji pustějovského fojtství, uveden v německé podobě Woogstadt (Vokovo město) a v této formě nese bezpochyby jméno svého zakladatele (ještě výrazněji 1329 Wockinstadt). V držení [[páni z Kravař|pánů z Kravař]] zůstává město i panství do poloviny 15.&nbsp;století. Drslav z Kravař prodal bíloveckým měšťanům dvůr u Slatiny, [[Beneš z Kravař a Krumlova|Beneš z Kravař]] dal městu Bílovci i vsi Radotínu v roce 1383 právo odúmrti. Po smrti [[Jan Jičínský z Kravař a Fulneka|Jana z Kravař]] v roce 1433, který byl přívržencem husitství, se v poměrně krátké době vystřídali v držení Bílovce Jiří ze Šternberka, bratr jeho ženy Lacek, opavská knížata, opolský kníže Mikuláš a král Jiří z Poděbrad. V téže době je v písemnostech uváděn Hanuš z Bílovce jako držitel zákupního fojtství. Kolem roku 1464 se Bílovec ocitl v rukou Fulštejnů, kteří město v roce 1543 prodali panu Janu Oderskému z Lideřova. V roce 1552 přešlo bílovecké panství na pána Mikuláše Pražmu z Bílkova.
 V 16. století zaznamenalo město pozoruhodný hospodářský a společenský vzestup, jehož výrazem byl nejen rozvoj řemeslné výroby a obchodu, nýbrž i výstavba města.
 Po porážce stavovského povstání bylo bílovecké panství konfiskováno a na město byly uvaleny tíživé pokuty. Po smrti Karla Pražmy v roce 1628 bylo bílovecké panství pro Pražmovu účast na dánské válce konfiskováno a zastaveno manželce Jindřicha Vilémovského z Kojkovic. V nastalých vleklých sporech o Bílovec a panství bylo nakonec rozhodnutím císaře Ferdinanda II. bílovecké zboží Vilemovským odňato a v roce 1648 postoupeno dceři Karla Pražmy z Bílkova Bohunce Alžbětě Pražmové, provdané za Václava Zikmunda Sedlnického z Choltic. V rukou pánů Sedlnických panství zůstalo až do roku 1945.
@@ Řádka 77: / Řádka 79: @@
 * [[Josef Kulhavý]] – motokrosový závodník <ref>http://moto.sport.cz/moto/motocykly/123172-motokrosovy-tym-delta-racing-letos-vsadi-v-ms-na-fina-pyrhonena-a-suzuki.html</ref>
 * [[Pavel Hrnčíř]] – poslanec <ref>[http://www.pavel-hrncir.cz/zivotaja.html Pavel Hrnčíř: Curriculum vitae]</ref> <ref>[http://www.psp.cz/eknih/2006ps/rejstrik/jmenny/371.html Poslanecká sněmovna: Pavel Hrnčíř]</ref>, člen Kolegia NKÚ <ref>[http://www.nku.cz/cz/media/novym-clenem-kolegia-nku-se-stal-pavel-hrncir-id5038/ Novým členem Kolegia NKÚ se stal Pavel Hrnčíř]</ref>
 == Partnerská města ==
-*  [[Ketř]], [[Polsko]]
+* {{flagicon|Německo}} [[Bad Neustadt|Bad Neustadt an der Saale]], [[Německo]]
-*  [[Bad Neustadt]], [[Německo]]
+* {{flagicon|Polsko}} [[Ketř|Kietrz]], [[Polsko]]
+* {{flagicon|Slovensko}} [[Lipany (okres Sabinov)|Lipany]], [[Slovensko]]
 == Související články ==
@@ Řádka 92: / Řádka 96: @@
-{{Commons|Bílovec}}{{Okres Nový Jičín}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Bílovec}}{{Commonscat|Bílovec}}{{Město Bílovec}}{{Okres Nový Jičín}}{{Článek z Wikipedie}}
+[[Kategorie:Bílovec| ]]
 [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
 [[Kategorie:Města okresu Nový Jičín]]