Fosfid

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 20. 6. 2019, 14:02

Struktura například fosfidu boritého a dalších fosfidů

Struktura fosfidu sodného

Fosfid je sloučenina fosforu s nějakým méně elektronegativním prvkem nebo prvky. Dvouprvkové sloučeniny tvoří fosfor s většinou prvků s výjimkou rtuti, olova, antimonu, bizmutu, telluru a polonia.^[1] Poměr prvků ve fosfidech může být poměrně variabilní, například draslík tvoří devět fosfidů: K₃P, K₄P₃, K₅P₄, KP, K₄P₆ K₃P₇, K₃P₁₁, KP_10.3, KP₁₅), nikl jich má osm (Ni₃P, Ni₅P₂, Ni₁₂P₅, NiP₂, Ni₅P₄, NiP, NiP₂, NiP₃).^[1] Většina jich je dobře rozpustná v tucích.

Třídění

Třídění fosfidů je komplikované.^[2] Na základě struktury a reaktivity mohou být fosfidy klasifikovány do těchto skupin:^[1]:

fosfidy iontové, obsahující anionty P³⁻. Tvoří je alkalické kovy (M₃P, např. Na₃P) a kovy alkalických zemin (M₃P₂, např. Ca₃P₂)
polyfosfidy obsahující např. iont P₂⁴⁻, iont P₁₁³⁻; polymerní řetězcovité ionty (např. šroubovicovitý P⁻)_n a některé trojrozměrné složité struktury)
fosfidy s jedním atomem fosforu, polovodiče (např. GaP) až vodiče (TaP)^[3]

Polyfosfidové ionty P₃⁴⁻ (vyskytující se v K₄P₃) a P₄⁵⁻ (vyskytující se v K₅P₄) jsou radikálové anionty s lichým počtem valenčních elektronů, což z nich činí paramagnetické látky.^[1]

Výskyt v přírodě

Schreibersit – vzorec (Fe,Ni)₃P, je běžně přítomen v některých druzích meteoritů.^[4]^[5]

Reference

↑ ^1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 VON SCHNERING,, H.G.; HÖNLE, W.. Encyclopedia of Inorganic Chemistry. [s.l.] : John wiley & Sons, 1994. ISBN 0471936200. Kapitola Phosphides - Solid state chemistry.
↑ GREENWOOD, Norman N.; EARNSHAW, A.. Chemistry of the Elements. 2. vyd. Oxford : Butterworth-Heinemann, 1997. ISBN 0-7506-3365-4.
↑ C. S. Blackman, C. J. Carmalt, S. A. O'Neill, I. P. Parkin, K. C. Molloy, L. Apostolico. Chemical vapour deposition of group Vb metal phosphide thin films. J. Mater. Chem., 2003, čís. 13.
↑ Mindat
↑ Handbook of Mineralogy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[Schnering-0] 1,0 ^1,1 ^1,2 ^1,3 VON SCHNERING,, H.G.; HÖNLE, W.. Encyclopedia of Inorganic Chemistry. [s.l.] : John wiley & Sons, 1994. ISBN 0471936200. Kapitola Phosphides - Solid state chemistry.

[1] GREENWOOD, Norman N.; EARNSHAW, A.. Chemistry of the Elements. 2. vyd. Oxford : Butterworth-Heinemann, 1997. ISBN 0-7506-3365-4.

[2] C. S. Blackman, C. J. Carmalt, S. A. O'Neill, I. P. Parkin, K. C. Molloy, L. Apostolico. Chemical vapour deposition of group Vb metal phosphide thin films. J. Mater. Chem., 2003, čís. 13.

[3] Mindat

[4] Handbook of Mineralogy

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Boron-phosphide-unit-cell-1963-CM-3D-balls.png|thumb|Struktura například [[fosfid boritý|fosfidu boritého]] a dalších fosfidů]]
+[[Soubor:Boron-phosphide-unit-cell-1963-CM-3D-balls.png|thumb|230px|Struktura například [[fosfid boritý|fosfidu boritého]] a&nbsp;dalších fosfidů]]
-[[Soubor:Sodium-phosphide-xtal-Na-coordination-3D-balls.png|thumb|Struktura [[fosfid sodný|fosfidu sodného]]]]
+[[Soubor:Sodium-phosphide-xtal-Na-coordination-3D-balls.png|thumb|230px|Struktura [[fosfid sodný|fosfidu sodného]]]]
 '''Fosfid''' je sloučenina [[fosfor]]u s nějakým méně [[elektronegativita|elektronegativním]] prvkem nebo prvky. Dvouprvkové sloučeniny tvoří fosfor s většinou prvků s výjimkou [[rtuť|rtuti]], [[olovo|olova]], [[antimon]]u, [[bizmut]]u, [[tellur]]u a [[polonium|polonia]].<ref name="Schnering">{{citace monografie| jméno=H.G. |příjmení=Von Schnering, |jméno2=W.|příjmení2= Hönle  |kapitola=Phosphides - Solid state chemistry|  titul=Encyclopedia of Inorganic Chemistry |editor= R. Bruce King |rok=1994|vydavatel= John wiley & Sons |isbn= 0471936200}}</ref> Poměr prvků ve fosfidech může být poměrně variabilní, například [[draslík]] tvoří devět fosfidů: K<sub>3</sub>P, K<sub>4</sub>P<sub>3</sub>, K<sub>5</sub>P<sub>4</sub>, KP, K<sub>4</sub>P<sub>6</sub> K<sub>3</sub>P<sub>7</sub>, K<sub>3</sub>P<sub>11</sub>, KP<sub>10.3</sub>, KP<sub>15</sub>), [[nikl]] jich má osm (Ni<sub>3</sub>P, Ni<sub>5</sub>P<sub>2</sub>, Ni<sub>12</sub>P<sub>5</sub>, NiP<sub>2</sub>, Ni<sub>5</sub>P<sub>4</sub>, NiP, NiP<sub>2</sub>, NiP<sub>3</sub>).<ref name = "Schnering"/>  Většina jich je dobře rozpustná v tucích.
 == Třídění ==