Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Pavillon Carré de Baudouin
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | Pavilon je původně venkovský dům, [[letohrádek]] postavený v 18. století jako místo zábavy a odpočinku. Jeden z prvních majitelů byl Nicolas Carré de Baudouin, který jej zdědil v roce 1770 a nechal přistavět [[peristyl]] se čtyřmi [[iónský řád|jónskými sloupy]]. Autorem této úpravy byl [[architekt]] Pierre-Louis Moreau-Desproux (1727–1794), ředitel staveb města Paříže. Dům byl později i ve vlastnictví rodiny Goncourt. Jules de Goncourt a Edmond de Goncourt zde strávili část svého dětství. V roce 1836 sestry | + | Pavilon je původně venkovský dům, [[letohrádek]] postavený v 18. století jako místo zábavy a odpočinku. Jeden z prvních majitelů byl Nicolas Carré de Baudouin, který jej zdědil v roce 1770 a nechal přistavět [[peristyl]] se čtyřmi [[iónský řád|jónskými sloupy]]. Autorem této úpravy byl [[architekt]] Pierre-Louis Moreau-Desproux (1727–1794), ředitel staveb města Paříže. Dům byl později i ve vlastnictví rodiny Goncourt. Jules de Goncourt a Edmond de Goncourt zde strávili část svého dětství. V roce 1836 sestry svatého Vincence z Pauly zde založily [[sirotčinec]] a v přilehlé budově postavené pro tuto příležitost zřídily [[kaple|kapli]]. V letech [[1971]]–[[1992]] zde sestry společně s městem provozovaly zdravotně-sociální středisko a ubytovnu pro mladé pracující. V roce 1992 sestry ukončily svou činnost a v roce [[2003]] město dům zakoupilo a nechalo zrekonstruovat. V roce [[2005]] byla pro veřejnost zpřístupněna přilehlá zahrada o rozloze 1800 m<sup>2</sup> a v roce [[2007]] i celý pavilon. |
== Využití == | == Využití == | ||
Řádka 15: | Řádka 15: | ||
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Pavillon+Carré+de+Baudouin}}{{Commonscat|Pavillon Carré de Baudouin}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Stavby v Paříži]] | [[Kategorie:Stavby v Paříži]] | ||
[[Kategorie:Neoklasicistní stavby]] | [[Kategorie:Neoklasicistní stavby]] | ||
[[Kategorie:Kultura v Paříži]] | [[Kategorie:Kultura v Paříži]] | ||
[[Kategorie:Historické památky v 20. obvodu (Paříž)]] | [[Kategorie:Historické památky v 20. obvodu (Paříž)]] |
Aktuální verze z 6. 8. 2019, 15:46
Pavillon Carré de Baudouin (též řečený Pavillon Pompadour) je novoklasicistní stavba z 18. století v Paříži, která se nachází ve 20. obvodu na rohu ulic Rue des Pyrénées a Rue de Ménilmontant. Od roku 2007 slouží pro veřejnost jako kulturní centrum. Dům je od roku 1928 chráněn jako historická památka.
Obsah |
Historie
Pavilon je původně venkovský dům, letohrádek postavený v 18. století jako místo zábavy a odpočinku. Jeden z prvních majitelů byl Nicolas Carré de Baudouin, který jej zdědil v roce 1770 a nechal přistavět peristyl se čtyřmi jónskými sloupy. Autorem této úpravy byl architekt Pierre-Louis Moreau-Desproux (1727–1794), ředitel staveb města Paříže. Dům byl později i ve vlastnictví rodiny Goncourt. Jules de Goncourt a Edmond de Goncourt zde strávili část svého dětství. V roce 1836 sestry svatého Vincence z Pauly zde založily sirotčinec a v přilehlé budově postavené pro tuto příležitost zřídily kapli. V letech 1971–1992 zde sestry společně s městem provozovaly zdravotně-sociální středisko a ubytovnu pro mladé pracující. V roce 1992 sestry ukončily svou činnost a v roce 2003 město dům zakoupilo a nechalo zrekonstruovat. V roce 2005 byla pro veřejnost zpřístupněna přilehlá zahrada o rozloze 1800 m2 a v roce 2007 i celý pavilon.
Využití
Pavilon s rozlohou 815 m2 nabízí různá zařízení věnovaná umění a kultuře jako přednáškový sál, výstavní sály, kanceláře pro různá sdružení apod.
Souřadnice
Externí odkazy
- Pavilon na stránkách radnice 20. obvodu (francouzsky)
- Záznam v evidenci historických památek (francouzsky)
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |