Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Pilníkov
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | |||
{{Infobox české obce a města | {{Infobox české obce a města | ||
| název = Pilníkov | | název = Pilníkov | ||
| Řádka 31: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ052 | | NUTS3 = CZ052 | ||
| nad.výš = 358 | | nad.výš = 358 | ||
| - | }} | + | }}'''Pilníkov''' (německy ''Pilnikau'', také ''Pilsdorf'') je město nacházející se v [[Okres Trutnov|okrese Trutnov]], [[Královéhradecký kraj|kraj Královéhradecký]], zhruba 7,5 km jihozápadně od [[Trutnov]]a. |
| - | + | Leží v [[Krkonošské podhůří|Krkonošském podhůří]] (podcelek [[Podkrkonošská pahorkatina]], okrsek [[Trutnovská pahorkatina]]), na středním toku [[Pilníkovský potok|Pilníkovského potoka]], do něhož uprostřed města ústí potoky Starobucký a Prkenný. | |
| - | Historické jádro města je od roku [[2003]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. | + | Historické jádro města je od roku [[2003]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Pilníkov se nečlení na [[Část obce|části]], má ale tři [[katastrální území]]: ''Pilníkov I'', ''Pilníkov II'' a ''Pilníkov III''. |
| + | * Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1 175 obyvatel. | ||
| + | * Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo '''1 269''' obyvatel. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | První písemná zmínka o Pilníkovu je z roku 1357. V roce 1371 získal Pilníkov do majetku vladyka Ješek Silber, jehož potomci se nazývali Zilvarové z Pilníkova. V 15. století táhla husitská vojska, údajně i s | + | První písemná zmínka o Pilníkovu je z roku 1357. V roce 1371 získal Pilníkov do majetku vladyka Ješek Silber, jehož potomci se nazývali Zilvarové z Pilníkova. V 15. století táhla husitská vojska, údajně i s Janem Žižkou, přes Pilníkov na Litoměřicko. Za vlády krále Vladislava Jagellonského Pilníkov obdržel znak a byl [[20. březen|20. března]] 1514 povýšen na městečko. V roce 1623 prodala královská komora konfiskovaný majetek Adama V. Zilvara (Pilníkov včetně okolních statků a pozemků) Albrechtovi z Valdštejna, který o několik let později tyto statky zastavil na 30 let císařskému plukovníkovi Danielovi Hebronovi. Po třicetileté válce (1618–1648) zbylo v Pilníkově pouze 12 obytných domků a přibližně 46 pustých, za války vyhořelých domů. V roce 1698 jsou první zmínky o pilníkovské ovčárně (''Pilstorffer Schäfferei''), neboli dnešní Třídomí či Letná. |
| + | |||
| + | V první polovině 18. století měl Pilníkov (později Pilníkov I<ref name="výnos" />) a Pilsdorf (později Pilníkov II<ref name="výnos">Výnos ministra vnitra č. 223/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.</ref>) dohromady celkem 1177 obyvatel a 300 domů. Nad pramenem pitné vody v lesích ležících východně od Pilníkova byla vybudována v roce 1737 kaple sv. Magdalény, kde mělo obydlí i několik mnichů. V roce 1765 byla v Pilníkově ukončena činnost [[Hrdelní právo|hrdelního soudu]] IV. třídy. Toto staré právo bylo vykonáváno na Šibeničním vrchu. Poddaní Pilníkova společně s dalšími vesnicemi se v roce 1775 přidali k selskému povstání. Psal se rok 1784 a dle dekretu Josefa II. byl zrušen hřbitov okolo kostela. Dne 5. dubna 1789 byly zaznamenány v Pilníkově silné otřesy země, které si vyžádaly i několik lidských životů. Další nešťastné datum 16. srpna 1820, Pilníkov byl stižen požárem, který vyšel z jednoho z domů. V roce 1830 bylo na panském pozemku Vraní kopec (neboli ''Krähenhügel'') založeno nové předměstí Pilníkova zvané Nové Město. Rok 1852 a obec Pilníkov zakoupila dům na náměstí, aby mohla zřídit svou radnici a hned o jedenáct let později (roku 1863) byl zřízen i [[c. k.]] poštovní úřad. Pilníkovské vlakové nádrží bylo vystavěno v roce 1871 a hned o dvě léta později byl zde založen i první hasičský sbor s 55 členy. Rok 1892 byl významný tím, že tu byla otevřena telegrafní stanice. Na začátku [[První světová válka|první světové války]] v roce [[1914]] byl do domácností v Pilníkově zaveden elektrický proud. | ||
| + | |||
| + | Po skončení první světové války byl v roce [[1926]] v parku na náměstí vztyčen pomník věnovaný 69 obětem světové války. Na podzim roku [[1938]] byly z obce Pilníkov vysídleny všechny české rodiny, poněvadž toto území, které bylo i součástí [[Sudety|Sudet]], bylo zabráno německou [[Nacistické Německo|Třetí říší]]. Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] (1939–1945) byl v říjnu roku 1945 veškerý zkonfiskovaný majetek po odsunutých německých obyvatelích přebrán do správy [[Fond národní obnovy|Fondem národní obnovy]] a přidělen českým dosídlencům. V roce [[1949]] bylo v Pilníkově založeno [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] prvními 15 družstevníky. Během krátké doby do něho přešel zbytek hospodářů z obce. Mezi lety 1954–1959 byly v obci Pilníkov vystavěny pro potřebu JZD kravíny, skladováky, drůbežárny či jiná zařízení. Nyní je tento bývalý komplex rozprodán soukromníkům pro podnikatelské účely. | ||
| + | |||
| + | Důležité datum je 4. červen 1998, kdy byl obci Pilníkov udělen prapor z rukou tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR [[Miloš Zeman|Miloše Zemana]]. Pilníkov se v roce [[2003]] dočkal i ustanovení památkové zóny v obci, která nabyla účinnosti vyhláškou dnem 1. září 2003. V blíže neurčené době mezi 28. až 30. lednem 2006 došlo ke zřícení klenby stropu barokního kostela [[kostel Nejsvětější Trojice (Pilníkov)|Nejsvětější trojice v Pilníkově]], který je státem chráněnou památkou. Ještě tentýž rok byla obcí uspořádána veřejná sbírka na opravu a záchranu poškozeného kostela a také proběhlo slavnostní otevření haly sportovního areálu s umělým povrchem. Pilníkovu byl status města znovu udělen [[12. duben|12. dubna]] 2007.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=18&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 12. dubna 2007</ref> | ||
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
| - | * Kostel Nejsvětější Trojice | + | * [[Kostel Nejsvětější Trojice (Pilníkov)|Kostel Nejsvětější Trojice]] |
* Socha Nanebevzetí Panny Marie | * Socha Nanebevzetí Panny Marie | ||
* Pomník padlým hrdinům a obětem světových válek | * Pomník padlým hrdinům a obětem světových válek | ||
| Řádka 48: | Řádka 55: | ||
* Socha Jana Nepomuckého | * Socha Jana Nepomuckého | ||
| - | == | + | == Významné osobnosti == |
| - | * | + | * Bernard Pauer (1827–1908), lékař a politik, rodák z Pilníkova, starosta Trutnova |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | == | + | == Souřadnice == |
| - | + | ||
{{Geo dms|50|31|58|N|s|15|49|12|E|v|type:city(1129)_region:CZ-KR}} | {{Geo dms|50|31|58|N|s|15|49|12|E|v|type:city(1129)_region:CZ-KR}} | ||
| + | == Reference == | ||
| + | <references /> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.pilnikov.cz Oficiální stránky obce] | * [http://www.pilnikov.cz Oficiální stránky obce] | ||
| - | * [http://ivo-turista.wz.cz/pilnikov.htm Něco málo o obci] | + | * [https://web.archive.org/web/20081224234927/http://www.ivo-turista.wz.cz/pilnikov.htm Něco málo o obci] |
| + | * [http://www.pilnikov.info Web o obci se zaměřením na fotografie z obce] | ||
| - | {{ | + | {{Flickr|Pilníkov}}{{Commonscat|Pilníkov}}{{Okres Trutnov}}{{Článek z Wikipedie}} |
| + | [[Kategorie:Pilníkov| ]] | ||
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
| - | |||
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] | [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] | ||
[[Kategorie:Obce v okrese Trutnov]] | [[Kategorie:Obce v okrese Trutnov]] | ||
| + | [[Kategorie:Společenství obcí Podkrkonoší]] | ||
Aktuální verze z 27. 12. 2019, 15:12
Pilníkov (německy Pilnikau, také Pilsdorf) je město nacházející se v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, zhruba 7,5 km jihozápadně od Trutnova.
Leží v Krkonošském podhůří (podcelek Podkrkonošská pahorkatina, okrsek Trutnovská pahorkatina), na středním toku Pilníkovského potoka, do něhož uprostřed města ústí potoky Starobucký a Prkenný.
Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Pilníkov se nečlení na části, má ale tři katastrální území: Pilníkov I, Pilníkov II a Pilníkov III.
- Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1 175 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 1 269 obyvatel.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o Pilníkovu je z roku 1357. V roce 1371 získal Pilníkov do majetku vladyka Ješek Silber, jehož potomci se nazývali Zilvarové z Pilníkova. V 15. století táhla husitská vojska, údajně i s Janem Žižkou, přes Pilníkov na Litoměřicko. Za vlády krále Vladislava Jagellonského Pilníkov obdržel znak a byl 20. března 1514 povýšen na městečko. V roce 1623 prodala královská komora konfiskovaný majetek Adama V. Zilvara (Pilníkov včetně okolních statků a pozemků) Albrechtovi z Valdštejna, který o několik let později tyto statky zastavil na 30 let císařskému plukovníkovi Danielovi Hebronovi. Po třicetileté válce (1618–1648) zbylo v Pilníkově pouze 12 obytných domků a přibližně 46 pustých, za války vyhořelých domů. V roce 1698 jsou první zmínky o pilníkovské ovčárně (Pilstorffer Schäfferei), neboli dnešní Třídomí či Letná.
V první polovině 18. století měl Pilníkov (později Pilníkov I[1]) a Pilsdorf (později Pilníkov II[1]) dohromady celkem 1177 obyvatel a 300 domů. Nad pramenem pitné vody v lesích ležících východně od Pilníkova byla vybudována v roce 1737 kaple sv. Magdalény, kde mělo obydlí i několik mnichů. V roce 1765 byla v Pilníkově ukončena činnost hrdelního soudu IV. třídy. Toto staré právo bylo vykonáváno na Šibeničním vrchu. Poddaní Pilníkova společně s dalšími vesnicemi se v roce 1775 přidali k selskému povstání. Psal se rok 1784 a dle dekretu Josefa II. byl zrušen hřbitov okolo kostela. Dne 5. dubna 1789 byly zaznamenány v Pilníkově silné otřesy země, které si vyžádaly i několik lidských životů. Další nešťastné datum 16. srpna 1820, Pilníkov byl stižen požárem, který vyšel z jednoho z domů. V roce 1830 bylo na panském pozemku Vraní kopec (neboli Krähenhügel) založeno nové předměstí Pilníkova zvané Nové Město. Rok 1852 a obec Pilníkov zakoupila dům na náměstí, aby mohla zřídit svou radnici a hned o jedenáct let později (roku 1863) byl zřízen i c. k. poštovní úřad. Pilníkovské vlakové nádrží bylo vystavěno v roce 1871 a hned o dvě léta později byl zde založen i první hasičský sbor s 55 členy. Rok 1892 byl významný tím, že tu byla otevřena telegrafní stanice. Na začátku první světové války v roce 1914 byl do domácností v Pilníkově zaveden elektrický proud.
Po skončení první světové války byl v roce 1926 v parku na náměstí vztyčen pomník věnovaný 69 obětem světové války. Na podzim roku 1938 byly z obce Pilníkov vysídleny všechny české rodiny, poněvadž toto území, které bylo i součástí Sudet, bylo zabráno německou Třetí říší. Po skončení druhé světové války (1939–1945) byl v říjnu roku 1945 veškerý zkonfiskovaný majetek po odsunutých německých obyvatelích přebrán do správy Fondem národní obnovy a přidělen českým dosídlencům. V roce 1949 bylo v Pilníkově založeno JZD prvními 15 družstevníky. Během krátké doby do něho přešel zbytek hospodářů z obce. Mezi lety 1954–1959 byly v obci Pilníkov vystavěny pro potřebu JZD kravíny, skladováky, drůbežárny či jiná zařízení. Nyní je tento bývalý komplex rozprodán soukromníkům pro podnikatelské účely.
Důležité datum je 4. červen 1998, kdy byl obci Pilníkov udělen prapor z rukou tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miloše Zemana. Pilníkov se v roce 2003 dočkal i ustanovení památkové zóny v obci, která nabyla účinnosti vyhláškou dnem 1. září 2003. V blíže neurčené době mezi 28. až 30. lednem 2006 došlo ke zřícení klenby stropu barokního kostela Nejsvětější trojice v Pilníkově, který je státem chráněnou památkou. Ještě tentýž rok byla obcí uspořádána veřejná sbírka na opravu a záchranu poškozeného kostela a také proběhlo slavnostní otevření haly sportovního areálu s umělým povrchem. Pilníkovu byl status města znovu udělen 12. dubna 2007.[2]
Pamětihodnosti
- Kostel Nejsvětější Trojice
- Socha Nanebevzetí Panny Marie
- Pomník padlým hrdinům a obětem světových válek
- Společný hrob rudoarmějců
- Kašna s pelikánem
- Socha Jana Nepomuckého
Významné osobnosti
- Bernard Pauer (1827–1908), lékař a politik, rodák z Pilníkova, starosta Trutnova
Souřadnice
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Výnos ministra vnitra č. 223/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |