Šablona:Článek dne/2018/37
Z Multimediaexpo.cz
(+ Optimalizace) |
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Detailní zkoumání planety umožnilo od 60. let 20. století takřka 20 úspěšných [[planetární sonda|automatických sond]]. V současné době jsou na oběžné dráze kolem Marsu tři funkční sondy ([[Mars Odyssey]], [[Mars Express]] a [[Mars Reconnaissance Orbiter]]) a na povrchu planety se pohybují dvě vozítka mise [[Mars Exploration Rover]] ([[Spirit]] a [[Opportunity]]), která poskytla data, jež umožnila zmapovat větší část povrchu, definovat základní historická období či porozumět základním jevům odehrávajícím se na planetě. | Detailní zkoumání planety umožnilo od 60. let 20. století takřka 20 úspěšných [[planetární sonda|automatických sond]]. V současné době jsou na oběžné dráze kolem Marsu tři funkční sondy ([[Mars Odyssey]], [[Mars Express]] a [[Mars Reconnaissance Orbiter]]) a na povrchu planety se pohybují dvě vozítka mise [[Mars Exploration Rover]] ([[Spirit]] a [[Opportunity]]), která poskytla data, jež umožnila zmapovat větší část povrchu, definovat základní historická období či porozumět základním jevům odehrávajícím se na planetě. | ||
| - | Mars má oproti Zemi zhruba čtvrtinovou plochu povrchu a přibližně desetinovou hmotnost. [[Sluneční den]] je podobně dlouhý jako na Zemi (24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund) a nazývá se ''Sol''. | + | Mars má oproti Zemi zhruba čtvrtinovou plochu povrchu a přibližně desetinovou hmotnost. [[Sluneční den]] je podobně dlouhý jako na Zemi (24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund) a nazývá se '''Sol'''. |
Přesné geologické složení planety není známo, ale na základě [[astronomie|astronomických]] pozorování a průzkumu několika desítek [[Seznam meteoritů z Marsu|meteoritů z Marsu]], které byly nalezeny na Zemi, se soudí, že povrch Marsu je tvořen převážně z [[čedič]]ů. Oproti pozemským čedičům jsou některé oblasti obohaceny o [[Křemičitany|křemičitanovou]] složku, podobající se až pozemských [[andezit]]ům (na druhou stranu je možné, že jsou tvořeny i [[Obsidián|sopečným sklem]]). Při pozorování je planeta načervenalá, což je způsobeno pokrytím celého povrchu planety [[Hematit|oxidem železitým]]. V okolí Marsu se v současnosti nevyskytuje globální [[magnetické pole]], avšak některé oblasti planety vykazují trvalou magnetizaci, což svědčí pro hypotézu, že historické magnetické pole bylo globálního charakteru. Na povrchu se nevyskytuje [[voda]] v tekutém stavu, což může být jeden z důvodů proč na Marsu není pozorována [[desková tektonika]]. V minulosti (zejména na počátku vývoje planety) však mohla být část kůry mobilní, a v takovém případě by pozorované peleomagnetické anomálie mohly souviset s tvorbou nové kůry, podobně jako je tomu u zemských [[středooceánský hřbet|středooceánských hřbetů]]. | Přesné geologické složení planety není známo, ale na základě [[astronomie|astronomických]] pozorování a průzkumu několika desítek [[Seznam meteoritů z Marsu|meteoritů z Marsu]], které byly nalezeny na Zemi, se soudí, že povrch Marsu je tvořen převážně z [[čedič]]ů. Oproti pozemským čedičům jsou některé oblasti obohaceny o [[Křemičitany|křemičitanovou]] složku, podobající se až pozemských [[andezit]]ům (na druhou stranu je možné, že jsou tvořeny i [[Obsidián|sopečným sklem]]). Při pozorování je planeta načervenalá, což je způsobeno pokrytím celého povrchu planety [[Hematit|oxidem železitým]]. V okolí Marsu se v současnosti nevyskytuje globální [[magnetické pole]], avšak některé oblasti planety vykazují trvalou magnetizaci, což svědčí pro hypotézu, že historické magnetické pole bylo globálního charakteru. Na povrchu se nevyskytuje [[voda]] v tekutém stavu, což může být jeden z důvodů proč na Marsu není pozorována [[desková tektonika]]. V minulosti (zejména na počátku vývoje planety) však mohla být část kůry mobilní, a v takovém případě by pozorované peleomagnetické anomálie mohly souviset s tvorbou nové kůry, podobně jako je tomu u zemských [[středooceánský hřbet|středooceánských hřbetů]]. | ||
| - | Odhaduje se, že planeta má žhavé, zčásti tekuté jádro, které má přibližně 1 480 km v průměru a je složené převážně ze železa s 15 – 17 váhových % příměsí síry, což je až dvakrát více než je obsah síry v jádru Země. Jádro je obklopeno křemičitým pláštěm, jehož aktivita spojená s tepelným vývojem dala vzniknout většině tektonických a vulkanických útvarů na planetě. V současnosti je tato aktivita minimální, avšak v hlubších částech pláště může plášťová konvekce stále probíhat. Nejsvrchnější část pláště tvoří kůra, jejíž průměrná mocnost dosahuje 50 km až 125 km. | + | Odhaduje se, že planeta má žhavé, zčásti tekuté jádro, které má přibližně 1 480 km v průměru a je složené převážně ze železa s 15 – 17 váhových % příměsí síry, což je až dvakrát více než je obsah síry v jádru Země. Jádro je obklopeno křemičitým pláštěm, jehož aktivita spojená s tepelným vývojem dala vzniknout většině tektonických a vulkanických útvarů na planetě. V současnosti je tato aktivita minimální, avšak v hlubších částech pláště může plášťová konvekce stále probíhat. Nejsvrchnější část pláště tvoří kůra, jejíž průměrná mocnost dosahuje 50 km až 125 km. |
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 5. 1. 2020, 19:41
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Je pojmenována po římském bohu války Martovi. Jedná se o planetu terestrického typu, tj. má pevný horninový povrch pokrytý impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Má dva měsíce nepravidelného tvaru pojmenované Phobos a Deimos.
V období, kdy je Mars v opozici ke Slunci a Země se tak nachází mezi těmito dvěma tělesy, je Mars pozorovatelný na obloze po celou noc. Spolehlivé informace o prvních pozorováních Marsu jako planety neexistují, ale je pravděpodobné, že k nim došlo mezi lety 3000 až 4000 př. n. l. Všechny starověké civilizace, Egypťané, Babylóňané a Řekové, znaly tuto „putující hvězdu“ a měly pro ni svá pojmenování. Kvůli jejímu načervenalému nádechu, způsobenému červenou barvou zoxidované půdy na jejím povrchu, považovaly staré národy Mars většinou za symbol ohně, krve a zániku.
Detailní zkoumání planety umožnilo od 60. let 20. století takřka 20 úspěšných automatických sond. V současné době jsou na oběžné dráze kolem Marsu tři funkční sondy (Mars Odyssey, Mars Express a Mars Reconnaissance Orbiter) a na povrchu planety se pohybují dvě vozítka mise Mars Exploration Rover (Spirit a Opportunity), která poskytla data, jež umožnila zmapovat větší část povrchu, definovat základní historická období či porozumět základním jevům odehrávajícím se na planetě.
Mars má oproti Zemi zhruba čtvrtinovou plochu povrchu a přibližně desetinovou hmotnost. Sluneční den je podobně dlouhý jako na Zemi (24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund) a nazývá se Sol.
Přesné geologické složení planety není známo, ale na základě astronomických pozorování a průzkumu několika desítek meteoritů z Marsu, které byly nalezeny na Zemi, se soudí, že povrch Marsu je tvořen převážně z čedičů. Oproti pozemským čedičům jsou některé oblasti obohaceny o křemičitanovou složku, podobající se až pozemských andezitům (na druhou stranu je možné, že jsou tvořeny i sopečným sklem). Při pozorování je planeta načervenalá, což je způsobeno pokrytím celého povrchu planety oxidem železitým. V okolí Marsu se v současnosti nevyskytuje globální magnetické pole, avšak některé oblasti planety vykazují trvalou magnetizaci, což svědčí pro hypotézu, že historické magnetické pole bylo globálního charakteru. Na povrchu se nevyskytuje voda v tekutém stavu, což může být jeden z důvodů proč na Marsu není pozorována desková tektonika. V minulosti (zejména na počátku vývoje planety) však mohla být část kůry mobilní, a v takovém případě by pozorované peleomagnetické anomálie mohly souviset s tvorbou nové kůry, podobně jako je tomu u zemských středooceánských hřbetů.
Odhaduje se, že planeta má žhavé, zčásti tekuté jádro, které má přibližně 1 480 km v průměru a je složené převážně ze železa s 15 – 17 váhových % příměsí síry, což je až dvakrát více než je obsah síry v jádru Země. Jádro je obklopeno křemičitým pláštěm, jehož aktivita spojená s tepelným vývojem dala vzniknout většině tektonických a vulkanických útvarů na planetě. V současnosti je tato aktivita minimální, avšak v hlubších částech pláště může plášťová konvekce stále probíhat. Nejsvrchnější část pláště tvoří kůra, jejíž průměrná mocnost dosahuje 50 km až 125 km.