Šablona:Článek dne HL/2018/15

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí.)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+
[[Soubor:Iannis Xenakis 1975.jpg|right|160px|Iannis Xenakis v roce 1975]]
-
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+
'''[[Iannis Xenakis]]''' (* [[29. květen|29. května]] [[1922]], † [[4. únor|4. února]] [[2001]]) byl rumunsko–řecký [[avantgarda|avantgardní]] skladatel vážné hudby&nbsp;20.&nbsp;století a&nbsp;architekt, narozený v&nbsp;[[Rumunsko|Rumunsku]] a působící většinu života ve&nbsp;[[Francie|Francii]].
-
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+
Je považován za jednoho z průkopníků [[Elektronická hudba|elektronické]] a [[počítač]]ové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu [[Matematika|matematické]] aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do&nbsp;jakéhokoliv jiného druhu umění. Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádnou oficiální hudební studium, hudba mu byla pouhým „hobby“. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli stali osobnosti, jako [[Arthur Honegger]], [[Darius Milhaud]] a [[Olivier Messiaen]], kteří ho přiměli k důslednějšímu studiu skladby, [[harmonie (hudba)|harmonie]] a dalších oblastí hudební [[fenomenologie]].
-
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+
Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v&nbsp;[[Brusel]]u. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření [[paralela|paralely]] jeho struktury v [[Hyperbola|hyperbolickém]] tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven.
-
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+
Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou [[ambientní hudba|ambietní]] zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a [[Elektronika|elektronických]], kdy zdrojem finálního produktu jsou [[magnetofon]]ové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě objevuje jednoznačná inspirace antickou kulturou, především [[drama]]tem. Nemalou inspirací byla pro skladatele také&nbsp;[[lidová hudba]].
-
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+
<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Aktuální verze z 5. 1. 2020, 19:41

Iannis Xenakis v roce 1975

Iannis Xenakis (* 29. května 1922, † 4. února 2001) byl rumunsko–řecký avantgardní skladatel vážné hudby 20. století a architekt, narozený v Rumunsku a působící většinu života ve Francii.

Je považován za jednoho z průkopníků elektronické a počítačové hudby. Nejvýznamnějším skladatelovým přínosem je rozvoj zvukových možností hudby v rámci jeho konceptu matematické aplikace, identického přenosu nebo transkripce konkrétní umělecké výpovědi do jakéhokoliv jiného druhu umění. Na samém počátku svých aktivit neměl Xenakis za sebou žádnou oficiální hudební studium, hudba mu byla pouhým „hobby“. Díky příležitostným setkáním se však jeho prvními učiteli stali osobnosti, jako Arthur Honegger, Darius Milhaud a Olivier Messiaen, kteří ho přiměli k důslednějšímu studiu skladby, harmonie a dalších oblastí hudební fenomenologie.

Během svého působení v Le Corbusierově ateliéru skládá Xenakis ve svých 32 letech své první velké hudební dílo „Metastasis“ (1954). Tato skladba pro smyčce a zvukové efekty se posléze stává inspirací pro novou hudební generaci, pracující s artificiálními zvukovými strukturami. Skladba vznikla v souvislosti s Xenakisovou prací architekta na designu pavilonu firmy Phillips pro světovou výstavu v Bruselu. Dílo Xenakise-skladatele inspirovalo Xenakise-architekta k vytvoření paralely jeho struktury v hyperbolickém tvaru i materiálu, ze kterého byl pavilon postaven.

Pro Xenakise jsou typické skladby pro velké množství nástrojů. Hráči jsou rozptýleni mezi posluchači a součástí struktury skladby jsou ambietní zvuky, sice sofistikované, přesto však ve své podstatě náhodné. Používá k tomu účelu jak vlastní lidskou masu, tak i artificiální zvuky nejrůznějšího původu. Na přelomu padesátých a šedesátých let komponuje i výhradně s užitím zvuků artificiálních a elektronických, kdy zdrojem finálního produktu jsou magnetofonové záznamy. S postupem času se v Xenakisově tvorbě objevuje jednoznačná inspirace antickou kulturou, především dramatem. Nemalou inspirací byla pro skladatele také lidová hudba.