Vznik Československa

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 12. 5. 2020, 18:42

Samostatný československý stát byl vyhlášen dne 28. října 1918.

Souvislosti

Podrobnější informace naleznete na stránce: První československý odboj

Důsledkem vyhlášení první světové války 28. července 1914 byly odsunuty národnostní otázky v Rakousko-Uhersku do pozadí. Odsunutí národnostní otázky vedlo některé české politiky k upřednostnění požadavku samostatnosti před federálním uspořádáním monarchie. Po počátečních represích zůstávali čeští politici doma pasivní a snažili se nevytvářet záminky k postupům proti nim.

Leták vyzývající ke generální stávce

Naproti tomu český exil v čele s Tomášem Garriguem Masarykem prosazoval během války u mocností Dohody osamostatnění českého národa a územní spojení se slovenským národem. Tomu napomáhaly československé legie složené z dobrovolníků, kteří odmítali bojovat za Rakousko-Uhersko a Německo, čímž vytvářeli povědomí o nespokojenosti českého a slovenského národa. Roku 1917 kritizovali nečinnost českých poslanců domácí spisovatelé. Domácí politici se objevili na scéně při Tříkrálové deklaraci na počátku ledna 1918. Tento dokument reagoval na zdánlivě bezvýznamné jednání o separátním míru s Ruskem, na které nebyli pozvání zástupci národů Rakousko-Uherska. Deklarace obsahovala požadavek samostatnosti a nebylo v něm ani slovo o Rakousko-Uhersku. Tím byl zahájen společný postup osamostatnění doma i v zahraničí. Masaryk v polovině roku 1918 dosáhl příslibu uznání nezávislosti od mocností Dohody. V Paříži ustanovil prozatímní československou vládu. Mezitím se politické strany doma dohodly na vytvoření Národního výboru, který měl připravovat převzetí moci.

V reakci na vyvážení potravin z Česka byla vyhlášena na 14. října generální stávka. V Písku došlo k předčasnému vyhlášení samostatného československého státu. Během převratu byly strhávány symboly mocnářství z radnice a ve městě zavlály trikolóry. Následně bylo železničáři odpoledne z Prahy přivezeno, že se vyhlášení republiky odložilo, revoluční dav se rozprchl a do města byl přidělen oddíl uherských vojáků, který začal vyšetřovat okolnosti převratu.

Události 28. října 1918

Demonstrace na Václavském náměstí 28. 10. 1918

Dne 28. října 1918 zahájila v Ženevě delegace Národního výboru vedená Karlem Kramářem jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem o vytvoření a podobě samostatného československého státu. Téhož dne kolem 9. hodiny ranní se vydali Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru převzít Obilní ústav v Praze, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Poté se rozšířila zpráva o uznání podmínek míru Rakousko-Uherskem. Podmínky obsahovaly i uznání autonomie národů Rakousko-Uherska, které si lid vyložil jako uznání nezávislosti. Tato zpráva se stala impulsem k živelným demonstracím, při nichž lid jásal v ulicích a ničil symboly Rakousko-Uherska. Na večer téhož dne vydal Národní výbor první zákon, „zákon o zřízení samostatného státu československého“. Tentýž den byli do Národního výboru přibráni 4 slovenští zástupci.

Vyvrcholení převratu

Zamalovávání rakousko-uherských symbolů na poštovní schránce

29. října jednal Národní výbor s rakousko-uherským místodržitelem Juliem Coudenhovem o převzetí moci. Výsledkem byl kompromis, když se Národní výbor přihlásil k prozatímnímu zřízení veřejné správy. Navečer se pražské vojenské velitelství pokusilo vyprovokovat s Národním výborem střetnutí. Téhož dne se němečtí poslanci usnesli vydělit ze severního pohraničí Čech provincii Německé Čechy (Deutschböhmen) a začlenit ji jako autonomní jednotku do příštího Německého Rakouska. Ve dnech 29. - 30. října se konstituovala československá státní moc v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci, Hradci Králové, Pardubicích a na dalších místech. 30. říjen byl závěrečným dnem pražského převratu. Rakouské vojenské velitelství kapitulovalo před Národním výborem, protože maďarští a rumunští vojáci odmítli bojovat. Na Slovensku byla přijata Martinská deklarace, na základě které se Slovensko připojilo k českým zemím. V Ženevě vyvrcholila jednání představitelů Národního výboru. Sudetoněmecký poslanec R. Lodgmann von Auen jednal s Národním výborem, který chtěl získat německé politiky na vytvoření československého státu. Lodgmann však tuto spolupráci odmítl. Němečtí poslanci ze severovýchodu Čech, severu Moravy a Slezska v čele s R. Freisslerem vyhlásili zřízení provincie Sudetsko (Sudetenland) a její připojení k Německému Rakousku.

Další události

Po vyhlášení samostatnosti Československa se konaly ve městech i v obcích oslavy, slavnostní průvody a bohoslužby. Lid jásal nad nabytou samostatností i nad koncem války. Při těchto oslavách docházelo k ničení státních symbolů Rakouska-Uherska, ale též k ničení věcí, které habsburskou monarchii byť jen připomínaly. 3. listopadu se vydal dav pod vedením Franty Sauera zničit historickou památku - mariánský sloup, který stál na Staroměstském náměstí v Praze jako připomínka na obléhání Prahy roku 1648. 3. listopadu zástupci německého obyvatelstva na jižní Moravě proklamovali ustanovení provincie Deutschsüdmähren a zástupci Němců v jižních Čechách vznik provincie Böhmerwaldgau, které měly být připojeny k Německému Rakousku. 4. listopadu 1918 byla ustanovena zatímní slovenská vláda, která úřadovala ve Skalici. Na Slovensko zároveň vstoupil první oddíl československého vojska. 13. listopadu vyhlásil Národní výbor Prozatímní ústavu, která přenášela moc na Národní shromáždění. Následujícího dne se konala první schůze Národního shromáždění, na níž byl československý stát prohlášen republikou a Tomáš Garrigue Masaryk byl zvolen prezidentem. Byla ustavena vláda v čele s Karlem Kramářem. Národní shromáždění dále vydalo zákon o zrušení šlechtických titulů a řádů a zákon o osmihodinové pracovní době.

Dobová karikatura, srovnávající návrat Alsaska Francii se ztrátou části Těšínska

15. listopadu vydala maďarská vláda prohlášení proti postupu českých jednotek na Slovensko a sama sem vyslala vojenské oddíly. 29. listopadu obsadila rodící se československá armáda Most a zahájila tak vojenskou likvidaci sudetoněmeckých provincií. 19. prosince vydalo francouzské ministerstvo zahraničí prohlášení, že Československo jako spojenecký stát má právo podržet až do rozhodnutí mírové konference území v rámci historických hranic českých zemí.

Prezident Osvoboditel v Táboře 21. prosince 1918

V pátek 20.12.1918 byl prezident Tomáš Garrigue Masaryk slavnostně uvítán Národním shromážděním v železniční stanici Horní Dvořiště a veřejně poprvé vystoupil na zcela zaplněném velkém náměstí v Českých Budějovicích. 21. prosince 1918 se vrátil prezident Masaryk do Prahy . Při jeho triumfální cestě vlakem z Českých Budějovic jej v železničních stanicích na trase do hlavního města vítaly tisíce občanů. V neděli 22. 12. 1918 přednesl Masaryk na Pražském Hradě své "První poselství", ve kterém nastínil koncepci Československého státu. 24. prosince se Maďarsko podvolilo nótě Dohody o stanovení demarkační čáry na Slovensku, do 20. ledna 1919 obsadila Československá armáda zbytek Slovenska. 21. ledna zaslala československá vláda polské vládě memorandum, které fakticky ohlašovalo vojenské obsazování Těšínska. Boje trvaly do 30. ledna, dohoda o nové demarkační čáře byla podepsána 3. února. 25. února 1919 byl vydán zákon o okolkování bankovek Rakousko-Uherské banky a bylo zahájeno vytváření vlastní československé měny. 25. března bylo na Slovensku vyhlášeno stanné právo proti vůdcům bolševického hnutí, což bylo reakcí na vznik Maďarské republiky rad. 27. března překročily oddíly československé armády demarkační čáru s Maďarskem a zahájily intervenci proti Maďarské republice rad. 16. dubna byl přijat zákon o pozemkové reformě, který rozhodl o záboru pozemkového majetku nad 150 hektarů zemědělské půdy nebo 250 hektarů půdy vůbec. 4. května zahynul při letecké nehodě Milan Rastislav Štefánik. 8. května se v Užhorodě uskutečnila porada rusínských národních rad, která potvrdila výsledek plebiscitu o připojení Podkarpatské Rusi k Československu.

Rozpad rakousko-uherské monarchie

20. května přešla Maďarská republika rad do protiútoku a vtrhla na Slovensko, kde byla na jihu Slovenska 16. června vyhlášena Slovenská republika rad. Po bitvě o Zvolen však musela maďarská vojska ze Slovenska postupně ustoupit a Slovenská republika rad zanikla. 28. června byla podepsána Versailleská mírová smlouva, ve které Německo uznávalo nezávislost Československa, odstupovalo mu Hlučínsko a zavazovalo se mu poskytnou na dobu 99 let svobodná pásma v přístavech Hamburk a Štětín. 10. září 1919 byla podepsána mírová smlouva v Saint-Germain-en-Laye s Rakouskem. Rakousko uznávalo nezávislost a územní nedotknutelnost Československé republiky, zříkalo se územních nároků vůči Československu a odstupovalo Československu okrajová dolnorakouská území (Vitorazsko, Valticko a Dyjský trojúhelník). 29. února 1920 schválilo Národní shromáždění ústavu, která formálně prohlásila Československo za demokratickou republiku, v jejímž čele stojí prezident. Zákonodárnou moc vykonávalo Národní shromáždění, skládající se z poslanecké sněmovny a ze senátu.

Související články

• Clevelandská dohoda
• Pittsburská dohoda
• Muži 28. října

Literatura

• KLIMEK, Antonín. Říjen 1918. Vznik Československa. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1998. 279 s. ISBN 80-7185-175-2.
• PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7

Externí odkazy

• Vznik ČSR v r. 1918 z hlediska zpravodajských aktivit
• "Osudy 28. října" - popis situace v českých zemích a na Slovensku na www.ct24.cz
• Blíží se devadesáté výročí vzniku Československa - video z cyklu České televize Historický magazín