Ženeva

Z Multimediaexpo.cz

Dominanty města Ženeva

Ženeva (francouzsky Genève, italsky Ginevra, německy Genf, rétorománsky Genevra, anglicky Geneva) je druhé největší město Švýcarska (po Curychu) a hlavní město kantonu Ženeva (République et Canton de Genève). Je také neformálním střediskem francouzsky mluvící části Švýcarska. Město Ženeva samotné má 186 tisíc obyvatel, kanton 430 tisíc a úzce propojená aglomerace 718 tisíc (2008).

Je rovněž sídlem Ženevské univerzity.

Obsah

Poloha

Ženeva leží v jihozápadním cípu Švýcarska, na hranici s Francií, kde ze Ženevského jezera vytéká řeka Rhône. Druhou řekou ve městě je Arve, slévající se s Rhône ještě ve městě, na místě Jonction. V blízkosti města se na západě táhne pohoří Jura, na jihu a na východě západní Alpy. Z města je za dobrého počasí vidět zasněžený Mont Blanc, nejvyšší horu Evropy (4807 m), vzdálenou asi 70 km na jihovýchod.

Hospodářství

Pohled na Ženevu (2015)
Satelitní pohled na kanton a okolí

Ženeva je významné bankovní a obchodní centrum, světové středisko hodinářského průmyslu, má řadu průmyslových firem, a je oblíbeným kongresovým místem. V blízkosti letiště je velké kongresové a výstavní centrum Palexpo, kde se konají i pravidelné Ženevské autosalony.

Pro mimořádnou polohu na břehu jezera a mezi horami je vyhledávaným cílem turistů.

V Ženevě sídlí řada mezinárodních organizací, mezi nimi

Vzhledem k tomu zde má mnoho zemí (včetně České republiky) stálá diplomatická zastoupení nebo mise.

Dále zde sídlí:

Na okraji Ženevy na francouzské hranici sídlí také

Doprava

V Ženevě je tramvajová, trolejbusová i autobusová veřejná doprava, kterou provozuje podnik TPG. Příměstská doprava na několika místech překračuje francouzské hranice.

Pro obce a města na březích Ženevského jezera má význam i pravidelná lodní doprava, švýcarská i francouzská.

Město i kanton jsou výborně napojeny na mezinárodní dopravní síť. Po Curychu druhé největší letiště ve Švýcarsku Genève-Cointrin, napojení na francouzskou vysokorychlostní síť TGV, dálniční síť.

Dějiny

Keltský název Genava označoval hlavní město kmene Allobrogů, které roku 121 př. n. l. dobyli Římané a stalo se jakýmsi předmostím v Zaalpské Gallii (Gallia transalpina). V letech 52 a 58 př. n. l. zde pobýval Julius Caesar. První křesťanský kostel zde vznikl kolem roku 350, v letech 443–467 byla Ženeva sídelním městem burgundských králů a od přelomu 4. a 5. století do reformace roku 1536 zde bylo biskupské sídlo. Na začátku 11. století se Ženeva stala spolu s Burgundskem částí Svaté říše římské, a to jako biskupství. Roku 1124 získal ženevský biskup smlouvou s místním hrabětem vládu nad městem.

Od poloviny 13. století se zde konají významné trhy a měšťané se snaží získat lepší postavení vůči biskupovi. Roku 1309 biskup přiznal městu právo volit si radní (syndiky) a roku 1477 uzavřel smlouvu o sdružení se švýcarskými městy Bernem a Fribourgem. Roku 1526 uzavřeli podobnou smlouvu sami měšťané, kteří se tak podle vzoru italských měst vymanili z moci biskupů. Současně se prostřednictvím německých kupců do města šířily myšlenky německé reformace a roku 1536 byly ve městě zakázány katolické bohoslužby.

Téhož roku přišel do města francouzský reformátor Jan Kalvín (Jean Calvin), který si zde získal neobyčejnou autoritu a zavedl přísný, téměř teokratický režim. Roku 1541 napsal pro Ženevu novou ústavu, kde vedle obecného shromáždění měšťanů vládl volený sbor dvou set, rada šedesáti a v náboženských záležitostech konsistoř, vedená Kalvínem. Roku 1553 dal Kalvín v Ženevě upálit španělského lékaře Michela Serveta, který popíral Boží Trojici. Roku 1559 založil Akademii pro vzdělávání kazatelů a v následujících letech se Ženeva stala útočištěm náboženských exulantů, podnikavých měšťanů z Francie, Itálie i Německa. Tím se město nejen rozrostlo, ale také zbohatlo a začalo hrát stále významnější roli. Do konce 19. století bylo nejlidnatějším švýcarským městem.

V průběhu 18. století narůstaly spory mezi bohatými měšťany a ostatními občany bez politických práv. Povstání roku 1707, které vedl právník Pierre Fatio, bylo s pomocí ostatních švýcarských měst potlačeno a Fatio zastřelen. Při další vzpouře roku 1737 bylo 11 mrtvých. Roku 1762 dala městská rada spálit spisy ženevského rodáka J.-J. Rousseaua a roku 1781 proti dalšímu povstání povolala na pomoc francouzského krále Ludvíka XVI. Po dobytí města emigrovalo přes tisíc občanů hlavně do Paříže. Nicméně roku 1793 „starý režim“ definitivně padl a roku 1794 byla přijata nová ústava. Už v této době bylo hlavním odvětvím v Ženevě hodinářství a zlatnictví, na druhém místě textilní průmysl.

V letech 1798–1814 patřila Ženeva k Francii a po porážce Napoleonově byl roku 1815 založen švýcarský kanton Ženeva spojením města Ženevy, jeho poddanských území a k němu Vídeňským kongresem přiřčených bývalých francouzských a savojských území, mezi nimi i město Carouge. Ale i nadále se drží vláda aristokracie, až do roku 1847, kdy Ženeva dostává novou kantonální ústavu, a roku 1848 schvaluje spolkovou ústavu Švýcarska jako jeden z liberálních kantonů. Roku 1839 zde polský exulant A. N. Patek založil první hodinářskou továrnu (dnes firma Patek Philippe) a i jinak se město rychle industrializovalo. Ve druhé polovině 19. století byly zbořeny městské hradby a město se nesmírně rozšířilo, nicméně v téže době je počtem obyvatel předstihl Curych. Historické město si sice zachovalo svůj půdorys a strmé, úzké uličky, téměř všechny budovy však byly od té doby důkladně přestavěny.

Roku 1863 založil Henri Dunant v Ženevě Mezinárodní výbor Červeného kříže (CICR), nejstarší mezinárodní humanitární organizaci, a byl za to roku 1901 vyznamenán Nobelovou cenou. Mezinárodní Červený kříž dostal Nobelovu cenu míru celkem třikrát. V letech 1920-1946 byla Ženeva sídlem Společnosti národů.

Po roce 1946 bylo v okolí města vybudováno vědecko výzkumné mezinárodní středisko CERN, které je neustále modernizováno a rozšiřováno.


Panorama města
Ženeva – Super Gigantické panorama z hory Salève (květen 2013)


Pozoruhodnosti, památky

  • Ženevské jezero (Lac Léman) o ploše 582 km, které podstatně patří k obrazu města, se 140 m vysokým vodotryskem (Jet d'Eau), s promenádami a parky kolem jezera. Téměř 20 % plochy města pokrývá zeleň, zejména kolem jezera a v diplomatické čtvrti na západě.
Katedrála svatého Petra (2009)
  • Historické centrum města vzniklo na malém pahorku na levém břehu Rhony, na jehož vrcholku dnes stojí
    • Katedrála svatého Petra, kamenná románsko-gotická stavba z počátku 13. století na místě staršího kostela z 6. století. Zbytky starších staveb jsou přístupné v podzemí katedrály. Katedrála byla několikrát zpustošena, v letech 1400–1405 byla přistavěna gotická kaple Makabejských a nad křížením vznikla štíhlá střední věž. V letech 1536–1559 zde pravidelně kázal Jan Kalvín, v letech 1752–1756 bylo přistavěno nové průčelí a v letech 1794–1798 zde sídlil revoluční tribunál. Na věžích je celkem 9 zvonů, největší La Clémence z roku 1407 váží 6,2 tuny, a od roku 1749 je zde i zvonkohra.
    • V sousedství katedrály je Maison Mallet (bývalý biskupský palác) s mezinárodním muzeem reformace.
    • Gotický kostel svaté Marie Magdaleny pod katedrálou směrem k jezeru.
    • Radnice z 15. století.
    • Gotická městská zbrojnice
    • Městská brána na náměstí Molard.
    • Rodný domek Jean-Jacques Rousseaua,
    • Zeď reformátorů z roku 1909 na zbytcích hradeb se sochami G. Farela, J. Kalvína, T. de Bezy a J. Knoxe v nadživotní velikosti.
    • Univerzita s reformačním sálem, kde 6. července 1915 přednesl památný projev Tomáš Garrigue Masaryk.
    • Jezdecká bronzová socha generála Guillaume-Henri Dufoura
    • Za hlavním nádražím směrem k Paláci národů můžeme najít též ulici T. G. Masaryka.

Na západní straně města (pravý břeh Rhony) je

  • Palác národů, sídlo OSN a bývalé Společnosti národů
  • Botanická zahrada, R. de Lausanne 1
  • Nábřeží u jezera s hotelem Richmond, kde v roce 1915 pobýval v exilu T.G.Masaryk
  • Na nábřeží je pomník rakouské císařovny Alžběty ("Sisi"), která zde byla roku 1898 zavražděna.

Muzea

Ve městě je řada muzeí:

  • Musée de l´Arianne, Av. de la Paix 10 (sklo a keramika)
  • Musée d´Art et d´Histoire, R. Charles-Galland 2 (malby, sochy, umělecké předměty)
  • Musée Barbier-Mueller, R. Jean-Calvin 10 (antické umění, primitivové)
  • MAMCO, R. des Viuex-Grenadiers 10 (moderní umění)
  • Přírodovědné muzeum, R. de Malagnou 1
  • Etnografické muzeum, Bd. Carl-Vogt 65
  • Muzeum Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Av. de la Paix 17
  • Muzeum dějin věd, R. de Lausanne 128
  • Patek Philippe museum, R. des Vieux Grenadiers 7 (hodinky a hodinářství).

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ženeva
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ženeva
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDeneva“