Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Formaldehyd
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox Chemická sloučenina | {{Infobox Chemická sloučenina | ||
|Název=Metanal | |Název=Metanal | ||
| - | |Obrázek= | + | |Obrázek= |
|Systematický název=methanal | |Systematický název=methanal | ||
|Triviální název=formaldehyd | |Triviální název=formaldehyd | ||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
|Symboly nebezpečí GHS={{GHS06}} {{GHS08}} {{GHS05}} | |Symboly nebezpečí GHS={{GHS06}} {{GHS08}} {{GHS05}} | ||
|H-věty={{H351}} {{H331}} {{H311}} {{H301}} {{H314}} {{H317}} | |H-věty={{H351}} {{H331}} {{H311}} {{H301}} {{H314}} {{H317}} | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Formaldehyde-2D.png|thumb|240px|Strukturní vzorec]] |
'''Metanal''' (odborně ''methanal'', běžně '''formaldehyd''') je nejjednodušší [[aldehydy|aldehyd]]. Je to jeden z [[karbonyl]]ových (tedy kyslíkatých) [[derivát]]ů [[uhlovodíky|uhlovodíků]]. Jeho molekulový vzorec je CH<sub>2</sub>O, racionální HCHO. V potravinářství má označení '''E 240''', ale v [[Česká republika|České republice]] je jeho používání v potravinářství zakázáno. | '''Metanal''' (odborně ''methanal'', běžně '''formaldehyd''') je nejjednodušší [[aldehydy|aldehyd]]. Je to jeden z [[karbonyl]]ových (tedy kyslíkatých) [[derivát]]ů [[uhlovodíky|uhlovodíků]]. Jeho molekulový vzorec je CH<sub>2</sub>O, racionální HCHO. V potravinářství má označení '''E 240''', ale v [[Česká republika|České republice]] je jeho používání v potravinářství zakázáno. | ||
== Vznik == | == Vznik == | ||
| Řádka 30: | Řádka 30: | ||
V [[životní prostředí|životním prostředí]] je methanal běžně přítomen, velká množství vznikají v [[troposféra|troposféře]] [[oxidace|oxidací]] [[uhlovodík]]ů (jen z [[methan]]u cca 4 • 10<sup>11</sup> kg ročně - pro srovnání, celková roční průmyslová výroba činí cca 3,5 • 10<sup>9</sup> kg), v menší míře rozkladem [[rostlina|rostlinných]] zbytků a transformací chemikálií uvolňovaných z listí. Působením [[Slunce|slunečního]] záření se methanal rychle oxiduje na [[oxid uhličitý]], reaguje také s [[hydroxyl]]ovými [[volný radikál|radikály]]. [[Poločas rozpadu]] v atmosféře je v řádu hodin. Z vodných roztoků se vypařuje pomaleji než voda. Ve vodním prostředí a v půdě je rychle odbouráván [[mikroorganismus|mikroorganismy]].<ref name=inchem /> | V [[životní prostředí|životním prostředí]] je methanal běžně přítomen, velká množství vznikají v [[troposféra|troposféře]] [[oxidace|oxidací]] [[uhlovodík]]ů (jen z [[methan]]u cca 4 • 10<sup>11</sup> kg ročně - pro srovnání, celková roční průmyslová výroba činí cca 3,5 • 10<sup>9</sup> kg), v menší míře rozkladem [[rostlina|rostlinných]] zbytků a transformací chemikálií uvolňovaných z listí. Působením [[Slunce|slunečního]] záření se methanal rychle oxiduje na [[oxid uhličitý]], reaguje také s [[hydroxyl]]ovými [[volný radikál|radikály]]. [[Poločas rozpadu]] v atmosféře je v řádu hodin. Z vodných roztoků se vypařuje pomaleji než voda. Ve vodním prostředí a v půdě je rychle odbouráván [[mikroorganismus|mikroorganismy]].<ref name=inchem /> | ||
== Použití == | == Použití == | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Human brain, sagittal section 1.jpg|thumb|240px|Část [[Mozek|lidského mozku]] v roztoku formaldehydu]] |
Značná část se využívá k výrobě [[polymer]]ů a dalších chemikálií. Formaldehydové polymery se používají na výrobu hnojiv, [[papír]]u, překližek, izolací, třískových desek a mnoha spotřebních produktů. | Značná část se využívá k výrobě [[polymer]]ů a dalších chemikálií. Formaldehydové polymery se používají na výrobu hnojiv, [[papír]]u, překližek, izolací, třískových desek a mnoha spotřebních produktů. | ||
Největší část formaldehydu (25 %) se spotřebuje na výrobu [[močovina|močovino]]-formaldehydových [[pryskykyřice|pryskyřic]]. Tyto pryskyřice se používají např. jako [[Lepidlo|lepidla]] pro [[Překližka|překližky]] a [[Koberec|koberce]]. Můžou se z nich také vyrábět lisované produkty nebo pěnové izolace. Druhá největší část formaldehydu (15 %) se spotřebuje na výrobu kvalitního [[Japonsko|japonského]] porcelánu NIKKO. | Největší část formaldehydu (25 %) se spotřebuje na výrobu [[močovina|močovino]]-formaldehydových [[pryskykyřice|pryskyřic]]. Tyto pryskyřice se používají např. jako [[Lepidlo|lepidla]] pro [[Překližka|překližky]] a [[Koberec|koberce]]. Můžou se z nich také vyrábět lisované produkty nebo pěnové izolace. Druhá největší část formaldehydu (15 %) se spotřebuje na výrobu kvalitního [[Japonsko|japonského]] porcelánu NIKKO. | ||
| Řádka 61: | Řádka 61: | ||
| - | {{Commonscat|Formaldehyde}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Formaldehyde}}{{Commonscat|Formaldehyde}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Aldehydy]] | [[Kategorie:Aldehydy]] | ||
[[Kategorie:Dezinfekční látky]] | [[Kategorie:Dezinfekční látky]] | ||
[[Kategorie:Karcinogeny IARC skupiny 1]] | [[Kategorie:Karcinogeny IARC skupiny 1]] | ||
Aktuální verze z 21. 5. 2020, 10:08
Metanal (odborně methanal, běžně formaldehyd) je nejjednodušší aldehyd. Je to jeden z karbonylových (tedy kyslíkatých) derivátů uhlovodíků. Jeho molekulový vzorec je CH2O, racionální HCHO. V potravinářství má označení E 240, ale v České republice je jeho používání v potravinářství zakázáno.
Obsah |
Vznik
Methanal vzniká oxidací methanolu, při této reakci se používá atomární kyslík:
- CH3OH + O → HCHO + H2O
Může být připraven také ze syntézního plynu za přítomnosti katalyzátorů:
- CO + H2 → HCHO
Vlastnosti
Metanal je bezbarvý, štiplavě páchnoucí, jedovatý plyn. Snadno podléhá polymerizaci. Ve vodě je dobře rozpustný (stejně jako v dalších polárních rozpouštědlech; v nepolárních rozpouštědlech se rozpouští špatně), jeho rozpouštěním vzniká 35-50 % roztok, v jehož podobě je methanal nejčastěji k dispozici na trhu. Ten se nazývá formalín, polymerizací se mění na bílou pevnou látku nazývanou paraformaldehyd. Komerční vodné roztoky se pro ochranu před polymerizací stabilizují přísadou methanolu. Při 150 °C se methanal rozkládá na methanol a oxid uhelnatý.[1]
Přítomnost v životním prostředí
V životním prostředí je methanal běžně přítomen, velká množství vznikají v troposféře oxidací uhlovodíků (jen z methanu cca 4 • 1011 kg ročně - pro srovnání, celková roční průmyslová výroba činí cca 3,5 • 109 kg), v menší míře rozkladem rostlinných zbytků a transformací chemikálií uvolňovaných z listí. Působením slunečního záření se methanal rychle oxiduje na oxid uhličitý, reaguje také s hydroxylovými radikály. Poločas rozpadu v atmosféře je v řádu hodin. Z vodných roztoků se vypařuje pomaleji než voda. Ve vodním prostředí a v půdě je rychle odbouráván mikroorganismy.[1]
Použití
Značná část se využívá k výrobě polymerů a dalších chemikálií. Formaldehydové polymery se používají na výrobu hnojiv, papíru, překližek, izolací, třískových desek a mnoha spotřebních produktů. Největší část formaldehydu (25 %) se spotřebuje na výrobu močovino-formaldehydových pryskyřic. Tyto pryskyřice se používají např. jako lepidla pro překližky a koberce. Můžou se z nich také vyrábět lisované produkty nebo pěnové izolace. Druhá největší část formaldehydu (15 %) se spotřebuje na výrobu kvalitního japonského porcelánu NIKKO. Z formaldehydu se vyrábějí i další chemikálie, např. pentaerythritol (používá se k výrobě nátěru a výbušnin), difenyl diisokyanát (složka polyuretanových nátěru a pěn), hexamethylentetraamin ("tuhý líh", výroba fenol-formaldehydových pryskyřic a výbušnin), kyselina nitrilotrioctová, methylendianilin a komplexotvorná činidla (kyselina ethylendiamintetraoctová EDTA). Dále se používá v textilním a fotografickém průmyslu, při elektropokovování, jako inhibitor koroze kovu, stabilizátor benzínu a prostředek ke konzervaci dřeva. Slouží také k výrobě barviv, povrchové aktivních látek, extrakčních činidel. Formaldehyd zabíjí většinu bakterií, proto se používá také jako konzervační prostředek pro některé potraviny, kosmetiku a léčivá a jako čisticí, desinfekční a sterilizační prostředek. V zemědělství slouží k desinfekci půdy a semen a jako insekticid a fungicid. Značné využití má také v lékařství a v oblasti veterinární. Vodný roztok se běžně používá pro konzervaci biologického materiálu a k balzamaci lidských těl. Vodný roztok formaldehydu s fenolem, tetraboritanem sodným a glycerolem se nazývá Galli-Valeriův roztok (lat. Solutio Galli-Valerio)[2] Používá se k dezinfekci lékařských nástrojů.[3]
Zdravotní rizika
Do těla methanal vstupuje především vdechováním a požitím. V plicích a trávicím ústrojí se snadno vstřebává. Přes kůži se vstřebává jen slabě. Podléhá velmi rychlému metabolismu, takže při vdechování nižších koncentrací není zaznamenán nárůst jeho hladiny v krvi. Metabolity (kyselina mravenčí a oxid uhličitý) vstupují do makromolekul jednouhlíkovými metabolickými drahami nebo jsou vyloučeny přes plíce a ledviny. Methanal, který není zmetabolizován, může přímo na místě svého vstupu do těla reagovat s makromolekulami a způsobovat zesíťování DNA.[1] Methanal má štiplavý zápach, snadno rozpoznatelný i při nízkých koncentracích. Dráždí kůži, oči a dýchací cesty. Byly zaznamenány příznaky astmatu, nicméně nebyl prokázán senzibilizační účinek. Může docházet k senzibilizaci kůže, pokud je vystavena roztokům o koncentraci nad 2 %.[1] Akutní expozice malým dávkám formaldehydu vyvolává bolesti hlavy a zánět nosní sliznice. Vyšší koncentrace způsobuje vážné podráždění sliznic a respirační problémy, např. zánět průdušek a otok nebo zánět plic. U citlivých jedinců může formaldehyd vyvolávat astma a záněty kůže. Chronická expozice způsobuje zánět průdušek. Formaldehyd dráždí oči a vyvolává slzení. Vyšší koncentrace mohou vyvolat zákal rohovky nebo i ztrátu zraku. Částečně se vstřebává kůží a muže způsobovat podráždění nebo alergické reakce. Poškození se muže objevit až několik hodin po expozici. Při požití muže dojít k poleptání až proděravění sliznice. Toxický efekt zvyšuje přítomnost methanolu jako stabilizačního činidla. V těle se formaldehyd přeměňuje na kyselinu mravenčí, která zvyšuje kyselost krve a vede k dušnosti, snížení tělesné teploty, kómatu a v závažných případech až ke smrti. Kromě zvýšení kyselosti může formaldehyd poškozovat centrální nervovou soustavu.[4] Formaldehyd byl organizaci IARC klasifikován jako karcinogen skupiny 1.[5] Nicméně nebyl prokázán významný karcinogenní potenciál. Některé studie indikovaly v souvislosti s expozicí methanalu zvýšený výskyt pouze u nádorů nosu a nosohltanu. Nebyla prokázána teratogenita ani reprodukční toxicita.[1] Formaldehyd je součástí spalin dieselových i benzínových motorů.[6]
Formalín
Přibližně 40 % (35-50 %) vodný roztok formaldehydu se nazývá formalín. (viz kapitoly Vlastnosti a Použití)
Příbuzné sloučeniny
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Formaldehyde - International Programme on Chemical Safety - Environmental Health Criteria 89
- ↑ Lékopis - Solutio Galli-Valerio
- ↑ Bezpečnostní list - Solutio GALLI-VALERIO decemplex
- ↑ Formaldehyd, Integrovaný registr znečišťování
- ↑ Směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě, MŽP ČR 1996, ISBN 80-7212-000-X
- ↑ Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Česká a Slovenský dopravní klub 1996, ISBN 80-901339-4-0)
Externí odkazy
- (anglicky) Formaldehyd, monografie IARC
- (anglicky) Formaldehyde, 11th Report on Carcinogens of the U.S. National Toxicology Program
- (anglicky) Formaldehyde, fact sheet from the Australian National Pollutant Inventory
- Formaldehyd, Integrovaný registr znečišťování
- (anglicky) FORMALDEHYDE - Concise International Chemical Assessment Document 40, World Health Organization, Geneva, 2002
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |