Brno-Líšeň

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 10. 6. 2020, 04:44

Tento článek je o části města Brna. O vrchu v Českém středohoří pojednává článek: Líšeň (České středohoří).

Líšeň je historický městys, katastrální území a městská čtvrť, a od 24. listopadu 1990 pod názvem Brno-Líšeň také městská část na východě statutárního města Brna. Je zde evidováno 130 ulic, 3 160 adres. Líšeň lze rozdělit na starou (původní zástavba) a novou Líšeň (sídliště vybudované 80. letech 20. století). Na rozdíl od nové Líšně má stará Líšeň dodnes charakter spíše velké vesnice či městečka. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Líšeň zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Sousedící městské části a obce

Na severozápadě Líšeň sousedí s obcí Kanice, na západě s brněnskými městskými částmi Brno-Vinohrady a Brno-Židenice; na jihu s městskou částí Brno-Slatina; na jihovýchodě s obcí Podolí; na východě s obcí Mokrá-Horákov; a na severu s obcí Ochoz u Brna.

Historický přehled

Moderní městská část Brno-Židenice zahrnuje vedle velké většiny původního katastru bývalého městysu Líšně také některé okrajové části původního katastrů Židenic. K Brnu byla Líšeň (v původních hranicích) připojena 1. ledna 1944 ^[1], původně židenické části moderního katastru Líšně, zahrnující i okrajovou západní část dnešního sídliště Nová Líšeň, však byly k Brnu připojeny již 16. dubna 1919. Po druhé světové válce zde byl ustaven revoluční MNV Líšeň, který do roku 1946 spravoval celé tehdejší katastrální území Líšeň. Tehdy židenické pozemky dnešní městské části spravoval revoluční MNV Židenice. Ještě v letech 1947-1949 bylo celé tehdejší katastrální území Líšeň spravováno jako jeden městský obvod Brna - Brno X, přičemž tehdy židenické pozemky i nadále spravovala obvodní rada v Židenicích. Od 1. října 1949 do roku 1971 pak bylo dnešní území městské části Brno-Líšeň vždy součástí dvou brněnských městských obvodů: jeden se sídlem v Židenicích, či později jinde (postupně městské obvody Brno IX, Brno VI, Brno VI-Židenice a Brno IV.), spravoval tehdy židenické pozemky a líšeňský areál Malé Klajdovky; zatímco druhý, se sídlem v Líšni (postupně Brno XII, Brno XII-Líšeň či prostě Líšeň), spravoval zbytek území moderní městské části Brno-Líšeň a dále též tehdy líšeňské pozemky sahající k severní straně silnice v dnešní Hviezdoslavově ulici na území moderní městské části Brno-Slatina. Naopak tehdy líšeňské pozemky od této silnice na jih, byly od roku 1949 také součástí mimolíšeňských obvodních národních výborů: nejprve do roku 1954 součást městského obvodu Brno X (neplést s obvodem Brno X z let 1947-1949!) a poté součást městských obvodů či částí se sídlem ve Slatině (postupně Brno XI, Brno XI-Slatina a Slatina) Současné katastrální hranice získala Líšeň ve druhé polovině 60. let 20. století při radikální komunistické katastrální reformě Brna. Z porovnání historických a současných map vyplývá, že došlo ke znatelné úpravě jihozápadní a jižní části katastrální hranice i méně znatelné úpravě západní části katastrální hranice Líšně. Menší jižní část původního líšeňského katastru byla tehdy připojena ke Slatině, zahrádky na severovýchodním svahu Bílé hory zase k Židenicím, naopak k Líšni byly připojeny některé okrajové části židenického katastru - malé území západně od Stránské skály, pozemky přiléhající k severnímu svahu Stránské skály a některé pozemky podél silnice v Jedovnické ulici jižně od Velké Klajdovky. Roku 1971 pak městská část Líšeň získala název Brno XII. Líšeň (od 1. května 1972 změněn na Brno-Líšeň) a zároveň byly hranice území pod správou zdejšího MNV dány do souladu s katastrálními hranicemi Líšně z konce 60. let. Roku 1975 byl v Líšni zrušen Místní národní výbor a celý katastr Líšně pak byl až do roku 1990 součástí tehdejšího městského obvodu Brno IV.

Památky

Ve staré Líšni se nachází také zámek, jenž je úzce spojený s kaplí Panny Marie Pomocnice na místě zvaném Kostelíček. Kaple byla postavena na počest zázraku, který se údajně stal na kopci nad starou Líšní: Slepý syn místní kněžny prý na tomto místě přišel opět ke zraku, kněžna zde proto nechala postavit kapličku. Na průčelí líšenského zámku, který byl navrácen původním majitelům - rodině Belcredi, stojí nápis v latině, který lze přeložit jako Od pána jest učiněno. K dalším památkám Líšně patří kostel Sv. Jiljí na náměstí Karla IV, postavený brněnským stavitelem Františkem Benediktem Klíčníkem.

Průmysl

Nejdůležitější líšeňskou firmou je Zetor Tractors a. s., vyrábějící světoznámé traktory.

Okolní příroda

V severní části katastru Líšně se nacházejí poměrně rozsáhlé lesy a zasahuje sem jižní část CHKO Moravský kras. Na východní hranici katastru se nachází překrásné Mariánské údolí, jež je často využíváno ke kulturním účelům, a brňany využíváno k rekreaci a relaxaci. Celé údolí je projízdné jak na kole tak autem s povolením. Za komunismu bylo údolí přejmenováno na Gottwaldovo údolí, a ve zdejším k tomu účelu vybudovaném areálu byly každoročně koncem června pořádány „mírové slavnosti“, kterých se zúčastňovala řada komunistických funkcionářů Gustáv Husák, vystupovala zde i celá řada zpěváků (například Miroslav Žbirka) a bývaly tu i různé pouťové atrakce. Údolím protéká potok Říčka, na němž se zde nachází 3 údolní nádrže vybudované v letech 1961-1967^[2], několik mlýnů a výletních restaurací. V oblasti Mariánského údolí se nachází velká chatařská oblast.

Doprava

Líšeň je se zbytkem města propojena dvěma čtyřproudými silnicemi; po jejím severním okraji vede silnice II/373 Brno - Ochoz u Brna. Na jihu je napojena na radiálu R50.
Od roku 1905 vedla do Líšně místní dráha z Černovic. V roce 1942, v souvislosti s připojením k Brnu, ji převzaly brněnské Dopravní podniky, trať byla elektrifikována a zdvojkolejněna, ovšem roku 1964 byla zkrácena jen na Stránskou skálu a úsek do Líšně byl opuštěn. Dnes je v prostoru bývalého nádraží muzeum MHD.
Městská hromadná doprava v Líšni je tvořena pěti denními (45, 55, 58, 78, 82) a třemi nočními (97, 98, 99) autobusovými linkami, dvěma trolejbusovými linkami (25, 26) a jednou linkou tramvaje (8). Tramvaj číslo 8 patří ke stěžejním a nejvytíženějším tramvajovým linkám v Brně, v Líšni je vedena Líšeňskou roklí a tvoří osu Nové Líšně. Podzemní stanice Jírova v Líšni je nejvýše položenou stanicí tramvaje v Brně. V letech 1998-2004 zde byla úvraťová konečná stanice, která se po dostavbě úseku Jírova – Mifkova (rovněž úvraťová konečná, jediná v Brně) posunula až na hranici Staré Líšně. V plánu je obnova trati ze Stránské skály k muzeu dopravy v Líšni.

Galerie

Líšeňská radnice na ulici Jírova v Nové Líšni	Celkový pohled na Líšeň ze Stránské skály	Náměstí Karla IV. je centrem Staré Líšně	Líšeňský kostel sv. Jiljí
Líšeňský pomník padlým rodákům	Líšeňský zámek focený od Kostelíčku	Areál společnosti Zetor Tractors a.s.	Kostelíček
Líšeňské hody 2005	Jižní konec vodní nádrže „U Kadlecova mlýna“ v líšeňském Mariánském údolí	Mariánské údolí žije i v zimě, kdy je cílem nejen bruslařů ale i běžkařů, Muchova bouda na třetí nádrži

Souřadnice

Reference

1. ↑ KRAFL, Pavel. Ves Leštno za městečko vysazovati ráčíme. Brno-Líšeň : Kulturní centrum Líšeň, 2009. ISBN 978-80-254-4860-1. Kapitola II.3. Jak se měnily názvy líšeňských ulic, s. 77. (čeština) 
2. ↑ http://www.volny.cz/mrs.brno4/Historie/index.html