Struveho geodetický oblouk

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 3. 10. 2020, 16:40

Triangulační bod

Struveho geodetický oblouk

Struveho geodetický oblouk je soustava triangulačních bodů, které se táhnou od nejsevernějšího bodu v Norsku až po nejjižněji položený bod u Černého moře. Tyto jednotlivé body, kterých bylo velké množství, zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha von Struveho mezi lety 1816–1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry Země pomocí poledníku.

V současné době se tyto body nacházejí v deseti různých zemích, a to Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině. Celkem 34 z těchto bodů bylo pro svou historickou hodnotu v roce 2005 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Struveho geodetický oblouk

Finské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Pevnost Suomenlinna • Staré město Rauma • Kostel v Petäjävesi • Verla • Pohřebiště Sammallahdenmäki • Struveho geodetický oblouk • Kvarken

Litevské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Vilnius – historické centrum • Kuronská kosa • Kernavė • Struveho geodetický oblouk

Norské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Bryggen v Bergenu • Roubený kostel v Urnesu • Røros a okolí • Skalní rytiny v Altě • Souostroví Vega • Struveho geodetický oblouk • Západonorské fjordy Geirangerfjord a Nærøyfjord

Ukrajinské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Kyjev: Chrám svaté Sofie, Kyjevskopečerská lávra • Lvov, historické centrum • Struveho geodetický oblouk • Původní bukové lesy Karpat • Rezidence bukovinských metropolitů • Chersonésos

Běloruské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Bělověžský prales • komplex zámku Mir • architektonický a kulturní komplex rodiny Radziwillů v Ňasviži • Struveho geodetický oblouk

Ruské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Petrohrad – historické centrum • Kižský pogost • Moskva – Kreml a Rudé náměstí • Moskva – Novoděvičí klášter • Moskva – Kolomenskoje • Solovecké ostrovy • Novgorod – historické centrum • Vladimir a Suzdal • Sergijev Posad • Arktické lesy v Republice Komi • Jezero Bajkal • Kamčatské sopky • Zlaté hory v pohoří Altaj • Západní Kavkaz • Kurská kosa • Kazaňský kreml • Komplex kláštera Ferapontov • Centrální Sichote-Aliň • Derbent – citadela, staré město, pevnost • Pánev Uvs núr • Přírodní systém na Wrangelově ostrově • Jaroslavl – historické centrum • Struveho geodetický oblouk • Náhorní plošina Putorana

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 14: / Řádka 14: @@
 | V ohrožení =
 | Poznámky = Další státy: [[Soubor:Flag of Finland.png|24px]]&nbsp;[[Finsko]], [[Soubor:Flag of Russia.png|24px]]&nbsp;[[Rusko]], [[Soubor:Flag of Latvia.png|24px]]&nbsp;[[Lotyšsko]], [[Soubor:Flag of Lithuania.png|24px]]&nbsp;[[Litva]], {{Flagicon|Moldavsko}}&nbsp;[[Moldavsko]], [[Soubor:Flag of Estonia.png|24px]]&nbsp;[[Estonsko]], [[Soubor:Flag of Ukraine.png|24px]]&nbsp;[[Ukrajina]]
-}}
+}}[[File:Hammerfest Meridianstein.jpg|thumb|230px|Triangulační bod]]
-'''Struveho geodetický oblouk''' je soustava [[triangulační bod|triangulačních bodů]], které se táhnou od nejsevernějšího bodu v [[Norsko|Norsku]] až po nejjižněji položený bod u [[Černé moře|Černého moře]]. Tyto jednotlivé body, kterých bylo velké množství, zde byly rozmístěny na popud ruského vědce [[Friedrich Georg Wilhelm von Struve|Friedricha Struveho]] mezi lety 1816–1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry [[Země]] pomocí [[poledník]]u.
+[[Soubor:Struve Geodetic Arc-zoom-cs.png|thumb|230px|Struveho geodetický oblouk]]
+'''Struveho geodetický oblouk''' je soustava [[triangulační bod|triangulačních bodů]], které se táhnou od nejsevernějšího bodu v [[Norsko|Norsku]] až po nejjižněji položený bod u [[Černé moře|Černého moře]]. Tyto jednotlivé body, kterých bylo velké množství, zde byly rozmístěny na&nbsp;popud ruského vědce Friedricha von Struveho mezi lety 1816–1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry [[Země]] pomocí [[poledník]]u.
-[[Soubor:Struve Geodetic Arc-zoom-cs.png|thumb|left|upright|Struveho geodetický oblouk]]
+V současné době se tyto body nacházejí v deseti různých zemích, a to Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině. Celkem 34 z těchto bodů bylo pro svou historickou hodnotu v roce [[2005]] zařazeno na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].
-V současné době se tyto body nacházejí v deseti různých zemích, a to Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině. Celkem 34 z těchto bodů bylo pro svou historickou hodnotu v roce [[2000]] zařazeno na [[světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].
 == Reference ==
-{{commons|Struves meridianbåge}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commonscat|Struve Geodetic Arc}}{{Světové dědictví - Finsko}}{{Světové dědictví - Litva}}
+{{Světové dědictví - Norsko}}{{Světové dědictví - Ukrajina}}{{Světové dědictví - Bělorusko}}{{Světové dědictví - Rusko}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Geodézie]]
 [[Kategorie:Světové dědictví (Ukrajina)]]